http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/thajsti-makaci-znovu-a-znovu-objevuji-a-zas-zapominaji-pouzivani-nastroju-podle-hojnosti-potravy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Thajští makaci znovu a znovu objevují a zas zapomínají používání nástrojů. Podle hojnosti potravy Video

25.10.2017 01:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Makaci jsou jedním ze tří druhů primátů, kteří umí v omezené míře nástroje používat.
Makaci jsou jedním ze tří druhů primátů, kteří umí v omezené míře nástroje používat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Mark MacEwen / NaturePL
Lidé rozhodně nejsou jediným živočišným druhem, jehož soustředěná tendence ke spotřebovávání dostupných zdrojů vede k vyhynutí celých druhů. Podobně si počínají i další primáti, například makakové jávští. Ti opakovaně podstupují zapomenutí a znovuobjevení používání nástrojů. O důsledcích jejich konzumního způsobu života byla nyní publikována i studie v prestižním Journal of Human Evolution.
 

Informace o tom, že makakové patří mezi velmi učenlivé primáty, těžko někoho překvapí. Snímky makaků, kteří se v zimě vyhřívají v termálních pramenech japonského národního parku Jigokudani jsou široce rozšířené. Stejně jako zprávy o tom, že jejich příbuzní holdují batátům osolených mořskou vodou. Makaci jávští, žijící na ostrovech v okolí Thajského zálivu, jdou ale v civilizačním pokroku ještě o něco dál. Důmyslně využívají kamenných nástrojů, aby si usnadnili přístup k potravě. V jejich případě pak nejčastěji k nejrůznějším mořským korýšům a měkkýšům. Žádný krab nebo škeble už před nimi svůj výživný masitý obsah neschová, když do nich zručně praští správně vybraným kamenem.

„Makaci jsou jedním ze tří druhů primátů, kteří umí v omezené míře nástroje používat,“ říká Lydia Lunczová, doktorka antropologie na Univerzitě v Oxfordu. „Kromě nich s nimi pracuji ještě šimpanzi a také malpy.“ V případě makaků z thajských ostrovů pak schopnost manipulovat s nástroji při sběru a zpracování potravy výrazně zvyšuje jejich šance na přežití. „Dostanou se tak snadněji k potravě, kterou by jinak stěží mohli dobýt.“ Dobrá zpráva pro antropology však není zrovna dobrou zprávou pro mořské korýše a měkkýše na ostrovech Koram a Nom Sao, kde se zmínění zruční makaci vyskytují. Lunczová se původně zajímala jen o původ a výběr kamenných nástrojů, ale poměrně záhy si v terénu všimla i dalších podstatných věcí.

Na pobřeží ostrova Koram, kde dnes žije kolem osmdesáti makaků (oproti devítce kusů na ostrově Nom Sao), se vlastně nacházelo jen velmi málo korýšů a měkkýšů. Jejich druhové spektrum bylo značně omezené a nenacházela se tu ani řada jinak běžných druhů. A jako zajímavost: schránky nalezených tropických plžů plážovek tu byly až čtyřikrát menší. A ústřice? Ty koramské byly až o 70 % menší. Na Nom Sao, který se nachází takříkajíc na dohled, přitom nic takového pozorovatelného nebylo. Nabídka živočichů při mořském pobřeží byla daleko pestřejší a zdejší plážovky i ústřice nabývaly standardních proporcí. Odhalit příčinu tohoto jevu nebylo v zásadě obtížné. Stačilo se jen podívat, jak dobře si každé ráno vedou makaci při cestách za potravou.

„Jeden jediný makak dokáže za den s pomocí nástrojů rozlousknout kolem čtyřiceti různých korýšů,“ říká biolog Nathaniel Dominy, který se práce v terénu rovněž účastnil. „Na populace mořských a pobřežních živočichů tak musí skupiny makaků vyvíjet skutečně silný predační tlak.“ Tuto teorii potvrzuje i pozorované snížení průměrné velikosti schránek a ulit na ostrově Koram. „Systematická predace kořisti vede ke snižování její velikosti,“ dodává Lunczová. „Tohle je myslím víc než dobrý příklad.“ Pro antropology se tak ostrovy v Thajském zálivu staly dokonalou přírodní laboratoří.

„Užívání nástrojů, jako sociálně podmíněné chování, bylo vždy spojováno s pozitivy pro danou populaci,“ popisuje Lunczová. „Otevíralo totiž přístup k novým zdrojům potravy. Jenže vztah mezi znalostí konkrétní technologie a jejím nadužíváním vede k jistým rizikům. V případě makaků pak ke ztrátě této znalosti.“ Jak? Makaci dříve nebo později všechny dostupné korýše a měkkýše na pobřeží vyloví. A pak? Zapomenou, k čemu jim byly kameny dobré. Po čase pak znovu dojde k obnovení populací potravy a k opětovnému „vynálezu“ technologie z doby kamenné. Že to zní fantaskně? Thajští makakové jávští už tento vývoj podstoupili několikrát.

Michael Haslam z Oxfordské univerzity strávil dvě předcházející léta na ostrově Piak Nam Yai, kde také žijí makakové. Ti ale s pomocí kamenů dnes potravu nezpracovávají. Neví totiž jak. Haslam na základě odebraných vzorků kamenů (nesoucích stopy fyzického poškození), které se nacházely v sedimentech rozbitých ulit, zjistil, že to uměli ještě před 65 lety. „Pohybujeme se tedy v určitých cyklech, kdy se znalost, poté co tratí na významu po vylovení kořisti, stane zapomenutou.“ Podložené informace o tom, že makaci používají k rozevírání a rozbíjení schránek měkkýšů a korýšů kameny, lze datovat přibližně 120 let nazpět. Na některých ostrovech tak makaci prodělávají opakovaný cyklus zapomínání a učení, propojený s přetěžením potravních zdrojů.

Kapitola z vývoje člověka

Antropologové mají z makaků na ostrovech v Thajském zálivu radost. Nepřímo totiž potvrzují teorii, která se týká dávného vývoje člověka. Zhruba před 70 000 lety se naši prapředci vydali Afrikou do světa, a dosud nebylo jasné, kudy přesně se ubírali jejich kroky. Proti cestě vnitrozemím stála „teorie“ o cestě podél pobřeží. „Z archeologických nálezů je ale patrné průběžné zmenšování velikosti schránek nejrůznějších korýšů a měkkýšů podél pobřeží,“ říká Dominy. „Vysvětlovali jsme si to klimatickými změnami. Skutečnost ale mohla být i taková, že to byli právě naši prapředci, kteří se vydali podél pobřeží, a postupně vylovili dostupné zdroje potravy.“ A její nedostatek by je tak vlastně směroval na Evropu.
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist