Vědci se zaměří na výzkum rájovce dlouhoploutvého - ryby, která získává kyslík ze vzduchu

Mezinárodní tým, jehož součástí je také Peter Fabian z Masarykovy univerzity v Brně, získal grant na výzkum evoluce dýchacího orgánu u rájovce dlouhoploutvého. Je to ryba, která se přirozeně vyskytuje ve sladkých vodách Číny a Vietnamu a dobře ji znají akvaristé. Organizace Human Frontier Science Program (HFSP) schválila financování ve výši 400 000 dolarů ročně po dobu tří let (celkem 27,7 milionu korun). Novinářům to oznámil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. Vědci se zaměří na základní výzkum evoluce dýchacích strategií u ryb. "Zatímco lidé dýchají plícemi a ryby žábrami, některé druhy si vyvinuly unikátní orgány, které jim umožňují dýchat jiným způsobem. Rájovec si vytváří speciální labyrintový orgán, který mu pomáhá efektivněji zpracovávat kyslík. Tento orgán představuje fascinující evoluční adaptaci, která může přinést zásadní poznatky o tom, jak se organismy přizpůsobují extrémním podmínkám,“ vysvětlil Fabian.

Rájovec si nejprve vyvine žábry jako běžná ryba, má však také přídavný dýchací orgán, díky kterému dokáže na hladině dýchat atmosférický vzduch. Hodí se to ve stojatých vodách s nízkým obsahem kyslíku. Pokud se orgán plně nevyvine, ryba postupně chřadne a nakonec umírá.

"Naším cílem je porozumět tomuto principu – proč je tento mechanismus tak důležitý a jaký má skutečný význam pro život a fungování této ryby. Můžeme provést analýzu i u dospělé ryby, kdy izolujeme buňky a zkoumáme, co se v nich odehrává. Získané informace nám pak umožní porovnat tento proces s běžnou rybou, jako je zebřička, se kterou pracujeme jako s modelovým živočichem," doplnil Fabian.

"Můžeme simulovat, co by se stalo, kdybychom v zebřičce, která tento orgán nemá, vytvořili některé faktory produkované v labyrintovém orgánu. Tím bychom mohli zjistit, zda by se nevytvořila podobná struktura," uvedl Fabian.

Projekt je výsledkem mezinárodní spolupráce mezi třemi laboratořemi z Česka, Maďarska a Japonska. Český tým zajišťuje sekvenování a analýzu buněk, Maďaři se zaměří na vývojové studie ryb, Japonci se věnují evoluční biologii a širšímu pohledu na adaptace.

---

reklama

---