Česká společnost pro ekologii: Prohlášení k novele zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb. je základním právním rámcem pro ochranu přírody a krajiny. Příroda i společnost se mění, takže se mění i požadavky na podobu právních rámců; novelizace zákona je tudíž na místě. Předložená novela má několik volně souvisejících částí, přičemž jedna z nich se týká národních parků, včetně nově navrhovaného NP Křivoklátsko. Pozměňovací návrhy navržené poslancem ODS Janem Burešem nejsou konzistentní s ostatními částmi zákona ani vnitřně, stanovují nesplnitelné požadavky a jsou nekompetentní. Především nereflektují účel, pro nějž jsou národní parky zřizovány, kterým je ochrana přírody. Ta je právě v národních parcích nadřazená ostatním věcem, jako je rozvoj obcí nebo turismus.
I další nově předložené pozměňovací návrhy jdou svou podstatou proti modernímu pojetí ochrany přírody, proti všemu, čeho se během posledních dekád dosáhlo a proti smyslu ochrany přírody jako celku. Jejich schválení by znamenalo návrat do stádia, kdy ochrana přírody byla neefektivní a nepoučená. Velmi pravděpodobně by to vedlo k úbytku mnoha ohrožených druhů a k lokálnímu vymírání. V době globální krize biologické rozmanitosti je něco takového zcela neospravedlnitelné.
Všechny pozměňovací návrhy je tedy třeba odmítnout. Pokud jsme dospěli do situace, kdy zákon bez pozměňovacích návrhů neprojde hlasováním sněmovny, výbor ČSPE konstatuje, že z hlediska ochrany přírody je jednoznačně lepší odmítnout celou novelu zákona 114/1992, i s vědomím toho, že tak nebude vyhlášen NP Křivoklátsko, ani nebude novelizovaná druhová ochrana, která by jinak novelu zasluhovala.
Z tohoto hlediska je třeba upozornit na dvě věci, týkající se postoje odborné veřejnosti k oběma zmíněným částem novely:
1. Vyhlášení NP Křivoklátsko není a nebylo hlavní prioritou ochrany přírody v ČR. Na rozdíl například od vyhlášení CHKO Soutok v odborné veřejnosti nepanovala shoda ohledně nutnosti chránit Křivoklátsko formou národního parku. Přestože ČSPE vyhlášení NP Křivoklátsko s ohledem na biologickou hodnotu území a hrozbu snižování této hodnoty dosavadním lesnickým přístupem podpořila, toto stanovisko konstatovalo, že vyhlášení je politickým aktem, který musí vzejít z demokratické diskuse. Ta nutně zohledňuje nejrůznější hlediska, tedy nejen to odborně biologické, k němuž jsme se vyjadřovali. Křivoklátsko je dnes chráněné formou CHKO a maloplošných rezervací. To z biologického hlediska není optimální, ale nemá smysl tento typ ochrany měnit za každou cenu, tedy za cenu konfliktů s místními samosprávami a zároveň za cenu změny zákona, která by šla proti smyslu celé ochrany přírody v České republice.
2. Druhová ochrana zasluhuje novelu, ale odborná veřejnost není jednotná ohledně hodnocení navržených změn. Podle řady odborníků by zasluhovala další diskusi a vylepšení, poněvadž implementace navržených změn může být kontraproduktivní a problematická. ČSPE se k novele dosud veřejně nevyjadřovala (mimo jiné proto, že zástupci ČSPE byli přítomni některým diskusím při jejím utváření a měli tak jistou možnost ovlivňovat její podobu), nicméně novela není tak dokonalá a zásadní, abychom jí nadále hájili za cenu kompromitování celé české ochrany přírody.
Jsme si vědomi toho, že navrhovaná novela zákona 114/1992 obsahuje i další části, které jdou z odborného hlediska dobrým směrem, ale i tak platí, že její přijetí se zmíněnými pozměňovacími návrhy by situaci české ochrany přírody a krajiny výrazně zhoršilo. Proto apelujeme na poslance, aby hlasovali proti přijetí novely zákona 114/92 Sb., pokud bude obsahovat zmíněné pozměňovací návrhy.
