Simona Albrechtová: Možnosti permakulturního farmaření
Mezinárodní projekt Permakulturní farma je výsledkem historicky první spolupráce organizací z několika zemí střední Evropy. Konference se zúčastnily organizace a úspěšní farmáři z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Ukrajiny. Hlavním koordinátorem celého projektu byl Pavlo Ardanov z Ukrajiny.
V rámci setkání bylo možné shlédnout šest pozoruhodných projektů na Moravě, Slovensku a Maďarsku. Po exkurzi následovala třídenní konference v Ekologickém institutu pro udržitelný rozvoj (EISD) v maďarském Gömörszőlősi.
Permakultura na Moravě
První navštívenou farmou byl statek Vartovna u obce Jasenná. Manželé Přímalovi tam chovají ovce a kozy, prodávají jejich produkty a pěstují zeleninu a ovoce, především švestky a jabloně. Rodina prezentovala efektivní způsoby týkající se hospodaření s vodou a výroby elektřiny.
Druhou zastávkou byla zahrada Petra Háby, odborníka na léčivé byliny tradiční indické a čínské medicíny. Zahrada se nacházela u jeho domu ve Vizovicích. Tam Hába pěstuje byliny, kterých má vskutku pestrou sbírku, svého času až 260 druhů. Byliny pěstuje i na svém dalším pozemku za městem. Hába poskytl výklad o léčivých účincích moruše trnavské (Morus trnaviensis), černého kořene (Scorzonera hispanica) a perily křovité (Perilla frutescens). Představil také extrémně mrazuvzdorné odrůdy vína a kiwi.
Kromě pěstování bylin a plodin k vlastní obživě realizuje Hába řadu originálních technických řešení, kterými byla například vylepšená Trombeho stěna, geotermálně vyhřívané pařeniště či skleník walipini, zanořený do půdy, automatické krmítko a kurník s děravým dnem pod nimž vznikal kompost.
Druhý den následovala prezentace revitalizačních projektů Petra Marady v jihomoravských Šardicích. Pan Marada v okolí Šardic skupuje půdu a zřizuje tam remízky, biokoridory, biopásy, extenzivní sady, jezírka a mokřady. Snaží se tak proměnit mnohdy monokulturní lány v pestřejší biologicky cennou krajinu. Inspiraci nachází v dřívějších letech, kdy zemědělskou krajinu tvořila políčka oddělená remízky, sady, lesy a rybníky. Pro svojí činnost pan Marada čerpá grantovou podporu na obnovu krajiny od ministerstev zemědělství a životního prostředí.
Slovenské projekty
První zastávkou na Slovensku byla obec Nová Bošáca v Bílých Karpatech, kde působí nadšený sadař Ludovít Vašš. Pan Vašš tam spolu s přáteli vysazuje a revitalizuje extenzivní sady, v tamní krajině dále zmlazuje staré stromy a dohlíží na to, aby prospívaly. Stíhá i výjezdy na jiná místa Slovenska, mapuje staré ovocné odrůdy a lektoruje workshopy.
Velice zajímavá je jeho školka ovocných stromů, kde dorůstají tisíce sazenic starých a místních odrůd, určené k budoucímu prodeji zájemcům. Tato činnost mi osobně přijde velmi smysluplná a důležitá.
Druhá zastávka byla u Jána Šlinského a jeho agrokruhů. Pan Šlinský je svérázný originální vynálezce – biozelinář. Jeho agrokruhy jsou vynálezem, který pomáhá zvládat pěstování zeleniny na několika hektarech natolik, že k obhospodařování postačí jeden člověk. Nebýt zmíněného vynázezu by hospodaření na jeho pozemku představovalo neúnosné množství práce. Princip agrokruhů spočívá v elektřinou poháněném ramenu dlouhém cca 10 m, které krouží kolem ústředního bodu a vykonává různé úkony, od kypření půdy přes setí, zavlažování, sázení.
Rychlost pohybu příslušného zařízení se reguluje tak, aby práce probíhala stále stejně rychle. Ramena se mezi kruhy převážejí, tudíž na několik kruhů postačí jen jedno.
Maďarsko - cíl putování
Druhé červencové pondělí se program již konal v maďarském Gömörszőlősi poblíž slovenských hranic.
Ekologický institut pro udržitelný rozvoj (EISD) tam pomáhá revitalizovat místní komunitu, podporuje ekoturistiku a tradiční řemesla. Vesnice představovala skanzen, její strarosta sbírá tradiční starožitné předměty a nástroje. K vidění byly chalupy tradičního architektonického stylu s dřevěným vyřezávaným zdobením, pod jejichž střechami tu a tam sídlily vlaštovky.
Předseda EISD Iván Gyulai nám ukázal ekocentrum zřízené ve staré usedlosti. Zaujaly především sušárny na dřevo a ovoce, kompostovací záchod a kořenová čistírna.
Ve vedlejší vesnici Szuhafő se nachází zelinářská zahrada pana Gyulaie. Tam nám vysvětlil svoji metodu hlubokého mulčování a ukázal své výpěstky. Jelikož pan Gyulai chová koně, tak může na záhony na podzim navrstvit několik decimetrů vysokou vrstvu koňského hnoje se slámou a nechat ji do jara rozložit. Půda se časem proměnila v čistý humus a jak jsme viděli, zelenina tam dorůstá vskutku gigantických rozměrů.
Další dny probíhaly prezentace na zajímavá témata, z nichž lze zmínit například evropský projekt minoritních plodin, zmlazování starých ovocných dřevin, Rozumovy záhony, žížalí kompost, přehled permakulturního pěstování zeleniny a ovoce, využívání divoce rostoucích bylin k jídlu i léčení a kompostovací záchody.
Nechyběla ani prezentace pana Marady o jeho zmíněných revitalizačních projektech a Evy Hauserové, předsedkyně českého spolku Permakultura (CS), z. s. o českém projektu KomPot a Veselé biofarmě ve Velkých Hostěrádkách.
reklama
