https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tani-permafrostu-na-sibiri-by-mohlo-probudit-i-prave-nestovice
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tání permafrostu na Sibiři by mohlo probudit i pravé neštovice

19.8.2016 08:58 | MOSKVA (ČTK)
Satelitní snímek tajícího permafrostu v severní Sibiři.
Satelitní snímek tajícího permafrostu v severní Sibiři.
Nedávný případ antraxu odhalil světu nebezpečí, které představuje tání permafrostu. Věčně zmrzlá půda v sobě ukrývá obávané nemoci a obleva by mohla ze zimního spánku probudit i pravé neštovice. V Rusku se přitom otepluje 2,5krát rychleji než ve zbytku světa, napsala agentura AFP.
 

Propuknutí antraxu (sněti slezinné) na severosibiřském poloostrově Jamal na konci července usmrtilo dvanáctiletého chlapce a desítky lidí musely být hospitalizovány poté, co se smrtící bakterie v oblasti objevila poprvé po 75 letech. Podle vědců se do ovzduší dostala z rozmrzajícího těla soba, který na následky antraxu uhynul před desítkami let. Rychle se šířící výtrusy poté začaly decimovat celá stáda.

"Jestli se může takový proces zopakovat? Samozřejmě," varoval na nedávné tiskové konferenci Boris Kerchengolc, badatel z ruského Ústavu pro biologické problémy permafrostu.

Teploty na poloostrově Jamal v červenci překročily sezonní průměr o celých osm stupňů Celsia a přiblížily se k tropické pětatřicítce. "Jde o bezprecedentní anomálii. Bavíme se o oblastech za polárním kruhem," upozorňuje Sergej Semjonov, ředitel ruského Ústavu pro globální klima.

Antrax přitom nemusí být poslední skrytou hrozbou. "Na severu jsou také zbytky pravých neštovic z konce 19. století a vědci nově v mamutí kůži objevili neznámé 'obří viry'," vysvětluje náměstek ředitele rukého Výzkumného ústavu pro epidemiologii Viktor Malejev. "Myslím, že klimatické změny nám ještě připraví pořádná překvapení. Nechci nikoho strašit, ale musíme být připraveni," říká.

Podle Malejeva by mohla propuknutí antraxu zmírnit plošná vakcinace sobů. Od té se ustoupilo asi před deseti lety kvůli domnělému vymizení nákazy z regionu.

Ruští vědci si stěžují na to, že místo investic do výzkumu klimatických změn přicházejí ve vědě škrty a peníze se utrácejí jen při reakcích na mimořádné situace. Oceánolog z Ruského hydrometeorologického ústavu Valerij Malinin připomíná rok 2010 a spuštění programu klimatického výzkumu poté, co požáry seslaly na Moskvu dusivý kouř. Program byl následně "zcela pohřben".

"Když přijdou ničivé události, vždycky se mluví o prevenci, ale jakmile vášně ochladnou, je všechno zapomenuto," konstatuje Malinin. "Jamal je pouhé varování: příroda se bude bouřit dál."


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist