Jan Zeman: Nerovné ekonomické podmínky podnikání mezi základními obory dopravy v ČR v roce 2010
Po delší době předkládám čtenářům tabulku vyčíslení přibližné výše nerovných ekonomických podmínek podnikání mezi základními obory dopravy v ČR za rok 2010. Vím, že nejde o dvakrát aktuální údaje, ale statistika zde má citelné zpoždění, některá nezbytná podkladová data se obtížně získávají a s tím mnoho nenadělám. Také se změnami dat a někdy i metodiky je nutné se solidně vypořádat.
| Druh nákladů | Silniční | Železniční | Vodní | Letecká | MHD | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Veřejné výdaje na dopravní infrastrukturu | 60,436 | 23,328 | 1,501 | 0,000 | 2,795 | 88,060 |
| na obnovu vozidel | 0,079 | 0,100 | 0,000 | 0,000 | 1,894 | 2,073 |
| na osobní dopravu | 5,193 | 12,528 | 0,000 | 0,000 | 14,675 | 32,396 |
| na dopravní policii ČR | 3,614 | 0,039 | 0,000 | 0,000 | 0,026 | 3,680 |
| na podporu automobilek | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |
| Veřejné výdaje celkem | 69,322 | 35,995 | 1,501 | 0,000 | 19,391 | 126,209 |
| Daňové úlevy pozitivní od daně z nemovitosti | 0,016 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,016 | 0,032 |
| od daně silniční | 1,833 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,043 | 1,876 |
| od daně silniční | 1,833 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,043 | 1,876 |
| od daně spotřební | 1,500 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,012 | 1,512 |
| Pozitivní daně celkem | 3,349 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,071 | 3,420 |
| Daňové úlevy negativní spotřební daň + daň z elektřiny | 0,000 | 0,033 | 0,052 | 5,227 | 0,012 | 5,325 |
| škodlivé DPH mezinárodní veřejná | 27,956 | 1,747 | 0,151 | 1,748 | 0,000 | 31,602 |
| škodlivé DPH mezinárodní paliva a energie | 6,412 | 0,221 | 0,019 | 1,045 | 0,000 | 7,697 |
| DPH na lehké užitkové automobily | 6,650 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 6,650 |
| Negativní celkem | 41,017 | 2,001 | 0,222 | 8,020 | 0,012 | 51,273 |
| Externí škody na zdraví vlivem nehod | 16,505 | 0,080 | 0,008 | 0,000 | 0,008 | 16,602 |
| na zdraví vlivem hluku | 8,818 | 0,438 | 0,000 | 0,010 | 1,201 | 10,467 |
| na zdraví vlivem emisí CO, NOx, VOC, SO2, PM | 10,839 | 0,143 | 0,002 | 0,061 | 1,087 | 12,132 |
| oběti přízemního ozónu | 2,008 | 0,025 | 0,001 | 0,013 | 0,068 | 2,116 |
| vlivem emisí CO2 celkem | 10,783 | 0,648 | 0,008 | 0,672 | 0,679 | 12,791 |
| vlivem poškozování veřejné dopravy zácpami na silnicích | 2,240 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 2,240 |
| vlivem otylosti | 6,132 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 6,132 |
| vlivem solení silnic proti sněhu | 2,974 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,267 | 3,241 |
| vlivem zabíjení zvířat auty a vlaky | 0,322 | 0,002 | 0,000 | 0,000 | 0,005 | 0,329 |
| vlivem vraků z aut | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |
| Externality celkem | 60,621 | 1,338 | 0,020 | 0,756 | 3,316 | 66,050 |
| Hrubé nekalkulované náklady | 174,308 | 39,334 | 1,744 | 8,777 | 22,789 | 246,952 |
| Spotřební daň za pohonné hmoty | -71,810 | -1,199 | 0,000 | 0,000 | -3,561 | -76,570 |
| Platby za silnice | 10,619 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 10,619 |
| Čisté nekalkulované náklady | 92,290 | 38,135 | 1,725 | 8,777 | 19,229 | 160,155 |
| Účetní přidaná hodnota | 54,250 | 9,369 | 0,159 | 3,974 | -0,960 | 66,793 |
| Čistá ekonomická ztráta | 38,040 | 28,765 | 1,565 | 4,803 | 20,188 | 93,362 |
Zdroj: Ročenka dopravy 2010, Statistická ročenka 2010, ČSÚ, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, prezídium Policie ČR, Výroční zpráva Drážní inspekce 2010, ERÚ, SŽDC, ČEZ, a.s., Výroční zprávy SDP ČR 2010, Výroční zprávy dopravních podniků za rok 2010, zejména Dopravního podniku hlavního města Prahy, vlastní výpočty.
Kurzíva je použita u částek, které jsou z nouze převzaty z roku 2009, protože příslušné údaje za rok 2010 se mně nepodařilo sehnat.
