Trvá období téměř volného kácení stromů. Chybí novela vyhlášky
Od prosince loňského roku platí nová pravidla pro kácení stromů rostoucích mimo les. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která byla tehdy přijata, umožnila právnickým osobám kácení podlimitních stromů bez povolení. Tak, jak to do té doby platilo jen pro osoby fyzické.
Oním limitem je obvod kmene stromu, který musí být ve 130 cm výšky kmene maximálně 80 cm. Na strom s větším obvodem kmene je potřeba povolení. Stromů, které se do daného limitu vejdou, je však ve městech většina. Navrhovaná novela vyhlášky měla limit, kdy lze kácet bez povolení, snížit na 60 cm. O její rychlé schválení usilovaly nevládní organizace a v květnu její přijetí přislíbila i tehdejší ministryně životního prostředí Rut Bízková. MŽP již jednou schválení vyhlášky odsunulo a to koncem loňského roku, v platnost měla vstoupit letos. Novela však ani letos není a MŽP nyní na základě rozhodnutí současného ministra Pavla Drobila připravuje návrh nové, komplexnější vyhlášky.
Co je vegetační klid?
Doba mezi 1. listopadem a 31. březnem je obecně považována za období tzv. vegetačního klidu, který v současnosti platná vyhláška ke kácení doporučuje. Podle Kučery se jedná o čas, kdy se většina stromů nachází ve stavu od opadu listí do doby rašení. Vztahuje se však i na jehličnany. „Za východisko pak lze pokládat i čas, kdy teplota klesne dlouhodobě pod 5 stupňů Celsia,“ doplňuje Kasiková.
Důvodů pro toto opatření je několik. Podle Vondrouše má především zabránit zbytečné likvidaci živočichů vázaných na kácené stromy a keře, například hnízdících ptáků. Příčiny mohou být ale i estetického charakteru, aby nedocházelo ke kácení kvetoucích či plodících stromů. "V případě prořezávání stromů je pak hlavním důvodem vážné poškození či zahubení stromu, pokud by byl prořezán v době, kdy míza plně proudí prořezávanými větvemi," doplňuje Vondrouš.
„Vyhláška toto období striktně neurčuje, formulace "zpravidla v období jejich vegetačního klidu" navíc připouští možnost povolovat kácení dřevin i mimo toto období,“ upozorňuje Kučera.
Podle Zory Kasikové ze sdružení Arnika to přináší problémem zejména při plošném kácení na pozemcích určených k zástavbě. „Absence vyhlášky znamená, že investor nemusí žádat o povolení ke kácení dřevin o obvodu menším než 80 cm. Většina veřejné zeleně tak zůstává mimo veřejnou kontrolu. O rozsahu její likvidace si rozhodne stavebník sám. Nikdo ho také nemůže nutit, aby vysázel náhradní zeleň namísto té zničené,“ vysvětluje následky dalšího prodlení Daniel Vondrouš z Legislativního centra asociace ekologických organizací Zelený kruh.
„Kvůli průtahům na MŽP tak začíná první sezóna ´volného kácení´ veřejné zeleně,“ shrnuje Vondrouš a upozorňuje na paradox, že to byli právě spolu straníci ministra, kteří v právě proběhlých komunálních volbách slibovali pravý opak - totiž více zeleně ve městech.
„Vzhledem k tomu, že text vyhlášky bude ještě procházet schvalovacím řízením, je prakticky jasné, že nová vyhláška již neovlivní toto, právě začínající období častějšího kácení stromů,“ doplňuje Kasiková.
Zpráva byla 3.11.2010 opravena. Kácet podlimitní stromy lze i mimo tzv. období vegetačního klidu. Doporučení kácet stromy v době vegetačního klidu se vztahuje na stromy, které překračují zmiňovaný limit. Opraven byl titulek a perex zprávy.
reklama