Jiří Neustupa: Palmový olej není ekologickou alternativou fosilním palivům
 |
|
| Mapka současného rozšíření palmových plantáží v Malajsii. Pro zobrazení mapy v její plné velikosti klikněte zde. |
O co tu vlastně jde. Palma olejová - Elaeis guineensis – pochází původně ze západní Afriky. Jedná se o poměrně rychle rostoucí, stromovou palmu, z jejíchž semen lze velmi efektivně získávat poživatelný rostlinný olej. Zhruba od poloviny 20. století se prakticky ve všech rovníkových oblastech planety začalo rozvíjet plantážní pěstování palmy olejové, ale jeho opravdový boom je záležitostí v podstatě současnou. Například v jihovýchodní Asii je pěstování a zpracování olejové palmy v současnosti tím úplně nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím. Jen v Malajsii celková rozloha plantáží olejové palmy od roku 1975 vzrostla šestinásobně a v současnosti dosahuje zhruba 40 000 km2 – tedy asi poloviny plochy České republiky. Názorná mapka současného rozšíření těchto plantáží v Malajsii jasně ukazuje, že palmový byznys se v této zemi – i v celé rovníkové jihovýchodní Asii – stává v podstatě dominantním krajinným fenoménem. Na těchto 40 tisících čtverečních kilometrech byl ještě před dvaceti, třiceti lety většinou primární deštný prales. Kvůli rozvoji olejového průmyslu vzal za své a míra rozvoje tohoto byznysu vzbuzuje nejčernější obavy. Olejové palmě se daří v nížinách a v pahorkatinách a na rozdíl od většiny zemědělských plodin je schopná růst i na poměrně specifické lateritické půdě tropických deštných lesů. Výsledkem je situace, kdy olejový průmysl velmi silně akceleruje ničení posledních komplexů tropických deštných lesů a na čerstvě vykácených či vypálených plochách jsou okamžitě zakládány palmové plantáže.
Průmysl palmy olejové je navíc z podstaty věci odvětvím velkoplošným. Palma roste několik let a sklizeň semen i jejich zpracování jsou průmyslově technickou záležitostí. Plantáže olejových palem tedy oproti tradičnějším plodinám téměř nejsou vlastněny a obhospodařovány místními zemědělci. Palmový průmysl je tažen velkým, nadnárodním kapitálem, který investuje do budování rozsáhlých ploch palmových monokultur a tím likviduje také staletou strukturu tropického venkova.
Chápu obavy z klimatických změn, z rostoucích cen ropy či ze zpomalení ekonomického růstu. Buďme ale – proboha – schopní podívat se na věc také trochu šířeji, než jen z hlediska partikulárního lidského užitku. Uvědomme si, že všechny tyhle záležitosti jsou pro život na Zemi v podstatě marginální. Na výkyvy teploty je naše planeta koneckonců zvyklá. Vyčerpání ropy je sice politováníhodné, ale mikroorganismy sedimentují stále tak jako stovky miliónů let předtím – pomalu, ale pořád. Skutečně to jediné, co můžeme v dnešní – z hlediska historie života na Zemi – jistě nestandardní situaci opravdu způsobit, je zničení valné části světového druhového bohatství. Opravdu nechápu, jak je možné v tomto kontextu vidět cokoli pozitivního na tom, že malajsijští plantážníci ucítili šanci ještě zvýšit své zisky tím, že budou nějakou dobu při životě udržovat automobilový průmysl tím, že budou do nafty míchat palmový olej. Pokud je skutečně pravda, že Evropská unie také podobné věci doporučuje, a pokud by kvůli tomu mělo opravdu dojít k tomu, že se do Evropy bude vozit palmový plej, aby živil evropskou dopravu, pak budu asi poprvé v něčem souhlasit s Václavem Klausem – ať jde EU k čertu!
Poznámky:
1
http://www.foe.co.uk/resource/reports/palm_oil_summary.pdf
http://www.panda.org/downloads/forests/oilpalmindonesia.pdf
http://www.cspinet.org/new/pdf/palm_oil_final_5-27-05.pdf
http://www.unblue.co.uk/palm/
http://www.orangutans.com.au/palm_oil.htm
reklama