Způsob získání jednotlivých dat v tabulce
Konkrétně, veřejné náklady na infrastrukturu jsou převzaty z Ročenky dopravy ČR 2010, dále z výročních zpráv velkých dopravních podniků MHD ČR 2010, zejména DPP.
Výdaje na obnovu vozidel jsou převzaty z Ročenky dopravy a z Výroční zprávy SDP ČR.
Výdaje na osobní dopravu jsou převzaty z Ročenky dopravy ČR.
Náklady na dopravní policii jsou vypočítány na základě expertních odhadů.
Veřejné náklady na podporu automobilek nebyly v roce 2010 poskytnuty.
Daňové úlevy pozitivní u daně z nemovitosti a u daně silniční jsou spočítány z dat Ministerstva financí, u daně spotřební jsou spočítány z odhadu spotřeby pohonných hmot (MD) a z platných sazeb spotřebních daní.
Daňové úlevy negativní jsou v případě spotřební daně spočítány z dat o spotřebě pohonných hmot a elektřiny, resp. jejich odhadu pro mezinárodní veřejnou dopravu, platných sazeb spotřebních daní, resp. daně za elektřinu. Mezinárodní DPH je spočítána z tržeb základních oborů dopravy, resp. odhadovaného podílu tržeb z mezinárodní dopravy. U DPH paliva a energie pro neúplnost podkladových dat jsou převzata data roku 2009. Úlevy DPH u lehkých užitkových automobilů jsou vypočteny podle jejich prodaného počtu a průměrné prodejní ceně.
Externality jsou počítány tzv. objektivními metodami. Zejména se počítá, kolik by mrtví, zranění a častěji nemocní vyprodukovali v pracovním procesu a náklady na jejich léčení, samozřejmě v aktuálních cenách roku 2010.
U nehod je základem jejich statistika, vedené prezidium Policie ČR a Drážní inspekcí ČR. Na rozdíl od běžných statistik se respektuje princip zavinění, tj. nehoda je připsána tomu oboru dopravy, který ji zavinil, sebevrazi a pěší hazardéři na železnici jsou z obětí nehod vyloučeni. V případě nadměrného dopravního hluku se vychází ze staré analýzy, která je korigovaná řadou změn hlukové zátěže s přihlédnutím k výsledkům zahraničních výzkumů. U emisí toxických škodlivin jde o starou Polenovu metodiku, samotné emise jsou podle Ročenky dopravy (motorová doprava) a v případě elektřiny provázející její výrobu u a.s. ČEZ s využitím dat ERÚ. U obětí emisí přízemního ozónu se vychází ze zahraničních odhadů, s přihlédnutím k emisím oxidů dusíku v ČR, které přispívají k tvorbě přízemního ozonu. U emisí oxidu uhličitého se vychází z doporučení konference ministrů dopravy členských států Evropské unie v roce 1997. Poškozování veřejné dopravy zácpami aut jsou jen škody v tomto oboru, celkové škody v důsledku dopravních kongescí jsou mnohem vyšší. V rámci silniční dopravy (nikoliv pro jednotlivého řidiče) ale mají interní charakter. U příspěvku aut k otylosti je vzato jisté minimum, resp. skutečnost může být podstatně vyšší. Vliv solení silnic proti sněhu je jen vliv na usňovou obuv a poškození půdy kolem silnic. Další čtyři druhy škod způsobených solením silnic neumím vyčíslit. Auty a vlaky zabitá zvěř je oceněna na základě mysliveckých odhadů počtu usmrcené zvěře a její ceně. Autovraky se již snad likvidují šetrně.
Proti obdobné tabulce za rok 2009 je nutné upozornit na vícero metodických změn. Předně došlo k další korekci spotřeby jednotlivých druhů pohonných hmot jednotlivými druhy motorové dopravy, což má dopad na výpočet výnosu spotřební daně za pohonné hmoty, jednotlivých druhů daňových úlev, které se vážou ke spotřební dani za pohonné hmoty a k dani z přidané hodnoty a také k výši škod způsobených emisemi toxických škodlivin, obětí přízemního ozonu a škod způsobených emisemi CO2. Výši škod vlivem emisí CO2 ovlivnil i další přepočet hrubého domácího produktu ze strany ČSÚ, který zvýšil jeho absolutní výši. Výše výpočtu některých druhů externalit ovlivnila i skutečnost, že po diskusi s experty z ČSÚ jsem přestal výši škod vypočtených v 80. letech přepočítávat mimo jiné pomocí indexu přechodu „národní důchod – hrubý domácí produkt“. Došlo tak ke snížení škod vlivem obětí nehod a zvýšené nemocnosti vlivem nadměrného dopravního hluku a toxických emisí asi o 21 %. Celkem vzato, zejména u odhadů způsobených škod mimo oběti dopravních nehod jde o odhady značně hrubé, ale odborně podložené.
Z chybějících položek je nutné upozornit na neúplné veřejné výdaje na MHD a faktor destrukce přírody a územní struktury sídel dělícími efekty komunikací, zejména dálnic. Ekonomické škody v důsledku dělícího efektu komunikací neumím vyčíslit. Týkají se zejména silniční dopravy, resp. dělící efekt jiných druhů komunikací v ČR je poměrně malý.
Co lze z tabulky vyčíst
I když je v tabulce jistě řada nepřesností a také některé nekalkulované náklady v ní pro nedostatek průkazných podkladů chybí, ukazuje rozsáhlé nekalkulované náklady základních oborů dopravy v ČR v roce 2010, které jsou navíc rozloženy silně diferencovaně.
Prvním důležitým vypočítaným číslem jsou hrubé nekalkulované náklady základních oborů dopravy v ČR v roce 2010 – asi 247 mld. Kč, tj. 6,5 % hrubého domácího produktu ČR. Tato obrovská částka ukazuje, jak vysoké náklady zůstávají mimo běžné kalkulace efektivnosti v dopravě.
Protože ale jednotlivé obory dopravy platí i mimořádné daně a uživatelské poplatky, je na místě hrubé nekalkulované náklady korigovat výnosem spotřební daně za pohonné hmoty, kterou jednotlivé obory dopravy zaplatily, a čistým výnosem (hrubým minus náklady na výběr) zpoplatnění uživatelů silnic. Touto korekcí získáme čisté nekalkulované náklady základních oborů dopravy v ČR v roce 2010 – asi 160 mld. Kč, tj. 4,2 % hrubého domácího produktu ČR. O tuto velmi vysokou částku jsou zvýhodněny jednotlivé obory dopravy ČR. Pokud bychom měly uplatnit důsledně tržní hledisko, měli by ji zaplatit příslušní uživatelé dopravy. Vím, že je to z mnoha důvodů nereálné. V každém případě je to velmi vysoká částka, která se přitom vesměs nekalkuluje. Říká, že doprava v ČR je levná, což nemůže nestimulovat nadměrnou dopravní náročnost ekonomiky ČR a nadměrné škody na veřejném zdraví a životním prostředí. Samostatnou kapitolou je efektivnost mnohých vyčíslených hrubých a čistých nekalkulovaných nákladů základních oborů dopravy v ČR.
Pokud od čistých nekalkulovaných nákladů základních oborů dopravy odečteme jejich čistou (účetní) přidanou hodnotu, tj. jejich pozitivní ekonomický přínos pro národní hospodářství, dostaneme se vesměs do záporných čísel, v úhrnné výši asi k minus 93 mld. Kč, tj. asi 2,5 % hrubého domácího produktu. Národohospodářská bilance všech základních oborů dopravy je tudíž vysoce záporná.
I když je národohospodářská bilance dopravy ČR (podobně je tomu zřejmě i v jiných státech) záporná, nelze z toho odvozovat absolutní neefektivnost dopravy. Bez fungující dopravy se žádná společnost, tím míň společnost moderní, neobejde. Je se ale třeba nad těmito čísly důkladně zamyslet a hledat cesty k zefektivnění dopravy. Heslo „Stavět dálnice a vodní cesty za jakoukoliv cenu!“ je jistě heslem scestným. Takových otázek je ale mnohem víc včetně bezhlavé daňové podpoře ekologicky šetrnějších aut, která citelně poškozuje ekologicky mnohem šetrnější železniční dopravu.
Mimořádně tristní je pokračující osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty včetně jí spotřebovávaných paliv a energie a osvobození mezinárodní námořní, námořně rybářské, vnitrozemské říční a letecké dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty na základě scestných mezinárodních mnohostranných dohod, často charakteru zvykového práva. Jen ČR tak v roce 2010 podpořila mezinárodní dopravu částkou 44,6 mld. Kč. Nepodporuje se tak jen mezinárodní obchod a nově cestovní ruch, ale také a především hypertrofie dopravy a četná negativa ji provázející. Jak dlouho bude ještě lidstvo čekat na hrdinu, který tato velmi špatná daňová osvobození zruší?
Pokud odečteme od čistých nekalkulovaných nákladů silniční dopravy tytéž náklady železniční dopravy, dostaneme rozdíl ve výši asi 54 mld. Kč. O tolik víc stála reálně silniční doprava než doprava železniční. Je zřejmé, že urbanisticky silně závadná, vysoce nebezpečná a energeticky a emisně náročná silniční doprava je v ČR i nadále zásadně zvýhodňována proti dopravě železniční. Tristní zásada, že škody způsobené objektivním provozem povolených technologií nesou poškození, viz někdejší obchodní zákoník a starý i nový občanský zákoník, zásadně zvýhodňuje silniční dopravu, která je na externality zdaleka nejnáročnější.
reklama
