https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/svetly-nebo-tmavy-velky-nebo-maly-u-mravencu-za-to-muze-teplota
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Světlý nebo tmavý, velký nebo malý. U mravenců za to může teplota

27.9.2016 01:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Už dříve jednotlivé studie potvrdily, že si v chladnějším prostředí vedou lépe větší a tmavší ektotermové, než menší a světlejší. To proto, že tmavě vybarvení jedinci se rychleji prohřívají a větší organismy mohou získané teplo lépe uchovávat
Už dříve jednotlivé studie potvrdily, že si v chladnějším prostředí vedou lépe větší a tmavší ektotermové, než menší a světlejší. To proto, že tmavě vybarvení jedinci se rychleji prohřívají a větší organismy mohou získané teplo lépe uchovávat
Myrmekologové z Univerzity v Liverpoolu probádali různé zástupce mravenců na třech kontinentech. Zjistili, že velikost a barva těla mravenců je silně vztažena k prostředí, ve kterém žijí. A také, že tyto své charakteristiky mravenci v závislosti na environmentálních podmínkách prostředí rychle mění, podle toho, jak se jim to hodí.
 

To, jestli je mravenec černý, žlutý nebo rezavý a zda bude spíše menší nebo větší, podléhá do určité míry diktátu přírodních podmínek té které lokality výskytu. Celé je to ale poněkud složitější. Mravenci jsou totiž jedni ze zástupců skupiny ektotermů. To znamená, že jejich těla si metabolické teplo na rozdíl od nás vyrábí jen pozvolna, a jsou do velké míry závislí na teple (nejčastěji ze slunečních paprsků) přijatém z okolí. Už dříve jednotlivé studie potvrdily, že si v chladnějším prostředí vedou lépe větší a tmavší ektotermové, než menší a světlejší. To proto, že tmavě vybarvení jedinci se rychleji prohřívají a větší organismy mohou získané teplo lépe uchovávat. Mravenci to asi pochopili už dávno, neboť se naučili s velikostí svého těla a jeho zabarvením v závislosti na okolní teplotě pracovat.

Tým odborníků z Liverpoolské univerzity se před lety pustil do skutečně mravenčí práce. Dal dohromady data o výskytu, velikosti a vybarvení mravenců ze 14 horských lokalit Jižní Ameriky, Austrálie a Jižní Afriky. Rozdíly v nadmořské výšce jednotlivých hor a v regionálním klimatu přispívaly k tomu, že na sledovaných lokalitách dosahovaly průměrné teploty skutečně širokého rozptylu. Na nejchladnější sledované lokalitě se průměry teplot blížily 0,5 stupňům Celsia, zatímco jinde to bylo až 35 °C. A bez nějakých větších pochybností mohli již záhy vědci prohlásit, že původní tvrzení o výhodném tmavém zabarvení a větší velikosti těla v chladném podnebí u mravenců platí. Jenže i v pouštních australských náhorních plošinách nebo „na dohled“ Jižního pólu občas dochází ke změnám.

Do jindy teplé horské lokality může tu a tam přijít nezvykle chladná sezóna, stejně jako v mrazivém pohoří může dojít k dočasnému oteplení. Co na to mravenci? Velmi dynamicky zareagují podle situace zvýšenou nebo sníženou koncentrací melaninu ve svém těle. Jednoduše řečeno, umí během jedné sezóny pohotově ztmavnout, a vyrovnat se tak s chladem, nebo naopak částečně zesvětlat, když je horko. Vedoucí výzkumu, Tom Bishop, k tomu dodává: „Výsledky naší práce shrnují dvě klíčová poselství. Tím prvním je, že podmínky životního prostředí mají skutečně velmi silný vliv na identitu a relativní početnost druhů mravenců na lokalitě. Tím druhým pak je, že tento efekt se rychle přenáší mezi jednotlivými pohořími či kontinenty.“

Podle Bishopa je tedy snadné předpovědět reakci mravenců na změny klimatu. „Například na teplejší planetě Zemi narazíte s větší pravděpodobností na menší a světleji vybarvené mravence, protože začnou v zastoupení převládat.“ Změna barvy a velikosti mravenců se může zdát banální, ale pro fungování celých ekosystémů může být její význam zásadní. „Různí mravenci mají různé funkce, a jedna změna se pak řetězově přenáší dál ekosystémem.“ Jak doplňuje spoluautorka studie, Kate Parrová: „Zdá se, že naše závěry by mohly být aplikovatelné na řadu dalších exotermních příslušníků hmyzích řádů, a mohly by vysvětlit původ řady barevných a velikostních rozmanitostí.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist