Zatímco na horách září slunce, ve městech padá "průmyslový" sníh

Neobvyklý atmosférický jev je v posledních dnech občas vidět v některých českých městech. Zatímco na horách slunce svítí ostošest, nížiny jsou pokryté inverzní oblačností, pod níž se v ovzduší hromadí škodlivé látky. Jejich koncentrace přitom můžou vést k tzv. průmyslovému sněžení.

Zatímco běžný sníh vzniká v oblacích a z nich padá k zemi, při sněžení kvůli znečištěnému ovzduší v důsledku inverze je celý děj jiný. Jak Ekolistu řekl Pavel Jůza z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Ústí nad Labem, svou roli v tom hraje skutečnost, že v okolí center měst, průmyslových zdrojů apod. je vyšší lidmi zapříčiněná produkce vodní páry než v jiných oblastech. "Částice, které jsou ve vzduchu, pak slouží nejen jako jádra, na nichž dochází ke kondenzaci vodní páry, ale dochází k tomu, že některé příměsi v atmosféře způsobují snadnější mrznutí vody," říká Pavel Jůza.

V čistém ovzduší totiž bývá mlha až do cca -10°C většinou v podobě kapalných kapiček a až při silnějším ochlazení část vodních kapiček zmrzne a změní se ve sněžení. Některé příměsi ve znečištěném ovzduší ovšem způsobují, že mrzne už dřív, tedy i při teplotě, kdy je něco málo pod nulou.

Na meteorologickém serveru Infomet.cz je citována i práce plzeňského meteorologa Jana Sulana, podle něhož je průmyslové sněžení spojeno s několika charakteristikami. Jednak se základna nízké oblačnosti se nachází maximálně 150 m nad zemí, přičemž tloušťka této oblačnosti bývá alespoň 200 metrů. V přízemní vrstvě atmosféry vlivem vnějších zdrojů dochází k p"přesycení" vlhkostí (to můžou působit například chladící věže aj.).

Kombinací výše uvedených podmínek pak může docházet ke "spontánnímu" mrznutí přechlazených kapek i při teplotách nižších než -10°C. Jan Sulan ale upozorňuje, že občas může docházet k záměně "sněžení" s tvorbou "slabé námrazy" či "jinovatky".

K průmyslovému sněžení může docházet i na větších rozlohách, známé jsou však hlavně situace, kdy sněží jen na poměrně malém území. "Třeba v centru Teplic u nádraží bylo před několika lety několik centimetrů sněhu a docela hustě sněžilo, a přitom stačilo popojít jen kilometr od nádraží a tam bylo zcela sucho," vypravuje Pavel Jůza. Celá situace přitom trvala několik dní.

V posledních dnech se průmyslové sněžení objevilo například v Plzni, v Ostravě, ale i v Praze. "Na mikroskopických pevných částicích narostly krystalky ledu a vznikly tak malé sněhové vločky," popsal situaci ve středu pro ČTK mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák. Podle něho mělo sněžení na ovzduší příznivý vliv, protože se tímto způsobem vzduch do jisté míry očistil.

K průmyslovému sněžení dochází při vhodných podmínkách, někdy až několikrát za zimu, v jiném roce ale tento jev nemusí nastat vůbec. A docházelo k podobným situacím i na přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy bylo ovzduší ještě daleko znečištěnější než v současnosti? Podle Pavla Jůzy byla tehdy pro lidi zajímavá úplně jiná témata. "Taky je otázka, jestli tím, že znečištění bylo tenkrát rozsáhlejší, nedocházelo ke sněžení na větším území, takže nebylo to tak nápadné. Ale pamatuji se, že jsem tehdy také jel kolem ústecké chemičky a tam byl v délce jednoho nebo dvou kilometrů i přes centimetr sněhu, zatímco jinde v Ústí nebylo nic," vzpomíná Pavel Jůza.

---

reklama

---