Vyšlo další číslo časopisu Ochrana přírody

Obálku zdobí snímek Velkého Močálu v národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště, která by se měla stát součástí chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Právě Krušným horám je věnován úvodní článek tohoto čísla. Příprava podkladů pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti v tomto pohoří je jedním z úkolů Programového prohlášení vlády ČR, v regionu proběhla už více než stovka jednání a pokud k vyhlášení dojde, vznikne se zhruba 1200 km2 největší CHKO v České republice.

Hned několik textů se zaměřuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o obnově přírody, které vstoupilo 18. srpna v platnost. Pavel Pešout v úvodníku konstatuje, že s ekologickou obnovou poškozených a zničených ekosystémů má Česká republika dlouhodobé zkušenosti. Výzvu pak představuje obnova lesních ekosystémů, zejména mimo chráněná území, a především pak v tuzemských podmínkách tolik potřebná obnova zemědělské krajiny.

Článek Jany Fuglíkové rozvíjí téma ochrany opylovačů. Vysvětluje, že opylovači mají potenciál být modelovými organismy pro vysvětlení významu biodiverzity volně žijících organismů a popisuje kroky, které se k jejich ochraně chystají – například vzniká Národní strategie na ochranu opylovačů, pro kterou jsou inspirací obdobné dokumenty z Belgie, Nizozemska, Francie, Finska či Irska. Opylovači jsou i tématem rozhovoru se Stanislavem Volfem – moderním včelařem, který se nebojí velkých výzev.

Obnově přírody se věnuje také text o velkolomu ČSA, kde se připravuje vyhlášení národní přírodní památky o rozloze cca 12 km2. Jedná se o mimořádné území, které je jedním z posledních útočišť mnoha druhů otevřené krajiny, hnízdí tu například minimálně 40 % republikové populace lindušky úhorní a bělořita šedého. Plán péče na většině území počítá se samovolnými procesy a likvidací nepůvodních druhů rostlin.

Obsáhlý článek Význam časové a prostorové kontinuity lesních stanovišť pro lesní biodiverzitu popisuje výzkum, který se zaměřil na to, co činí člověkem méně ovlivněná lesní stanoviště atraktivní pro určitou skupinu lesních organismů. Pavel Hubený se v dalším textu věnuje na základě dlouhodobého monitoringu v národním parku Šumava efektivitě přirozené a umělé obnovy lesa.

A hned dva články jsou zasvěceny tesaříku alpskému. Jeden se zaměřuje na monitoring tohoto brouka v EVL Vlárský průsmyk, druhý pak popisuje péči, která se mu v tomto území věnuje.

Pokud jste si mysleli, že modřín opadavý je mezi Alpami a Karpaty původní jen v Nízkém Jeseníku, jste na omylu. V časopise se můžete dočíst, že nové průzkumy dokumentují modřín přežívající po tisíce let na několika místech v severočeských pískovcích. Autoři konstatují, že na skalních stanovištích a lesnicky málo zasažených místech si zaslouží ochranu jako jako zajímavý a cenný relikt.

Určité odlehčení v informačně výživném čísle poskytne článek o Domě přírody Pálavy, který byl v červnu slavnostně otevřen v Dolních Věstonicích.

Přejeme zajímavé čtení.

---

reklama

---