Výrobci čisté elektřiny: Nový zákon nás zničí

V poslanecké sněmovně je před druhým čtením vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie. Ten má změnit současná pravidla pro podporu zelené elektřiny a také dvě normy, které zdaňují příjmy solárních podnikatelů. Návrh však podle investorů do obnovitelných zdrojů energie (OZE) zásadně ohrožuje provoz stávajících zdrojů i rozvoj nových instalací v České republice. Ministerstvo průmyslu se brání tím, že by norma měla naplnit evropský závazek za co nejméně peněz.

Vládní návrh zákona podle zastánců obnovitelných zdrojů zejména ruší zaručený výkup elektřiny z OZE. Tím podle podnikatelů znemožňuje financování projektů formou bankovních úvěrů. Petr Laník z Komerční banky ale říká, že pokud by čistě hypoteticky došlo k situaci, kdy nebude garantován výkup elektřiny, žadatel se dostává do situace standardního investičního záměru. Musel by zajistit odběr elektřiny, přesvědčit banku o půjčce a navíc prokázat, že je případný úvěr schopen splácet. „Nemyslím si, že by to nutně muselo vést k situaci, kdy banka odmítne financování,“ říká Laník.

Ve skutečnosti však zákon stále pamatuje na patnáctiletou návratnost. Mění se ale podmínky výkupu. Výkupní cen se budou i nadále určovat na rok dopředu, ale nesmí překročit výši šesti korun. Zákon mimo jiné zavádí možnost „záporné ceny“ pro podnikatele, kteří využívají povinný výkup elektřiny. Záporná cena vzniká ve chvíli, kdy je v síti přebytek elektřiny, který by prý ohrožovat stabilitu elektrické sítě. V takový okamžik se podle návrhu prohodí vztahy prodejce - nákupčí. Majitel fotovoltaické elektrárny zaplatí distribuční společnosti za dodané množství elektřiny v dané hodině. Povinně vykupující je na oplátku povinen o takových případech informovat výrobce, jak přesně zákon neřeší, pravidla stanoví až vyhláška.

Jiří Sochor z ministerstva průmyslu (MPO) se však brání, podle něj nový zákon o podporovaných zdrojích zachovává podporu stávajících obnovitelných zdrojů a těm novým ji zaručuje v prakticky stejném rozsahu daném garantovanou patnáctiletou návratností vstupní investice. Nové „tržní“ nástroje pro výrobny fungující v režimu pevných výkupních cen, na které si stěžují zástupci asociací OZE, mají pomoci regulovat aktuální produkci elektřiny z OZE.

Navrhované opatření prý zcela likviduje fotovoltaické elektrárny. Přestože návrh zákona připouští podporu výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do 30 kW (tzv. střešní instalace), současné limity celkového instalovaného výkonu pro rok 2020 dle Národního akčního plánu (NAP) již byly vloni překročeny. To by mohlo znamenat, že žádné fotovoltaické elektrárny, ani malé střešní instalace, nebudou mít nárok na podporu. Zatímco se ale NAP může poměrně snadno upravit, zákon tak lehké změnit nebude. Asociace OZE se domnívají, že problematicky je napsaný již NAP a jeho „mouchy“ se nyní přenesou do zákona.

„Kdyby se měla zastavit fotovoltaika úplně, je to krátkozraké a nerozumné. Nikdo si nepřeje nepřiměřené zisky, ale všichni si přejeme, aby se všechny OZE rozvíjeli rovnoměrně,“ říká Bursík. Ten je také autorem původního zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů.

V důsledku nového zákona se také zvýší objem spalovaného komunálního odpadu. To je podle Bursíka podvod MPO na Evropskou komisi. Nevytříděná složka komunálního odpadu bude prý vykazována jako biologicky rozložitelný odpad a tím pádem bude považována za OZE. „Netříděnou složku komunálního odpadu jako OZE definuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES,“ hájí údajný „podvod“ Sochor.

Druhý podvod prý spočívá v nakládání s biomasou. Zákon údajně nastavuje podmínky pro využívání a podporu biomasy zejména ve formě spoluspalování, což povede k nedostatku zbytkové lesní biomasy a biomasy z průmyslového zpracování dřeva a výsledkem bude zdražování dřeva pro domácnosti. Sochor naopak tvrdí, že novela zákona ukončuje podporu pro tento typ využívání biomasy rokem 2015. Stávající zákon tuto podporu prý nelimitoval.

Asociace OZE navrhují, aby podpora spoluspalování biomasy byla nastavena pouze pro využívání účelově pěstované biomasy. Problém podle Bursíka je, že energetičtí giganti nemají kontrakty se zemědělci a účelově pěstovaná biomasa v ČR prostě není.

Bursík nyní říká, že se lidé budou cítit podvedeni. S dotací ze Zelené úsporám si koupili ekologické kotle na biomasu a cena biomasy by teď v důsledku nového zákona vyletěla nahoru. Trnka řekl, že problém biomasy je u nás podceněn. Všichni prý jen opakují, že biomasy je málo, ale nikdo nedělá nic pro to, aby se tato situace zlepšila.

Zákon, stejně jako platná úprava, rezignuje na výrobu čistého tepla. Koncepce podpory tepla, na kterých dříve pracovalo ministerstvo pro životní prostředí (MŽP), nebyly prý ze strany MPO ani částečně převzaty.

