https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-vse-co-jste-jeste-nevedeli-o-ochrane-prirody-na-sumave.letni-cislo-ochrany-prirody-prave-vyslo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

PR článek

Vše, co jste ještě nevěděli o ochraně přírody na Šumavě. Letní číslo Ochrany přírody právě vyšlo

25.6.2021 15:50 | PRAHA (Ochrana přírody)
30 let Národního parku Šumava si zaslouží bilanci. Sluší se také poblahopřát. Obojího se hned v úvodu ujal Bedřich Moldan. Připomněl, že cesta od příprav vyhlášení národního parku až do dnešních dní byla dlouhá a krkolomná. Podle jeho slov dnes ale můžeme být spokojeni, protože se park dožil příznivé a stabilizované podoby.
 
Když se řekne Šumava, vybaví se většině z nás hluboké lesy, horské luční enklávy nebo rašeliniště. O tom, jak probíhají spontánní procesy v šumavských lesích a jakou roli v nich hraje smrk, píše Pavla Čížková s Pavlem Hubeným.

Krajinu a zdejší lesy ale významně ovlivňoval také člověk. Jednotlivé přístupy v péči o les se měnily s mírou poznání jeho samovolného vývoje. Shrnutí za uplynulé tři dekády ve svém textu popisuje Jan Kozel.

Také Romana Roučková se zaměřuje na vliv lidské činnosti. Bez tradičního způsobu hospodaření by šumavské louky a pastviny totiž dávno pohltil les. Ve svém článku ukazuje, jak jsou tyto ekosystémy druhově pestré.

Pavel Hubený se k tématu šumavských lesů a jejich přirozenosti vrací ještě jednou. I když se tu lesy za posledních 30 let vlastně moc nezměnily, mění se úhel našeho pohledu na ně.

Šumava není typickým územím, kde byste hledali jeskyně. Nějaké tu ale přece jsou. Přesněji na území chráněné krajinné oblasti Šumava. Krasových jevů tu sice není mnoho, o to víc jsou ale zajímavé. Vznikaly totiž často za působení atypických podmínek. S několika šumavskými krasovými jevy vás seznámí František Krejča.

Opatření na obnovu fungujícího vodní režimu v krajině je velké téma posledních let. Šumava byla jednou z prvních oblastí, kde se myšlenka revitalizace mokřadů začala uskutečňovat. Iva Bufková na konkrétních příkladech vysvětluje, jak jednotlivé etapy programu revitalizace šumavských rašelinišť a mokřadů probíhaly, a že zkušenosti takto získané jsou dobře využitelné i v jiných regionech.

K Šumavě neodmyslitelně patří také rysi. Jejich monitoring tu probíhá už opravdu dlouho. Také díky přeshraniční spolupráci toho o zdejší populaci této největší evropské kočky víme hodně. V rubrice Výzkum a dokumentace o tom společně píší Elisa Belotti a Luděk Bufka.

Trojice autorů Jiří Procházka, Lukáš Skořepa a Vladimír Dvořák vám zase představí lýkožrouta smrkového. A to tak, jak byste možná nečekali. Je totiž klíčovým druhem pro výskyt mnoha jiných a vzácných brouků šumavských lesů.

V rubrice Zaměřeno na veřejnost poukazuje Martina Kučerová na skutečnost, že Národní park Šumava je tou nejlepší učebnou pod širým nebem.

Třicet let environmentální výchovy přineslo své plody, například v podobě rozmanitých programů návštěvnických center a informačních středisek. Adam Diviš s Karlem Kovaříkem a Miloslavem Soukupem zase vzpomínají na začátky a historii strážní služby v NP a CHKO Šumava.

Poutavé čtení přináší také rozhovor. S Dr. Franzem Leiblem, ředitelem Národního parku Bavorský les si povídal jeho protějšek z Národního parku Šumava, Pavel Hubený. Sousední NP Bavorský les je totiž nejstarším německým národním parkem. Více o jeho historii i současnosti se dočtete v článku Pavla Bečky.

V rubrice Mezinárodní ochrana přírody vás Lucie Záhorová zavede na karibský ostrov Dominika, který zůstal perlou malých Antil i po ničivém hurikánu Maria v roce 2017. Tyto a další články najdete v tištěné formě v časopisu a na webu Ochrana přírody.

Přejeme zajímavé čtení.


reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist