http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cisty-vzduch-nad-evropou-lide-znecistovali-ovzdusi-davno-pred-prumyslovou-erou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Čistý vzduch nad Evropou? Lidé znečišťovali ovzduší dávno před průmyslovou érou

7.6.2017 04:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Výzkumníci z AGU na základě solidních dat zpochybnili tvrzení, že koncentrace toxického olova v ovzduší byla před Průmyslovou revolucí v podstatě rovna nule a teprve nástup sériové výroby ve velkých fabrikách začal působit patrné škody na životním prostředí. Ilustrační snímek.
Výzkumníci z AGU na základě solidních dat zpochybnili tvrzení, že koncentrace toxického olova v ovzduší byla před Průmyslovou revolucí v podstatě rovna nule a teprve nástup sériové výroby ve velkých fabrikách začal působit patrné škody na životním prostředí. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Foto-Rabe / Pixabay
Nová studie, kombinující data z odebraných částí ledovců a historické informace z období morových epidemií, přináší netradiční pohled na původ současného znečištění ovzduší. Podle výsledků, uveřejněných v magazínu GeoHealth, je třeba příčiny klesající kvality ovzduší nad Evropou hledat mnohem dříve, než s nástupem průmyslové revoluce.
 
Sdružení amerických geofyziků (AGU) již delší dobu pochybovalo o tom, že by původ znečištění ovzduší měl na svědomí až nástup éry průmyslové revoluce. Chyběly ale důkazy. Hutný dým k obloze chrlený komíny továren rozhodně stavu ovzduší neprospěl, ale jak se ukázalo, stopy znečištění vedou dále do minulosti. Konkrétně pak ještě před období mezi lety 1349-1353, kdy Evropu decimovaly epidemie tzv. Černé smrti. Výzkumníci z AGU tak poprvé na základě solidních dat zpochybnili tvrzení, že koncentrace toxického olova v ovzduší byla před Průmyslovou revolucí v podstatě rovna nule a teprve nástup sériové výroby ve velkých fabrikách začal působit patrné škody na životním prostředí.

Už mnohem dříve totiž docházelo k těžbě železných rud a jejich tavení výrazně snižovalo kvalitu ovzduší nad relativně rozvinutými oblastmi Evropy. „Naše aktuální data nyní napovídají, že lidské aktivity se podílely na znečisťování ovzduší prakticky bez přerušení po dobu celých dvou tisíciletí,“ píší Alexander F. More, hlavní autor studie. Pro patřičné porovnání dosud chyběl geofyzikům „otisk dávného klimatu“, na kterém by lidské aktivity nebyly patrné. Nalezli jej v podobě informace uložené v evropských ledovcích. Z odebraných jader švýcarských ledovců je dobře patrné, že během morových epidemií v letech 1349-1353 veškerá ovzduší znečišťující aktivita, spojená se zpracováním kovů, ustala.

Ledovec Colle Gnifetti na švývarskoitalské hranici. Zde vědci pomocí vrtu získali vzorky ledovcového jádra. Vrtné místo vpravo dole.
Ledovec Colle Gnifetti na švývarskoitalské hranici. Zde vědci pomocí vrtu získali vzorky ledovcového jádra. Vrtné místo vpravo dole.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Nicole Spaulding / Climate Change Institute, University of Maine

„Prakticky to bylo jediné období za posledních 2000 let, kdy totální rozklad lidské populace a rozpad ekonomiky v důsledku pandemie zastavil znečišťování ovzduší,“ píše More. „Během těchto několika let se pak koncentrace znečišťujících látek snížila natolik, že jsme byli schopni stanovit skutečné přirozené pozadí znečištění. Respektive zjistit, jaká je koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nad Evropou, bez zásahů lidí.“ Z tohoto řekněme metodického posunu teď vyplývají značné dopady pro současnost. Proč?

V případě koncentrace olovnatých látek v ovzduší se nástup průmyslové revoluce (na přelomu 18. a 19. století) vždy považoval za „bod nula“. Naměřené koncentrace, které této éře předcházely, byly považovány za přirozené, přírodní. A od nich se také odvíjely i limity, podle kterých počítáme čistotu ovzduší dnes. Tento poznatek je ale nyní zapotřebí přehodnotit, protože výrazné znečištění bylo patrné už před touto dějinnou érou.

Informace glaciologů jsou skutečnou informační studnicí. „V různých oblastech Evropy udeřila Černá smrt různou intenzitou, v několika vlnách a různých obdobích,“ popisuje More. „V některých regionech vyhubila až polovinu lidské populace. Čistě v civilizačních termínech pak na řadě lokalit tato epidemie zastavila veškeré průmyslové činnosti, včetně těžby železných rud a jejího zpracování.“ Z ledovcového záznamu lze vyčíst ještě několik takových „čistých“ oken. Například v roce 1460, kdy se znovu ozval mor, během ekonomické krize v roce 1885. A také v sedmdesátých letech minulého století, kdy začaly být přijímány první zákony o omezení olovnatého benzínu.




Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

lu

7.6.2017 09:56
měl jsem takovou romantickou představu, která se zprvu zdála jako dobrý nápad. že si jako na několik let starých haldách naškrábu něco chalkopyritu (a galenitu a tak vůbec), a pravěkým způsobem si ubastlím měděnou sekyrku, takovou, jako nosil Ötzi (a porazím někde v parku tis na topůrko). gůglováním, listováním v knihách a diskusemi s chytrými lidmi jsem došel k závěru, že tak neučiním, neboť pravěká technologie by byla taková prasečina, že bych se na několik dní stal jedním z nejhorších znečišťovatelů v okrese (s mírnou nadsázkou).

on ten mýtus o šťastném zdravém divochovi má tuhý kořínek. v evropě do přelomu 18. a 19. století nebyla standardem kamna, ale otevřená ohniště uprostřed chalupy, a polovinu roku tedy ten šťastný vesničan dýchal kouř z nedosušeného dřeva (rašeliny, uhlí, lignitu...), ale měl štěstí, dřív než se mu ty civilizační choroby ze znečištěného prostředí rozjely, tak jej ho mezi čtyřicítkou a padesátkou jako sedřeného a reumatismem zkroušeného starce zabilo nějaké to nachlazení a zápal plic.
Odpovědět
lu

7.6.2017 14:17 Reaguje na
oprava, vypadlo mi slovíčko, haldy jsou staré několik SET let, zhruba z Valdštejnovy doby.
Odpovědět
reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist