http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/csop-jaro-jak-myslivci-morduji-nejvzacnejsi-ceske-orchideje-a-zaby
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

ČSOP JARO: Jak myslivci "mordují" nejvzácnější české orchideje a žáby

11.4.2014
Zničené trdliště skokana skřehotavého pod vrstvou cukrovky – rybník u obce Myštěves
Zničené trdliště skokana skřehotavého pod vrstvou cukrovky – rybník u obce Myštěves
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | JARO Jaroměř
Během letošního roku se myslivcům ve východních a středních Čechách podařilo vážně ohrozit hned dvě zcela mimořádně významné přírodovědné lokality (Peklo a Louky u rybníka Proudnice). O jiných méně hodnotných územích či případech z minula ani nemluvě. Bohužel se ani přes opakované snahy tento nešvar nedaří vymýtit navzdory nejpřísnější ochraně těchto lokalit a snahám o rozumnou domluvu.
 

Přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují nebo Louky u rybníka Proudnice na Chlumecku patří nejen mezi klenoty naší přírody, ale dokonce i mezi celoevropsky významné lokality chráněné Evropskou unií. Rostou zde totiž mj. i jedny z nejvzácnějších orchidejí ČR, například kriticky ohrožený vstavač bahenní nebo vstavač osmahlý. V Pekelském údolí se nalézá největší východočeská populace vstavače osmahlého, u Proudnického rybníka pak jde dokonce o jednu z nejpočetnějších populací vstavače bahenního v celé ČR, přičemž lokality kde tato rostlina kvete ve více exemplářích lze spočítat téměř na prstech jedné ruky. Na louce u Proudnického rybníka se nachází ještě zhruba desítka druhů zapsaných do červeného seznamu ohrožených druhů a druhy chráněné zákonem.

Myslivci se velice často staví do role "ochránců všeho živého" a "moudrých znalců přírody". Bohužel v mnoha případech je to nejen že holá fikce, ale bohužel je tomu nezřídka přesně naopak. Myslivecká neznalost dokáže totiž likvidovat i vzácné obojživelníky nebo dokonce kriticky ohrožené rostliny.

Kvasící, místy min. 15 cm vysoká vrstva „krmiva“
Kvasící, místy min. 15 cm vysoká vrstva „krmiva“
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | JARO Jaroměř

Nejpalčivějším problémem je zakládání újedišť (případě krmelišť) na těch nejméně vhodných místech. A jedním z nejsmutnějších příkladů jsou právě dvě v úvodu zmiňované celoevropsky chráněné lokality, kde v jejich nejcennějších částech s nejbohatším výskytem orchidejí myslivci vysypali několik metráků rostlinného odpadu, aby tím "založili" újediště. A v jejich zkázonosném chování je nejen že nezastavil fakt že se jedná o zvláště chráněné a navíc kriticky ohrožené druhy na celoevropsky chráněné lokalitě, ale dokonce ani opakované prosby a snahy o domluvu ze strany státní i nevládní ochrany přírody v předchozích letech.

Stejně neslavně dopadlo v předloňském roce i trdliště velmi vzácných "modrých žab“ (skokan ostronosý), kterým jejich snůšky vajíček zasypali zdejší nimrodi pro změnu metráky plesnivé řepy cukrovky s "třešničkou na dortu" v podobě bezhlavé mrtvoly střeleného daňka. A bohužel podobných případů je možné nalézt bohužel po celé ČR stovky.

Navíc to není jediný neblahý dopad na rostliny a živočichy ze strany "mysliveckých ochránců přírody". Na zbytcích slatinných luk u Černíkovického rybníka na Rychnovsku si myslivci postavili nejen že v podstatě "černou" stavbu v podobě loveckého altánku, ale zároveň se trefili přesně na místo nejbohatšího výskytu vzácných rostlin, mj. opět i orchidejí. Nesčíslně mnoho teplomilných strání s kriticky ohroženými druhy motýlů, brouků či ptáků bylo pro změnu zničeno cíleným zalesňováním smrčky z velmi pochybného důvodu. Údajně proto aby drobná zvěř měla "krytinu před škodnou". Přitom však ve skutečnosti drobná zvěř naopak potřebuje prosluněné teplomilné stráně s nizoučkými a druhově bohatými společenstvy bylinek, kde mohou za deštivých dnů nejen daleko rychleji osychat deštěm prochladlá mláďata, ale kde roste i celá řada léčivých rostlin která zvěř využívá jako svoji "přírodní lékárnu". A kde si mj. i hrabaví ptáci považovaní za „nejužitečnější“ drobnou zvěř dokáží najít vždycky dostatek hmyzu (včetně kukel mravenců) pro svá mláďata. Jistě, není férové házet všechny myslivce na jednu hromadu krmných řepných řízků s kukuřicí, obilnými plevami a sem tam pohozenou mrtvolou králíka či slepice (tak totiž nejčastěji „újediště“ vypadají v praxi). Existuje i slušní myslivci, kteří že nejen dělají čest svému jménu i koníčku. Smutné však je, že se neustále jedná o zoufale nepočetnou menšinu, kterou se samozřejmostí sobě vlastní válcují nezřídka velmi arogantní a o to přitroublejší strejci, jejichž "proklamované" znalosti přírody končí receptem na kančí guláš. A místo aby si mezery v přírodovědném vzdělání měli snahu doplnit, tak se maximálně zmohou na úsměvnou argumentaci typu "Kde jsi byl když jsme tady o brigádě sázeli po stráních smrčky a plnili zvěři krmelce - ty jeden ekológu z paneláku".

Slatinné louky rozježděné při instalaci posedu
Slatinné louky rozježděné při instalaci posedu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | JARO Jaroměř

Paradoxní je že česká myslivost dnes vlastně vymírá. Věkový průměr našich „lidových“ myslivců strmě leze nahoru a příliv mladé krve je mnohých honitbách na bodu nula. Otázkou je, zda je to špatně či dobře. Přes všechny své dnešní masařky patří česká myslivost k určitému národnímu kulturnímu bohatství a byla by škoda, kdyby bez náhrady zcela zanikla.

Stejně tak alespoň do doby než alespoň ně některých vhodných místech úlohu myslivců (pochopitelně daleko lépe) převezmou přirození predátoři, bude žádoucí alespoň některé druhy zvěře uměle regulovat (např. přemnožení černé zvěře narůstá do obludných rozměrů intenzivnímu lovu navzdory). Pokud však nemá česká myslivost padnout na své samé dno od kterého by se snad pak ještě mohla někdy zmátožit už oproštěna od svých starých zlozvyků a prehistorických názorů hlavních protagonistů, tak je už opravdu na čase aby se chování i odbornost myslivecké veřejnosti dostalo o alespoň několik řádů na vyšší úroveň. Snad k tomu pomůže i tato, věřím že věcná kritika, opírající se o mnohaleté zkušenosti v „opravdové“ ochraně přírody…

Zaznamenané případy likvidace přírodních stanovišť ze strany myslivosti:

Hradišťko II, Přírodní rezervace a Evropsky významná lokalita Louky u rybníka
Proudnice (KO) - opakované založení újediště v centru výskytu nejcennějších společenstev s nesmírně vzácnými druhy rostlin - mj. vstavač bahenní, prstnatec pleťový, prstnatec májový, ostřice Davallova, ostřice blešní, skřípinka smáčklá, kriticky ohrožené druhy bahenních pampelišek, pěchava slatinná,...(patrně bez souhlasu vlastníka pozemku)

Celoplošný dopad zřizování újedišť
Celoplošný dopad zřizování újedišť
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | JARO Jaroměř

Peklo u Nového Města nad Metují, přírodní rezervace a Evropsky významná lokalita Peklo (NA) - opakované založení [jediště v centru výskytu vstavače osmahlého, vstavače mužského a prstnatce májového a zároveň na lokalitě se vzácnými druhy motýlů a vážek jako např. kriticky ohrožený páskovec dvouzobý (a navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)

PR Miletínská bažantnice (JC) - vytvoření újediště v místě nejbohatšího výskytu masožravé rostliny - tučnice obecné, orchideje prstnatce m8jového a dalších cenných druhů rostlin (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)

Evropsky významná lokalita a přírodní památka Michnovka (PU) - vytvoření újediště v mokřadu se zdejší nejbohatší populací čolka velkého, skokana štíhlého a dalších vzácnějších druhů obojživelníků (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)

Přírodní památka Byšičky (JC) - zbudování voliéry pro kachny v místě výskytu silně ohrožené violky slatinné (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)

