http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/zeleny-anarchista-john-zerzan-jsme-na-ceste-zpet-k-lovu-a-sberu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Zelený anarchista John Zerzan: Jsme na cestě zpět k lovu a sběru

13.12.2016
Přijde kolaps, po kterém bude potřeba vrátit se k původním formám lidského společenství? John Zerzan.
Přijde kolaps, po kterém bude potřeba vrátit se k původním formám lidského společenství? John Zerzan.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv EKOFILM
Civilizace je škodlivý a nebezpečný nesmysl, a to jak pro přírodu, tak pro člověka samotného. Tak by se daly zjednodušit výsledky úvah amerického environmentálního filosofa Johna Zerzana. Podobné naladění najdeme u řady environmentálních myslitelů současnosti i minulosti, Rousseauem počínaje. Zerzan to ovšem dovádí do poměrně radikální formy, však je také jedním z představitelů tzv. zeleného anarchismu a primitivismu. Současně se své úvahy snaží promýšlet poměrně důsledně a na základě rozsáhlého studia odborné literatury, zejména filosofické a antropologické. Jakkoli je levicového smýšlení, je dalek koketování s marxismem a tvrdě kritizuje takové ikony současného radikálně-levicového myšlení, jako jsou Chomsky či Žižek. Spíše u něj najdeme snahu kriticky navazovat na širší kontext evropské filosofie či antropologie. Přesto je možné s ním v lecčems polemizovat
 
Rád bych upozornil na Zerzanovu nedávno vydanou knihu esejí Why Hope? The Stand Against Civilisation, jeho další práce je možné najít i na internetu, stejně jako třeba interview na YouTube. Se Zerzanem se sice český čtenář dosud asi nesetkal, za pozornost pro nás stojí i proto, že má jihomoravské kořeny (původní forma jména byla asi Zrzáň), Českou republiku také navštívil loni, když byl předsedou poroty na Ekofilmu v Brně.

Zerzan v knize Why Hope? The Stand Against Civilisation (ale i v dalších pracích, jako je např. esej Future Primitive) líčí jako základní problém naší civilizace opuštění sběračsko-loveckého způsobu života a přechodu k zemědělství. Tento civilizační skok ostatně hodnotí jako největší omyl v historii lidstva. A shrnuje celou řadu paradoxů, kterou přechod k novému typu získávání obživy vyvolal: nástup větších společenských celků, kde se již lidé navzájem neznají a společnost se dramaticky hierarchizuje, nárůst nemocí, z počátku menší vzrůst, úbytek volného času, větší nerovnost mezi muži a ženami, nárůst organizovaného násilí a nesvobody, ničení životního prostředí. Neolit byl podle Zerzana prostě špatný nápad.



Zemědělské kultury a civilizace, založené na hromadění, pak generovaly více či méně totalitní státy, ať již to byl Egypt či Řím, které přinesly kromě úzké vrstvy většině svých obyvatel větší či menší nesvobodu. Obdobně vedení válek přineslo neštěstí nejen těm z okolních napadených států či kmenů, ale i vlastním obyvatelům. V řadě ohledů zde spatřujeme znovu vyslovené myšlenky Jeana Jacquese Rousseaua - život ve městech lidi spíše poškozuje, než by je povznášel. Jakási autodomestikace, kterou člověk sám se sebou provádí, ho nezušlechťuje, ale deformuje a vede k degeneraci. Samozřejmě, toto ještě vše zhoršila industriální revoluce a nástup strojů.

Zerzan odkazuje k Oswaldu Spenglerovi a jeho slavnému dílu Zánik Západu, podle kterého je industrializace poslední civilizační stadium. Jsme nuceni žít v umělých světech, v umělých hierarchizovaných společenstvích, neboť původní „primitivní“ společnosti neznají příliš direktivní rozhodování, nemají tak dramaticky vydělenou roli i postavení ženy a muže. Část obyvatelstva žila a stále žije v neuvěřitelně těžkých otrockých podmínkách a vztazích, kdy pracují denně i šestnáct hodin (dříve Evropa, dnes Čína, Indie, Bangladéš), zatímco sběračům-lovcům stačí k obživě několik hodin denně. Industrializace vše ještě zhoršila (Rousseau zažil vlastně jen nástup manufakturní výroby a těžby, a i ty se mu hnusily) a nástup nových technologií vše posunuje ještě dál – vede k odcizení lidí od sebe samých i od přírody. A Zerzan uvádí příklad, jak mnoho lidí například naslouchá svým dětem skrze elektronické „chůvičky“ nebo jak lidé méně chodí do přírody, zcela obklopeni městem a technologiemi.

Přesto mezi Rousseauem a Zerzanem jistý rozdíl je. Zatímco pro Rousseaua se od „přírodního břehu“ vzdalujeme a pouze jedinci, pokud mají dost síly a kuráže, se mohou individuálně „vrátit zpět“, Zerzan očekává kolaps naší civilizace (cituje Diamonda i Taintera) a následný nedobrovolný návrat k původním formám soužití i získávání potravy.

Nástup nových technologií vede k odcizení lidí od sebe i od přírody, a to i když jsou zdánlivě „ekologické“. Víra v jejich pozitivní efekt pro zachování přírodního prostředí je dle Zerzana omylem.
Nástup nových technologií vede k odcizení lidí od sebe i od přírody, a to i když jsou zdánlivě „ekologické“. Víra v jejich pozitivní efekt pro zachování přírodního prostředí je dle Zerzana omylem.
Foto | Adam Cohn / Flickr

Musím se přiznat, že s hodnocením neolitické revoluce jako špatného nápadu vlastně souhlasím, stejně jako se základním Zerzanovým východiskem (ale i mnoha biologů), že člověk se vyvinul v malých společenstvích řádově o maximálně desítkách jedinců a život v obřích aglomeracích musí vést zákonitě k řadě fatálních problémů. Člověk je sice bytost „specializovaná na přizpůsobování se“ různým podmínkám, ale tato plasticita má jistě své hranice, v neposlední řadě v sociální oblasti. K některým Zerzanovým argumentům či vývodům se však stavím kriticky. Jednak si myslím, že Zerzan život sběračů a lovců hodně idealizuje. Například představa o jejich mírumilovnosti je dle mého soudu poněkud závislá na výzkumech u několika etnik a právě rousseauovském mýtu „ušlechtilého divocha“. Otázkou je, zda to lze plošně říci o sběračích a lovcích obecně. Podle některých výzkumů či svědectví se naopak zdá, že značná část těchto etnik žila v jakémsi stálém mírném vyhlazovacím boji s okolními kmeny, a i když v absolutních číslech se u každého kmene jedná o jednotky či desítky zabitých, v relativních číslech, v procentech zabitých, to může přesahovat i světové války. Ostatně, takto nějak pravděpodobně vyhubil náš předek sběrač-lovec i neandrtálce.

Stejně tak představa o jakémsi harmonickém a mírumilovném soužití tzv. domorodců s okolní „přírodou“ je diskutabilní. Ony „přírodní národy“ jednak často ani nevědí, co to „příroda“ je, okolní prales/step atd. patří duchům, a podle toho se k tomu někdy chovají. Sběrači a lovci prostě jen často nemají chuť ani sílu nějaké organismy vyhlazovat, protože to prostě neumí a ani při jejich stylu života nemůžou investovat energii do hromadění potravin či věcí, nemusí v tom být ale nějaká zvláštní morální zábrana.



Ostatně, nelétavé ptáky na Novém Zélandu s největší pravděpodobností vyhubili právě příchozí „domorodci“, stejně jako vymizení koně a dalších druhů velkých zvířat v obou Amerikách koreluje s příchodem člověka-lovce. Také ve chvíli, kdy se řada kmenů dostala k pušce, granátu či motorové pile, si dokázala zlikvidovat přírodní bohatství velmi rychle – stačilo, aby jen lovili stejnou dobu, jako dříve, ale efektivnější metodou. Ani to samozřejmě nemusí být standard, „přírodních“ kultur je tolik, že těžko nalézt jednu obecnou charakteristiku a jsou zde kultury evidentně spořivé a mírumilovné (asi Hopiové, Papuánci žijící v nížinách), i agresivní a rozhazovačné (viz třeba potlach Kwakiutlů, Papuánci žijící na Vysočině). Zde by možná bylo dobré, kdyby Zerzan poněkud „upgradeoval“ antropologickou literaturu, která je většinou dvacet let stará. Ono se za poslední dekády zjistilo leccos nejen v laboratořích „tvrdých“ věd či technologiích. Například generace před námi také žily v přesvědčení, jaký je to člověk proti zvířatům agresivní a ničitelský tvor, a najednou se začalo ukazovat, že se navzájem organizovaně vyvražďují nejen lidé a potkani, ale také lvi, paviáni či šimpanzové. Jen naštěstí nemají pokročilé technologie.

Nejsem si také jist, jak dalece byla v původní sběračsko-lovecké společnosti zanedbatelná dělba práce mezi pohlavími. Každopádně by to popíralo zkušenosti s řadou přírodních národů, stejně jako výsledky, ke kterým došli biologové zabývající se chováním člověka. Taková tvrzení by měl Zerzan dokládat důkladněji. A co se týče pohlavní rovnosti – ono to klidně mohlo být i naopak, nadřazené byly v rámci předpokládaného původního matriarchátu ženy. Nicméně opět, ve většině současných etnik sběračů-lovců je to spíše muž, kdo je mírně nadřazen (i u Zerzanem citovaných ! Kungů). Pravdou ale je, že nikoliv tak, jako to bylo u velkých zemědělských říší. Je dost možné, že přes všechny výhrady mimořádná rovnost pohlaví, jakou zažíváme dnes v západní civilizaci, je plodem déle se vyvíjející civilizace a vedlejším důsledkem industrializace a objevu antikoncepce.

Zerzan na některých místech spojuje nástup neolitu se symbolickým myšlením, ale i toto tvrzení je poměrně diskutabilní. Vždyť co jiné nám dokládají první umělecká díla, vzniklá evidentně v rámci sběračsko-loveckých skupin, několik desítek tisíc let před nástupem zemědělství. Je zřejmé, že nástup zemědělství provázela či vůbec umožnila změna v myšlení. Ale jaká změna to byla vyžaduje poměrně subtilní argumentaci a jistě to nebyl vznik symbolického myšlení jako takový (respektive používání symbolů, ono myšlení je vlastně vždy symbolické). Ostatně, symbolické myšlení zvládají na jisté úrovni i šimpanzi, delfíni či třeba havrani.

Co nicméně stojí za pozornost pro environmentalisty, je Zerzanova skepse vůči technologiím. V dnešní době, kdy se většina zelených iniciativ proměnila ze skupinek nadšených brigádníků kosících ve volném čase louky v týmy projektově pracujících lobbistů s technooptimistickým laděním, stojí toto téma za promyšlení. Zerzan argumentuje, obdobně jako třeba Heidegger, že technika není nijak hodnotově neutrální. Samo její založení a základní principy jsou špatné, protože jsou založené na hierarchické, nerovné a nesvobodné společnosti, přičemž tuto nesvobodu dále zvyšují. Možná, že dočasně některé technologie uleví zatížení přírodního prostředí, ale v konečném důsledku vedou jen k jeho dalšímu zne- a využívání a většímu zatížení. „Zelené technologie“ jsou v konečném důsledku iluzí – snažit se environmentální krizi řešit posílením oblasti, která ji iniciovala, je absurdní. Stejně tak Zerzan poukazuje, jak dalece moderní technologie v podobě počítačů, smartphonů a napojení na internet člověka odvádějí od prožitku přírody, ale vlastního těla (které je vlastně také přírodou). Opět zde technika přes zdánlivé přiblížení se k či kontaktu s druhými a světem vede spíše k odpojení od nich. Zerzanova kniha Why Hope? se nicméně nevěnuje tolik samotným principiálním problémům techniky, jako spíše analýze destruktivnosti nástupu industrialismu v Anglii 18. a 19. století (blíže o „technosféře“ Zerzan v přednášce na YouTube:

John Zerzan je sympatický odvahou říkat nepopulární názory i svým jasným postojem proti civilizaci, na které nenechává nit suchou. Současně přes radikalitu a anarchismus nenalezneme v textech výzvy k násilí či revoluci. Zerzan očekává či spíše již eviduje všeobecný kolaps, po kterém bude potřeba se vrátit k původním formám lidského společenství. Problémem ovšem je, že sám tento přechod příliš neřeší, ani otázku, jak případně radikálně omezit světovou populaci, kdyby došlo byť jen k nějakému částečnému kolapsu. To, že stejné území, které uživí tisíce zemědělců, dá obživu jen jednotkám či desítkám lovců, je dostatečně zřejmé.

Zerzanovy eseje každopádně vybízí k zamyšlení, a díky bohatým odkazům vedou čtenáře k prostudování a promyšlení další literatury. Jestli se nám ovšem podaří ještě někdy vrátit k původní formě naší společnosti či zda jsme již tuto příležitost definitivně ztratili, teprve uvidíme. Podle Zerzana pravděpodobně brzy.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
foto - Stibral KarelKarel Stibral
Estetik a historik přírodních věd. Zabývá se vzájemnými vztahy kultury a přírody, především historií estetického a uměleckého postoje ke krajině, vztahem přírodních věd a umění a dějinami ochrany přírody. Je docentem na katedře environmentálních studií FSS MU v Brně.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

31.12.2016 02:45
Takže další masový vrah teoretik, a o proti těm výše zmíněným magorům (chomsky, žižek) ještě krvelačnější. Jejich "představy" o světě by stály život tak deset až dvacet procent populace (hrubý odhad založený na hekatombách, které měli na triku vzory těch dvou pánů, jako třeba stalin nebo mao). Ten magor, o kterém je článek, by musel vyvraždit přes 90 % populace, aby se jeho ideální společnost mohla vůbec realizovat.
Tipnul bych si, že to co pozoruje, jsou negativní důsledky kolapsu jeho nervové soustavy nebo klasické důchodcovské "za mých mladých let bývalo vše lepší a kam ta dnešní mládež spěje" (tedy už od dob starověkého Egypta nic nového) a nikoli žádné reálné negativní jevy. Jediný negativní jev, který pozoruji já, je to, že podobní magoři se vyskytují na univerzitách a bohužel i v parlamentech (viz třeba ten vylízanec keller v europarlamentu).
Mimochodem, australští domorodci způsobili nejen vyhynutí nelétavých ptáků, ale rovněž i vyhynutí australské megafauny a přeměnu podstatné částí původně zalesněné Austrálie na poušť.
Odpovědět
JB

Jen B.

15.1.2017 22:31 Reaguje na
Takže další, kdo neumí číst? Nikdo nepsal nic o tom, že někdo chce vyvraždit lidi. Je to naopak o tom, že tato civilizace (patrně myšleno všechny politické režimy, které jsou vždy založeny na ideologii trvalého růstu do domnělého nekonečna), velmi brzy dojde do stavu sebezničení. Lidi se zlikvidují sami, ať už úmyslně válkou nebo nehodou nebo postupným vyčerpáním prostředí.
Odpovědět
sv

17.1.2017 22:25 Reaguje na Jen B.
Problém se čtením je na vaší straně. Případně by váš problém mohl spočívat v nedostatečném IQ, protože skutečně jen idiot nechápe důsledky zerzanových delirických představ. Pokusím se o jednoduchý až polopatický výklad. Pokud někdo horuje pro návrat k lovecko-sběračskému způsobu života, tedy způsobu života, při kterém by tato planeta byla sto uživit tak maximálně 10% současné populace, tak zároveň horuje pro nepředstavitelnou genocidu, i když o tom nepíše. To je zcela zřejmé, a nastiňuje to i autor tohoto článku, i když je jasné, že podobné hovadské představy mu nejsou cizí. To za A a za B společnost do stavu sebezničení doposud přivedl nikoli růst ale jen a pouze ideologie založené na násilné změně společnosti, ohánějící se "vznešenými cíly, návratem k přírodě, samozásobitelným hospodářstvím" jako nacisté, komunisté, maoisté, rudí khmérové a jim podobní, ke kterým se právě zrůdy jako chomsky, žižek nebo zerzan hlásí.
Mimochodem války (nebo násilné střety) se nevyhýbaly ani paleolitickým tlupám (jak dokazují archeologické nálezy), o tom jak se domorodým australům před tisíci lety podařilo vyčerpat (až vyplundrovat) prostředí se současné civilizaci ani nezdá a růst je založen na jedné jediné věci, a tou je rozvoj vědy a techniky a ta žádnou hranici nemá.
Odpovědět
JB

Jen B.

30.1.2017 01:23 Reaguje na
Aspoň mám dostatečné IQ na to, abych věděl, že sebelepší vědě a technice se nikidy nepodaří porušit zákon zachování hmoty a energie a konečné množství chemických prvků a velikosti povrchu Země. Až všechnu půdu zaberete a vyčerpáte, dojdou všechna hnojiva a paliva, tak máte smůlu. A mimochodem, všechny války byly důsledkem potřeby rozvoje.
Odpovědět
sv

30.1.2017 21:35 Reaguje na Jen B.
Vaše IQ není dostatečné na to, abyste byl sto evidovat zcela jasný fakt, že zabírání a vyčerpávání půdy tady prosazují jen a pouze zelení vylízanci. Právě moderní technologie umožnili koncetraci obyvatel do měst, a takové zvýšení zemědělské produktivity, že velká část dříve obdělávaných a osídlených území mohla být vrácena divočině. Kdyby se měli v plné míře realizovat dementní představy zelených tak je z planety už dávno poušť a populace by tak jako tak pochcípala hlady. Jasným dokladem katastrofických dopadů nápadů zelených vylízanců na životní prostředí, jsou odstrašující příklady dotování tzv. biopaliv, tzv. biopotravin a tzv. oze.
Odpovědět
JB

Jen B.

30.1.2017 01:43 Reaguje na
A ke snižování populace: to lze provést zcela bez jakéhokoliv "vraždění" pouhým omezením rozmnožování (třeba max. 1 dítě na zdravou ženu a zcela vyloučit zejména u dědičně nemocných), i když to bude probíhat dost pomalu. Když si to ale stále nechcete připustit, tak holt za čas tvrdě narazíte. Já budu jen doufat, že tento přemnožený druh rychle pokosí nějaká neznámá nemoc dříve, než stihne zlikvidovat všechny ostatní druhy.
Odpovědět
sv

30.1.2017 21:41 Reaguje na Jen B.
Nic vám nebrání jít příkladem a vyřadit svůj vadný gen s populace. Všechny ostatní je sto planeta Země bez problémů uživit, tedy pokud budou přísně využívány moderní technologie, které minimalizují dopad na životní prostředí jako GMO a JE. K redukci populace dochází a musí docházet pouze samovolně a v souvislosti s růstem životní úrovně a prodlužováním délky života. Nápady zelených vylízaných zrůd (jako zerzan) na návraty do paleolitu nebo nějaké regulace skončí nutně katastrofou pokud ne rovnou genocidou. To historie už mnohokrát ukázala.
Odpovědět
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist