Do životního prostředí šlo 83 miliard korun, jeho stav se nezměnil

Životní prostředí bylo v Česku loni stabilizované, a to přesto, že ekonomika s vysokým podílem průmyslu rostla. Konstatuje to zpráva o životním prostředí, kterou ve středu projedná vláda. Zprávu předkládá ministerstvo životního prostředí každý rok. Mapuje stav ovzduší, vod, půdy, lesů, ale také vlivy zemědělství, průmyslu, dopravy a produkci odpadů. Kromě toho hodnotí posun za uplynulé roky.

Podle ministra Richarda Brabce (ANO) vyplývá ze zprávy dobrý vzkaz, že se prostředí v ČR přes narůstající blahobyt de facto nemění. Zároveň uvedl, že v budoucnu je třeba "zintenzivnit péči zejména o kvalitu našeho ovzduší, vody a krajiny". Výdaje na životní prostředí loni dosáhly 82,6 miliardy korun. Meziročně jde o pokles o 14,1 procenta, způsobený hlavně nižším čerpáním evropských peněz. Dlouhodobě peníze vynakládané na životní prostředí v Česku za posledních deset let rostou, rok 2016 byl výjimkou.

Zpráva ale upozorňuje, že na kvalitě ovzduší se dlouhodobě rostoucí výdaje příliš neprojevily. "Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění - doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností," uvedlo ministerstvo životního prostředí.

Na ovzduší mají zásadní vliv emise z uhelných kotlů, které v roce 2015 vyprodukovaly 36,4 procenta částic polétavého prachu PM10. Ministerstvo očekává, že ovzduší vylepší kotlíkové dotace, v nichž má být na výměnu kotlů v domácnostech rozděleno celkem kolem devět miliard korun. Nyní je druhá vlna těchto dodací, ta třetí a poslední skončí v zimě 2022/2023.

Mezi oblasti, ve kterých přetrvává za poslední roky negativní trend, patří mimo jiné fragmentace krajiny, zdravotní stav lesů a snížení běžných populací ptáků, což je významný indikátor pro zdraví přírody. Ptačí populace klesají setrvale od roku 1982, u lesních druhů se snížila o 14,9 procenta, u ptáků zemědělské krajiny dokonce o 33,5 procenta.

Lesů meziročně mírně přibylo, výměra lesních ploch tak dosáhla 33 procent území ČR. Problémem je ale špatný stav jehličnanů nad 60 let věku, ztrátou jehličí jich je postiženo 74,8 procenta. Důvodem je jak znečištění z uplynulých desetiletí, tak klimatická změna projevující se suchem. Podle ministerstva je nutné omezovat holoseče, nevysazovat smrky v nižších a středních polohách a omezit škody od přemnožené zvěře.

Půda je podle zprávy ohrožená erozí, i když v některých směrech se situace zlepšuje. "Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 procenta zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 procenta erozí extrémní," uvedlo ministerstvo. Jako pozitivní hodnotí přírůstek trvalých travních porostů (o 0,3 procenta) a mírný nárůst ekologicky obhospodařované půdy.

---

reklama

---