Šumavské lesy byly a budou přirozeně převážně smrkové, ukázal výzkum
Pětiletý výzkum v rámci projektu Biomonitoring lesních ekosystémů v území ponechaném samovolnému vývoji přináší odpověď na otázku, zda klimatická změna může způsobit přeměnu druhové skladby lesů v bezzásahových místech. „V území ponechaném samovolnému vývoji máme ideální příležitost zaznamenat události, které zde aktuálně probíhají a vytvořit tak kvalitní datovou základnu pro budoucí hodnocení změn nejen druhové skladby dřevin," říká za autory Pavla Čížková.
„Lesní ekosystémy NP Šumava budou i v nejbližší budoucnosti podobně dominantně smrkové, jak uvádějí historické průzkumy napříč dřívějšími majetky na území současného NP Šumava," říká Čížková. Ovlivnění šumavských lesů lidským hospodařením podle ní není možné popřít. "To, nad čím bychom se měli zamyslet, je zastoupení smrku a jeho přirozenost. Historické průzkumy i dendrochronologické analýzy lesů s velmi starými jedinci naznačují, že by přirozený podíl smrku v NP Šumava mohl být mnohem vyšší, než s jakým počítá potenciální přirozená vegetace nebo lesnická typologie. A že současný podíl smrku nemusí být tak vzdálený od přirozeného stavu,“ říká za spoluautory Pavla Hubeného a Miroslava Svobodu Pavla Čížkova.
"Výsledky dendrochronologických, palynologických, meteorologických, ale třeba i historických studií a záznamy z kronik nám ukazují, že vichřice a kůrovcové gradace provázejí lesy na našem území od nepaměti," dodává Čížková. "Nyní máme možnost pozorovat přirozené zmlazování lesa po vichřici a gradaci kůrovce, a to na relativně velkém území, které je ponecháno samovolnému vývoji,“ říká Pavla Čížková.
Ve sledovaném území – obdobně jako v celém NP Šumava – je v současné době dominantní dřevinou smrk ztepilý. Prokázaná existence velmi starých jedinců smrku v některých lokalitách zpochybňuje zažité úvahy o převážně umělém původu dominantně smrkových lesů i mimo polohy horských smrčin.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Michal Ukropec
31.1.2018 08:32Jan Škrdla
31.1.2018 19:48Další dřevinou, která se na Šumavě vyskytovala ve větší míře než dne je buk - např. v Boubínském pralese je po smrku 2. nejvíce zastoupenou dřevinou a jeho zastoupení roste.
Michal Ukropec
1.2.2018 10:05 Reaguje naJan Škrdla
1.2.2018 18:52Co mi zde chybí, je zmínka o mezidruhové konkurenci a vývoji ve stádiu nárostů a mlazin.
Např. pokud máte ve zmlazení smrk, buk a jedli, tak s v případě spíše zapojeného porostu bude prosperovat jedle(pokud pominete vliv zvěře), která nejlépe snáší zastínění. U rozvolněného porostu se pak prosadí bujně rostoucí buk. Pokud dojde ke kalamitě a celkové destrukci mateřského porostu, tak z toho bude profitovat smrk. No a pokud zůstanou stát v blízkosti břízy, tak holinu mohou obsadit právě ony.
Na závěr, k tomu že byla Šumava ještě před začátkem intenzivního hospodaření spíše smrková, mohla přispět i těžba bukového dřeva pro sklárny.
a) vliv ohně (dříve čas od času les zcela vyhořel a může to pak ít zcela dramatický vliv na druhovou skladbu)
b) vliv velké, dnes už v přírodě ČR vyhubené zvěře typu zubr, los, divoký kůň, pratur - je otázka jak velká původní stáda byla a jak hojně byla rozšířená ve vyšších polohách typu Šumavy
c) znečištění živinami - spad dusíku atd.
d) stav "původních mateřských porostů" které zde byly před příchodem člověka a které formovaly či naopak neformovaly body a - c (a možná i další které mne samotného ještě teď ani nenapdají). Pokud je dnes na Šumavě "všude jen smrk", nebo "všude jen bud", tak pak je i zmlazení hlavně bukové, nebo hlavně smrkové. Pokud byl ale šumavský les původně podstatně pestřejší, bylo by podstatně pestřejší i zmlazení. Dokud neprovedeme experiment že vyčleníme dostatečně velký pruh územi od "nížiny po nejvyšší vrcholy", které nejprve vypálíme, pak sem navrátíme vyhubené velké býložravce na které necháme působit velké šelmy,na okraje této experinmentální plochy uměle nedodáme dřeviny které zde původně mohly růst typu buky, javory, břízy, lísky, jilmy, jedle,...tak budeme stejně vědět úplné prdlajz jak to mohlo (nejen) na Šumavě dříve asi fungovat. A i když by se nám tohle povedlo, nezvládneme odlišit znečištění z atmosféry apod. Zkrátka celý problém je daleko složitější než vypadá ;)
Jan Škrdla
3.2.2018 17:18 Reaguje naJen bych dodal:
a) vliv ohně zde byl již dříve, ale na významu nabyl s příchodem člověka - když začal les úmyslně ždářit, aby získal půdu pro zemědělství
b) nevím, jeslti někdo dokáže odhadnous stavy velké zvěře, před příchodem člověka. Ale přepokládám, že působila regulace ze strany velkých šelem (vlka a medvěda).
c) spad dusíku - tady bych se odvážíl tvrdit, že se jedná o antropogenní vliv, ketrý zde před příchodem člověka nebyl. V dřevinné skdadbě může upřednostnit např. javory, jilm nebo jasan. Jilm byl v minulosti zdecimován grafiózou - teď se s ním dá počítat spíš v příměsi. Jasan dnes decimuje chalara, tak zatím zbývá ten javor.
d) víceméně souhlas, akorát to experimentální vypalování lesa nevidím jako reálné (spíš bych směřoval výzkum na požárové holiny, které už vznikly samovolně nebo žhářstvím).
