http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetrne-elektrarny-v-nemecku-jsou-smrtelnou-pasti-pro-mistni-i-migrujici-netopyry
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Větrné elektrárny ohrožují populace německých i migrujících netopýrů

25.8.2014 01:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Koexistence větrných elektráren a netopýrů je možná. Netopýři totiž nemají rádi silný vítr. Jejich lety obvykle končí, když se síla větru zvýší nad 6 m/s. A to je zároveň moment, kdy se teprve začíná provoz větrných elektráren vyplácet, míní biologové
Koexistence větrných elektráren a netopýrů je možná. Netopýři totiž nemají rádi silný vítr. Jejich lety obvykle končí, když se síla větru zvýší nad 6 m/s. A to je zároveň moment, kdy se teprve začíná provoz větrných elektráren vyplácet, míní biologové
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Christian Voigt / IZW
Výsledky nové studie Leibnizova institutu milovníky přírody rozhodně nepotěší. Větrné elektrárny v Německu mají na svědomí smrt statisíců netopýrů. Mezi obětmi nejsou zdaleka jen zvířata z místních populací, ale i migrující a často ohrožené druhy. Situace je o to horší, že mezi obětmi jsou ve velké míře samice a mláďata těchto létajících savců.
 

Obnovitelné zdroje energie mají zvláště při srovnávání s jinými konvenčními zdroji, například fosilními palivy, mnoho nepochybných kladů. Jenže jsou tu i negativa. U větrných elektráren například riziko kolize ptáků a netopýrů s listy rotorů větrných turbín. Hejna netopýrů, která jsou především v době podzimního párování přitahovány výraznými siluetami v krajině, nekoukají na to, jestli se blíží k věži kostela nebo listům rotoru.

Přínos výzkumu, který prováděl Leibnizův institut pro výzkum zvířat v Berlíně (IZW), se zdál být zprvu zanedbatelný. To, že větrné elektrárny navzdory nejrůznějším bezpečnostním opatřením, například vypínání elektráren v nočních hodinách, tu a tam usmrtí letícího ptáka či netopýra, se zdálo být prostě nechtěným důsledkem jejich provozu. Přístup chiropterologa Christiana Voigta byl ale užitečný hned ve dvou ohledech. Nejenže na vybraných lokalitách přesně vyčíslil množství usmrcených zvířat, navíc se svým týmem dohledal podrobnosti o jejich původu. Rázem se ukázalo, že kromě přibližně 300 000 „místních“ netopýrů, kterým srážka s turbínou každoročně hrozí, je zapotřebí započítat mezi ohrožené jedince i ty migrující z Pobaltí, Ruska, Běloruska a Polska.

Co lze vyčíst ze srsti

Voigtův tým využil pro identifikaci původu nalezených uhynulých jedinců originální přístup, který připomíná metody forenzních specialistů. Základem metody bylo srovnání poměru protia a deuteria (isotopů lehkého a těžkého vodíku) v keratinu získaného z netopýřího ochlupení. Životní cesty uhynulého netopýra pak prozradil vzájemný poměr těchto dvou izotopů.



Keratin vědcům tímto způsobem prozradil informace o průměrné vlhkosti, složení potravy, teplotě či množství srážek, ve kterých se živočich běžně vyskytoval (například srážky v severských regionech jsou méně obohacovány o deuterium, které je typické spíše pro jih). Tkáň, tvořená keratinem, je biologicky intaktní, to znamená, že vzájemné poměry isotopů vodíku zůstávají v tělech mrtvých jedinců uchovány po řadu měsíců. Získané „geografické“ otisky byly navíc natolik spolehlivé, že svou přesností překonávaly konvenční praktiky monitoringu, jakým je například kroužkování.

Když Voigtovu studii uveřejnil žurnál PLOS ONE, stalo se z původního regionálního německého výzkumu rázem významné celoevropské téma. „“Studie ukázala, že Německo nenese odpovědnost pouze za ochranu místních netopýrů, ale také za migrující netopýry z dalších zemí, kteří přes něj migrují,” říká Voigt. Každoroční strasti, které netopýři zažívají cestou přes Německo, aby se dostali do teplejších regionů Švýcarska a Francie, se pak projevují na konečném snížení velikosti populací v zemích jejich původu. Situaci zhoršuje navíc ta skutečnost, že na větrných elektrárnách umírají ve velké míře samice a mláďata. Početnost zmíněných severských netopýřích populací navíc v současnosti decimuje i drsné klima, a tak každá smrt potenciálního rodiče přispívá k dalšímu snížení početnosti.

Řešení existuje

Netopýři jsou sice chráněni jak národním, tak eurounijním zákonem a Německo je signatářem Bonnské úmluvy o ochraně migrujících druhů, přesto ale zůstávají větrné elektrárny smrtící pastí, připomíná Voigt. Podle něj by měla být kromě energetické nezávislosti a udržitelnosti německou prioritou rovněž ochrana druhů.

Voigt je přesto přesvědčen, že koexistence větrných elektráren a netopýrů je možná. Netopýři totiž nemají rádi silný vítr. Jejich letecké kreace obvykle končí, když se síla větru zvýší nad 6 m/s. A to je zároveň moment, kdy se teprve začíná provoz větrných elektráren vyplácet.

„Ochrana klimatu a druhů jsou tu postaveny proti sobě, ale v komplexním přístupu k ochraně životního prostředí by měla jít ruku v ruce,“ dodává.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist