http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vopravil-co-muze-zemedelec-delat-pro-to-aby-chranil-pudu-a-zachoval-jeji-funkce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jan Vopravil: Co může zemědělec dělat pro to, aby chránil půdu a zachoval její funkce?

17.9.2015
Degradace půd může být velmi rychlá, procesy jejího vytváření a regenerace jsou extrémně pomalé. Tvorba 1 cm půdy trvá stovky až tisíce let let.
Degradace půd může být velmi rychlá, procesy jejího vytváření a regenerace jsou extrémně pomalé. Tvorba 1 cm půdy trvá stovky až tisíce let let.
V poslední době si začínáme zvykat na extrémy počasí, střídají se nám enormní sucha a (mnohdy katastrofální) povodně. Mnoho lidí si pokládá otázku, jak to změnit a zda tomu jde čelit. Někteří ukazují na nepřítele, který za to může – na úředníky, nekontrolovanou výstavbu betonových hal na zemědělské půdě, drancování lesů. A řada označí za viníka zemědělce, tedy přesněji zemědělského podnikatele. A mají mnohdy pravdu, byť nelze za stav půdy a krajiny vinit jen je. Co však mohou zemědělci dělat pro to, aby chránili půdu, na které hospodaří?
 

Jedna z příčin našich problémů se suchem či naopak povodněmi leží přímo v půdě. A to hlavně v půdě zemědělské, neboť (pro mnohé překvapivě) zemědělská půda dokáže v sobě zadržet nejvíce vody, dokonce víc, než lesní půda – až 3500 m3/ha. To je obrovské číslo, vezmeme-li v potaz, že rozloha zemědělského půdního fondu je cca 4 200 000 ha. Proč tomu tak je? Dříve by lesy dokázaly zadržet vody více, ale lesní půda byla u nás historicky vytlačena na méně úrodné půdy, např. vršky kopečků na Vysočině, které mají méně hluboký půdní profil. Zemědělská půda (ale pochopitelně i lesní půda) jsou pro nás důležité tím, že infiltrací vody dotuje zásoby podzemních vod a plní řadu dalších funkcí. A tím se pomalu dostáváme zpět k zemědělci.



Zemědělec v České republice je pod tlakem produkovat co nejlevnější potraviny, to znamená s co s nejnižšími náklady, chodí na něj celá řada kontrol. Na druhou stranu většina dostává dotační prostředky. Dalším faktorem je stav české krajiny a zemědělské půdy jako takový. V první řadě je třeba upozornit, že v ČR zemědělci v rozsahu přes 80 % hospodaří na pronajaté (propachtované) půdě, tj. nikoliv na své. To mnohdy negativně ovlivňuje dlouhodobé investice do půdy a obnovy krajinných prvků.

Mnoho věcí je naprosto triviálních. Třeba pěstovat kukuřici tak, aby při silných deštích nedocházelo ke splachu půdy (jako se děje na snímku).
Mnoho věcí je naprosto triviálních. Třeba pěstovat kukuřici tak, aby při silných deštích nedocházelo ke splachu půdy (jako se děje na snímku).

Dalším aspektem je, že v převážně pahorkatinné krajině ČR máme jedny z největších půdních bloků v Evropě. To je dědictví 50. let minulého století, kdy jsme za zvýšením ekonomické produkce zlikvidovali přirozené krajinné prvky: meze, remízky, větrolamy, staré aleje, mokřady a drobné vodní nádrže. Dále jsme odvodnili veškerou vodou ovlivněnou zemědělskou půdu, té máme odvodněno přes 25 % plochy, přitom zamokřených či částečně zamokřených půd jsme měli jen necelých 20 %. Toto vše pak umožnilo (a dnes obzvlášť) nasazení obrovských zemědělských strojů. Mnohdy se i jedná o stroje určené např. pro americké prérie.

Ekonomické aspekty vedly k tomu, že od 90. let poklesly obrovským způsobem stavy hospodářských zvířat. Důsledkem je, že masné výrobky hojně dovážíme, ale nemáme ani přirozená hnojiva do půdy (hnůj, kejda apod.). Pro udržení produkce se musí nasazovat chemická hnojiva a postřiky. Toto vše souvisí i s tím, že se oddělila přirozená komplexnost farem. Dnes je většina soustředěna jen na rostlinnou produkci, to znamená, že se narušil historický ráz farem.

Při pěstování kukuřice lze vhodným postupem zabránit splachu půdy, ale i zvýšit výnosy. Například tím, že se před zasetím kukuřice nechá na poli vyrůst jiná rostlina, která půdě poskytuje přirozenou ochranu.
Při pěstování kukuřice lze vhodným postupem zabránit splachu půdy, ale i zvýšit výnosy. Například tím, že se před zasetím kukuřice nechá na poli vyrůst jiná rostlina, která půdě poskytuje přirozenou ochranu.

Výsledkem všeho výše uvedeného je, že máme přes 50 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, z toho je již přes 500 tisíc ha vážně poškozeno, přes 14 % ohroženo větrnou erozí, 45 % půd je utuženo, v půdách chybí organická hmota, půdy se okyselují a je narušena i její biologická složka (půdní život).

To vše způsobuje, že když přijde přívalový déšť (dle předpokladů ČHMÚ to bude stále častější), utužená půda vodu nezadrží, odtéká a způsobuje vodní erozi. Ta způsobuje další škody na majetku a vodních nádržích. Tím, že klesá mocnost půdního profilu, půda už v sobě nezadrží moc vody, rychlé vysychá a stává se výsušnou, pomalu vzniká koloběh, z kterého se špatně uniká.

Co s tím? Samozřejmě obnovení celé funkčnosti krajiny je značně dlouhodobé, vždyť jeden cm půdy se v našich podmínkách tvoří řádově stovky až tisíce let. Právě zemědělec je ten, kdo může krajině výrazně pomoc. Mnohdy stačí, když změní jen způsob svého hospodaření. A naštěstí je spousta zemědělců, kteří jsou příkladem, že to jde a funguje.

Čeští vědci vyvinuli simulátor deště. Umí napodobit kapky přívalového deště a změřit, kolik půdy se při jakém dešti a osevním postupu vyplaví.
Čeští vědci vyvinuli simulátor deště. Umí napodobit kapky přívalového deště a změřit, kolik půdy se při jakém dešti a osevním postupu vyplaví.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Změna nutně neznamená přestat pěstovat erozně nebezpečnou kukuřici. Jde o to ji umět pěstovat s využitím půdoochraných technologií. Na VÚMOP v.v.i. jsou ve spolupráci s MZe, zemědělci a dalšími organizacemi dlouhodobě testovány půdoochranné technologie. Děje se to za pomoci simulátoru deště Výsledkem je „kuchařka“, která se každý rok aktualizuje a je k dispozici i na Ministerstvu zemědělství.

Jak to funguje v praxi? Na podzim se na pozemky zaseje svazenka vratičolistá, ta udělá slušný porost, který chrání půdu. Přes zimu rostlina zmrzne, ale její kořínky a povrch chrání půdu dále, na jaře se do ní přímo zaseje kukuřice a opět, až do vzejití a zapojení porostu stále chrání půdu před dešti. Výsledkem je, že po aplikaci této technologie jsou dříve splachem z polí pravidelně vyplavované vesnice jako zázrakem čisté, půda erozí nemizí, svazenka zlepšuje půdní strukturu, dodává svým rozkladem do půdy tolik potřebnou organickou hmotu.

A v poslední řade i stabilizuje samotný výnos. Hezky je to vidět v letošním roce, kdy řada polí s kukuřicí je suchá. Při použití zmíněné technologie kukuřice extrémnímu suchu odolala, což je doloženo i na stejných pozemcích, jen u jinak hospodařících zemědělců. Přitom celé toto opatření je velmi jednoduché a lze aplikovat okamžitě. Samozřejmě, že je k dispozici celá řada dalších technologií i pro další plodiny, tak aby si zemědělec mohl vybrat, co mu nejvíce vyhovuje. Jsou vytvořeny a připraveny pomocné nástroje jako je například bilance organické hmoty (www.organickahmota.cz) či protierozní kalkulačka, které pomáhají zemědělcům v hospodaření, tedy pokud o to mají zájem.

Zemědělec má odpovědnost jako spolutvůrce krajiny. Jak je patrné, existuje celá řada efektivních nástrojů, které lze aplikovat okamžitě a u které je u mnoha zemědělských subjektů ověřeno, že úspěšně fungují.

Jan Vopravil
Autor pracuje v oddělení pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist