V pátek se v Milovicích narodila dvojčata pratura
„Obě mláďata by měly být jalovičky,“ uvedla Barbora Valníčková z České zemědělské univerzity, která v neděli pozorování praturů prováděla. Na rozdíl od divokých koní, kde se dvojčata rodí skutečně jen velmi výjimečně, nejsou u divokého skotu porody dvou mláďat zcela neobvyklé.
Pro zdravý vývoj telat v budoucnu je přitom důležité, aby byla obě mláďata stejného pohlaví. „Pokud se narodí býček a jalovička, bývá jalovička často ovlivněna hormony svého bratra a může být v dospělosti neplodná,“ upozornila Barbora Valníčková na jev, který se nazývá freemartinismus.
Celkem jsou tak na pastvině již tři mláďata praturů. Jako první se 20. dubna narodil býček, v pátek 29. dubna pak přišla na svět dvojčata – samičky. Kromě toho je v rezervaci také deset hříbat, z toho devět na milovické pastvině a desáté na pastvině u Benátek nad Jizerou.
Pozorovat obě mláďata najednou nebylo v pátek možné, protože samice je odkládá do vysokého porostu, což je instinkt, který v přírodě pomáhá mláďata chránit před predátory. Jen jednou za čas je přijde nakojit. V pátek tak bylo možné na okamžik zahlédnout na pastvině dvě samice, z nichž každá kojila jedno mládě, druhé z dvojčat se však v té chvíli skrývalo ve vysoké trávě.
„Z prvních dvojčat v rezervaci máme samozřejmě velkou radost,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ke třem mláďatům praturů by mělo v příštích dnech přibýt ještě minimálně jedno, protože březí je přinejmenším také třetí z pěti samic.
Původní pratuři byli v přírodě vyhubení v sedmnáctém století a vědci je zpětně šlechtí od roku 2008. V Milovicích pobývají zvířata druhé a třetí generace zpětně šlechtěných praturů, proces zpětného šlechtění bude trvat přibližně padesát let. Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijel jeden samec a pět samic loni v říjnu z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs tamní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi.
Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů. Na první pastvině je v současnosti osm hříbat, na druhé pastvině je zatím jedno.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
reklama
Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně 
V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u Milovic
K čemu jsou dobří velcí kopytníci? K obohacování půdy o živiny i k ukládání uhlíku