Za výbor České společnosti pro ekologii
Prof. David Storch, Ph.D. (předseda)
Centrum pro teoretická studia a Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Alena Lyskova
22.4.2025 10:07Slavomil Vinkler
22.4.2025 10:20 Reaguje na Alena LyskovaJaroslav Řezáč
22.4.2025 13:15 Reaguje na Alena LyskovaPokud se má něco změnit, reagovat na nové fakty a trendy nejde se ptát někoho, kdo to dělá 50 let stejně...
Jaroslav Řezáč
22.4.2025 13:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJarka O.
22.4.2025 15:32Změna hospodaření v NP, kontrola a hlášení v případě stavů nebezpečí jako požárů, broukových kalamit, ..., a ihned nástup platnosti lesního zákona jsou nutné. Ale tato lobistická novela zákona 114/92 bude jen pokračováním drahé šikany, zatímco selhání osob v NP neřeší.
Mmch. hoří velká skládka směsných odpadů v CHKO Křivoklátsko, možná opět podnikatelský záměr. Jednak není zakázán dovoz odpadů že západu a druhak zelení bojují proti spalovnám.Tohle je problém k vyřešení víc než protlačování novely už tak zničeného z.114/92.
Honza Honza
22.4.2025 17:04NP jsou ale zřizovány z jiného dvodu: jsou pod ochranou proto, aby příroda se měla možnost sama přirozeně rozvíjet bez zásahu člověka, aby byla přirozená a uměle nezdeformovaná člověkem, jak nás opět správně poučuje p. Petr. P. Vinkler tento rovněž správný pohled nepochopil, já jakožto nepřírodovědec ano!
Ale tento druhý důvod existence NP je sporný, kontroverzní, nesplní se pak 1. odstavec, dokonce příroda bez člověka začne kolabovat: monokulturní les nemusí prospívat při oteplení a nástupu progres. sucha.
Proto kompromis by měl být nikoli bezzásahový les, ale zásahy by měly vést k přirozenosti, k tomu, aby fungovalo to, co sama příroda chce a bez vody, bez stability smíšeného lesa (který je vlastně přirozený normální + přiměřená diverzita- k přírodě patří i louky i tuři, nejen vlci a lišky!
Zároveň to ale není prosun přírody k nějakému našemu ideálu- např. tundra a savany v dnešní době, ev návrat k dinosaurům, kteří byli ještě dříve! To je naopak v přímém rozporu s definicí NP = přirozené přírodě, je to pak lunapark. Viz Jurský park, mamuti!
Slavomil Vinkler
22.4.2025 17:32 Reaguje na Honza HonzaPřírodu ovlivňuje člověk desetitisíce let, jak tím že vyhubil megafaunu, tak tím že ji nahradil. A pokuste se tomu porozumět. Bez zásahů člověka taky něco vyroste, vždy něco vyroste, ale bude to sice přírodní, ale nepřirozený..
Honza Honza
22.4.2025 20:34 Reaguje na Slavomil Vinklerlesy se kácely z hosp. důvodů, zřizovaly se výnosnější pole, pastviny a vždy to mělo katastrof. následek. O tom není řeba bádat, to je zdokladováno, prokázáno, právě ještě před dnešním progesivním oteplování, nyní je to zvl. viditelné.
Právě naopak: celosvětově je třeba zastavit odlesňování, zvýšit zachycování vody, jinak vše vyschne. AŹ se bude ochlazovat, pršet asi bude stále stejně, tak se nebudou muset budovat močály, podporovat bobry, ale budou žádoucí suché oteplující savany.
Emil Bernardy
23.4.2025 07:20 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
23.4.2025 09:04 Reaguje na Emil BernardySlavomil Vinkler
23.4.2025 10:56 Reaguje na Emil BernardyMichal Ukropec
22.4.2025 20:31Radek Čuda
23.4.2025 11:24Za mne super přístup.