Putujte s Tobiášem Lolnessem ve větvích. Doslova

Co si vybrat za námět či hlavní motiv z poutavého, poetického a rozsáhlého příběhu Tobiáše Lolnesse jako základ pro jeho inscenování? Napínavý děj? Zajímavé charaktery postav? Milostný příběh Tobiáše a Elíši nebo přátelství Tobiáše a Lea? Scénáristka Lenka Tretiagová vsadila hlavně na poetickou atmosféru a její sázka vyšla dokonale. Délka divadelního představení by nepojala příběh v celé jeho šíři a při extrakci zápletky by Tobiáš ztratil hodně ze svého kouzla. Důraz na atmosféru a pocity umožnil mimo jiné způsob zpracování. Nejde totiž o činohru, ale o tanečně divadelní inscenaci.

Když se vydáte do studia Alta, kde se představení v Praze hraje, ocitnete se v alternativním prostoru vzniklém ze starého skladiště. Je osobitý, ale za útulný by ho asi nikdo neoznačil. Po vstupu do divadelního sálu jste ale náhle ve zcela komorním prostředí – přímo v srdci stromu. Chcete se představení účastnit, prožít ho celé, o nic nepřijít? Pak si zujte boty a nechte se vést. Děti se nechají vtáhnout do představení hned, ne všichni dospělí se ovšem odhodlají klouzat se veřejně po obrovské klouzačce uprostřed jeviště. Za odměnu si ale mohou posedat přímo na větve stromu, či se účastnit těžení mízy pod vedením charismatického a vychytralého Jo Mitche. Lenka Tretiagová, která příběhem provází, diváky oslovuje a pomáhá je vtáhnout do života stromu. Umí zjevně pracovat s dětským kolektivem, s principy dramatické výchovy, dokáže diváky pozvat tichým hlasem k prožití příběhu.

Výborné pedagogické vedení Lenky Tretiagové je vidět na celé inscenaci. Děti z Tanečního studia Light podávají vynikající pohybové i herecké výkony, zvlášť přihlédneme-li k tomu, že většina z nich nepřekročila ještě svůj desátý rok věku. Malého Tobiáše ztvárnil osmiletý Adam Solar, Elíšu sedmiletá Emma Vorlová – oba svou roli zvládali bravurně. Z dospělých vyniká Vojta Švejda v postavě Jo Mitche. Nemá sice velký prostor k tanečním kreacím, ale podává skvělý především herecký výkon. Přesvědčivě ztvárňuje dokonalého manipulátora. Zejména starší děti tady mohou doslova prožít, jak se člověk může v dobré víře namočit do něčeho, co se nakonec ukáže skrz naskrz špatným. Ostatní dospělí aktéři naproti tomu mají prostor především k pohybově tanečnímu vyjádření, i to je vynikající. Živá hudba, často jen v podobě prazvláštních zvuků celé představení skvěle doplňuje a přispívá k jeho soudržnosti.

Vytknout by se inscenaci dal snad jen vlažný konec, kterému chybí náboj či katarze. Vše vlastně končí s otazníkem, ale ani ten není důrazný, neotvírá skutečné další otázky.

V tanečně divadelní inscenaci je důraz kladen na pohyb, ale netančí se beze slov. Řečeno je jen několik základních myšlenek celého románu. Z jejich výběru nezjistíte dopodrobna, co Tobiáš zažil, ale pochopíte hlavní myšlenku, ideu o životě stromu. Ta může, obzvlášť dětským čtenářům, při četbě zůstat skrytá právě ve stínu napínavého příběhu. V inscenaci naopak vyvstává zcela jasně. Středobodem je přednáška Tobiášova otce o míze a životě stromu a to, jak s novou informací naloží podnikavý a ziskuchtivý Jo Mitch. Ten hodlá využít pro svůj blahobyt veškerou mízu, bez ohledu na to, co to bude znamenat pro život stromu. Tenhle ekologický moment je pro poselství inscenace zásadní, není ovšem didaktizující či násilný. Stejně jako v literární předloze je nedílnou součástí příběhu.

S ekologickými tématy ale autoři projektu pracují v dílně, která následuje po představení. Nejčastěji hrají pro školy a s informacemi z představení potom nadále pracují. „Kolektiv stejně starých dětí nám umožňuje přizpůsobit se potřebám daného věku i v průběhu představení,“ vysvětluje Lenka Tretiagová. „Častěji třeba vznikne diskuze už během něj. Náš následující program je zaměřen hlavně na stromy, jejich význam pro život a krajinu,“ dodává.

Inscenaci svého románu viděl v Čechách i sám autor Timotée de Fombelle a byl spokojen. Nezklame určitě ani vás. Příběh Tobiáše Lolnesse nemusíte předem znát.

---

reklama

---