Tiskové zprávy
Prazskestromy.cz: Pražané mají rádi stromy. Upozornili na desítky pozoruhodných dřevin
Počet významných stromů v celopražské databázi dosáhl 204 jedinců. Rozšíření databáze je výsledkem dosud probíhající soutěže „Objevme významné stromy“ na webu prazskestromy.cz. Odhaleny byly mnohdy zapomenuté stromy, které nesou důležitá poselství naší historie.
S velkým zájmem veřejnosti se setkala soutěž, jenž má pomoci mapovat významné stromy v hlavním městě Praze. Byla například takřka znovu objevena Ústřední Lípa republiky na Petříně, která tam byla zasazena v bouřlivém roce 1968 čelními představiteli pozdějšího sdružení přátel přírody TIS. Výsadba lípy odstartovala sázení tisíce stromů republiky v celém tehdejším Československu. Lípy byly vysazovány na počest 50. let od vzniku samostatné ČSR. Další lípy republiky můžeme díky vzpomínkám a sdílnosti pamětníků najít například ve Vinoři, na sídlišti Novodvorská na Praze 4 či na Bílé hoře na Praze 6.
„Lípy před naší školou byly vysazeny při stromkových slavnostech 28. března 1908. Za přítomnosti veškerého žactva a davu občanů, včetně starosty a faráře je zasadily děti z páté třídy“, odůvodnila návrh na zařazení skupiny lip mezi významné stromy starostka MČ Praha – Slivenec Jana Plamínková. V zápětí ještě dodala: „Nejkrásnějším stromem ve Slivenci je velký a rozložitý jírovec maďal na místním hřbitově“. I ten byl po odborném posouzení za zařazen do celopražské databáze, protože je nejen krajinou dominantou, ale byl zasazen při založení hřbitova.
Znovuobnovení tradice stromkových slavností, přerušených komunistickým režimem, připomíná další pozoruhodný strom, kterým je Hrušeň tisíciletí na Vyšehradě. Ta byla slavnostně vysazena v předvečer prvního dne stromů, který se u nás opětovně slaví od 20. října 2000. „Hrušeň, která je genetickým potomkem prastaré památné hrušně u Turnova, vysadil botanik Václav Větvička, dřevosochař Martin Patřičný, ministr zemědělství Jan Fencl a obyvatelé obce Bělá,“ řekla Drahomíra Kolmanová ze správy Národní kulturní památky Vyšehrad.
Početnou Alejí Evropské unie je možné projít v centrálním parku na pražských Stodůlkách. Krásné platany zde vysadili velvyslanci zemí EU během Evropského dne v Praze dne 9.5.2000 a následně ještě před referendem vstupu ČR do EU 28.5.2003.
Úplnou úrodu významných stromů pak můžeme najít na pražském Zličíně. Na území této městské části je možné potkat Lípu svobody, Lípu u křížku, Lípu republiky, Lípu tisíciletí, Lípu Evropské unie a dokonce i Lípu sousedství. Je vidět, že v některých městských částech si stromů opravdu považují a jdou všem ostatním dobrým příkladem.
Soutěž byla vyhlášena na konci loňského roku a v celopražské databázi jsou umístěny jen ty nejpozurohodnější stromy z desítek návrhů, které obyvatelé Prahy poslali. Za pátrání navrhovatelé obdrží hodnotné knihy o přírodě.
Celá databáze včetně fotografií a dalších údajů k významným stromům je volně přístupná na webu o památných a významných stromech Prahy www.prazskestromy.cz, který v dubnu oslaví 4 roky od svého vzniku. Dřeviny jsou zároveň krásným tipem na prosluněnou jarní vycházku.
S velkým zájmem veřejnosti se setkala soutěž, jenž má pomoci mapovat významné stromy v hlavním městě Praze. Byla například takřka znovu objevena Ústřední Lípa republiky na Petříně, která tam byla zasazena v bouřlivém roce 1968 čelními představiteli pozdějšího sdružení přátel přírody TIS. Výsadba lípy odstartovala sázení tisíce stromů republiky v celém tehdejším Československu. Lípy byly vysazovány na počest 50. let od vzniku samostatné ČSR. Další lípy republiky můžeme díky vzpomínkám a sdílnosti pamětníků najít například ve Vinoři, na sídlišti Novodvorská na Praze 4 či na Bílé hoře na Praze 6.
„Lípy před naší školou byly vysazeny při stromkových slavnostech 28. března 1908. Za přítomnosti veškerého žactva a davu občanů, včetně starosty a faráře je zasadily děti z páté třídy“, odůvodnila návrh na zařazení skupiny lip mezi významné stromy starostka MČ Praha – Slivenec Jana Plamínková. V zápětí ještě dodala: „Nejkrásnějším stromem ve Slivenci je velký a rozložitý jírovec maďal na místním hřbitově“. I ten byl po odborném posouzení za zařazen do celopražské databáze, protože je nejen krajinou dominantou, ale byl zasazen při založení hřbitova.
Znovuobnovení tradice stromkových slavností, přerušených komunistickým režimem, připomíná další pozoruhodný strom, kterým je Hrušeň tisíciletí na Vyšehradě. Ta byla slavnostně vysazena v předvečer prvního dne stromů, který se u nás opětovně slaví od 20. října 2000. „Hrušeň, která je genetickým potomkem prastaré památné hrušně u Turnova, vysadil botanik Václav Větvička, dřevosochař Martin Patřičný, ministr zemědělství Jan Fencl a obyvatelé obce Bělá,“ řekla Drahomíra Kolmanová ze správy Národní kulturní památky Vyšehrad.
Početnou Alejí Evropské unie je možné projít v centrálním parku na pražských Stodůlkách. Krásné platany zde vysadili velvyslanci zemí EU během Evropského dne v Praze dne 9.5.2000 a následně ještě před referendem vstupu ČR do EU 28.5.2003.
Úplnou úrodu významných stromů pak můžeme najít na pražském Zličíně. Na území této městské části je možné potkat Lípu svobody, Lípu u křížku, Lípu republiky, Lípu tisíciletí, Lípu Evropské unie a dokonce i Lípu sousedství. Je vidět, že v některých městských částech si stromů opravdu považují a jdou všem ostatním dobrým příkladem.
Soutěž byla vyhlášena na konci loňského roku a v celopražské databázi jsou umístěny jen ty nejpozurohodnější stromy z desítek návrhů, které obyvatelé Prahy poslali. Za pátrání navrhovatelé obdrží hodnotné knihy o přírodě.
Celá databáze včetně fotografií a dalších údajů k významným stromům je volně přístupná na webu o památných a významných stromech Prahy www.prazskestromy.cz, který v dubnu oslaví 4 roky od svého vzniku. Dřeviny jsou zároveň krásným tipem na prosluněnou jarní vycházku.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
