Vychází Naše příroda 04/2011

Od 10. srpna můžete na stáncích zakoupit nové číslo časopisu Naše příroda, které se mimo jiné v článku M. Kulfana věnuje kamzíku horskému tatranskému, který se vyvinul jako poddruh ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Setkat se s ním ale můžete i na hřebenu Nízkých Tater, kde byla před 40 lety vysazena náhradní populace. Do světa pavouků vás zavede Ľubor Čačko, prožijete také setkání s rysem a manželé Motyčkovi vám představí houby, které běžný houbař nesbírá. Na výlet vás pozveme do šumavských hvozdů, aniž jsme při přípravě článku tušili, že letošní prázdniny se o nich bude psát na titulních stranách všech novin…

Kamzík horský tatranský / Miroslav Kulfan, Marián Kulfan

„Kamzík horský se vyskytuje ve více pohořích střední a jihovýchodní Evropy a jeho areál zasahuje až do Malé Asie. Četnost kamzíka se odhaduje přibližně na půl milionu jedinců. Popsaných je 7 poddruhů, z nichž 5 žije v Evropě. Ze střední Evropy jsou známy dva poddruhy, a to kamzík horský alpský (Rupicapra rupicapra rupicapra) a kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica). Kamzíka horského tatranského popsal v roce 1972 ing. M. Blahout jako tatranský endemitský poddruh. Morfologické rozdíly mezi jednotlivými poddruhy jsou na úrovni tvaru kostí, například v detailech je rozdílný tvar lebečních švů. Kamzík patří mezi glaciální relikty, o čemž svědčí nález lebky z jeskyně nacházející se na Muráni v Belianských Tatrách.“

Pohraničním hvozdem Trojmezné / Martin Janoška

„Vrchol Plechého, ozdobený žulovými skalními bloky, vás však asi nemile překvapí. Za hraniční linií se na druhé straně hory rozkládá měsíční krajina holosečí, po lese nikde ani památka. U rakouských sousedů zřejmě převládl jiný názor, jak se vypořádat s kůrovcem. Pokud se vydáte z Plechého vpravo na Třístoličník, naskytne se vám stejný obrázek i za Trojmezím, kde rakouské území vystřídá území německé. Přestože v Národním parku Bavorský les se kůrovcem napadené lesy léčí přirozenou obnovou, na Trojmezné (mimo území parku) pustili Němci na kůrovce motorové pily. Někdejší hraniční průsek už vlastně ani neexistuje – zbyl jen kamenitý chodníček lemovaný zleva pasekami a zprava českým uschlým pralesem. V konfrontaci s nekompromisně vytěženými lesy na rakouské i německé straně působí český trojmezenský prales tak trochu jako iluze a zbožné přání.“

Obsah čísla 04/2011

Žahalky, žlutočerní zabijáci / Jozef Májsky
Kobylka sága / Mladen Kaděra
Králíček obecný, malý král… / Michal Pešata
Kamzík horský tatranský / Miroslav Kulfan, Marián Kulfan
Sebevědomý rys / Ivan Kňaze
Pavouci – obávaní a obdivovaní živočichové / Ľubor Čačko
Hrdliččin zval ku lásce hlas / Jozef Májsky
Houby, které nikdo nesbírá / Hana a Vladimír Motyčkovi
Naše stromy – tis červený / Ivana Buttry
Do přírody s Janem Budařem / Tomáš Vynikal
Pohraničním hvozdem Trojmezné / Martin Janoška
Velký Kosíř – hanácká učebnice geologie i přírodopisu / V. Jašková, B. Veselá, E. Zatloukalová
Jedlé dary přírody – jitrocel kopinatý / Květa Šimková
Pozemkový spolek – moderní ochrana přírody / Jiří Antl

---

reklama

---