http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sumavske-lesy-byly-a-budou-prirozene-prevazne-smrkove-ukazal-vyzkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Šumavské lesy byly a budou přirozeně převážně smrkové, ukázal výzkum

30.1.2018 12:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
I když necháme Šumavu samu sobě, bude stále převážně smrková.
I když necháme Šumavu samu sobě, bude stále převážně smrková.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zůstanou na Šumavě současné smrčiny smrčinami a bučiny bučinami, nebo se máme do budoucna připravit na změnu v druhové skladbě tamních lesů? Na tuto a další otázky odpověděl výzkum na území ponechaném samovolnému vývoji v Národním parku Šumava. Podíleli se na něm odborníci z NP Šumava a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
 

Pětiletý výzkum v rámci projektu Biomonitoring lesních ekosystémů v území ponechaném samovolnému vývoji přináší odpověď na otázku, zda klimatická změna může způsobit přeměnu druhové skladby lesů v bezzásahových místech. „V území ponechaném samovolnému vývoji máme ideální příležitost zaznamenat události, které zde aktuálně probíhají a vytvořit tak kvalitní datovou základnu pro budoucí hodnocení změn nejen druhové skladby dřevin," říká za autory Pavla Čížková.

„Lesní ekosystémy NP Šumava budou i v nejbližší budoucnosti podobně dominantně smrkové, jak uvádějí historické průzkumy napříč dřívějšími majetky na území současného NP Šumava," říká Čížková. Ovlivnění šumavských lesů lidským hospodařením podle ní není možné popřít. "To, nad čím bychom se měli zamyslet, je zastoupení smrku a jeho přirozenost. Historické průzkumy i dendrochronologické analýzy lesů s velmi starými jedinci naznačují, že by přirozený podíl smrku v NP Šumava mohl být mnohem vyšší, než s jakým počítá potenciální přirozená vegetace nebo lesnická typologie. A že současný podíl smrku nemusí být tak vzdálený od přirozeného stavu,“ říká za spoluautory Pavla Hubeného a Miroslava Svobodu Pavla Čížkova.

"Výsledky dendrochronologických, palynologických, meteorologických, ale třeba i historických studií a záznamy z kronik nám ukazují, že vichřice a kůrovcové gradace provázejí lesy na našem území od nepaměti," dodává Čížková. "Nyní máme možnost pozorovat přirozené zmlazování lesa po vichřici a gradaci kůrovce, a to na relativně velkém území, které je ponecháno samovolnému vývoji,“ říká Pavla Čížková.

Ve sledovaném území – obdobně jako v celém NP Šumava – je v současné době dominantní dřevinou smrk ztepilý. Prokázaná existence velmi starých jedinců smrku v některých lokalitách zpochybňuje zažité úvahy o převážně umělém původu dominantně smrkových lesů i mimo polohy horských smrčin.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

31.1.2018 08:32
Co jsem já četl, tak minimálně jedle bylo nejen na Šumavě mnohem víc. Fakt je ten, že to byly prameny z 19. a 20. tého století. No naštěstí pan Daniel Černý přechází k nám do Tábora.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.1.2018 19:48
Jednou z příčin úbytku jedle je, že ji dosti uškodilo intenzivní lesní hospodaření (nesnáší podmínky velkých holin a na rozdíl od smrku pomalu roste).
Další dřevinou, která se na Šumavě vyskytovala ve větší míře než dne je buk - např. v Boubínském pralese je po smrku 2. nejvíce zastoupenou dřevinou a jeho zastoupení roste.
Odpovědět
mr

31.1.2018 23:01 Reaguje na Jan Škrdla
Jestli to není tím, že značná část té Š patří do jedlobukového veg. pásma. Do 15 -20 let musí být pořádně zastíněná a nepřidaly jí ani imise z průmyslu s přemnoženými paroháči.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.2.2018 10:05 Reaguje na
Souhlas ve všem. Problém s paroháči mají opět jen správci parku. Ti totiž obhospodařují všechny honitby v N.P. Momentálně mydlí vše hlava-nehlava. Včetně chovných jedinců.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.2.2018 18:52
Zas na druhou stranu to není nic překvapujícího. Z výsledků vyplývá, že tam kde smrk převažuje v mateřském porostu, převažuje i ve zmlazení, totéž i buk.
Co mi zde chybí, je zmínka o mezidruhové konkurenci a vývoji ve stádiu nárostů a mlazin.
Např. pokud máte ve zmlazení smrk, buk a jedli, tak s v případě spíše zapojeného porostu bude prosperovat jedle(pokud pominete vliv zvěře), která nejlépe snáší zastínění. U rozvolněného porostu se pak prosadí bujně rostoucí buk. Pokud dojde ke kalamitě a celkové destrukci mateřského porostu, tak z toho bude profitovat smrk. No a pokud zůstanou stát v blízkosti břízy, tak holinu mohou obsadit právě ony.
Na závěr, k tomu že byla Šumava ještě před začátkem intenzivního hospodaření spíše smrková, mohla přispět i těžba bukového dřeva pro sklárny.
Odpovědět
co

3.2.2018 01:35
Vše může být ještě úplně jinak. Studie totiž nezohledňuje:
a) vliv ohně (dříve čas od času les zcela vyhořel a může to pak ít zcela dramatický vliv na druhovou skladbu)
b) vliv velké, dnes už v přírodě ČR vyhubené zvěře typu zubr, los, divoký kůň, pratur - je otázka jak velká původní stáda byla a jak hojně byla rozšířená ve vyšších polohách typu Šumavy
c) znečištění živinami - spad dusíku atd.
d) stav "původních mateřských porostů" které zde byly před příchodem člověka a které formovaly či naopak neformovaly body a - c (a možná i další které mne samotného ještě teď ani nenapdají). Pokud je dnes na Šumavě "všude jen smrk", nebo "všude jen bud", tak pak je i zmlazení hlavně bukové, nebo hlavně smrkové. Pokud byl ale šumavský les původně podstatně pestřejší, bylo by podstatně pestřejší i zmlazení. Dokud neprovedeme experiment že vyčleníme dostatečně velký pruh územi od "nížiny po nejvyšší vrcholy", které nejprve vypálíme, pak sem navrátíme vyhubené velké býložravce na které necháme působit velké šelmy,na okraje této experinmentální plochy uměle nedodáme dřeviny které zde původně mohly růst typu buky, javory, břízy, lísky, jilmy, jedle,...tak budeme stejně vědět úplné prdlajz jak to mohlo (nejen) na Šumavě dříve asi fungovat. A i když by se nám tohle povedlo, nezvládneme odlišit znečištění z atmosféry apod. Zkrátka celý problém je daleko složitější než vypadá ;)
Odpovědět

Jan Škrdla

3.2.2018 17:18 Reaguje na
To co píšete, celkem dává logiku.
Jen bych dodal:
a) vliv ohně zde byl již dříve, ale na významu nabyl s příchodem člověka - když začal les úmyslně ždářit, aby získal půdu pro zemědělství
b) nevím, jeslti někdo dokáže odhadnous stavy velké zvěře, před příchodem člověka. Ale přepokládám, že působila regulace ze strany velkých šelem (vlka a medvěda).
c) spad dusíku - tady bych se odvážíl tvrdit, že se jedná o antropogenní vliv, ketrý zde před příchodem člověka nebyl. V dřevinné skdadbě může upřednostnit např. javory, jilm nebo jasan. Jilm byl v minulosti zdecimován grafiózou - teď se s ním dá počítat spíš v příměsi. Jasan dnes decimuje chalara, tak zatím zbývá ten javor.
d) víceméně souhlas, akorát to experimentální vypalování lesa nevidím jako reálné (spíš bych směřoval výzkum na požárové holiny, které už vznikly samovolně nebo žhářstvím).
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist