Tomáš Chalupa byl podle nevládek nejhorší ministr životního prostředí
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa po dvou a půl letech skončil ve funkci. Podle zelených nevládek Chalupa nejvíce zklamal svým přístupem k Národnímu parku Šumava, vyčítají mu ale i zákony spojené s odpadovým hospodářstvím. Palec nahoru dostal jen za novou Zelenou úsporám. Smetanu za nové kolo zateplování ale slízne až jeho nástupce.
Tomáš Chalupa se stal ministrem životního prostředí na začátku roku 2011, když vystřídal Pavla Drobila, který byl nucen úřad opustit kvůli skandálu kolem financí Státního fondu životního prostředí.
Zástupci nevládních organizací se shodují v jednom. Jako pozitivní bod dvou a půl letého angažmá připisují Tomáši Chalupovi především spuštění Nové Zelené úsporám, tedy programu, díky němuž lidé opět dostanou peníze na zateplování svých domů.
Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha program pomůže tisícům rodin srazit účty za teplo i závislost na fosilních palivech. „Ministr ale ještě neřekl, a měl by říci, že do ní investuje největší balík z peněz, které MŽP dostane z evropských fondů,“ dodává Kotecký. Také podle Jana Rovenského z Greenpeace je pokračování programu Zelená úsporám důležitým a pozitivním plusem pro odcházejícího ministra. „V Čechách už pomalu začíná patřit k tradici, že politickou smetanu za ní pravděpodobně slízne jeho následovník,“ dodává Rovenský.
Podle Vratislava Vozníka z Arniky ministr Chalupa ve své funkci ještě jednu pozitivní věc udělal: ve vyhlášce "o kácení stromů" definoval alej a zpřísnil kácení v takto definovaných útvarech. „Tím ovšem výčet pozitiv asi definitivně končí,“ říká Vozník. Zbytek téže vyhlášky podle něj umožňuje lidem libovolně kácet stromy na svých zahradách, bez ohledu na jejich ekologickou a estetickou funkci - třeba pro tak malicherný důvod, že jim stíní na bazén.
Odvážně mlčící ministr
Podle Jana Rovenského ministr Chalupa splnil většinu očekávání: pokračoval v intenzivní personální, rozpočtové i organizační destrukci svěřeného resortu, čímž úspěšně navázal na svého předchůdce Pavla Drobila. „Jediným překvapením v tomto ohledu je, že MŽP dosud existuje, jakkoliv si ho lze příležitostně poplést s odštěpným závodem ministerstva průmyslu a obchodu,“ říká Rovenský.
Podle něj se při projednávání ve vládě opakovaně stávalo, že životní prostředí a zdraví občanů (např. v souvislosti s plány na rozšiřování uhelných dolů či novou surovinovou politikou) hájil ministr financí, dopravy či ministr bez portfeje, zatímco Tomáš Chalupa „odvážně mlčel či dokonce přihrával stranickému kolegovi Martinu Kubovi kopajícímu za průmysl“.
Také podle Koteckého je speciálním problémem Chalupovo zacházení s ministerstvem, které má zajišťovat čistý vzduch, zdravou krajinu nebo recyklaci odpadu. „Občasné instalace straníků s průkazkami ODS na expertní místa, personální čistky nebo třeba bizarní loňské rozhodnutí, že ministerstvo nepotřebuje a nebude mít vlastní knihovnu, naprosto sabotují odbornou práci úřadu a lidí, kteří tam jenom chtějí dobře dělat svoji práci,“ říká Kotecký.
Podle Daniela Vondrouše ze Zeleného Kruhu Tomáš Chalupa svěřený úřad nespravoval, ale ničil. V jeho vedení prý zaměstnal své spolustraníky bez odborného vzdělání a zkušeností a věnoval jim rekordní odměny. Propustil stovky expertů a seškrtal kontrolu znečišťovatelů, smogovou a protipovodňovou předpověď či služby pro veřejnost v chráněných územích. Miliony převedl z odborných činností na propagaci.
Podle Vratislava Vozníka z Arniky se Tomáš Chalupa celkově zasadil o rozložení rezortu životního prostředí, zejména tím, že nechal odejít řadu odborníků.
Holiny a chemické postřiky
Nejvíce si ale Tomáše Chalupu spojují zelení aktivisté s tématem Národního parku Šumava. Právě Chalupa jmenoval ředitelem parku Jana Stráského a sám později kvůli postupu správy parku čelil demonstracím před svým sídlem. „Češi si Tomáše Chalupu budou pamatovat asi hlavně jako ministra, který navrhl, aby se národní park na Šumavě novým zákonem otevřel developerům a živelné výstavbě hotelů nebo apartmánových domů, sjezdovek, lanovek a golfových hřišť," shrnuje postoj Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. Podle Jana Rovenského se „Chalupovým pomníkem stanou holiny a chemické postřiky v nejcennějších oblastech Šumavy“.
Odpady do spaloven
Ministr podle nevládek také zklamal v odpadové politice. Letos na jaře sice přišel s docela rozumnou rámcovou představou, kam by měla směřovat recyklace odpadu v českých městech a obcích. „Jenomže když přijde na konkrétní opatření, z ministerstva se namísto plánů, jak domácnostem usnadnit třídění odpadků, ozývají návrhy, které by sta tisíce tun recyklovatelných surovin úplně zbytečně poslaly do spaloven,“ říká Vojtěch Kotecký.
Také podle Vozníka Chalupa v oblasti odpadové legislativě zcela zklamal. A to proto, že stáhl z vlády zásadní novelizaci zákona o odpadech a nepředložil plán odpadového hospodářství. „Oběma kroky významně oslabil recyklaci a nahrál provozovatelům spaloven,“ říká Vozník.
Podle Vozníka Chalupa ignoroval skutečnou ochranu území v soustavě Natura 2000. „V některých oblastech jeho podřízení drasticky zasahují v rozporu se zájmy ochrany přírody, další odmítá vyhlásit, ač jej k tomu už před více než rokem vyzvala Evropská komise,“ říká Vozník.
Pokud jde o ochranu klimatu, podle Jana Rovenského se Česká republika z mírně progresivní země z dob ministra Bursíka propadla do skupiny, která na evropské úrovni aktivně blokuje většinu rozumných opatření, jež by zajistila potřebné snižování emisí.
Daniel Vondrouš ještě připomíná, že ministr Chalupa největší znečišťovatele zbavil povinnosti platit poplatky a věnoval jim emisní povolenky za téměř padesát miliard. Nyní navrhuje snížení poplatků za zábor kvalitní půdy. "Doposavad byl nejhorším ministrem životního prostředí František Benda (ODS). Už není," dodává Vondrouš.
reklama
SFŽP poskytne 4,6 miliardy korun na tři projekty snižování emisí v průmyslu
Nová kampaň MŽP se zaměřuje na dopady klimatické změny
MŽP vyčlení 700 milionů korun na podporu energetických úspor veřejných budov