http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katerina-simkova-a-hynek-roubik-kvetiny-radost-a-utrpeni-v-jednom-baleni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Kateřina Šimková a Hynek Roubík: Květiny, radost a utrpení v jednom balení

10.2.2015
Okolí jezera Naivasha s květinovými farmami: modré a bílé oblasti zachycují skleníky, růžové plochy kvetoucí a zelené plochy teprve rostoucí rostliny. Nejčastěji se zde pěstují růže, lilie a karafiáty
Okolí jezera Naivasha s květinovými farmami: modré a bílé oblasti zachycují skleníky, růžové plochy kvetoucí a zelené plochy teprve rostoucí rostliny. Nejčastěji se zde pěstují růže, lilie a karafiáty
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | NASA
Podmínky pěstování řezaných květin v 21. století.

Okrasné rostliny se do Evropy dováží ze subsaharské Afriky, Střední a Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Než se květiny dostanou k prodejci, většina z nich projde světoznámými květinovými burzami v Holandsku. Podmínky současného pěstování jsou ve většině případu spojeny s mnoha ekologickými a sociálními problémy. Zmenšování přirozených vodních ploch, kontaminace spodních vod pesticidy, nedostatek hygienických podmínek pro zaměstnance, nízké mzdy, sexuální obtěžování žen a používání rakovinotvorných chemikálií je jen nástin všech problémů, které s květinovým průmyslem souvisejí.
 

Než se květiny dostanou k prodejci, většina z nich projde světoznámými burzami v Holandsku. To je důvod, proč u většiny řezaných květin je prakticky nemožné zjistit jejich přesný původ. V současnosti se nejvíce pěstovaných květin dováží z Keni (jedná se až o 85 000 tun za rok), kde květinový průmysl tvoří významnou část HDP. V květinovém průmyslu je zaměstnáno kolem 55 000 lidí, ale nepřímo jsou na něm závislí až 2 milion lidí. Důležité je si uvědomit, že pěstování je ve většině případů spojeno s mnoha ekologickými a sociálními problémy. Zmenšování přirozených vodních ploch, kontaminace spodních vod pesticidy, nedostatek hygienických podmínek a používání karcinogenních chemikálií je jen nástin všech problémů, které s květinovým průmyslem v 21. století souvisejí.

Pokud se podíváme na příklad keňského jezera Naivasha, které se nachází 80 km od Nairobi, zjistíme, že toto jezero bylo významnou turistickou destinací, ale se vzrůstajícím květinovým průmyslem turistů ubývá. V současné době se kolem jezera nachází přibližně 140 květinových farem, přičemž se od roku 1970 plocha jezera zmenšila o čtvrtinu své původní plochy. Především díky tomu, že produkce květin spotřebuje velké množství vody. Odhadem se dá říci, že na jednu růži připadne přibližně 5 litrů vody. Kolem jezera je absolutně nedostačující infrastruktura. Místní lidé vidí příležitost zaměstnání a tak se k jezeru stěhují. Populace stále stoupá, ale keňská vláda ani květinové farmy tomu infrastrukturu nepřizpůsobují. Problém tkví v tom, že přestože jsou květiny pro Keňu důležitou částí ekonomiky, většina zisku připadá zase evropským aukcím nebo supermarketům. Jedná se tedy o problém globalizace. Většina firem operujících v zemích Globálního Jihu totiž patří lidem z Globálního Severu, a tudíž se zde vytváří čím dál hlubší kapitálová nevyrovnanost mezi Globálním Jihem a Globálním Severem.

Zásadním problémem u pěstování květin je ekologická zátěž způsobená agrochemikáliemi, které tvoří agresivní chemický koktejl odtékající do jezera. Během celého procesu jsou použity prostředky pro desinfekci půdy, preventivní postřiky proti škůdcům a chorobám, podpůrné růstové prostředky, postřiky před uříznutím květu a ochranné lázně před transportem. V jezeře díky tomu vymírají původní populace ryb, které místním sloužili jako obživa. Kvůli hnojivům z farem dochází k eutrofizaci, nadměrnému růstu planktonu a sinic a tím dochází k odkysličování vody. Bývaly zde i lokality výskytu ohrožených druhů ptáků, které se také zmenšují. Podle odborníků při současném využívání jezera je možné, že jezero do 20 let úplně zanikne.

Květiny bývají krásným dárkem pro ženy. Mělo by se jednat o ženské téma a o produkt, který bude přinášet radost. Přitom ženy jsou ty, které při produkci květin nejvíce trpí. Pokud se podíváme na podmínky pracujících žen, krása květin nám začne uvadat před očima. Mezi nejčastější problémy patří nízké mzdy (často i pod vládou stanoveným minimálním limitem), povinné neproplácené přesčasy, nedostatek ochranných pomůcek proti agrochemikáliím, nedostatečné odvětrávání skleníků, používání karcinogenních pesticidů, sexuální zneužívání od zaměstnavatelů, nucená dětská práce, neexistující pracovní smlouvy, potlačování odborových organizací a mnohé další. Na farmách pracují i muži, ale většinou za lepších podmínek a s vyšším platem. Většinou jsou zaměstnáni jako řidiči traktorů či postřikovači a ti mají často ochranné pomůcky zajištěny.

V současné době existuje několik certifikací, které zaručující lepší sociální podmínky a nižší ekologickou zátěž. Jedná se například o Fairtrade, Fair Flowers Fair Plants, Kenya Flower Council a Milieu Programma Sierteelt
V současné době existuje několik certifikací, které zaručující lepší sociální podmínky a nižší ekologickou zátěž. Jedná se například o Fairtrade, Fair Flowers Fair Plants, Kenya Flower Council a Milieu Programma Sierteelt

Bojkot prodeje květin ze subsaharské Afriky rozhodně není řešením. Přes všechny problémy související s květinovým průmyslem, zaměstnává tento průmysl velkou část místních obyvatel. Bohužel ani nákup hrnkových květin není správné východisko. Často bývají vypěstované v podobných podmínkách jako ty řezané. Zatím nejlepší možností v ČR je nákup lokálních květin v sezóně na místních tržištích. Ovšem jak říká Michaela Krobová, majitelka nekonvenčního květinářství, které klade důraz na ekologii a etické podmínky pěstování, v ČR je minimum pěstitelů řezaných květin. Často se většinou jedná o starší zahradníky, nepoužívající používání nové technologie a inovaci. Ve většině případů nemají následovníka, kterému by mohli tento byznys předat.

V současné době existuje několik certifikací, které zaručující lepší sociální podmínky a nižší ekologickou zátěž. Jedná se například o Fairtrade, Fair Flowers Fair Plants, Kenya Flower Council a Milieu Programma Sierteelt. Tyto certifikace zohledňují ekologická i sociální kritéria květinové produkce. Zajišťují minimální mzdu, bojkotují dětskou práci, podporují vytváření zaměstnaneckých spolků a zakazují používání nepovolených pesticidů. Bohužel, jak říká Markéta Vinkelhoferová z Ekumenické Akademie Praha, u nás v ČR téměř neexistuje poptávka po fairtrade květinách, proto zde není ani nabídka. Spotřebitelé nemají o této problematice téměř žádné informace. Pokud by měl český zákazník o fairtrade květiny zájem, musí si pro ně zajet do Rakouska či Německa. Malé množství fairtrade květin k nám dováží Tulipa Praha (květinový velkoobchod). Tyto informace však nejsou dostupné zákazníkovi a často ani samotný konečný prodejce nezná původ květin.

Pokud už květiny kupujeme, je potřeba ptát se po jejich původu a po prodejcích vyžadovat eticky čisté květiny. Jen tak můžeme docílit toho, že fairtrade květiny budou dostupné i v našich květinářstvích. Výjimkou je například projekt dvou mladých zahradnic, které se rozhodly jít proti proudu a na pražském Žižkově si otevřely nekonvenční květinářství s názvem green DECOR. Ovšem z toho důvodu, že mezinárodní fairtradová certifikace je pro české dodavatele velmi nákladná, tak nám nezbývá nic jiného, než majitelkám věřit, že objednávají květiny na farmách, kde se za pěstování květin neplatí životem. Jak říká majitelka Michaela Krobová: „Najít správné dodavatele byla a stále je mravenčí práce, ale jedině tak mám jistotu, že to, co prodávám, pochází z farem, kde se dbá na ekologické a sociální aspekty pěstování květin.“ A právě stopy na lidech a na životním prostředí jsou to, co by nám mělo dělat největší starosti.

Další informace |
BeFair na ČZU je studentská organizace zabývající se globální rozvojovou problematikou. Její snahou je zvyšování povědomí o produktech vytvořených za důstojných podmínek formou happeningů, přednášek, výstav, publikační činností a dalšími aktivitami. BeFair na ČZU podporuje produkci a produkty pěstované/vytvářené v důstojných podmínkách v zemích globálního Jihu, tak i na lokální produkci v zemích globálního Severu.
Kateřina Šimková a Hynek Roubík
BeFair na ČZU
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JK

Jakub Kašpar

10.2.2015 12:32
A úplně nejlepší jsou kytky na vlastní zahrádce, za oknem nebo na balkóně. Pak není třeba ani žádný certifikát. A je-li třeba řezaných a nenachází-li se na zahrádce, pak bude v okolí jistě nějaký zahradník, který je rád prodá.
Odpovědět
JK

Jakub Kašpar

10.2.2015 12:32
A úplně nejlepší jsou kytky na vlastní zahrádce, za oknem nebo na balkóně. Pak není třeba ani žádný certifikát. A je-li třeba řezaných a nenachází-li se na zahrádce, pak bude v okolí jistě nějaký zahradník, který je rád prodá.
Odpovědět
reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist