Zkraťte si dlouhé zimní večery nad stránkami Naší přírody 1/19

I v tomto roce pro Vás chystáme na stránkách Naší přírody spoustu zajímavého a poučného čtení o přírodě kolem nás. Hned v prvním čísle se dozvíte, od kdy můžeme vyhlížet první ptačí navrátilce z teplých krajin a kteří to jsou, zalistujeme společně ve starých přírodopisech, seznámíme se s medúzkou sladkovodní, na výlet vás pozveme do Veřovických vrchů, na Šumavu nebo za bledulemi do Svratecké hornatiny. Představíme i vítěze soutěže Quarry Life Avard – hlavní cena za rok 2018 putuje opět do Česka.

Přejeme příjemné čtení za dlouhých zimních večerů…

Obsah čísla 1/19

Zimní čiperky nedbají večerky / Alena Říhová
Listování ve starých přírodopisech / Hana a Vladimír Motyčkovi
Medúzka sladkovodní / Alena Voráčková
První poslové jara / Alena Říhová
Opeření vystěhovalci: „pěnkavy“ / Tomáš Grim
Krutihlav obecný / Martin Kohoutek
Soví noc / Monika Tošenovská, Monika Vraštilová
Výhledy, prameny a jarní květy Veřovických vrchů / Martin Janoška
Putování krajem bledulí / Jakub Hloušek
Blíž Šumavě / Jan Moravec
Hlavní cenu v mezinárodní soutěži Quarry Life Award získal opět český tým / Kristýna Šebková, Hana Michalíková
Ochrana sysla cíleným osevním postupem / Pavlína Kadaňková, Antonín Kintl
Zpráva ze 4. konference Naše příroda / Jan Moravec

První poslové jara

I když paní zima s ledovým srdcem stále ještě nehodlá uvolnit svůj trůn, jaro už si v zákulisí chystá květované šaty, v nichž zanedlouho slavnostně probudí celou naši přírodu. Všichni už jsme natěšení a tak radostně vítáme každého jarního posla. K prvním patří ptáci, kteří se navzdory nepřízni počasí už teď vracejí ze svých zimovišť. A tak si některé z nich pojďme v krátkosti představit, abychom si letošní příchod jara užili.

Výhledy, prameny a jarní květy Veřovických vrchů

Nejzápadnější cíp Moravskoslezských Beskyd tvoří Veřovické vrchy: 12 km dlouhý, východo-západně orientovaný horský hřeben jakoby poskládaný z několika kopců, které směrem na východ mohutní a nabírají výšku. Krajinným a turistickým symbolem je nejvyšší Velký Javorník (918 m), přírodovědci však ocení spíše jiná místa, kam zavítá mnohem méně návštěvníků.

Listování ve starých přírodopisech

napsání tohoto článku nás přivedly úvahy o tom, čím vlastně škola podnítila náš celoživotní zájem o přírodu a jaké nám dala „do vínku“ znalosti. Bezesporu to jsou především učitelé, kteří mohou v dětech probudit zájem o poznávání všeho kolem nich. My jsme zřejmě měli štěstí na dobré učitele a později profesory přírodních věd, takže nasměrování našich zájmů bylo celkem brzy dost jasné. Avšak na stupeň znalostí nemají vliv jen živí lidé – tedy učitelé – ale také učebnice, ze kterých se žáci a studenti učí. To nás jednoho dne přivedlo před knihovnu, ze které jsme začali vytahovat nejrůznější učebnice přírodopisu, živočichopisu, botaniky, geologie, přírodozpytu, zoologie, přírodovědy a dalších předmětů, jak se během času měnily jejich názvy ve školách. Byla jich slušná hromádka a obsáhly období přibližně posledních 120 let. Začali jsme jimi listovat a nebylo to vůbec nezajímavé. Trochu nám to dokonce napovědělo, proč současné děti často nepoznají smrk od jedle (o listnáčích ani nemluvě), muchomůrku si pletou s Vochomůrkou a žluvu se žlunou.

---

reklama

---