Volné kácení v zahradách končí. Nově by se mělo týkat jen ovocných stromů
Dodnes platná vyhláška, pro kterou se vžilo přízvisko Chalupova podle tehdejšího ministra životního prostředí, začala platit téměř před rokem přesně 15. června 2013.
„V zásadě se vracíme k praxi před tímto datem,“ říká ředitelka Odboru ochrany přírody Ministerstva životního prostředí Alena Vopálková. Tedy pro pokácení stromů s obvodem kmene vyšším než 80 centimetrů ve výšce 130 centimetrů bude nutné opět žádat povolení. Povolení bude nutné žádat pro vzrostlé okrasné dřeviny, zatímco se nově nebude týkat ovocných dřevin, tedy starých jabloní, hrušní nebo třeba ořešáků. Co jsou ovocné dřeviny vyjmenovává příloha vyhlášky č. 378/2010.
Nově bude vyhláška měnit i definici zahrady. Zatímco ve staré verzi byl zahradou oplocený pozemek přilehlý k obytnému domu, nově se bude za zahradu brát takový pozemek, který je jako zahrada uvedený v katastru nemovitostí. To znamená, že volné kácení ovocných stromů bude možné i v zahrádkářských koloniích, na které současná vyhláška nepomýšlí.
Čtenáři, pořiď si na Ekolist.cz kultivovanou diskuziNáklady na úpravu redakčního systému pro spuštění registrovaných diskuzí je osm tisíc. Redakce má v rozpočtu tisíce čtyři. Prosíme tímto čtenáře, aby si na možnost diskuzí přispěli. Za každý dar obejmeme strom.
Nová vyhláška by měla být hotová v září, aby se dala uplatnit již letos na podzim. Kácet se totiž má jev období vegetačního klidu, které začne zhruba v listopadu.
„Řada obcí posílala fotografie, kolik stovek krásných vzrostlých stromů na zahradách padlo. Za rok platnosti vyhlášky to byly určitě tisíce stromů v nejrůznějších obcích,“ říká Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí.
Podle Vratislava Vozníka z občanského sdružení Arnika je velmi těžké určit, kolik přesně stromů bylo za poslední rok pokáceno. Podle dotazníku, který Arnika rozeslala stovce obcí, šlo ve většině případů právě o ovocné stromy. „I ovocné stromy jsou hodnotné, když jsou staré desítky let,“ říká Vozník, nicméně proti volnému kácení těchto stromů ochránci přírody v zásadě nic nenamítají. „Spíše bychom byli pro snížení rozměrů pro volné kácení na 60 centimetrů obvodu kmene,“ dodává Vozník.
Povolení také může pomoci ochraně přírody, protože se bude i více kontrolovat, zda na stromě nežije chráněný druh živočichů. Pokud se jedná o kácení starých stromů je podle Arniky vysoce pravděpodobné, že strom bude biotopem ohrožených druhů hmyzu. Vzácný hmyz se nalézá zejména na starých jilmech, dubech, jedlích, topolech, lípách, jírovcích nebo vrbách.
Změna pravidel zřejmě vyvolá debatu o tom, zda potřeba povolit kácení na vlastní zahradě není přílišné zasahování státu do práv občanů. „Už mi chodí e-maily, kde je krom řady expresivních výrazů napsáno, proč mám žádat, vždyť je to můj strom. Jak si dovolujeme omezovat lidská práva,“ potvrzuje ministr Brabec.
Podle Vratislava Vozníka je to ale stejné, jako když majitel osobního auta musí každé dva roky projít technickou kontrolou. Stejně tak stromy plní celou řadu funkcí pro životní prostředí: zachycují prach, vyrábí kyslík a zachycuje vzdušný uhlík nebo ochlazují konkrétní místo.
„Stát do práv vlastníků zasahuje, protože stromy stejně jako auta mají řadu vedlejších vlivů, které majitel nemusí být schopen posoudit,“ vysvětluje Vozník.
reklama
Kácení v zahradách je zřejmě protiústavní. Ombudsman ministerstvu doporučuje změnu vyhlášky
Kácení u silnic jednodušší nebude, ministerstvo od návrhu ustoupilo
Textilka z Moravy vyvinula recyklovaný materiál pro snazší pěstování zeleně
Experti: Kvůli teplé zimě a jaru může být vos více, agresivnější ale nejsou
