Co mají společného obaly a uhlíková stopa? Více, než si možná myslíte…

Obalové materiály nás v našem životě provázejí den co den. Napadlo vás ale někdy, že byste mohli při nakupování ovlivnit klima a životní prostředí jen tím, že zohledníte, v jakém obalu bude výrobek zabalen? Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, jsou to právě obaly, které mají nemalý podíl na uhlíkové stopě a následném skleníkovém efektu. Každoročně totiž vyprodukujeme velké množství komunálního odpadu, z nichž jen obaly tvoří přibližně 1,23 milionu tun. Jak tedy k obalovým materiálům přistupovat a vybrat klimaticky optimální obal, aby zanechával co nejnižší uhlíkovou stopu?

Není obal jako obal

Obaly se používají už od nepaměti, pouze jsme kůži, dřevo či hliněné nádoby vyměnili za modernější obaly – od papíru přes plast až po nejrůznější kombinace materiálů. Obaly plní různé funkce, zásadní je ochrana zboží a zachování kvality výrobku. Při nákupu zboží se obal stává především marketingovým tahákem – většinou se proto při jeho návrhu řeší především jeho design, málokdy složení nebo dopad na životní prostředí.

Z hlediska ochrany životního prostředí je tedy potřeba produkovat takové obaly, které budou plnit dostatečnou ochrannou funkci a zároveň budou mít co nejmenší dopad na životní prostředí.

Recyklovatelnost obalů není vším

Toužíme-li po klimaticky optimálním obalu, neměli bychom sledovat pouze jeho recyklovatelnost.

Pokud by totiž výrobci preferovali jen nutnost recyklace a vyráběli by tak znovupoužitelné obaly, které by sice byly ohleduplné k životnímu prostředí, ale nevyhovovaly by danému produktu, docházelo by ke znehodnocování výrobků (zejména potravin), případně by se mohla zvýšit produkce CO2 při transportu v důsledku větší hmotnosti či objemu.

Proto je třeba zohlednit i další kritéria:

· celý výrobní proces obalu
· životní cyklus obalu
· technologický proces recyklace obalu.

Je tedy potřeba sledovat komplexní proces od zahájení výroby obalu až po jeho finální likvidaci, včetně použitých materiálů, energií a veškerých návazných kroků, které je potřeba realizovat.

Jaký obal vybrat?

Na konci roku 2009 byly zveřejněny výsledky studie, která byla realizována metodou LCA a zabývala se dopadem životního cyklu obalů na globální oteplování a poškození ozonové vrstvy, a to od těžby surovin, přes samotnou výrobu až po likvidaci.

Nejvíce negativní dopad byl zjištěn u nevratného skla, nejmenší pak u nápojových kartonů a vratného skla.

My se tak při svých nákupech můžeme orientovat na spíše tyto obalové materiály.

Obecně ale platí, že bychom se měli primárně řídit zdravým úsudkem a dělat vše pro to, abychom zbytečně neplýtvali, pořizovali si jen ty věci, které skutečně potřebujeme, předávali je dál ve chvílích, kdy už je neužijeme, a na konci jejich životnosti je likvidovali dle předpisů.

Jen správně vytříděný odpad může být totiž znovu využit a díky tomu může být snížen negativní dopad na životní prostředí. Ideální je nekupovat, co nepotřebujeme, a třídit odpad – má to smysl!

---

reklama

---