http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/daniel-nyvlt-hrozici-odlomeni-ledovce-v-antarktide-je-prekvapive
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Daniel Nývlt: Hrozící odlomení ledovce v Antarktidě je překvapivé

13.1.2017
Přes sto kilometrů dlouhá prasklina v Lasenově šelfovém ledovci. Zatím ještě nedošlo k odlomení ledové kry. Až se tak stane, bude mít rozlohu okolo 6,5 tisíc km2.
Přes sto kilometrů dlouhá prasklina v Lasenově šelfovém ledovci. Zatím ještě nedošlo k odlomení ledové kry. Až se tak stane, bude mít rozlohu okolo 6,5 tisíc km2.
Licence | Volné dílo (public domain)
V posledních dnech se objevují informace o tom, že v Antarktidě hrozí odlomení velké části jednoho z ledovců. Odlamování ledových ker od čel šelfových ledovců je jedním z hlavních a zároveň běžných procesů, kterým šelfové ledovce v Antarktidě ztrácejí svoji hmotu.
 

U největších z nich, jako jsou Rossův šelfový ledovec, šelfový ledovec Filchner-Ronneové nebo Ameryho šelfový ledovec dochází čas od času k odlamování ohromných ledových ker, které plochou přesahují 1000 kilometrů čtverečních.

Největší lidstvu známá ledová kra v Antarktidě se odlomila od Rossova šelfového ledovce v roce 2000 a měla rozlohu asi 11000 kilometrů čtverečních a dále se rozpadala na menší části. I přes značnou plochu takovýchto ledových ker nedochází u největších šelfových ledovců ve Východní Antarktidě k jejich významnému dlouhodobému zmenšení. Odlamování čelních částí šelfového ledovce je obvykle důsledkem zvýšené rychlosti posunu ledovcové hmoty z antarktického kontinentu do Jižního oceánu.

Odlišná situace však probíhá v posledních asi 50 letech kolem Antarktického poloostrova. Zdejší šelfové ledovce jsou výrazně menší a díky poloze v nižších zeměpisných šířkách jsou také významněji ovlivňovány teplejší oceánskou vodou a vzduchem. Od 50. let 20. století jsou v této oblasti pozorovány rozpady šelfových ledovců. Procesy, při nichž dojde k naprostému rozpadu podstatné plochy šelfových ledovců souvisejí sice se současným oteplováním okrajových částí Antarktidy, avšak jsou běžným fenoménem současné doby meziledové.



Od 80. let 20. století se takto začaly rozpadat i šelfové ledovce podél východního pobřeží Antarktického poloostrova. V roce 1995 došlo k úplnému zániku šelfového ledovce Prince Gustava, který dříve spojoval ostrov Jamese Rosse s Antarktickým poloostrovem, ale také k rozpadu části A Larsenova šelfového ledovce. Poté následovala část B, která se postupně rozpadla během let 1995 až 2002. A nyní se zdá, že nejjižněji položená část C Larsenova šelfového ledovce může přijít až o 6000 kilometrů čtverečních své plochy.

To prozatím neznamená úplný zánik Larsenova šelfového ledovce, protože jeho plocha je téměř 50000 kilometrů čtverečních. Odlomená obří kra by tak zmenšila jeho plochu asi o 12 procent.

Pro glaciology a klimatology pracující v Antarktidě jsou však nedávné informace poměrně překvapivé, protože se v poslední době předpokládalo, že část C Larsenova šelfového ledovce je relativně stabilní. Otázkou pro budoucí výzkum zůstává, zdali odlomení obří kry z čela šelfového ledovce je počátkem jeho následného rozpadu, jako tomu bylo u menších šelfových ledovců kolem Antarktického poloostrova nebo zdali šelfový ledovec Larsen C tuto ztrátu "ustojí" obdobně jako obří šelfové ledovce při pobřeží Východní Antarktidy.

Odlamování ledových ker a tání šelfových ledovců samo o sobě nijak nepřispívá k růstu hladiny světového oceánu. Avšak rozpad šelfových ledovců urychlí odtok ledové hmoty z centrálních částí Antarktického poloostrova. Jejich pohyb je totiž blokován ohromnou masou šelfových ledovců, které zpomalují přesun hmoty z antarktické pevniny do Jižního oceánu.

Daniel Nývlt
Autor je vedoucí výzkumné expedice Masarykovy univerzity v Antarktidě.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist