Dnes je úlohou ekologických organizací bránit to, čeho už bylo v ochraně životního prostředí dosaženo, říká nový ředitel Greenpeace Pavel Gruber

Na začátku února se stal novým ředitelem organizace Greenpeace ČR Pavel Gruber. V rozhovoru pro Ekolist popisuje, jak se proměňuje role ekologických nevládních organizací, ve chvíli, kdy je ochrana přírody a klimatu oslabována nebo zpochybňována. A také objasňuje, na jaká témata se nyní Greenpeace zaměří a kde vidí hranici mezi legitimním protestem a zbytečnou provokací.

Jaký je úkol ekologických nevládních organizací v současnosti? Proměňuje se během času?

Úkolem ekologických organizací je hájit veřejný zájem tam, kde příroda, klima a zdravé životní prostředí nemají vlastní hlas. Zastupujeme ochranu krajiny, biodiverzity i stabilního klimatu a zároveň hájíme právo lidí na bezpečné a důstojné podmínky pro život. Tato role je zásadní vždy, ale nabývá na významu ve chvílích, kdy je ochrana přírody a klimatu oslabována nebo zpochybňována.

Proměňuje se i kontext, ve kterém působíme. V obdobích, kdy politická reprezentace ochranu životního prostředí posiluje, je role nevládních organizací více partnerská a kontrolní. V situaci, kdy dochází k systematickému oslabování environmentálních pravidel, škrtání veřejných prostředků na ochranu přírody nebo odchodu odborníků z klíčových institucí, se naše práce přirozeně stává důraznější a více obrannou.

V Česku dnes sledujeme trend, kdy se ochrana přírody a klimatu dostává pod tlak. Ve vedení Ministerstva životního prostředí jsou dnes lidé, kteří dlouhodobě zpochybňují klimatickou politiku a oslabují environmentální agendu. Vidíme systematické oslabování ochrany přírody, škrtání peněz určených na její ochranu i odchod kompetentních lidí z institucí. Součástí toho je i útok na ekologické neziskové organizace. V takové situaci je úlohou ekologických organizací i celého občanského sektoru nejen přicházet s řešeními, ale také důsledně bránit to, co už bylo v ochraně životního prostředí dosaženo.

Jaká témata vidíte v současnosti v ČR i ve světě jako stěžejní a chcete se na ně zaměřit?

Klíčovými tématy jsou klimatická krize a ochrana biodiverzity. To znamená odklon od fosilních paliv, rozvoj obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické efektivity. Stejně důležitá je ochrana krajiny, která čelí tlaku intenzivního zemědělství, developerských projektů i dopravní infrastruktury. Z globálních témat se chceme zaměřit hlavně na ochranu oceánů, tropických lesů a boj proti odlesňování.

Důležitým tématem pro nás také bude pokračující oligarchizace politiky a ekonomiky. Chceme se proto více zaměřit na transparentnost a odpovědnost velkých firem a omezení vlivu fosilního a agrárního lobby na veřejnou politiku.

Čím se Greenpeace liší od jiných ekologických organizací v Česku?

Zásadní je pro nás finanční nezávislost. Nepřijímáme peníze od vlád ani korporací, což nám umožňuje být skutečně nestranní a nezávislí. Současná situace, kdy státy omezují financování ochrany přírody, jak u nás tak i v jiných částech světa, nám ukazuje, že tato cesta, jakkoli je obtížnější, je tou správnou. Dále díky tomu, že jsme mezinárodní organizace, tak dokážeme propojovat lokální problémy s globálními kampaněmi a využívat zkušenosti z jiných zemí.

A jsme organizace, která kombinuje expertní práci s kampaněmi a nenásilnými přímými akcemi. Naše práce proto nekončí pouze u připomínkování legislativy nebo odborné analýzy, ale dokážeme témata dostat do veřejného prostoru a v ideálním případě i přimět politické i ekonomické aktéry k reakci.

Jak blízká je spolupráce s dalšími pobočkami a ústředím Greenpeace v zahraničí?

Klimatická změna je globální problém. A celá řada témat má globální rozměr, například obchod s fosilními palivy nebo ochrana oceánů, a proto je koordinace napříč zeměmi nezbytná. Sdílíme strategie, data i know-how kampaní. Být součástí takto velké mezinárodní organizace je jedinečnou příležitostí k tomu se vzájemně od sebe učit a získávat zkušenosti. A také závazek, aby kanceláře z nejbohatších částí světa, kam patří i Česko, dokázaly podporovat týmy tam, kde se finanční prostředky získávají obtížněji.

Proměňuje se i Greenpeace samotná? Potřebuje jako organizace sama reagovat na měnící se svět?

Odpovědět na tuto otázku po necelém měsíci působení v organizaci by mi přišlo nezodpovědné a neslušné. Ale určitě lze říci, že s tím, jak se mění svět, tak Greenpeace na tyto změny musí umět reagovat a přizpůsobovat své strategie a přístupy měnícímu se světu a kontextu.

Greenpeace je známá i kontroverzními formami protestů. Kde je podle vás hranice mezi legitimním aktivismem a zbytečnou provokací?

Hranicí je nenásilí a jasný veřejný zájem. Naše akce jsou zaměřené na konkrétní problém a mají za cíl upozornit na systémové selhání, nikoli poškodit jednotlivce nebo vytvářet chaos.

Pokud jsou běžné nástroje komunikace ignorovány a hlas veřejnosti a občanské společnosti hájící ochrany přírody a zdravé životní prostředí je oslyšen, tak je legitimní využít i výraznější formy občanského protestu. Smyslem není provokace sama o sobě, ale otevření veřejné debaty a tlak na změnu.

Na jakou otázku by se vás novináři a další lidé měli ptát častěji – a zatím se neptají?

Jsem přesvědčený, že jako lidstvo v tuto chvíli čelíme třem hlavním výzvám a to je zhoršující se sociální nerovnost, zrychlující klimatická změna a nástup umělé inteligence. Tyto jevy jsou vzájemně propojené a často vzájemně posilují svoje negativní dopady. Nyní je pozornost nás všech uhrančivě soustředěna na ničení a rozpad hodnot, na kterých stojí svět posledních 80 let a na návrat agrese a práva silnějšího do mezinárodních vztahů. Ale to, že například klimatická změna trochu vypadává z centra pozornosti neznamená, že zmizela a že my a naši potomci a potomkyně nebudou čelit jejím důsledkům.

---

reklama

---