Rysů je v ČR o téměř polovinu méně než před deseti lety. Na vině je podle odborníků trofejní lov

Zatímco fotopasti na Kokořínsku potvrzují, že na tomto území žije smečka vlků, dochází na druhé straně k dramatickému snížení české populace rysa ostrovida. Obě informace zazněly na setkání ministra životního prostředí Richarda Brabce s odborníky zabývajícími se návratem velkých šelem do české přírody. Během setkání zhodnotili ochránci přínos šelem pro stabilitu v přírodě i programy péče o ně a zdůraznili nastartování užší spolupráce Policie ČR a orgány ochrany přírody v regionech jejich výskytu.

„Fotopasti na Kokořínsku odhalily smečku vlků, která zde žije, což je pro tuto oblast z pohledu výskytu vlka u nás úplná novinka. Na druhou stranu v případě rysa ostrovida dochází k dramatickému snížení početnosti," uvedl ministr Brabec. Velikost populace rysa podle jeho slov dosáhla v letech 1996–98 svého novodobého maxima 100–150 jedinců. Od té doby dochází k poklesu, především kvůli nelegálnímu lovu.

„K dnešnímu datu se počet rysů na území ČR odhaduje maximálně na 60–80 jedinců. To je zhruba o polovinu méně, a to i přesto, že jen za poslední čtyři roky se do péče a monitoringu velkých šelem investovalo zhruba 86 milionů. I přes zákonnou ochranu a podporu opatření k ochraně rysa však dochází k jeho nelegálnímu lovu a snižování stavu populace, proto jsme zahájili užší spolupráci s Policií ČR v regionech jeho výskytu,“ dodal ministr Brabec.

Kromě nelegálního lovu ovlivňují život populace rysa u nás i další faktory. „Nutné je také řešit stav naší krajiny z hlediska zachování její prostupnosti pro živočichy," připomněl vedoucí oddělení druhové ochrany MŽP Jan Šíma. Potřebný je podle něj i zájem veřejnosti a její podpora návratu i trvalé přítomnosti šelem v naší přírodě. „Je nezbytné hledat způsoby vzájemného soužití, které je i v podmínkách ČR při dobré vůli možné. Všechny naše populace velkých šelem přesahují hranice ČR, proto je nezbytná také spolupráce s okolními státy,” uvedl Šíma.

Rys a další velké šelmy sehrávají v lesních ekosystémech podle ochránců přírody významnou úlohu a v místech svého výskytu přispívají například k udržitelnému stavu spárkaté zvěře a řešení souvisejících problémů, jakým je obnova lesních porostů. Přesto jejich přítomnost v naší krajině vyvolává mezi lidmi rozporuplné reakce. Klíčové je proto podle odborníků informování veřejnosti o jejich úloze v přírodě, potřebě jejich ochrany i případných rizicích.

K osvětě nyní přispívá i soukromá aktivita „Setkání s rysem“ zástupců Zooparku Zájezd, která vyvolala u široké veřejnosti velkou odezvu. „Z vlastních prostředků financujeme osvětové interaktivní přednášky o životě rysů v ČR za účasti kotěte Blondýna, které bylo vychováno člověkem. Přednášky směřujeme především do regionů, ve kterých má rys vhodné podmínky k životu. V tuto chvíli se jich zúčastnilo více než 7 500 posluchačů, díky médiím se o našich aktivitách dozvědělo dalších více než 2,5 milionu lidí z několika zemí Evropy,“ řekl koordinátor projektu Jiří Beneš.

V srpnu bude v novém zoocentru Správy Národního parku Šumava na Kvildě na Prachaticku k vidění také výstava ze snímků z fotopastí “V soukromí divočiny”.

MŽP se podílí na řadě projektů zabývajících se ochranou a monitoringem velkých šelem, například projektem TransLynx. Do dubna 2016 by měl být připraven první komplexní Program péče o velké šelmy. „MŽP je garantem ochrany velkých šelem i naplňování mezinárodních a evropských závazků, které k jejich ochraně vybízejí. Všechny naše 3 velké šelmy (jmenovitě rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý) jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy živočichů a hlavní území jejich výskytu jsou chráněna jako součást soustavy Natura 2000,” připomněl náměstek ministra pro ochranu přírody a krajiny Vladimír Dolejský.

---

reklama

---