Myštěves/Kanice– rybníky v Bříšťanském lese (JC) - založení újediště v místě kde se rozmnožují ve východních Čechách kriticky ohrožené žáby - skokani ostronosí, spolu s rosničkou zelenou, kuňkou obecnou, čolkem velkým a dalšími (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)

Černíkovice – slatinná louka u Černíkovického rybníka (RK) – postavení altánu v centru výskytu vzácných orchidejí

Opatov - více lokalit v okolí rybníka Nový a Hvězda (SY) - založení újediště na cenných částech luk se vzácnou květenou (např. hořec hořepník, prstnatec májový, hladýš pruský)

Část újediště u obce Michnovka
Část újediště u obce Michnovka
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | JARO Jaroměř

Černilov – slatinná louka u rybníka Kaltouz (HK) - zbudování dočasné voliéry pro kachny v místě výskytu orchideje - prstnatce pleťového

Dvůr Králové - Hrubá luka (TU) - založení újediště v místě výskytu vzácných mokřadních rostlin a evropsky chráněných motýlů (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)

Podoliby – vlhké louky u výtoku bezejmenného rybníka (HK) – založení újediště v místě výskytu silně ohroženého česneku hranatého

Kratonohy

Ačkoli cenné přírodní lokality bohužel hojně zalesňují jejich právoplatní vlastníci, nezřídka se jedná právě i o myslivce, kteří se dokonce někdy ani neobtěžují zeptat vlastníků zda se zalesněním souhlasí. Několik nejkřiklavějších případů:

Velký Vřešťov – západně orientované teplomilné stráně (TU) - naštěstí neúspěšná snaha o zalesnění (smrčky) teplomilné stráně s výskytem silně ohrožených rostlin (např. hořeček nahořklý)

Janovičky u Zámrsku – Malejov – teplomilná stráň (UO) – plánované vysázení smrčků na teplomilnou stráň s výskytem vstavače vojenského a dalších vzácných rostlin, kterému se naštěstí nakonec podařilo zabránit

Dobrá Voda u Orlického Podhůří (OU) – naštěstí neúspěšná snaha o smrkové zalesnění stráně s nejbohatší populací v ČR celorepublikově vymírající saranče vrzavé

Semanín – bývalé vojenské cvičiště (OU) – snaze o zalesnění této botanicky i zoologicky velmi cenné lokality smrky se nakonec naštěstí podařilo zabránit

Piletice – třešňovka (HK) – vysazení dřevin na teplomilné stráni v místě výskytu vzácných druhů živočichů a rostlin (aktuálně to s řešíme s místním mysliveckým sdružením a vůle k řešení bohužel alespoň prozatím není příliš vstřícná - byť se snad nakonec přece jen ještě dohodneme)

Lokality s největší pravděpodobností alespoň částečně zalesněné myslivci (prozatím jsme to nestihli řešit s vlastníky pozemků a následně pak s myslivci)

Zde rostly před nájezdem prasat na újediště orchideje
Zde rostly před nájezdem prasat na újediště orchideje
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | JARO Jaroměř

Jeřičky/Lužany – teplomilná stráň (NA) – částečné zalesnění (smrk) stráně s výskytem vzácnějších druhů plazů a bezobratlých živočichů

Plchovice – teplomilné stráně (RK) – naštěstí zatím neúspěšná (stromky se neuchytily) snaha o zalesnění (smrk) teplomilné stráně s vzácnými druhy motýlů

Velichovky – Vršek vřetenušek (NA) – částečné zalesnění stráně smrky a dalšími dřevinami s výskytem méně běžných druhů rostlin a živočichů

Vranová – teplomilná stráň (SY) – i tato snaha o zalesnění velmi suché a teplomilné stráně s výskytem vzácných bezobratlých topolem (!) celkem logicky vyzněla na prázdno, neboť vlhkomilný topol opravdu není optimální dřevinou která by snášela úpal výhřevné stráně

Újezd u Sezemic, vlhká louka u Újezdského rybníka (PU) – částečné zalesnění cennější louky smrkem a borovicí

Většinu případů jsme se snažili s myslivci přímo řešit. Většinou stačila domluva, někdy bylo nutné aby si případ převzaly úředníci státní správy a v případě lokality Peklo a Louky u rybníka Proudnice nepomohlo zatím ani to (případ Pekla se táhne už nejméně pět let a stále je to stejné, Proudnice druhým rokem).

ČSOP JARO
ČSOP JARO Jaroměř
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist