Arnika nabízí silničářům návod, jak zajistit bezpečnost a přitom nekácet stromy
Je nutná vůle k řešení
„Konflikt mezi požadavkem na ochranu přírody, snahou opravovat silnice a zajištěním bezpečnosti provozu je neřešitelný pouze zdánlivě. Náš materiál ukazuje, že lze zajistit všechny tři cíle. Je k tomu však nutná politická vůle a částečná změna pracovních postupů správců silnic,“ říká úvodem jeden z autorů koncepce Jakub Esterka z Arniky. Podle Arniky je potřeba důsledně uplatňovat bezpečnostní prvky jako jsou bílé nátěry kmenů stromů, umisťování svodidel, reflexních odrazek a dopravního značení s omezením rychlosti v exponovaných úsecích.
K navrhovaným opatřením má však výhrady Pavel Skládaný, vedoucí Oblasti politiky a strategie bezpečnosti silničního provozu na Centru dopravního výzkumu (CDV). „Myslím si, že bílé nátěry stromů jsou nesmysl. Pro vedení řidiče je rozhodující vodorovné značení, tedy vodicí čáry na vozovce a směrové sloupky. Stromy můžeme malovat na bílo, na zeleno nebo na strakato, ale pořád je to v případě nehody vážná pevná překážka, která několikanásobně zvýší pravděpodobnost vážného zranění či úmrtí posádky vozidla,“ říká o problému stromů a dodává: „Není pravda, že by se nehody stávaly jen hazardérům a opilcům, jak se často soudí. Nehoda se může stát komukoliv.“ Ideální by podle něho bylo, kdyby deset metrů od vozovky nebyly žádné pevné překážky (tedy třeba ani reklamy či sloupy) a řidič měl možnost případnou chybu napravit. „Problém alejí je ale potřeba pojmout diferencovaně, opatření přednostně směřovat do úseků, které jsou náchylnější k nehodám. Přitom zdaleka nemusí jít o paušální kácení. Zlepšení bezpečnosti může přispět i trvale dozorované omezení rychlosti (v SRN běžně 70 km/h), zákaz předjíždění či instalace záchytných zařízení tam, kde je k tomu dostatek místa," říká Pavel Skládaný.
Čím jsou prospěšné aleje
Aleje podle Arniky poskytují lepší orientaci řidičům, váží CO2 z dopravy, produkují kyslík, jsou biotopem drobných živočichů, chrání osoby na cestě před slunečním zářením, pohlcují hluk a škodliviny ze silničního provozu a izolují zástavbu od tranzitní dopravy, umožňují pohyb zvířat zemědělsky využívanou krajinou, slouží jako větrolamy a chrání cestu před sněhem, zabraňují půdní erozi, chrání půdu před škodlivinami z dopravy jsou typickým nositelem krajinného rázu u nás a dotváří mikroklima krajiny.Velmi důležitou roli hraje průběžná péče, jak zdůraznil další z autorů koncepce, dendrolog Michal Valečík. Podle Valečíka lze u silničních alejí pozorovat chybné zacházení a špatnou údržbu. Na vině podle něho může být špatné vzdělání nebo chybějící motivace pracovníků. „Ani vzdělaný člověk, který nemá motivaci, neprovede práci kvalitně. A to se zákonitě odráží v dalších letech života stromu.“
Koncepce tu chyběla
Lukáš Matějka zmínil, že je stále mnoho silničních správ, které odmítají spolupracovat. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny je ale opačný příklad: vyčlenila prostředky na záchranu, ošetření a výsadbu tisíců stromů a rozhodla se přistoupit i k obnově bezpečnostních nátěrů kmenů ve všech alejích na svém území, vyzdvihuje Arnika. „Vše je o lidech a jejich přístupu,“ říká ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Jan Míka. Na Vysočině ale našli i další přidanou hodnotu péče o aleje podél silnic. Bílé nátěry stromů zde provádějí nezaměstnaní lidé. „Úřad práce zaplatí mzdu, pojištění, organizace Arnika dá auto a stříkačku, my dodáme nátěrovou hmotu a potřebné informace,“ uvedl Míka.
Arnika dále informuje, že o novou koncepci má zájem také Zlínský kraj. „Koncepce je materiál, který tu doposud chyběl,“ říká Jaroslav Hrabec, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje. „Je to něco, v čem se starosta nebo silničář dočte o všem potřebném - od historických souvislostí přes právní aspekty až k dobrým příkladům z praxe, jak na to a co s tím,“ dodává Hrabec. Arnika mohla z finančních důvodů vydat jen několik stovek výtisků koncepce. Všechny obce v republice ji však údajně dostanou v elektronické podobě.
Nejdůležitější je zájem, říká dendrolog Michal Valečík
Ekolist.cz: Jak mohou pomoci k ochraně alejí obyčejní lidé?
Michal Valečík: Rozhodně mohou pomoci zájmem. To je to nejdůležitější. Když se vzbudí zájem, věci se rozeběhnou samy.
Podle vás je pro další správný růst stromu důležitý výchovný řez? Co to je a jak to vypadá?
Výchovným řezem podpoříme hlavní osu kmene stromu a ostatní větve jsou v určitém rozestupu. Tím zamezíme nevhodnému větvení. Prostě se nestane, že se kmen rozdvojí. Když provádíme výchovný řez, jsou to minimální náklady. Po absenci výchovného řezu se musí stromy kácet a to je škoda ekologická i finanční.
Stromy u silnic mohou být nebezpečné. Není tedy řešení vykácet vždy celou alej a stejný počet stromů vysázet jinde, kde stromy nikomu vadit nebudou? Například v lese...
To určitě ne. Hledisek z ekologického pohledu je spousta, aleje plní mraky funkcí. Lesní pozemky biomasu splňují, ale aleje jsou důležité v jiných ohledech. Nemůžeme přece měnit ráz krajiny, protože nám vadí strom u cesty. Strom k silnici prostě jednoznačně patří. Vidím jako dobré, když se má koncepčně řešit stará rozpadlá alej, kdy se staré stromy ošetří až na torzo a mezi ně sázíme nové stromy, které alej „vymění“ a funkce zůstane zachována.
Myslíte si, že se může něco změnit? Začne zase stoupat počet stromů i alejí v ČR?
Určitě je cítit, že se něco děje. Trochu bych to zobecnil na zeleň mimo les, v obcích. Zde je tlak odbornosti cítit a správci zeleně chtějí odbornější přístup. Je vidět velká změna – ta ochota se tím zabývat. Určitě je to jednoznačné řešení i v otázce měst se špatnému ovzduší.
reklama