Tiskové zprávy
občanské sdružení Troja Trojou: Nepřátelské ploty - aprílový žert Botanické zahrady v Troji
Pro řadu lidí v Praze připravila Botanická zahrada hl. města Prahy aprílové překvapení. V lednu 2011 totiž uzavřela své prostory včetně lesoparku a vyhlídkové stráně, které Pražané a návštěvníci Troje využívali k relaxaci, rekreaci a sportu. Údajně z důvodu pěstebních opatření, s tím, že budou od 1. 4. 2011 zase otevřeny. Všechny informační tabule okolo a uvnitř areálu včetně mapky na webových stránkách Botanické zahrady slibovaly, že nejkrásnější a nejnavštěvovanější část - lesopark s vyhlídkou - zůstanou přístupné. Skutečnost je však jiná: od 1. 4. 2011 má být celý areál trvale uzavřen a zpřístupněn pouze za poplatek v otevírací době Botanické zahrady. Prostě apríl.
I když nejvíce na toto plánované uzavření doplatí lidé žijící v okolí areálu Botanické zahrady, ovlivní to život v celé Praze. Oblast lesoparku a přilehlé louky je vnímána jako genius loci, místo se zvláštní atmosférou. Lidé z celé Prahy sem po práci přicházejí posedět, pozorovat západy slunce, chodit cvičit, rozjímat, získávat sílu a klid z těchto překrásných míst, která nyní budou večer nepřístupná.
Toto území je součástí zelené cesty, zeleného koridoru, který propojuje tento vrch s Trojou, Císařským ostrovem, se Stromovkou a územím sahajícím až k Pražskému hradu. Nyní je tato cesta přerušena oplocením Botanické zahrady a je tak dokonce uzavřena i důležitá veřejná spojnice mezi dvěma částmi Troje, Salabku a Havránku. Má tak dojít ke znepřístupnění historické cesty, kterou lidé používali po stovky let.
Zavření veřejných cest v Troji
Pobouření místních obyvatel, kteří byli po celou dobu přípravy tohoto uzavření klamně informováni z tabulí nacházejících se kolem zahrady i z webových stránek, vyvrcholilo přípravou petice. „Tuto významnou rekreační oblast využívali občané Troje, Bohnic i dalších částí Prahy nejvíce právě ráno před zaměstnáním a večer po návratu z práce. Řada lidí procházela tímto územím, aby nemuseli den začínat ve stresu z cestování dopravními prostředky. Nyní však by měla být přístupná pouze v otevírací době Botanické zahrady, což je v letních měsících do 19 hodin a v zimních do 16 hodin. Uzavření cesty mezi Úvozem a Havránkou znamená rozdělení Troje na dvě části a prodloužení docházkové vzdálenosti až na několikanásobek. Areál Botanické zahrady se tak stává bariérou a klínem mezi oběma částmi Troje od Trojské ulice až po Bohnice,“ dále vysvětluje zastupitelka JUDr. Květoslava Čadská, předsedkyně sdružení TROJA TROJOU, které iniciovalo v těchto dnech petici za opětné zpřístupnění těchto území a zachování přístupnosti veřejných cest. Uzavření cesty znemožní také příjezd k desítkám nemovitostí v sousedství, včetně lékařské pohotovosti, hasičů, řemeslníků, ale znemožní také rutinní průjezd Policie ČR, kterého se zejména rodiče menších dětí v oblasti domáhají.
Zamezením volného vstupu bude znehodnoceno využívání tohoto přirozeného území, krajiny kde se nachází trojská step a les, které bylo k rekreaci a pobytu v přírodě využívané již dávno před založením Botanické zahrady. Pro uměle pěstovanou květenu, kterou je třeba oplocovat a hlídat proti případnému odcizení, má Botanická zahrada dostatek jiných ploch. Pokud je toto opatření motivováno ochranou před divokými prasaty, to se, tak jako tak, míjí účinkem, existují jiná řešení, která umožní přístup lidem a znemožní jej prasatům.
Znemožnění scelení vzácných evropských lokalit Natura
Ke změnám se vyjádřil i starosta Městské části Praha – Troja, Ing. arch. Tomáš Drdácký: „Uzavření BZP je v rozporu s platným územním plánem hl. m. Prahy (usnesení č. 10/05 ZHMP ze dne 9.9.1999). Zaplocením trojské stepi mezi areálem "Jih" a "Sever" dochází k přerušení biokoridoru, součásti územního systému ekologické stability (USES). Pro živočichy větší než cca 10 cm je plot překážkou v pohybu.
Na území přírodního parku Drahaň - Troja se nachází dvě evropsky významné lokality Natura 2000 (přírodní památka Havránka a Salabka, Přírodní rezervace Podhoří). Právě první zahrnuje dvě území Havránku a Salabku. Mezi nimi je oplocená část botanické zahrady, přitom právě tímto prostorem by se měly druhy volně pohybovat a posílit tak hodnotu obou stanovišť. V tomto smyslu je koncept původního generelu botanické zahrady v rozporu s předmětem ochrany přírodních památek. Je tím zabráněno možnosti funkčního propojení dvou fragmentů evropské lokality Natura - Salabka, Pustá Vinice, a zajištění jejího dlouhodobého managementu. Mezi těmito dvěma lokalitami na jižním svahu pod lesoparkem existují fragmenty stepních společenstev, které jsou zahrnuté do areálu Botanické zahrady, přesně tam kde by měla být volná krajina. Je cenné, že je to vyhlášeno jako jedna lokalita. Momentálně je jak rezervace Salabka, tak Pustá vinice ve správě Botanické zahrady, jejíž záměry právě tomuto odporují.
Navrhované rozšíření Botanické zahrady nebrání pouze pěšímu propojení, ale také svým způsobem znemožňuje potenciální scelení Evropské lokality Natura!
Oplocení bylo realizováno pouze na základě územního souhlasu (ne stavební povolení), ke kterému se Městská část Troja neměla šanci vyjádřit. Bylo konstatováno, že EIA není třeba, neboť se posuzovala pouze délka nového oplocení, nikoliv velikost areálu, který tím vznikne.
V případě vytvoření nově uzavřeného areálu zahrady o rozloze cca 47 ha je nutné zahájit zjišťovací řízení o nutnosti vypracování EIA (Environmental Impact Assessment) – posuzování vlivů na životní prostředí. Zastupitelstvo Městské části Praha Troja nesouhlasí s uzavřením Botanické zahrady podle stávajícího generelu, který je v rozporu s veřejným zájmem, požaduje, aby byla provedena revize tohoto generelu za účasti městské části a projednána veřejně.“
Je toto role botanické zahrady v moderním městě?
Je zřejmé, že dozrál čas na veřejnou diskusi odborníků, laické veřejnosti, starostů přilehlých městských částí i politického vedení hlavního města o hlavních funkcích zahrady, kterou si, jako rozpočtovou organizaci, občané platí z vlastních daní. Botanická zahrada je metropolitní a měla by tudíž hlavně metropoli, to je jejím obyvatelům, sloužit. Nikdo nic nenamítal v minulosti proti oplocení tzv. jádrové oblasti zahrady, kam se chodí obvykle s rodinnými návštěvami a kde se platí vstupné. Oplotit však i periferijní oblasti, cca 300.000 m2 v rozsahem malé Troji, to je naprosté nepochopení role botanické zahrady v moderním městě a v demokratické společnosti.
Cestou, kterou by se měla Botanická zahrada vydat, by mělo být vypsání soutěže na její nové architektonické řešení, které lidem přinese do života radost a bude respektovat jejich potřeby pohybu v přírodě a po veřejných cestách. Je třeba odborný přístup, který nepřátelskými ploty nezruší průchodnost krajinou v krásném koutě Prahy.
I když nejvíce na toto plánované uzavření doplatí lidé žijící v okolí areálu Botanické zahrady, ovlivní to život v celé Praze. Oblast lesoparku a přilehlé louky je vnímána jako genius loci, místo se zvláštní atmosférou. Lidé z celé Prahy sem po práci přicházejí posedět, pozorovat západy slunce, chodit cvičit, rozjímat, získávat sílu a klid z těchto překrásných míst, která nyní budou večer nepřístupná.
Toto území je součástí zelené cesty, zeleného koridoru, který propojuje tento vrch s Trojou, Císařským ostrovem, se Stromovkou a územím sahajícím až k Pražskému hradu. Nyní je tato cesta přerušena oplocením Botanické zahrady a je tak dokonce uzavřena i důležitá veřejná spojnice mezi dvěma částmi Troje, Salabku a Havránku. Má tak dojít ke znepřístupnění historické cesty, kterou lidé používali po stovky let.
Zavření veřejných cest v Troji
Pobouření místních obyvatel, kteří byli po celou dobu přípravy tohoto uzavření klamně informováni z tabulí nacházejících se kolem zahrady i z webových stránek, vyvrcholilo přípravou petice. „Tuto významnou rekreační oblast využívali občané Troje, Bohnic i dalších částí Prahy nejvíce právě ráno před zaměstnáním a večer po návratu z práce. Řada lidí procházela tímto územím, aby nemuseli den začínat ve stresu z cestování dopravními prostředky. Nyní však by měla být přístupná pouze v otevírací době Botanické zahrady, což je v letních měsících do 19 hodin a v zimních do 16 hodin. Uzavření cesty mezi Úvozem a Havránkou znamená rozdělení Troje na dvě části a prodloužení docházkové vzdálenosti až na několikanásobek. Areál Botanické zahrady se tak stává bariérou a klínem mezi oběma částmi Troje od Trojské ulice až po Bohnice,“ dále vysvětluje zastupitelka JUDr. Květoslava Čadská, předsedkyně sdružení TROJA TROJOU, které iniciovalo v těchto dnech petici za opětné zpřístupnění těchto území a zachování přístupnosti veřejných cest. Uzavření cesty znemožní také příjezd k desítkám nemovitostí v sousedství, včetně lékařské pohotovosti, hasičů, řemeslníků, ale znemožní také rutinní průjezd Policie ČR, kterého se zejména rodiče menších dětí v oblasti domáhají.
Zamezením volného vstupu bude znehodnoceno využívání tohoto přirozeného území, krajiny kde se nachází trojská step a les, které bylo k rekreaci a pobytu v přírodě využívané již dávno před založením Botanické zahrady. Pro uměle pěstovanou květenu, kterou je třeba oplocovat a hlídat proti případnému odcizení, má Botanická zahrada dostatek jiných ploch. Pokud je toto opatření motivováno ochranou před divokými prasaty, to se, tak jako tak, míjí účinkem, existují jiná řešení, která umožní přístup lidem a znemožní jej prasatům.
Znemožnění scelení vzácných evropských lokalit Natura
Ke změnám se vyjádřil i starosta Městské části Praha – Troja, Ing. arch. Tomáš Drdácký: „Uzavření BZP je v rozporu s platným územním plánem hl. m. Prahy (usnesení č. 10/05 ZHMP ze dne 9.9.1999). Zaplocením trojské stepi mezi areálem "Jih" a "Sever" dochází k přerušení biokoridoru, součásti územního systému ekologické stability (USES). Pro živočichy větší než cca 10 cm je plot překážkou v pohybu.
Na území přírodního parku Drahaň - Troja se nachází dvě evropsky významné lokality Natura 2000 (přírodní památka Havránka a Salabka, Přírodní rezervace Podhoří). Právě první zahrnuje dvě území Havránku a Salabku. Mezi nimi je oplocená část botanické zahrady, přitom právě tímto prostorem by se měly druhy volně pohybovat a posílit tak hodnotu obou stanovišť. V tomto smyslu je koncept původního generelu botanické zahrady v rozporu s předmětem ochrany přírodních památek. Je tím zabráněno možnosti funkčního propojení dvou fragmentů evropské lokality Natura - Salabka, Pustá Vinice, a zajištění jejího dlouhodobého managementu. Mezi těmito dvěma lokalitami na jižním svahu pod lesoparkem existují fragmenty stepních společenstev, které jsou zahrnuté do areálu Botanické zahrady, přesně tam kde by měla být volná krajina. Je cenné, že je to vyhlášeno jako jedna lokalita. Momentálně je jak rezervace Salabka, tak Pustá vinice ve správě Botanické zahrady, jejíž záměry právě tomuto odporují.
Navrhované rozšíření Botanické zahrady nebrání pouze pěšímu propojení, ale také svým způsobem znemožňuje potenciální scelení Evropské lokality Natura!
Oplocení bylo realizováno pouze na základě územního souhlasu (ne stavební povolení), ke kterému se Městská část Troja neměla šanci vyjádřit. Bylo konstatováno, že EIA není třeba, neboť se posuzovala pouze délka nového oplocení, nikoliv velikost areálu, který tím vznikne.
V případě vytvoření nově uzavřeného areálu zahrady o rozloze cca 47 ha je nutné zahájit zjišťovací řízení o nutnosti vypracování EIA (Environmental Impact Assessment) – posuzování vlivů na životní prostředí. Zastupitelstvo Městské části Praha Troja nesouhlasí s uzavřením Botanické zahrady podle stávajícího generelu, který je v rozporu s veřejným zájmem, požaduje, aby byla provedena revize tohoto generelu za účasti městské části a projednána veřejně.“
Je toto role botanické zahrady v moderním městě?
Je zřejmé, že dozrál čas na veřejnou diskusi odborníků, laické veřejnosti, starostů přilehlých městských částí i politického vedení hlavního města o hlavních funkcích zahrady, kterou si, jako rozpočtovou organizaci, občané platí z vlastních daní. Botanická zahrada je metropolitní a měla by tudíž hlavně metropoli, to je jejím obyvatelům, sloužit. Nikdo nic nenamítal v minulosti proti oplocení tzv. jádrové oblasti zahrady, kam se chodí obvykle s rodinnými návštěvami a kde se platí vstupné. Oplotit však i periferijní oblasti, cca 300.000 m2 v rozsahem malé Troji, to je naprosté nepochopení role botanické zahrady v moderním městě a v demokratické společnosti.
Cestou, kterou by se měla Botanická zahrada vydat, by mělo být vypsání soutěže na její nové architektonické řešení, které lidem přinese do života radost a bude respektovat jejich potřeby pohybu v přírodě a po veřejných cestách. Je třeba odborný přístup, který nepřátelskými ploty nezruší průchodnost krajinou v krásném koutě Prahy.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
