PR článek
Klimatické stromy pro Prahu: Projekt, který nemá v evropských městech obdoby
Nový pohled na městskou zeleň
Klimatické extrémy sužují nejen obyvatele měst, ale všechny organizmy, které v něm žijí. Včetně stromů. Zhoršující se podmínky v ulicích tak pociťují především u nás tradičně vysazované stromy, jako jsou javory, jasany a některé druhy jilmů a hlohů. Ty postupně ztrácí schopnost odolávat vlnám veder, neprosperují a nemohou plně poskytovat potřebné ekosystémové služby, které potřebujeme: Stínit, zachytávat částice prachu, zadržovat vodu a především – ochlazovat.Většina klimatických modelů předpokládá nejen čím dále razantnější teplotní výkyvy a návazné suché periody, ale především zvyšování počtu tropických dnů v roce. Pro budoucí život ve městech je tak nutné hledat širší druhové spektrum stromů, které bude schopné v rámci města vytvořit pestrou mozaiku druhů úspěšně odolávajících nejen klimatické změně, ale také chorobám a škůdcům.
Cíl: Odolná stromořadí
Klíčovými faktory pro výběr nových druhů stromů jsou odolnost vůči negativním vlivům městského prostředí a schopnost dorůst do své plné velikosti. Koruny stromů jsou totiž klíčovým zprostředkovatelem ochlazení: Zdravá fungující stromořadí, která vytvoří linie propojených korun v ulicích, jsou ideálním výsledkem. Vytvoří zelenou síť, která podpoří vznik lepších podmínek pro všechny obyvatele města.
„Klimatické mapy dokládají, že přítomnost zdravých funkčních stromů v městském centru prokazatelně snižuje teplotu i o několik stupňů, zvyšuje vzdušnou vlhkost ve svém okolí a má řadu dalších pozitivních vlivů na městský život,“ říká Josef Souček, dendrolog a spoluřešitel projektu.
Výsadba již začala
První výsadby testovaných druhů již začaly v tomto roce. Konkrétně jilm (Ulmus ´Lutece´) byl vysazen na jaře letošního roku na Ovocném Trhu v Praze. Druhý z testovaných druhů, břestovec juliin (Celtis julianae) vysadila Technická správa komunikací na Strossmayerově náměstí na podzim. Projekt je nicméně naplánován na 15 let, přičemž první výsledky očekáváme již během šesti až osmi let. Délka projektu odráží testování růstu stromů v reálných podmínkách pražských ulic. Úspěšnost jednotlivých druhů bude průběžně sledována a ty druhy, které se nejlépe osvědčí, se poté stanou strategickým základem pro budoucí výsadby.
Přečtěte si také |
Praha vyhlašuje granty na rok 2025
Co bude předmětem hodnocení? Například rychlost růstu, odolnost vůči suchu, kvalita olistění či velikost koruny. Z dalších hodnotících kritérií pak bude sledována i míra alergenity nebo potenciální invazivnost jednotlivých dřevin. V neposlední řadě bude přihlédnuto i k estetickým vlastnostem dřevin, velikosti a tvaru listů, k tomu, jak kvetou, jak se zbarví na podzim, nebo zda jsou vizuálně podobné tradičním druhům stromů a mohou je zastoupit v historických kompozicích.
Na které nové druhy Praha vsadí?
Jedná se o druhy ze šestnácti různých rostlinných čeledí pocházejících zpravidla z mírného pásu teplejších a sušších oblastí Asie, Severní Ameriky a Evropy. Některé z těchto druhů byly nebo jsou na našem území pěstovány již přes 100 let. Historicky se však jednalo o druhy vysazované především v parcích, pěstované jako výrazné solitéry či jako součást sbírek. Až problematika změny klimatu vede nyní k jejich testování v podmínkách městských ulic. Zásadní otázkou pro případný výběr je zejména to, v jakých podmínkách jsou tyto druhy schopné růst ve své domovině a jak se na svých stanovištích přirozeného výskytu vyrovnávají s nepříznivými podmínkami.
Spolupráce napříč Prahou
Hlavním garantem projektu je Odbor ochrany prostředí pražského magistrátu, hlavním řešitelem pak Technická správa komunikací a odborným garantem společnost CVVMZI. K dalším partnerským městským organizacím patří také Lesy hl. m. Prahy a Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Lesy budou část stromů předpěstovávat v pražských školkách a spolupracovat také budou např. s holandskými školkami, které budou dodávat hůře dostupné druhy.
reklama
