Svéráz norského lovu: na jednoho vlka je 723 lovců

Dosavadní opatření norské vlády k ochraně kriticky ohrožených šelem připomíná úsloví: „Aby se vlk nažral a lovec zůstal spokojený.“ Medvědi a vlci tu podléhají po většinu roku přísnému režimu ochrany, ale každou sezónu je povolen regulační odstřel určitého počtu kusů. Vystřelit si může každý, kdo je registrovaným lovcem a pořídí si včas licenci. Lovců a vydaných licencí je pochopitelně více, než vlků. Letos je přečíslují v poměru 723:1.

Do fronty na licencovaný odstřel vlků se postavilo celkem 11 571 registrovaných lovců. Ti během lovecké sezóny (od začátku října do konce března) všichni vyráží do mrazivé pustiny, aby v nehostinných podmínkách mrazivého severu odlovili pro letošní rok kvótami nastavených 16 exemplářů. Ani jiné severské šelmy na tom nejsou o mnoho lépe. Licenci pro odstřel medvěda si pořídilo 10 930 lovců, a to i přes to, že slovit je možné jen 18 kusů. A na 141 rosomáků sibiřských má spadeno 10 820 lovců. Přesto prý nejde o nic mimořádného. Jak zaznívá z norské Asociace pro lov a rybolov (NAFH), počet povolených regulovaných odstřelů jednotlivých druhů šelem i licencovaných lovců je poslední léta na ustálené úrovni. Přesto si Norsko na svém přístupu k licenčnímu regulačnímu odstřelu šelem dost zakládá.

Když v šedesátých letech prakticky vymizeli vlci z Norska, rozhodla se tamní vláda pro jejich důslednější ochranu. Následovalo dvacetileté „bezvlčí“ období, zpestřené jen tu a tam kusy migrujícími z Ruska, Finska nebo Švédska. V osmdesátých letech nastoupilo Norsko cestu postupné reintrodukce vlků, která se však neobešla bez komplikací. Neochota k ustanovení nových vlčích smeček v Norsku ze strany chovatelů ovcí a nezbytnost určitého hájení vlků od lovců byla „vykoupena“ doložkou o regulačním odstřelu. Každý rok je tedy na základě sčítání stanoven aktuální počet a populační přírůstek, z něhož je odvozena kvóta regulačního odstřelu. Výsledkem tohoto opatření je, že dnes v Norsku žije zhruba 30 vlků.

Bez regulačního odstřelu by nevraživost vůči šelmám nabyla silnějšího tónu a chovatelé ovcí by mohli mít tendenci „vzít spravedlnost do vlastních rukou“. Důvod? Vlci jsou údajně ročně odpovědní za slovení 1500 ovcí, z celkového počtu dvou milionů chovaných kusů. Jen pro upřesnění, na patnáct stovek ovcí roztrhaných vlky připadá 100 000 ovcí, jež každoročně uhynou z jiných, blíže nespecifikovaných příčin. Podle přednastavené kvóty má norská vlčí populace ke svému zachování „povolené“ tři samice s mláďaty. Peter Wabakken, mezinárodně uznávaný „vlčí expert“ ale podotýká, že toto kontrolní opatření se nejspíš už dávno míjí účinkem. „Myslím si, že minimálně v případě norských vlků je jich část slovena nelegálně nebo odstřelena pytláky, a že zmíněné tři desítky jsou nadhodnocený údaj. Norská vlčí populace bude pravděpodobně menší.“

Na nynější tři desítky vlků připadá více než 200 000 registrovaných lovců, kteří jsou před loveckou sezónou automaticky informování o možnosti pořízení licence. Lov tu není jen výsadou mužů. Z 11 571 lovců, kteří se letos přihlásili o vlčí licenci, je zhruba 500 žen, Počet lovkyň zde stabilně narůstá.

---

reklama

---