Podle deníku E15 představitelé asociací obnovitelných zdrojů požádali poslance, aby stát podporoval výrobu tepla na úkor elektřiny. Další kontroverzní rozhodnutí, zrušení podpory pro ostrovní systémy, které je proti smyslu OZE jako decentralizovaných zdrojů, bylo provedeno již loni. Asociace OZE proto navrhuje obnovit podporu ostrovním systémům.

Směrnice naruby?

Podle zastánců OZE jde nový zákon na ruku velkým energetickým hráčům, kteří chtějí vytlačit malé decentralizované výrobce. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) totiž podle nich chce najít cestu, jak formálně vykázat požadovaný podíl 13 % výroby energie z OZE a přitom do rozvoje moc neinvestovat.

Druhý problém návrhu je v budoucím podílu zelené energie. Návrh MPO tvrdí, že 13 % podílu je maximum, kterého ČR plánuje dosáhnout. Směrnice Evropské komise požaduje tento podíl jako minimu, kterého má být dosaženo. Podle bývalého ministra životního prostředí a autora původního zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE Martina Bursíka došlo k „úplnému nepochopení, respektive zneužití, evropské směrnice“. Také podle Pavla Douchy z advokátní kanceláře Šikola jde o převrácení smyslu.„Nejedná se o přímé porušení, protože ČR deklaruje, ze chce splnit 13% závazek, ale návrh zákona jde proti smyslu směrnice, která chce dosáhnout trvalého zvyšování podílu OZE,“ vysvětlil Ekolistu Doucha.

Podle Bursíka je na novém zákonu jasně znát, že se jedná o dílo MPO, na kterém se podílel také ČEZ, přesněji ředitel sekce pravidla trhu Jan Kanta. Jiří Trnka z CZ Biom s tímto názorem souhlasí. „Všichni dobře víme, jak se MPO chová při tvorbě legislativy, to je evergreen,“ řekl kriticky při setkání s novináři. Zákon prý de facto zlikviduje malé zdroje, zůstanou jen velcí hráči jako je ČEZ, E.On nebo PRE.

ČEZ: Musíme zákonu rozumět

S názory Bursíka ale nesouhlasí Eva Nováková, tisková mluvčí ČEZu. Podle ní se Jan Kanta pouze podílel na přípravách jako jeden z oslovených odborníků za sdružení regulovaných subjektů v elektroenergetice (ČEZ, E.On, PRE, ČEPS). Názor Bursíka možná pramení z Kantova prohlášení, že rozumí obsahu nového zákona, což však „ale nemá žádnou souvislost s tím, kdo zákon napsal“. „Ostatně jako zaměstnanec ČEZu, české jedničky ve výrobě obnovitelné energie, musí přece zákonu rozumět“, dodala Nováková.

Bursík prý jen využil efekt „strašení ČEZem“, aby přitáhl pozornost veřejnosti. „ČEZ jednoznačně preferuje cestu pestrého energetického mixu, kde mají své místo všechny typy energetických zdrojů tak, aby byl zajištěn dostatek energie pro potřeby ČR,“ řekla Ekolistu mluvčí.

Podle Štěpána Chalupy z České společnosti pro větrnou energii vláda nereflektuje celosvětový trend, kterým je rozvoj čisté energie. Chalupa si postěžoval, že MPO také ignorovala pozměňovací návrhy ze strany podnikatelů s čistými energiemi. S tím však nesouhlasí Jiří Sochor z MPO. Podle něj ministerstvo návrh zákona o podporovaných zdrojích energie konzultovalo se všemi zainteresovanými stranami, včetně subjektů podnikajících v energetice a s asociacemi zabývajícími se obnovitelnými zdroji. „Veškeré pozměňovací návrhy, které v průběhu připomínkového řízení pomohly návrh zákona zkvalitnit, ministerstvo akceptovalo,“ řekl Sochor.

Podle předsedy svazu pro energetické využití zdrojů Jiřího Vrby je neudržitelná situace v oblasti malých vodních elektráren, kde se rozvoj zastavil již před několika lety. Přitom podle Bursíka je právě vodní elektřina spolu s větrnou již konkurenceschopná výrobě energie z fosilních zdrojů.

A co MŽP? Rezignovalo?

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podle solárních a větrných podnikatelů rezignovalo na snahu být pro MPO partnerem v dialogu. Přitom právě resort životního prostředí prý měl za úkol obhájit rozvoj obnovitelných zdrojů „v rozumné míře“, přestože oblast energetiky spadá pod ministerstvo průmyslu. MŽP však podle Marty Machkové z tiskového oddělení na debatu o podobě zákona ani další podpory OZE nerezignovalo, aktivně v tuto chvíli například pracuje na vyhlášce k podporovaným druhům biomasy.

Asociace OZE prý již podle Bursíka spolupracují s jednotlivými poslanci, kteří by pak mohli pozměňovací návrhy prosadit. Stínový ministr životního prostředí a poslanec za ČSSD Václav Zemek prohlásil, že předkládaný návrh je pro něj jako pro poslance nepřijatelný. „S několika kolegy připravujeme strategii postupu při projednávání tohoto zákona,“ prozradil Ekolistu Zemek a dodal, že vztah současného vedení MPO a MŽP nemá smysl komentovat. „Vše ukazuje na naprostou nekoncepčnost a neznalost problematiky ze strany vedení MPO, které nebezpečně improvizuje,“ nešetří kritikou Zemek.

---

reklama

---