http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/8-cervna-se-slavi-svetovy-den-oceanu-zapojte-se-do-jejich-ochrany1
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

8. června se slaví Světový den oceánů, zapojte se do jejich ochrany

8.6.2017 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Oceány tvoří obrovskou vodní plochu, pokrývají 361,3 milionů kilometrů čtverečních, to je přes více než 70 % Země. Podle dat OSN žije v oceánech 0,7 až jeden milion živočišných a rostlinných druhů a miliony bakterií a virů.
Oceány tvoří obrovskou vodní plochu, pokrývají 361,3 milionů kilometrů čtverečních, to je přes více než 70 % Země. Podle dat OSN žije v oceánech 0,7 až jeden milion živočišných a rostlinných druhů a miliony bakterií a virů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | tpsdave / Pixabay
Dnešní Světový den oceánů má připomínat důležitost oceánů a moří pro celý svět. Oceány ovlivňují celou naši planetu a mají vliv na klima Země. Naše zdraví, prosperita i stabilní klima závisí na zdravém oceánu.
 

Světový den oceánů byl vyhlášen v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru. Poprvé se však začal slavit až v roce 2009. Při příležitosti Světového dne oceánů se po celém světě koná řada vzdělávacích akcí.

První oceány se objevily na Zemi asi před 4 miliardami let. Oceány tvoří obrovskou vodní plochu, pokrývají 361,3 milionů kilometrů čtverečních, to je přes více než 70 % Země. Známe 5 oceánů, Tichý (který je největší), Atlantský, Indický, Jižní a Severní ledový oceán (který je nejmenší). Podle dat OSN žije v oceánech 0,7 až jeden milion živočišných a rostlinných druhů a miliony bakterií a virů. Značná část mořské biodiverzity, především v oblastech hlubokých moří, zůstává neprozkoumána. Ročně je popsáno na dva tisíce nových druhů.

Oceány mají životadárnou roli a jsou kolébkou života. Téměř všechny živé organismy na zemi jsou nějakým způsobem závislé na oceánech. Oceány mají důležitou úlohu v zachování modelů klimatu a počasí, distribuci solární energie a pohlcování uhlíku. Vlivem nadměrného rybolovu, znečištění, ničení biotopů, a nově i v důsledku vznikajících hrozeb klimatických změn, dochází podle OSN k bezprecedentním ztrátám biologické rozmanitosti v oceánech.

Přečtěte si článek: Výstava #ZachraňteOceán v pražské zoo ukazuje, jak moc jsme znečistili oceány

 

Péče o oceány

Péče o oceány byla dlouho zanedbávána, přitom je jejich ochrana pro budoucnost celé planety klíčová. Velkou měrou se o ochranu moří a oceánu zasazuje Evropská unie, která v roce 2008 přijala strategii na ochranu a zachování mořského prostředí. Její snahou je zajistit, aby se všechny námořní vody EU staly do roku 2020 ekologicky zdravými.

Oceán ovlivňuje každého

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. 40 % obyvatel světa žije ve vzdálenosti do 100 kilometrů od pobřeží. I když nemáte oceán na dosah, ovlivňuje vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme.

Velký bariérový útes je největší korálový útes světa. Je přes 2000 km dlouhý a má asi 600 ostrovů.
Velký bariérový útes je největší korálový útes světa. Je přes 2000 km dlouhý a má asi 600 ostrovů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Souvislost mezi pohlcováním oxidu uhličitého a okyselováním oceánů

Oceán zpomaluje postupující změnu klimatu tím, že pohlcuje asi 30 % emisí oxidu uhličitého, které vznikají při spalování fosilních paliv. To však vede k jejich okyselování, které ohrožuje mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 %, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 % a do roku 2050 na 100 %. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a planktonu, tedy základu velké části mořského potravinového řetězce.

Hladina moří stoupá

Vlivem změny klimatu, která je způsobena lidskou činností, stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například na korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na změny migračních pohybů mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou).

Odpady v oceánech a vliv na živočichy

Podle odhadů OSN v oceánu každý rok končí kolem 8 milionů tun odpadu. Plastový odpad zabije ročně jeden milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů. Přitom ryby patří mezi důležité zdroje lidské potravy, tvoří přibližně 17 % celosvětové konzumace bílkovin. Spotřeba ryb je navíc tak vysoká, že převyšuje jejich přirozený přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 % zcela vylovené nebo vyčerpané.

Zisky z moře

Pokud se lidstvo bude dál chovat stejně jako doposud, bude v roce 2050 v oceánu více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 % mořských ptáků, tvrdí OSN. Podle OSN rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst. Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 % mezinárodního obchodu. Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně.

 

Pláž Velikonočního ostrova pokrytá drobným plastovým odpadem.
Pláž Velikonočního ostrova pokrytá drobným plastovým odpadem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Britta Denise Hardestyová / Csiro.au

Jak pomoci k čistějšímu oceánu


Abychom mohli pro oceán něco udělat, nemusíme u něj žít. Několik změn v našem každodenním životě může mít na oceán velký vliv.

• Velká část odpadu, který vyprodukujeme, nakonec doputuje do oceánu. Snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.

• Používejte znovu použitelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům.

• Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky.

• Staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.

• Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.

Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu. Je nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Podle OSN je nezbytná implementace Pařížské dohody o ochraně klimatu: tzn. výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech a přijmout opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří.

 

Mangrovy na Papui-Nové Guinei.
Mangrovy na Papui-Nové Guinei.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zajímavosti o oceánech


• Nejhlubší známe místo na Zemi je tzv. prohlubeň Challenger s hloubkou téměř 11 000 metrů a nachází se v Mariánském příkopu v západní části Tichého oceánu.

• 90 % veškeré sopečné činnosti se odehrává v oceánech.

• Mrtvé moře je nejnižším bodem na Zemi s výškou 396 metrů pod hladinou moře. Slanost jeho vody je téměř 34% a je 8x slanější než Atlantický oceán a 14,5 slanější než Černé moře. Vzhledem k vysokému obsahu soli je voda tak hustá, že člověk může bezpečně ležet na povrchu vody a nepotopí se.

• Tichý oceán je největší oceán a zabírá jednu třetinu zemského povrchu. Nachází se v něm přibližně 25 000 ostrovů (víc než v ostatních oceánech dohromady).

• Pod hladinou oceánu je 50 až 80 % veškerého života, který existuje na Zemi. V současné době lidé prostudovali asi 10 % oceánského území.
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Blanka Štiková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist