http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/sumavska-raseliniste-a-potoky-napravovani-davnych-chyb-nasich-predku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Šumavská rašeliniště a potoky - napravování dávných chyb našich předků

23.3.2016 03:35 | PRAHA (NP Šumava)
Kanalizované koryto potoka Hučiny před revitalizací.
Kanalizované koryto potoka Hučiny před revitalizací.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / NP Šumava
Až do konce osmdesátých let minulého století docházelo na Šumavě k odvodňování a vysušování mokřadů - a to především kvůli snaze dosáhnout vyšší produkce dřeva, případně kvůli zlepšení půdy pro zemědělství. Jenže tím došlo k poškození značného podílu mokřadů, jen u rašelinišť tvoří tento podíl téměř dvě třetiny jejich celkové plochy na Šumavě. NP Šumava už roky napravuje chyby našich předků.
 

„Tehdy si správci lesa a zemědělci asi úplně neuvědomovali význam bažin, rašelinišť a meandrujících potoků pro krajinu a následně pro nás samotné. Odvodnění několika tisíc hektarů mokřadů znamená miliony kubíků vody, které se v krajině nemohou udržet, akumulovat. Dnes bohužel vidíme, jak velká chyba se tehdy dělala,“ říká ředitel Správa Národního parku Šumava Pavel Hubený.



Mokřady nejen, že akumulují obrovské množství vody, takže i v obdobích sucha fungují jako podmáčené ostrovy ve vyprahlé krajině, ale významně se podílejí na ochlazování krajiny a brání jejímu přehřívání v horkých suchých obdobích. Podporují koloběh vody v tak zvaném krátkém cyklu, kdy srážky dopadají zpět přibližně v oblastech, kde se voda výparem dostala do atmosféry.

Obnovený přírodní tok a potoční niva potoka Hučiny.
Obnovený přírodní tok a potoční niva potoka Hučiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / NP Šumava

„Podpora zadržení vody v krajině je v NP Šumava dlouhodobě jednou z priorit. V devadesátých letech jsme začali s monitoringem a přípravou revitalizací a první opatření přímo v terénu započala v roce 1999. Za tu dobu se nám podařilo zpětně zavodnit přes 610 hektarů rašelinišť a dalších mokřadů. To představuje také 62 km zablokovaných odvodňovacích kanálů. Jen pro představu, tato délka odpovídá trase z Prahy do Příbrami,“ vysvětluje botanička Správy NP Šumava Iva Bufková, v jejíž kompetenci jsou revitalizace mokřadů.

Plocha zpětně zavodněných mokřadů je dnes schopná držet (akumulovat) zhruba o 210 000 m3 více vody oproti předchozímu odvodněnému stavu. Některé z obnovených mokřadů měly v kritickém období sucha v roce 2015 dokonce více vody, než v předchozích, vláhově příznivějších letech, kdy ovšem byly odvodněny. Ukazuje se tedy, že obnova mokřadů a rašelinišť je tak významným opatřením na zmírnění dopadů ničivých období sucha.

Horské rašeliniště těsně po zablokování odvodňovacích kanálů.
Horské rašeliniště těsně po zablokování odvodňovacích kanálů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / NP Šumava

Kromě několika set hektarů mokřadů bylo na území NP Šumava do dnešní doby obnoveno téměř 5 km drobných vodních toků, které byly v minulosti napřímeny, zkráceny a silně zahloubeny. Národní park vrátil těmto tokům jejich původní podobu, takže se opět vlní krajinou v mělkém korytě. Jejich vody se mohou při větších deštích vylít do okolních potočních niv, kde se zasakují zpátky do země. Obnova přírodních toků a jejich potočních niv je velmi účinným protipovodňovým opatřením. Zvyšuje zadržení vody z vyšších a extrémních srážek a přispívá ke zmírnění i zpomalení povodňových vln. Potoční a říční nivy se také podstatně podílí na dosycování zásob podzemní vody.

„S revitalizacemi mokřadů Správa Národního parku Šumava ale zdaleka nekončí. Podle schválené a aktualizované koncepce z roku 1999 je nutné znovu zavodnit asi 5000 hektarů mokřadů, z toho asi tisíc hektarů rašelinišť a obnovit zhruba 10km kdysi napřímených toků. To ale není jednoduché, jednak revitalizace jdou řádově do miliónů korun a je nutné najít jejich financování a také samotné práce jsou velmi náročné. Většinou se jedná o ruční práce a technika, jako bagry a podobně, se používají pouze v nevyhnutelných případech,“ dodává Iva Bufková.

Horské rašeliniště 5 let po revitalizaci.
Horské rašeliniště 5 let po revitalizaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / NP Šumava

„Na zásadní význam revitalizací mokřadů na Šumavě ukazuje i to, že ačkoliv se za dobu fungování NP Šumava vystřídalo mnoho ředitelů, tak tento projekt kontinuálně pokračuje. Je to logické, protože obnova a ochrana mokřadů je na Šumavě velmi důležitým prvkem k udržení vody. Například jen v oblasti Modravských slatí přírodní mokřady akumulují několik desítek miliónů kubických metrů vody. To jsou nesrovnatelně a mnohonásobně větší objemy, než by přinesla čistě technická opatření v podobě obnovy pár malých vodních nádrží, které zde v minulosti sloužily k plavbě dřeva a byly by schopné zadržet vodu v řádech jen několika desítek tisíc kubických metrů. A i v kontextu se suchem v poslední době, se společně s Ministerstvem životního prostředí budeme snažit obnovu mokřadů urychlit,“ slibuje ředitel Pavel Hubený.




Jan Dvořák
Autor je tiskový mluvčí NP Šumava.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist