Výzkum: Češi chtějí více obnovitelných zdrojů a méně uhlí a jádra
Podle výzkumu je polovina lidí vůči obnovitelným zdrojům vysloveně pozitivně naladěna a další čtvrtina by se dala označit jako umírnění pozitivisté. Ti zelenou energetiku berou jako dobré řešení, které má pozitivní dopad na životní prostředí, zároveň ale mají pocit, že naopak obnovitelné zdroje mohou uškodit tuzemskému těžkému průmyslu. A navíc, že je České republice vnucuje Evropská unie. Nicméně výrazně negativní vztah má podle výzkumu jen čtvrtina obyvatel české kotliny.
Podle výzkumu se nedá najít žádný výrazný dělící prvek, stejné procento pro i proti zelené energetice je u mužů i žen, u bohatších a chudších nebo u obyvatel měst a venkova. Jediná kategorie, která je vysloveně pro obnovitelné zdroje, jsou mladí lidé.
Výzkumníci se zeptali více než tisícovky lidí, čeho by si přáli v budoucnu více, čeho stejně a čeho méně. Rozvoje se podle Čechů mají dočkat malé vodní elektrárny (57 % hlasovalo pro více). Podobně jsou na tom solární systémy na střechách domů (více 54 %) a lokální výtopny využívající biomasu (46 %). Mírného rozvoje, tedy podle obliby v rámci výzkumu, by se mohly dočkat také větrné elektrárny (38 %), bioplynové stanice (36 %) a elektrárny na zemní plyn (28 %). Ubývat by naopak mělo velké energetiky. To se vcelku překvapivě týká i jaderných elektráren, kterých by mělo být méně podle 33 % respondentů. Ještě méně si lidé přejí rozvoj velkých solárních elektráren umístěných na zemi (47 %) nebo uhelných elektráren (57 %). Podobně by si lidé nepřáli otevírání dalších dolů na uhlí (méně 48 %) a uranových dolů (48 %).
Horší jádro v hrsti než solár na střeše
Jako příslovečnou třešinku na dortu zařadili tvůrci výzkumu položku „malé městské výtopny poháněné jadernými reaktory“. Tento zdroj totiž obsahuje připravovaná Státní energetická koncepce. Jaderné výtopny ale lidem neučarovaly, více jich chtělo jen 15 % dotázaných, zatímco méně 43 %. Zároveň ale 18 % lidí odpovědělo, že neví, což je výrazně více než u jiných kategorií. O jaderných výtopnách tedy zřejmě Češi mnoho informací nemají.
Přitažlivé na obnovitelných zdrojích je podle výzkumu možnost soběstačnosti energetiky. Čtvrtina lidí se podle výzkumu spokojí se soběstačností na úrovni států, další by rádi žili v soběstačných městech či obcích (18 %) a ještě více by jich rádo žilo v energeticky nezávislém rodinném či bytovém domě (21 %). Vlastní energetický okruh by si přáli lidé v Praze a Středních Čechách, zatímco s nezávislostí státu by se spokojili obyvatelé Jižní Moravy.
Lidé by podle výzkumu také rádi viděli solární panely na vlastní střeše, pro je 62 % respondentů. A ti, co je odmítají, se nebrání samotným panelům, ale bojí návratnosti investice. „To souvisí s informovaností. Víme, že Češi často za informacemi nejdou a čekají, až informace přijdou za nimi,“ říká Jana Hamanová, vedoucí výzkumu společnosti SC&C.
Lidé se také přej omezit těžbu hnědého uhlí pro výrobu elektřiny, 70 % hlasovalo pro nižší vývoz elektřiny a omezení těžby hnědého uhlí. Lidé ale neodpovídali na otázku útlumu těžby v případě útlumu těžby pro teplárny. „Možná by v případě tepláren nebyl odpor tak velký jako v případě vývozu elektřiny, ale přesto si myslím, že by lidé nebyli pro rozšíření těžby hnědého uhlí,“ vysvětlila Hamanová.
„Výsledky mě vůbec nepřekvapily,“ komentoval výzkum ředitel organizace SEVEn Jaroslav Maroušek. Podle něj se lidem v České republice na obnovitelných zdrojích energie líbí právě samostatnost, kterou nabízí jak domácnostem, tak malým podnikům. To má podle něj daleko vyšší přitažlivost než ochrana životního prostředí. „Nezávislost je hodnota, do které jsou lidé ochotni investovat, i kdyby měli aktuálně zaplatit o něco málo více, než jim nabízí jejich dodavatel energie,“ myslí si Maroušek.
reklama
Dekonta spustila v Kralupech linku na recyklaci fotovoltaických panelů
Výbor nepřijal doporučení k návrhům na omezení plateb podporovaným zdrojům