http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-ve-mestech-kde-maji-lide-vetsi-prijmy-je-vice-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Studie: Ve městech, kde mají lidé větší příjmy, je více stromů

18.9.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jméno „nejzelenějšího“ města ze zkoumaného výběru zní Raleigh, kde je vyrovnanost zeleně při „pohledu z výšky“ přítomna na 54,5 % rozlohy zastavěné plochy.
Jméno „nejzelenějšího“ města ze zkoumaného výběru zní Raleigh, kde je vyrovnanost zeleně při „pohledu z výšky“ přítomna na 54,5 % rozlohy zastavěné plochy.
Co potřebují stromy ve městech ke svému růstu? Půdní substrát, vodu, slunce, vzduch… a peníze. V originálně laděné studii severoamerických badatelů se podařilo doložit, že je to především medián platu v dané městské lokalitě, který rozhoduje o průměrné pokryvnosti stromů. Co víc, městská zeleň není závislá na převažujícím etniku či rase v dané čtvrti. Prostě kde jsou peníze, jsou i stromy.
 

Výzkumníky z celkem čtrnácti severo-amerických vědeckých institucí a univerzit nejprve zajímalo, jak se to má s rovnoměrností distribuce zeleně v městských ulicích. Je zelenější New York, Baltimore, Los Angeles, Raleigh nebo snad kalifornské Sacramento? A není nakonec nejzelenějším městem kontinentu Washington, nebo na tuto první příčku aspiruje spíš romantická Filadelfie? Snadná odpověď na tak komplikovanou otázku si ale vyžádala dlouhou práci počítačových expertů a odborníků na geografické informační systémy.



Řada ze zmíněných měst má totiž přímo skvostnou vybavenost, pokud jde o rozsáhlé plochy zeleně v podobě městských parků, ale jejich ulice se přitom utápí v šedi asfaltu a betonu. I když by tedy v poměrném zastoupení zeleně vůči celkové rozloze nedopadly nejhůře, není to úplně to samé jako žít ve městě bez parků, ale s kompletně ozeleněnými bulváry. Jiné podmínky lze také nalézt a uplatnit ve městě Sacramento s 400 000 obyvateli, než v osmi milionovém New Yorku. Rozdílné jsou i klimatické podmínky.

Jméno „nejzelenějšího“ města ze zkoumaného výběru zní Raleigh, kde je vyrovnanost zeleně při „pohledu z výšky“ přítomna na 54,5 % rozlohy zastavěné plochy. Tím ale práce výzkumníků neskončila. Těsně za touto odpovědí totiž číhala další otázka: „Proč tomu tak vlastně je?“ A nastal čas pro analytiky a statistiky. Ti měli rozhodnout, zda jsou ve hře spíše abiotické faktory (počet mrazivých dní v roce, celoroční úhrn dešťových srážek, průměrná délka vegetační sezóny), anebo spíš faktory z ryze ekonomicko-sociální sféry.

Klima kupodivu roli nehrálo, ostatně, centra měst jsou díky efektu tepelných ostrovů o poznání teplejší i na severu. Ve městech není problém ani umělé zavlažování. Šlo tedy spíše o vůli a ochotu lidí stromy ve svém okolí podpořit. Jenže jací to jsou lidé? Vysokoškolsky vzdělaní, s rodinou či bez, vydělávající miliony nebo těžce manuálně pracující? Samá voda. Výzkumníci si v jinak přehnaně korektních Státech dovolili hodně, když se rozhodli začlenit data o etnicitě a rasové příslušnosti. Z výsledků ale byli paf.

V některých městech odhalila analýza prokazatelný negativní vztah mezi rasou, etnicitou a pokryvností stromů. Jenže odhadované koeficienty nejsou mezi jednotlivými městy konzistentní. Pokud bychom měli uvést konkrétní příklad, tak více stromů roste v Los Angeles a Sacramentu ve čtvrtích, kde převažují Asiaté. V Los Angeles, Raleigh a Washingtonu se zase stromům nedaří tam, kde žije převaha Afro-američanů. Ani hispánská komunita neprospívá přítomnosti zeleně v New Yorku a Filadelfii.

Jenže to, co platí o Asiatech a stromech v Sacramentu, současně neplatí v New Yorku. Jak z toho ven? Záchranou statistiků se stal prostý údaj o mediánu ročního příjmu domácností. Ve všech sledovaných městech totiž autoři odhalili pozitivní korelaci s pokryvností stromů. Tam, kde lidé mají peníze, prostě roste víc stromů. Výzkumníci navíc na základě prostorových analýz odhadují, že zvýšení mediánu domácího příjmu o 1000 dolarů se promítne o zvýšení pokryvnosti stromů o 0,05-0,2 % ve většině měst.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist