http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/barbora-urbanova-parizska-dohoda-je-tou-nejlepsi-jaka-za-dane-situace-mohla-vzniknout-sama-o-sobe-vsak-nestaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Barbora Urbanová: Pařížská dohoda je tou nejlepší, jaká za dané situace mohla vzniknout, sama o sobě však nestačí

16.12.2015
Několikaminutovým potleskem ve stoje reagovalo několik set delegátů na schválení dlouho očekávané dohody. Klimatická dohoda, kterou v sobotu v Paříži schválili zástupci 196 států, vznikla po několika letech příprav a dvou týdnech intenzivních jednání, jež završily telefonáty prezidentů nejvlivnějších zemí.
Několikaminutovým potleskem ve stoje reagovalo několik set delegátů na schválení dlouho očekávané dohody. Klimatická dohoda, kterou v sobotu v Paříži schválili zástupci 196 států, vznikla po několika letech příprav a dvou týdnech intenzivních jednání, jež završily telefonáty prezidentů nejvlivnějších zemí.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | COP PARIS / Flickr.com
Několikaminutovým potleskem ve stoje reagovalo několik set delegátů na schválení dlouho očekávané dohody. Klimatická dohoda, kterou v sobotu v Paříži schválili zástupci 196 států, vznikla po několika letech příprav a dvou týdnech intenzivních jednání, jež završily telefonáty prezidentů nejvlivnějších zemí.
 

I tak ale byly poslední chvíle před schválením dokumentu dramatické. Zahájení plenárního zasedání, které mělo dohodu schválit, se neustále oddalovalo a sálem kolovaly nepotvrzené zprávy o tom, že některý stát s finálním zněním dohody nesouhlasí či si přeci jen přeje ještě upravit to či ono slovíčko. Jednohlasnou shodu se nakonec podařilo najít, a tak mohla být schválena dohoda, která má poprvé v historii lidstva vést ke spolupráci bohatých i chudých zemí při snižování emisí skleníkových plynů.

Málokdo před konferencí očekával, že se delegáti shodnou na přísnějším cíli pro omezení nárůstu globální teploty než byla doposud platná hranice 2 stupňů Celsia. Smlouva stanovila, že oteplení má být omezeno výrazně pod 2 stupně Celsia, ideálně pouze okolo 1,5 stupně. Za jedenastupňovou hranici bojovala skupina států, které jsou vůči dopadům klimatické změny nejzranitelnější. Původní dvoustupňová hranice již není podle novějších vědeckých poznatků považována za bezpečnou. Ovšem reálné šance, že bychom skutečně dokázali zastavit globální oteplení na hranici 1,5 stupně Celsia je s každým rokem menší a menší. Pro omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia by musely globální emise začít klesat během následujícího desetiletí. Taková trajektorie je však v rozporu s národními klimatickými závazky, které k dnešku předložilo více než 180 států, a které nepostačují ani k omezení globální teploty na 2, natož pak na 1,5 stupně Celsia.



Vedle zmiňovaného cíle pro omezení nárůstu teploty obsahuje dohoda i cíl snížení emisí. Vágní formulace o dosažení „rovnováhy mezi množstvím vypouštěných a poutaných skleníkových plynů“ ve skutečnosti znamená dosáhnout nulových čistých emisí během druhé poloviny tohoto století, a tím pádem nevyhnutelně ukončit využívání fosilních paliv. Problematičnost jinak ambiciózního cíle tkví v tom, že je globální. Výše národních příspěvků bude dobrovolná a odvíjí se od iniciativ jednotlivých států. Každých 5 let proběhne „inventura“ toho, čeho se na globální úrovni podařilo dosáhnout, stejně tak každých 5 let mají státy zveřejnit nové národní závazky.

Třetím ze zásadních elementů dohody jsou finance na klimatická opatření v chudých rozvojových zemích. Již před několika lety se bohaté státy zavázaly přispívat do Zeleného klimatického fondu do roku 2020 100 miliard dolarů ročně. Pařížská konference na tom moc nezměnila, zmíněné číslo bylo stanoveno jako základ, který se má postupně navyšovat. Tok peněz by měl být více předvídatelný než dosud a k roku 2025 se má objem peněz znovu přehodnotit.

Delegáti v sobotu schválili dokument, který sestává z dohody jako takové a z rozhodnutí. Samotná dohoda je dosti obecná a byla pečlivě vyvážena tak, aby byla právně závazná a přitom nevyžadovala schválení ze strany amerického kongresu, který by ji téměř jistě zamítl. Většina konkrétních, a proto pro řadu států obtížně přijatelných aspektů, byla přesunuta do rozhodnutí, které představuje vodítko a seznam úkolů pro státy do budoucna. Mezi takové aspekty patřil například požadavek Spojených států, aby jakékoliv číslo určující výši příspěvku bohatých zemí chudým na klimatická opatření nebylo součástí dohody, ale pouze rozhodnutí.

Potřeba nalézt shodu mezi rozdílnými zájmy a požadavky však nebyla jediným důvodem, proč je dohoda nakonec obecná. Například Norsko vidělo pozitivum obecné dohody v tom, že její obsah bude mít nadčasovou platnost. S dramaticky se proměňujícím světem a stále novými poznatky vědy o klimatické změně by se v odstupu několika málo let mohla konkrétní čísla ukázat jako zcela neodpovídající realitě.

Co se snižování emisí týče, staré, a dnes již neadekvátní, rozdělení na rozvinuté a rozvojovými státy se podařilo překonat. Evropské unii a Spojeným státům se však nepodařilo prosadit, aby bohaté státy, jež byly doposud klasifikovány jako rozvojové (například Saudská Arábie), musely povinně přispívat do Zeleného klimatického fondu. Jejich příspěvek tak zůstává zcela dobrovolný.

Za dané politické situace je pařížská dohoda tou nejlepší, jaká mohla vzniknout. K odvrácení klimatické hrozby však sama o sobě nestačí. Pokud myslí politici obsah dohody vážně, musejí přijít s ambicióznějšími domácími politikami. Pro Evropskou unii z toho plyne jednoznačný závěr: přehodnotit své klimaticko-energetické cíle pro rok 2030 a zhmotnit tak slovíčko „alespoň“, které schválený 40 procentní emisní cíl doprovází. Miguel Arias Canete, evropský komisař pro klima a energetiku, závěr konference hodnotil slovy „Dnes budeme slavit, ale zítra musíme začít pracovat". Doufejme, že jeho slova nevyznějí naprázdno, zavedení dodatečných opatření totiž nesnese odkladu.

foto - Urbanová BarboraBarbora Urbanová
Autorka se v rámci Klimatické koalice sleduje mezinárodní vyjednávání a vývoj ochrany klimatu.
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist