http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tohle-more-neni-pro-stary-zjistil-vedec-pri-zkoumani-veku-ryb-problem-to-je-velky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tohle moře není pro starý, zjistil vědec při zkoumání věku ryb. Problém to je velký Video

26.9.2017 02:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejen že je ryb v mořích obecně méně, ale razantně také ubývá ryb, které by se dožily vyššího věku. Lewis Barnett, výzkumník z Washingtonské univerzity, v tom spatřuje zásadní riziko přežití rybích populací.
Nejen že je ryb v mořích obecně méně, ale razantně také ubývá ryb, které by se dožily vyššího věku. Lewis Barnett, výzkumník z Washingtonské univerzity, v tom spatřuje zásadní riziko přežití rybích populací.
Problém s masivním přelovením oceánů má jednu opomíjenou a přitom velmi nepříjemnou stránku. Nejen že je ryb v mořích obecně méně, ale razantně také ubývá ryb, které by se dožily vyššího věku. Lewis Barnett, výzkumník z Washingtonské univerzity, v tom spatřuje zásadní riziko přežití rybích populací v případě nenadálých výkyvů, například v důsledku klimatických změn. Informuje o tom server NewScientist.
 

V úvodu je zapotřebí říct, že Barnettův přístup v zásadě není originální. Jeho výsledky však ano. Podobná studie už jednou realizována byla, v roce 2010. A tehdejší průzkum průměrného stáří ryb v deseti zpracovatelských zařízeních ve Spojených státech amerických potvrdil průměrný pokles stáří ryb až o 25 %. Když ale letos Barnett svou studii publikoval, jeho průměrné „omlazení“ zpracovávaných ryb už dosahovalo v průměru 72 procent. Jak je to vůbec možné? Barnett rozšířil záběr hned několika směry.

Do jeho záběru se tentokrát dostalo 63 ryby zpracujících zařízení nejen v USA, ale i v Evropě. A nepracoval s horizontem stáří ryb na úrovni jedné dekády, ale celých staletí. Pokud tedy měl k dispozici dostupná data. Zpracovatelské závody ve Státech většinou vedou statistiku o rozměrech, váze a věku nachytaných ryb, jejíž paměť většinou nesahá dále než padesát let. Norští rybáři mají naopak velmi podrobná data, ve kterých lze číst o rybách lovených před 140 lety.

Tato data ještě podpořil sérií odchytů, při kterých využil hned několik metod zjišťování stáří ryb. Například počítání vrstev otolitů (malých tělísek ve vnitřním uchu ryb, jejichž přírůstky odráží věk podobně jako u stromů letokruhy). „A tyto nové zdroje informací potvrdily, že u některých konkrétních druhů došlo k poklesu zastoupení starších kusů v populaci až o 180 %,“ říká Barnett.

Zvláště patrné to bylo u intenzivně lovených druhů: treska velkohlavá, štikozubec tichooceánský, chňapal nebo treska obecná, které ulovíte, nebude s 95 % pravděpodobností patřit mezi rybí důchodce. Je to ale špatně? To co by platilo u řady suchozemských živočichů, tedy že „důchodci už jsou v produkčního hlediska za zenitem“, ale u ryb v moři neplatí. „Starší ryby jsou obvykle větší a produkují nejvíce potomků,“ říká Barnett. „Jsou také mnohem flexibilnější, přizpůsobivější změnám. Dokáží se snadněji adaptovat na environmentální změny.“

Barnett mezi kvality starších ryb řadí i to, že mají tendence se rozmnožovat v různých časech na vícero místech. „Krátkodobá změna prostředí tedy přežití jejich populace ohrozí s menší pravděpodobností,“ dodává Barnett, který varuje, že mít jen pár starších jedinců v populaci může ohrozit všechny. Nejlepším řešením je pochopitelně vyrovnaná směs různověkých jedinců. Jak toho ale dosáhnout?

„Rybáři by mohli adoptovat opatření o minimální a maximální velikosti lovených jedinců, aby zajistili vyrovnaný mix jedinců různého stáří,“ říká Barnett. Je to podle něj zatím reálnější, než prosadit zastavení rybolovu ve vybraných oblastech.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist