https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-podyji-hnedouhelne-doly-a-varovani-osn-v-nove-ochrane-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

PR článek

Podyjí, hnědouhelné doly a varování OSN v nové Ochraně přírody

26.4.2021 12:20 | PRAHA (Ochrana přírody)
V posledním čísle časopisu najdete ale i řadu dalších témat.

 
Otevírá jej ohlédnutí Tomáše Vršky, předsedy Rady národního parku, za třiceti lety od vyhlášení tohoto jedinečného území národním parkem. Konstatuje, že Podyjí je společně s partnerským Nationalparkem Thayatal zelenou perlou ve vysychající krajině jihozápadní Moravy a že nyní nečelí otázce, jak a co ve zdejší jedinečné přírodě dělat, ale jak ji v měnícím se světě zachovat.

Lenka Reiterová shrnuje, co je nového ve flóře obou národních parků, Jaroslav Hromas popisuje ledové sluje jako výjimečný jeskynní fenomén Podyjí.

Významu rybníků a tůní pro biodiverzitu na příkladu Podyjí se věnuje článek Zdeňka Mačáta, s novým životem podyjských pařezin a nedůvěře, které jejich obnova zpočátku čelila, vás seznámí Robert Stejskal a Jaroslav Ponikelský.

První zmínka o podyjské přírodě se datuje zřejmě do období Karla IV. – v životopise Vita Caroli je poznámka o masovém výskytu „kobylek“ u Znojma při jeho cestě do Itálie. Podyjí ale pak dlouho bylo kvůli své poloze spíše na okraji zájmu, rozvíjející se výzkum přerušilo vybudování železné opony a nepřístupné hraniční pásmo. To se změnilo po roce 1990 – a souhrn toho nejdůležitějšího přináší článek Martina Škorpíka. Národní park se za třicet let stal nejen rájem výzkumníků, ale i vyhledávaným turistickým cílem, obzvlášť v posledním covidovém roce. Výsledky monitoringu návštěvnosti shrnují Luboš Kala a Jan Kos.

S ředitelem rakouského Nationalpark Thayatal o vzájemné spolupráci a výhledech do budoucna rozmlouvá ředitel českého národního parku Podyjí, s Podyjím je spjat i život Vladimíra Hanáka, který letos v březnu oslavil devadesáté narozeniny.

Do Bílých Karpat vás zavede článek ke čtyřicátému výročí vyhlášení této chráněné krajinné oblasti. Libor Ambrozek v něm vyzdvihuje význam spolupráce s hospodáři, obcemi a neziskovými organizacemi při ochraně zdejší jedinečné přírody.

Na úplně jiný konec republiky se dostanete čtením textu Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů. Dnes, kdy je na dohled ukončení aktivní těžby uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi, běží naplno diskuse o budoucím využití uzavřených dolů. Zatímco odborná veřejnosti je o velkém přírodovědném významu opuštěných nerekultivovaných jam a výsypek přesvědčena, do praxe se širší využití ekologické obnovy a samovolného vývoje promítá jen pozvolna. Důležitým krokem je memorandum o spolupráci, které uzavřely AOPK ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Palivový kombinát Ústí. Podrobnosti najdete v textu.

Tomu, co pro střelbu olověnými broky v mokřadech vyplývá z nového nařízení Evropské komise, se věnuje v rubrice Právo v ochraně přírody Libuše Vlasáková. Mimo jiné konstatuje, že otravy volně žijících živočichů patří mezi zásadní problémy celosvětové ochrany přírody. A konečně OSN. V rubrice Mezinárodní spolupráce popisuje Jan Plesník obsáhlou zprávu Usmiřování s přírodou (Making Peace with Nature), kterou v únoru představil generální tajemník OSN.

Přejeme zajímavé čtení.

Jednotlivé články najdete v tištěné formě v časopisu a na webu.


reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist