Jiří Malík: Bahno z polí dokolečka dokola?
26.4.2025
Lokalita Na vrátkách na Zdoňovsku před zhotovením protierozní kaskády.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malík
Jelikož jsou tůně napojeny i na meliorační trubky, byly povrchově dotovány jak deštěm a táním sněhu, tak i vodou z podzemí, a to pomocí hydrostatického natlakování melioračního systému ve svahu.
Od té doby prší tak málo, že ani posledních pár dnů s relativně docela silnými dešti neumožnilo akumulaci vody v mikropolderech (s výjimkou horní tůně, kde se voda již nachází po většinu roku), protože vodu v povodí pohlcuje mnohem dříve započaté vegetační období, vyschnutá půda a odpar vody (i vlivem prakticky stále vanoucího větru a vyšších teplot změnou klimatu). Přesto se voda v mokřadu zdržuje a umožňuje silný růst travin v ose údolnice nového mokřadu, kde dříve byla rychle vysychající orná půda se silnou erozí hlavně v údolnici.
Naproti tomu 1,5 km dlouhá partie Bledulkového potoka, hlavního toku v povodí, jehož je kaskáda novým přítokem, zvýšila nyní průtok asi o 20 % a od zimy teče stále, byť v minulosti také vysychala.
Lokalita Na vrátkách na Zdoňovsku rok po zhotovení protierozní kaskády .
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malík
Důvodem zlepšení vodnosti Bledulky je v minulosti provedená revitalizace, která zadržuje v kilometr dlouhém mokřadu s 11 tůněmi obrovské množství vody (i biodiverzity), což způsobuje celoroční průtočnost až po profil kaskády, kde vlivem delších letních přísušků i tento tok přestává téct a voda se ztrácí v podzemí příliš hlubokého a příliš velkého umělého koryta.
Celá lokalita umožnuje mnohem lépe a detailněji pochopit, jak zde probíhá vodní koloběh, jak obrovské škody působí narovnání, zahloubení a opevnění toku ve dně, růst teploty, jiných chod srážek atd., což samo o sobě je obrovským přínosem a poučením, jak podobné lokality napravit i jinde a jak pokračovat s další nápravou i v lokalitě zdejší, kdy zdejší kaskáda snížila erozi půdy v údolnici na nulu. Pokud by se takto ošetřila většina údolnic na orné půdě v ČR, bahno by se do obcí z místních polí nedostalo.
Věřím ale tomu, že ČT ani jiná média nikdy ve zpravodajství neukáží, kde leží příčina bahna v obcích. Ukáží zas a znovu jen obětavé hasiče, jak znovu a znovu pomáhají s odvozem bahna a vysušování domů, znovu bude ukazovat chudáky lidi, kteří mají na zahradě opět půl metru bahna z pole. Ale že za to může daný zemědělec, který nemá v pořádku pole, to se asi nikdy z televize nedozvíme.
Zároveň je na tomto příkladu zcela jasné, že takto provedené tůně mají mnohem více funkcí, než je uvažováno v článku na IDNES, kde se vedla polemika, zda tůně spíše neškodí.
reklama
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj a European Climate Pact Ambassador.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Farmáři vítají mírnější protierozní opatření, přesto se obávají vyšších nákladů
Farmáři budou moct na půdě mírně ohrožené erozí sami zvolit postupy hospodaření
Podmínky hospodaření na erozně ohrožené půdě budou nejspíš mírnější
Další články autora |
Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinu
Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům
Jiří Malík: Měření odtoku vody na lesních cestáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
HH
Honza Honza
26.4.2025 07:57To je opět příklad nesmyslně zkráceného pohledu některých přírodovědců, kteří nevidí souvislosti, nedokáží určit prioritu. Priorita je zachytávat vodu jakýmkoli způsobem- hlavně v lese (a ne tvrdit, že stromy vodu spotřebovávají), na loukách, polích lepší kvalitou půdy s humusem, močáloviště, poldry, rybníčky (a ne tvrdit, že je zde velký výpar a voda se ztrácí, chybí v řekách).
Je to stejné na celém světě, právě v tropických oblastech nejviditelněji: po odlesnění prudký déšť odplaví půdu, pole přestane plodit, musí se kácet dál a u nás je půda ve vesnici, ve sklepích, na silnici.
Proto i remízky, osázené meze, rozčleňování polí, poldry, jezírka, rybníčky. A i dál: mělké řeky, možnost rozlévání vody po loukách, nikoli vysoké zpevněné břehy, pomůžou i bobři, tam kde to jde. Zároveň je potřebná i tolerance a inteligence zemědělce (lesníka): ne za kažkou cenu přírodě urvat každý metr půdy pro větší zisk, ale tyto úpravy sám provádět, kus pole, lesa na to obětovat, dle toho by měla být i dotace od státu.
Odpovědět
Je to stejné na celém světě, právě v tropických oblastech nejviditelněji: po odlesnění prudký déšť odplaví půdu, pole přestane plodit, musí se kácet dál a u nás je půda ve vesnici, ve sklepích, na silnici.
Proto i remízky, osázené meze, rozčleňování polí, poldry, jezírka, rybníčky. A i dál: mělké řeky, možnost rozlévání vody po loukách, nikoli vysoké zpevněné břehy, pomůžou i bobři, tam kde to jde. Zároveň je potřebná i tolerance a inteligence zemědělce (lesníka): ne za kažkou cenu přírodě urvat každý metr půdy pro větší zisk, ale tyto úpravy sám provádět, kus pole, lesa na to obětovat, dle toho by měla být i dotace od státu.
va
vaber
26.4.2025 08:56 Reaguje na Honza HonzaOdborníci říkají jak se ve Starém Egyptě těšili na záplavy a bahno a jak je to zachránilo před hladomorem.
My proti záplavám a bahnu bojujeme, protože jsou škodlivé.
Odpovědět
My proti záplavám a bahnu bojujeme, protože jsou škodlivé.
HH
Honza Honza
26.4.2025 09:45 Reaguje na vaberTo je také příklad zkráceného vidění: v Egyptě se těšili, tak my musíme taky?
Odpovědět
MJ
Martina Jurová
27.4.2025 07:34 Reaguje na vaberAle ona to bahno se v tom Egyptě nevzalo z nebe, ale někde, kde pak zase chybí. Ale chápu, to už je zase složitější na pochopení.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.4.2025 21:32 Reaguje na Martina JurováI ve dnešní evropské krajině plné polí nejméně polovina bahna ve velkých říčních tocích je z koryt těch řek a z jejich rozšiřování a stěhování těch koryt. Ne z eroze polí. A v tehdejším Nilu, kde políčka civilizací umístěných na horním toku Nilu nad Egyptem činila 0,0 něco procenta rozlohy těch krajin, pocházelo prakticky všechno nilské bahno z erozní činnosti člověkem nepřeměněných částí krajiny. Tudíž nikomu "nechybělo".
Kde prakticky 100 % bahna pochází z polí je až na úplně nejhornějších tocích drobných potoků nebo ještě nad nimi, v místech, kde normálně nic neteče a pouze po větších přívalových deštích voda ze srážek tu krajinu vymílá.
A ostatně i na těch polích ta půda zas tak moc nechybí.
Odpovědět
Kde prakticky 100 % bahna pochází z polí je až na úplně nejhornějších tocích drobných potoků nebo ještě nad nimi, v místech, kde normálně nic neteče a pouze po větších přívalových deštích voda ze srážek tu krajinu vymílá.
A ostatně i na těch polích ta půda zas tak moc nechybí.
LB
Lukas B.
28.4.2025 15:38 Reaguje na Radim Polášekto je tím, že tápete v terminologii:
bláto = anorganická jemnozrnná zemina kašovité konzistence
bahno: organická zemina, tvořící se zejména na dně stojaté vody.
čili z polí do veznice nateče bláto. nil přináší při povodni bahno.
Odpovědět
bláto = anorganická jemnozrnná zemina kašovité konzistence
bahno: organická zemina, tvořící se zejména na dně stojaté vody.
čili z polí do veznice nateče bláto. nil přináší při povodni bahno.
JS
Jiří Svoboda
26.4.2025 20:20 Reaguje na Honza HonzaJasně, důležité skutečnosti, které se nehodí, nesdělovat! Tak se dělá ta správná ekologie.
Odpovědět
JM
PŠ
Petr Šrámek
26.4.2025 09:19Kdyby spadl přívalák na čerstvě zaseté kukuřice i na velice mírnem Svahu nebo prakticky rovině bude dole bahno a to všude na světě zrovna tak přívalák na čerstvě zaseté obilí na čerstvě zaseté cokoli pane Malíku. To není jen o kukuřicí. Jediné řešení je ty Pole tam nemít jedině trávu nebo les a to ještě travu sekanou. Jestliže se bude polařit a to všude bez rozdílu a budou padat přívaláky tak pole bez pokrytí vegetací bude erozně poškozené. Pole bez vegetace je ale i při zakládání erozně odolné plodiny. Obnažená pole na jaře a v srpnu a září při setí ozimu je při prudkých bouřkách problém a bude pane Malíku. Neřešitelný. Leda zrušit ornou půdu ...nějaké pruhy a tůně nepomůžou. Znovu opakuji při přívalácích.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.4.2025 09:29 Reaguje na Petr ŠrámekKdyž přijde přívalák, jako tento -
tak to nadělá paseku vždy a všude, jenom místo hlíny/půdy z polí, poplave něco jiného, no.
Odpovědět
tak to nadělá paseku vždy a všude, jenom místo hlíny/půdy z polí, poplave něco jiného, no.
BM
Břetislav Machaček
26.4.2025 11:23 Reaguje na Petr ŠrámekPopsal jste to zcela přesně. Přívalový déšť navíc po době sucha se
nestačí do ztvrdlé půdy ve svazích vůbec zasáknout. Řešením bývaly
kaskádovitá políčka obdělávaná koňmi a malými traktory, ale to je
dnes nereálné. To má ta půda zůstat ladem kvůli přívalovým dešťům, které spadnou v nesprávnou dobu, kdy je pole bez půdního pokryvu? Nic špatného projektu Zdoňov nepřeji, ale prověří ho teprve takový přívalový déšť s 50 mm za hodinu a nebo loni 200 mm za tři dny. Jakpak dopadl Zdoňov loni v září? Je to na pochvalu? Pokud ano,
tak proč se tím nechválí? A nebo to na chválení nebylo? Nějaké jarní deštíčky problémem nikdy nebyly i když bývá čerstvě zaseto, ale ty
přívalové deště jsou prostě katastrofa stejná, jako povodně po 200 mm srážek za tři dny a nebo třeba zemětřesení. Tomu se prostě zabránit nedá. Přívalové deště v době těsně po zasetí polí jsou prostě katastrofa, které se nedá zabránit. Eroze půdy byla, je
a bude a pokud by nebyla, tak by nevznikly úrodné roviny
v okolí řek a ani hluboké horské kaňony.
Odpovědět
nestačí do ztvrdlé půdy ve svazích vůbec zasáknout. Řešením bývaly
kaskádovitá políčka obdělávaná koňmi a malými traktory, ale to je
dnes nereálné. To má ta půda zůstat ladem kvůli přívalovým dešťům, které spadnou v nesprávnou dobu, kdy je pole bez půdního pokryvu? Nic špatného projektu Zdoňov nepřeji, ale prověří ho teprve takový přívalový déšť s 50 mm za hodinu a nebo loni 200 mm za tři dny. Jakpak dopadl Zdoňov loni v září? Je to na pochvalu? Pokud ano,
tak proč se tím nechválí? A nebo to na chválení nebylo? Nějaké jarní deštíčky problémem nikdy nebyly i když bývá čerstvě zaseto, ale ty
přívalové deště jsou prostě katastrofa stejná, jako povodně po 200 mm srážek za tři dny a nebo třeba zemětřesení. Tomu se prostě zabránit nedá. Přívalové deště v době těsně po zasetí polí jsou prostě katastrofa, které se nedá zabránit. Eroze půdy byla, je
a bude a pokud by nebyla, tak by nevznikly úrodné roviny
v okolí řek a ani hluboké horské kaňony.
ss
JP
Jaroslav Pokorný
26.4.2025 20:33 Reaguje na Břetislav MachačekNo, řeklo se a udělalo "A", ale je třeba říci a hlavně udělat i "B". To jest odepsat část orné půdy a ten pruh kolem vody zalesnit. Ostatně nemusí tam být smrky, ale stromy i jinak užitkové - třebas ořešáky, kaštanovníky, keře - třebas ořeší a pod. a v tom širém (rodném) lánu udělat po vrstevnicích meze. Já vím, že se to kalkuluje jako ztráta pro zemědělce, protože dříve se takové meze vysekávaly na seno a vypásaly. Sám to z dětství pamatuji. Teď už by to bylo nanejvýš pro srnky, zajíce, bažanty a koroptve. Ale kdyby těch zajíců byly tisíce, jako tomu v dobách mého mládí bývalo, tak by ty meze vůbec nebyly ztrátové.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.4.2025 20:59 Reaguje na Jaroslav PokornýNěkdy v polovině 80. jsme byli na "filmovém festivalu" věnovaném ekologii. Jeden kus mi utkvěl, měl nadčasový název: Zvorali jsme, co se dalo.
Každá píď půdy, která není zorněná, propadne peklu... v reportážích se nemluví o splavené ornici, ale "bahnu". Zemědělec nemůže být potrestán, neb se už potrestal sám (svou nenažraností). Můžem o tom psát stovky článků, v tomto morálním bahnu je to o házení hrachu...
Víme o tom, že po suchu následuje příval, ale stejně to budem dělat po našem, tj naveliko. Místo někdejšího "ani zrno nazmar" máme "ani zbla ochraně půdy".
Jinými slovy: napsal jste to cca za mě, zaloučená mez či větrolam je pro mnohé podnikatele sprosté slovo. Půdu je třeba ždímat, a komu se to nelíbí, ať nám...
Odpovědět
Každá píď půdy, která není zorněná, propadne peklu... v reportážích se nemluví o splavené ornici, ale "bahnu". Zemědělec nemůže být potrestán, neb se už potrestal sám (svou nenažraností). Můžem o tom psát stovky článků, v tomto morálním bahnu je to o házení hrachu...
Víme o tom, že po suchu následuje příval, ale stejně to budem dělat po našem, tj naveliko. Místo někdejšího "ani zrno nazmar" máme "ani zbla ochraně půdy".
Jinými slovy: napsal jste to cca za mě, zaloučená mez či větrolam je pro mnohé podnikatele sprosté slovo. Půdu je třeba ždímat, a komu se to nelíbí, ať nám...
ss
smějící se bestie
26.4.2025 21:17 Reaguje na Karel ZvářalMez i větrolam,
je sprosté slovo i pro zelený a státní správu !
Odpovědět
je sprosté slovo i pro zelený a státní správu !
Karel Zvářal
26.4.2025 21:26 Reaguje na smějící se bestieJsem tvrdý kritik GD s jejich satelitními snímky o dodržování hranic a nároků na dotaci. Sebral bych dotace každému, kdo nedodrží stanovenou minimální normu pro opatření za omezení eroze a zlepšení vodozádržnosti v krajině. Pryč s tupými byrokraty!
Odpovědět
Jakub Graňák
27.4.2025 08:40 Reaguje na Karel ZvářalNe že bych chtěl nějak provokovat:-) satelitní snímkování a buzerace kolem hranic byly dávno před GD... a do značné míry s tím, jak to u nás vypadá, má co dočinění MZe
Odpovědět
JM
Jiří Malík
3.5.2025 15:23 Reaguje na Karel ZvářalMimo jiné to, že 20 % půdy v EU, což je navýsost pro uzdravení krajiny, záchytu vody atd. důležité, je právě i důsledek GD. GD zprofanovali dezolé. Je to zatím nejlepší systémový nástroj na světě, jak napravit krajinu a omezit zhoršování klimatu. Čemu chcete věřit, to si vyberte, ale realitu jsem Vám sdělil.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.5.2025 16:28 Reaguje na Jiří MalíkJde o to, že nějak vázne to praktické provedení (viz kostra krajiny, kousek níže - nepovšimnuta), kvůli kterému nikoli dezolé, ale zemědělci pořádají protesty. Chybí mi tady úplně jiné nastavení dotací, jak jsem zmínil jinde. Není to ani polovičaté...
Odpovědět
JM
JP
Jaroslav Pokorný
27.4.2025 12:38 Reaguje na Karel ZvářalV 50. letech byly úplně jiné politické, pozemkové i klimatické podmínky. Neustálé obviňování "komunismu" co, kde a jak "pohnojil" vůbec nepomáhá řešení současných problémů. Občas mám pocit, že za tím obviňováním se skrývá nechuť, nezájem, neochota, nemožnost a neschopnost současné problémy řešit.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.4.2025 13:00 Reaguje na Jaroslav PokornýAno, proto jsem jsem také uvedl, že byl nadčasový. Vzpomínal jsem to vícekrát, chybí mi v mapách minimálně 80.-ky, ale šly by jistě "odtajnit" i 70.-ky. Tam by bylo vidět, jak velké byly hony, kolik bylo větrolamů a rozptýlené zeleně. Místo toho je tam 6 změn od počátku milenia...
Prostě větrolamy a meze tvoří KOSTRU krajiny, ale k jejich tvorbě a zmenšení honů není větší vůle, ani- jak uvádíte- změna přístupu ke zpracování půdy. Vzývají se megamašiny jako "jediné možné". Osobně jsem přesvědčen, že jsou potřeba i menší traktory, bohužel, limitující bude velikost strojového parku, resp jeho cena.
O kuku a řepce nemá cenu se rozepisovat, to je prostě nepovedlo, to je největší zlo pro půdu, zejména na sprašové JM.
Velikost farem, vzhledem k riziku možné nákazy a možné depopulace, by se měla též přehodnotit a upřednostnit spíše menší a střední. Chovy s 1000-10.000 kusy jsou projevem nezřízené megalomanie, resp velikášského šílenství.
Odpovědět
Prostě větrolamy a meze tvoří KOSTRU krajiny, ale k jejich tvorbě a zmenšení honů není větší vůle, ani- jak uvádíte- změna přístupu ke zpracování půdy. Vzývají se megamašiny jako "jediné možné". Osobně jsem přesvědčen, že jsou potřeba i menší traktory, bohužel, limitující bude velikost strojového parku, resp jeho cena.
O kuku a řepce nemá cenu se rozepisovat, to je prostě nepovedlo, to je největší zlo pro půdu, zejména na sprašové JM.
Velikost farem, vzhledem k riziku možné nákazy a možné depopulace, by se měla též přehodnotit a upřednostnit spíše menší a střední. Chovy s 1000-10.000 kusy jsou projevem nezřízené megalomanie, resp velikášského šílenství.
RP
Radim Polášek
27.4.2025 21:40 Reaguje na Karel ZvářalLimitující je při zmenšování honů zhoršování produktivity. Ne menší traktory a menší zemědělské stroje na menší pozemky, ale zhoršování produktivity a tím zdražování produkce, kterou by zemědělec ztratil konkurenceschopnost. Už dnes velké české zemědělské podniky mají konkurenceschopnot proti podnikům ve zbytku EU slabou a nedostatečnou, fungují dlouhodobě většinou jen s minimálními zisky, které umožňují jen prosté udržování a přežívání subjektu a neumožňují nějaké větší investice do technického rozvoje, který by tu produktivitu zase zvedl.
Nějaké větší rozdrobení zemědělských lánů, které by zhoršilo tu produktivitu si čeští zemědělci prostě nemohou dovolit.
Odpovědět
Nějaké větší rozdrobení zemědělských lánů, které by zhoršilo tu produktivitu si čeští zemědělci prostě nemohou dovolit.
Karel Zvářal
28.4.2025 05:42 Reaguje na Radim PolášekJj, zaslepeni ziskem... Půda je naše národní BOHATSTVÍ- ovšem kvalitní půda!, ne ta vyčerpaná, neúrodná. Celou dobu zde točím o protierozních opatřeních, jedním z nich je zmenšení honů a střídání plodin (s hustým zápojem - louka/mez, obilí)- právě k zachycení odnášené půdy. Ta klimazměna není změnou sama od sebe, ale v důskedku lidské činnosti, přičemž průmyslové zemědělství se na ní významně podílí. Konečným (nepříznivým) efektem jsou přívalové deště s odnosem "bahna" nebo časté stoleté záplavy, v opačném případě dlouhodobá sucha. Ale máme (ideologicky) splněno - v rámci efektivity dosahujeme s velkými mašinami vysokých výnosů... Technokratický primitivismus jak vyšitý.
Odpovědět
JM
Jiří Malík
3.5.2025 15:28 Reaguje na Radim PolášekTo už naštěstí neplatí. Zmenšování lánů a konturace krajiny mezemi i mokřady na orné nastat musí, jinak vyschneme. Plán na to dodala RU a dodává již i finance zemědělcům, aby se tato vyřejná služba (zádrž vody zdrsněním krajiny) odpovídajícím způsobem hradila, což bude max spravedlivé. Ti, kteří budou krajinu a půdu ničit přeci nemohou na to ještě dostávat dotace. A opačně. Jinak s genezí, jak uvádíte - souhlas. PS: I kdyby na to nebyly finance z Unie, tak to udělat musíme, protože naše průmyslové zemědělství není jen na finanční hraně, a je to i proto, že má vyčerpanou půdu, ale proto, že tento typ zemědělství generuje sucho a povodně. Stejně tak průmyslové lesnictví.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
29.4.2025 14:35 Reaguje na Karel ZvářalChovy s 1000-10.000 kusy jsou projevem nezřízené megalomanie, resp velikášského šílenství. ..............
Mám k knížku S písní kolem světa. Autorka popisuje, jak s rodinou utekli před Hitlerem do USA a tam začali farmařit - jak byli zvyklí z Rakouska. A překvapení - žádná všehochuť, ale specializace, velké lány, velké stroje.
Za socialismu jsem ve 100 + 1 četl reportáž z USA. Také ta specializace - v jedné oblasti pšenice, jinde kukuřice, tam zase brambory. A veliké farmy zvířat. Autoři jednu popisovali - 16 000 volků a k tomu 18 zaměstnanců - vedoucí, sekretářka a 16 cowbojů ve dvou směnách, kteří naváželi granule a vyhrabávali hnůj z velikých ohrad. Prakticky žádné budovy, i ty granule byly na veliké hromadě, jejíž horní vrstvu rozmočily a zpevnily deště. Tyto farmy v příznivých oblastech, aby nebyly nutné stáje. Reportáž byla prezentována jako příklad jak efektivně hospodařit.
Odpovědět
Mám k knížku S písní kolem světa. Autorka popisuje, jak s rodinou utekli před Hitlerem do USA a tam začali farmařit - jak byli zvyklí z Rakouska. A překvapení - žádná všehochuť, ale specializace, velké lány, velké stroje.
Za socialismu jsem ve 100 + 1 četl reportáž z USA. Také ta specializace - v jedné oblasti pšenice, jinde kukuřice, tam zase brambory. A veliké farmy zvířat. Autoři jednu popisovali - 16 000 volků a k tomu 18 zaměstnanců - vedoucí, sekretářka a 16 cowbojů ve dvou směnách, kteří naváželi granule a vyhrabávali hnůj z velikých ohrad. Prakticky žádné budovy, i ty granule byly na veliké hromadě, jejíž horní vrstvu rozmočily a zpevnily deště. Tyto farmy v příznivých oblastech, aby nebyly nutné stáje. Reportáž byla prezentována jako příklad jak efektivně hospodařit.
Karel Zvářal
29.4.2025 15:01 Reaguje na Jaroslav PokornýPřed chvílí šel pěkný dokument o Dr. Semmelweisovi, HU porodníkovi. Ten přišel na revoluční myšlenku, a to MYTÍ RUKOU v nemocnicích (řešil vysokou úmrtnost při horečce omladnic). Za to (popis správného postupu) si odnesl kritiku a pohrdání těch, na něž se obracel..., což nechápal, těžce to nesl a propadl nadměrnému pití. Posléze ho zavřeli na psychinu, kde v 47 zemřel...
Jistě, pojmy specializace, koncentrace jsou mi známy. Jednou z jejich stinných stránek je rychlé riziko nákazy, pokud se do chovu dostane. Ekologické jsou menší chovy (100-200ks) pravidelně rozmístěné v kraji. Podobně ovocnáče kolem každé vesnice jsou daleko ekologičtější, než mnohahektarové sady, dnes navíc chem ošetřované. Prostě lidstvo je a) slepé b) těžko poučitelné (v mnoha příkladech). Až depopulace řady megachovů takové "ekonomice" snad otevře oči...
Odpovědět
Jistě, pojmy specializace, koncentrace jsou mi známy. Jednou z jejich stinných stránek je rychlé riziko nákazy, pokud se do chovu dostane. Ekologické jsou menší chovy (100-200ks) pravidelně rozmístěné v kraji. Podobně ovocnáče kolem každé vesnice jsou daleko ekologičtější, než mnohahektarové sady, dnes navíc chem ošetřované. Prostě lidstvo je a) slepé b) těžko poučitelné (v mnoha příkladech). Až depopulace řady megachovů takové "ekonomice" snad otevře oči...
EB
Emil Bernardy
1.5.2025 08:23 Reaguje na Karel ZvářalPane Karle,ochrana před nákazami a jejich šíření u dnešních chovů,tedy posledních 50let je mnohem dokonalejší než dříve.Hovořil jsem s kolegou,co pomáhal řešit SLAK před 25ti roky v Británii,rozptýlené malé chovy a nespolupracující chovatelé,v našich poměrech nepředstavitelné.Děs.A také jim to moc nešlo.Pominele-li nezjištěnou příčinu SLAKu před měsícem,tak zvládnutí bylo OK....
Odpovědět
Karel Zvářal
1.5.2025 08:48 Reaguje na Emil BernardyDělat zootechnika v chovu s 3000 dojnicemi bych opravdu nechtěl, pro megalomanii nemám pochopení. Aby měl člověk přehled (kde která je), je optimum v nízkých stovkách. Také z ekologického hlediska je lepší hnůj za každou vsí, a to jak pro vlaštovky, tak i pro půdu. Právě nedávné události mě v tom utvrdily, neb hledat (prosakující, nechtěné) záhraby (při existující jediné kafilerce) je na palici... Jistě, jedna kravka je minulostí (krom pár výjímek), ale na dobytčí město mě nikdo nedostane.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.5.2025 08:53 Reaguje na Emil BernardyUvědomte si, že při dnešních technických možnostech virus dostanete na farmu i při sebelepších opatřeních (vana, převlíkárna, sprchování...). Ani AMP se sem nedostal "sám od sebe".
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
1.5.2025 08:14 Reaguje na Jaroslav PokornýCo toto má společného s pěstitelstvím a chovatelstvím ve stř.Evropě dnešních dnů ? ......
Odpovědět
Jakub Graňák
27.4.2025 08:37 Reaguje na Jaroslav PokornýAni ne zalesnit jako spíš zatravnit. Největší škody na orné v mojem okolí jsou na místech, kde se ještě 30 - 40 let zpátky jenom páslo. Všecko ve vzdálenosti do 50 m od vody. A jsou to škody obrovské. Na některých místech, převážně na zaseté řepce, byly odplaveny i řádově tisíce kubíků ornice.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.4.2025 21:51 Reaguje na Jakub GraňákTo jste tam na tom poli nejspíš ani nebyl. Zrovna řepka je hluboko kořenící plodina, která se seje poměrně hustě a řepkové pole tak docela slušně brání erozi. Mimo dobu prvního a druhého měsíce po zasetí, srpen, září až říjen.
Je ovšem fakt, že staří hospodáři, kteří byli v krajině denně a svá pole detailně poznali při obdělávání třeba końmi, si byli nebezpečnosti eroze dobře vědomi a uměli na pastviny dobře vybrat ty pozemky, kde bylo nebezpečí eroze větší než jinde.
Je ale taky fakt, že tehdejší půda vyhnojená statkovými hnojivy a tudíž s množstvím humusu byla lehčí a tak podléhala erozi snadněji než dnešní polní půda. A škody erozí byly kritičtější, protože tehdejšími technologiemi při tehdejší obdělávání půdy byl propad úrody při odnesení vyhnojené vrstvy půdy vysoký. Dneska může eroze klidně odnést významnou část svrchní půdy a přesto bude propad sklizně malý, protože současnými technologiemi se dosahuje vysokých sklizní i na hodně jalových půdách s minimem humusu.
Odpovědět
Je ovšem fakt, že staří hospodáři, kteří byli v krajině denně a svá pole detailně poznali při obdělávání třeba końmi, si byli nebezpečnosti eroze dobře vědomi a uměli na pastviny dobře vybrat ty pozemky, kde bylo nebezpečí eroze větší než jinde.
Je ale taky fakt, že tehdejší půda vyhnojená statkovými hnojivy a tudíž s množstvím humusu byla lehčí a tak podléhala erozi snadněji než dnešní polní půda. A škody erozí byly kritičtější, protože tehdejšími technologiemi při tehdejší obdělávání půdy byl propad úrody při odnesení vyhnojené vrstvy půdy vysoký. Dneska může eroze klidně odnést významnou část svrchní půdy a přesto bude propad sklizně malý, protože současnými technologiemi se dosahuje vysokých sklizní i na hodně jalových půdách s minimem humusu.
Jakub Graňák
28.4.2025 07:37 Reaguje na Radim PolášekCituji sám sebe "převážně na zaseté řepce" - možná by to chtělo naučit se prvně chápat psaný text, než začnete soudit kde kdo byl. Já těch polí poškozených loňskou zářijovou povodní prohlídl +- 600 ha, je to totiž součást mojí pracovní náplně... a kolik jste jich prošel Vy?
Už jste slyšel o termínu půdní agregát? - To je největší benefit vysokého obsahu organických látek v půdě, že vznikají půdní agregáty, které daleko lépe (i vlivem vyšší hmotnosti) odolávají erozi než vyšisovaný minerální substrát bez organického tmelu. Buďte tak laskav a ozdrojujte své tvrzení, že organickými látkami bohatá půda podléhá erozi snadněji než "dnešní polní půda".
Odpovědět
Už jste slyšel o termínu půdní agregát? - To je největší benefit vysokého obsahu organických látek v půdě, že vznikají půdní agregáty, které daleko lépe (i vlivem vyšší hmotnosti) odolávají erozi než vyšisovaný minerální substrát bez organického tmelu. Buďte tak laskav a ozdrojujte své tvrzení, že organickými látkami bohatá půda podléhá erozi snadněji než "dnešní polní půda".
JM
JM
Jiří Malík
3.5.2025 15:33 Reaguje na Jakub GraňákAno, to je další věc. Na tomto místě byl v minulosti mokřad a tekl tu potůček. Toky musí v celé ČR včetně melio příkopů mít na každou stranu aspoň 15 m na zatravnění či návrat mokřadu (i zde odstavením melio). A čím větší tok, tím větší ta ochrana musí být - stačí tedy chránit nivu a zde rozhodně nesmí být orná. Tam to míří, navrhuji to stále dokola do Strategického plánu Společné zemědělské politiky. Postupně se to daří, ale jde to pomalu.
Odpovědět
JM
Jiří Malík
3.5.2025 15:19 Reaguje na Jaroslav PokornýTo B je připraveno rovněž. Děkuji, vím to. Začínáme ale údolnicemi, kde je eroze největší. Vysázet stromy se mohou a nemusí, ale máme to v plánu, bude to větrolam. Jinak pochopte, že ne všechno jde najednou. Odepsat část orné půdy z produkce se nemusí, jen se změní funkční využití - produkce může být v jedlosti, či na dřevo, jinak orné půdy je u nás příliš a má se uvést 20 % podle EU, což je přesně to, co potřebujeme, do klidu. Ať žije EU, jinak bychom to nikdy nedosáhli a pořád jen lamantovali, že to jinak nejde, než přicházet o desítky tun ornice za jeden příval.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.4.2025 19:03 Reaguje na Petr ŠrámekKonečně hlas rozumu, obávám se ale, že p. Malík to není schopen pojmout.
Odpovědět
JM
Jiří Malík
3.5.2025 15:36 Reaguje na pavel peregrinPřečtěte si mou odpověď výše. Děkuji. Nemějte prosím dojmy, co jsem nebo nejsem schopen, ani já Vám to nedělám. Upozornil jsem pouze na jeden výsek zemědělské problematiky, a asi byste se divil, že vím přeci jen více, než se domníváte.
Odpovědět
MJ
Martina Jurová
27.4.2025 07:43 Reaguje na Petr ŠrámekJsou postupy, přístupy a technologie, které umožňují pěstovat plodiny a zároveň nejsou bezohledné k půdě. To ovšem předpokládá proces změny po desetiletí zažitých postupů "Vždycky se to tak dělalo!". Sice se to mění, ale pomaleji než by bylo potřeba. Stále se v drtivé většině jede linie, která byla násilně vpravena do praxe v 50. letech. Nejde ani tak o to, že příjde přívalák a teče voda, ale že teče ta ornice. Když je tak prudký déšť, že množství padajícíc vody je vyšší než vsakovací schopnost půdy, voda vždycky poteče, ale může se ovlivnit v jaké kvalitě a jak rychle.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.4.2025 10:48 Reaguje na Martina JurováPostupy strip-till a no-till jsou známé, to je pravda. Jenže když se řekneA, je třeba říci i to B a |C- tyhle postupy nejsou vhodné do každé půdy, některé plodiny to nemají rády, protože pro svůj start potřebují okolo sebe čisto a dále, tyto postupy s sebou časem přinášejí jiné problémy, které se teprve začnou řešit. Ono je potřeba hlavně používat zdravý rozum- v případě té údolnice skutečně mohlo napadnout toho, kdo to obdělává, že by bylo dobré ji zatravnit. Ale to je v podstatě do očí bijící. Mnohem více je polí, jak správně napsal p. Šrámek, kde problém bahnotoku vznikne i na nepatrném svahu. A nejde všude šmahem zavádět svrchu řečené postupy z již jmenovaných hledisek. Pokud se problém opakuje, je záhodno řešit. Pokud se vyskytne výjimečně jednou za patnáct let- neřeším.
Odpovědět
JM
Jiří Malík
3.5.2025 15:51 Reaguje na pavel peregrinBohužel nemáte pravdu. Protože i podle špatné současně platné vyhlášky nesmí přesáhnout snos ornice 9 tun ha za rok. Ani jednou za 15 let, ani jednou za víkend, kdy se v reálu na tisících místech v ČR odnáší i 40 tun na ha!! Takže cokoli bude proti tomu, je pro zemědělce, který si váží půdy, dobré. Vaše rady tedy dobré nejsou. A ano, všude a šmahem je potřebné zavádět protierozní postupy. Od zvýšení podílu organiky, snížení chemie, tím zvýšení zasakovací schopnosti. A ano, pokud máte příliš velký lán, dojde k bahnotoku. Ale to je chyba, ne omluva. Z A to právě lze řešit. Stačí se zeptat zemědělců se skutečně zdravým rozumem. Že bahnotok a erozní stružky vznikají i na malých spádech, a to tím více, čím více je utužené pole, a čím více se jezdí po spádnici, ví dneska i každý amatér, který se zajímá o zemědělství, ale zdá se, že k Vám tyto informace zatím nepronikly. Systémy, které se tedy dovedou s tímto vyrovnat. Není jen strip-till, to byl jen příklad, jsou další regenerativní postupy, a vzhledem ke zhoršování klimatu musíme i u nás, podobně jako již ve Francii i jinde mířit k agrolesům, a čemukuloli lepšímu, než je současné průmyslové zemědělství, obhajované dávno překonanými domněnkami. Pokud Vás toto téma skutečně zajímá, doporučuji Vám si poslechnout na you tube pan Ing. Záhoru: https://www.youtube.com/watch?v=mlrX0AGpZWg&t=716s
Odpovědět
JM
JM
Jiří Malík
3.5.2025 15:13 Reaguje na Petr ŠrámekŘesitelné to je. Především bez orby. Podsevy. Osobně jsem viděl mnohde, poprvé v Polsku u nejlepšího polského farmáře Gryna. No-till, Strip-till. Budete se jistě divit, ale tato kaskáda obstála jednu z nejprudších a nejhorších povodní posledních dekád a nejen to. Jen dostatečně široké zatravnění údolnice stačilo omezit erozi v údolnici na nulu a v okolí na poli byla minimální, neboť se zkrátily odtokové linie. I bez minipolderů - toto jsou minipoldery - hrázky jsou nadsedlané, by byla eroze v údolnici nula. Ale pro jistotu jsou lepší tyto kaskády. Až se doplní ještě horizontální meze, i při
přívalovém dešti poklesne jen mezemi o šíři 27 m (na tři linie stromů, jsou to zároveň větrolamy) tvorba stružek o 50 % a s terénní vlnou nad nimi ještě více. V tom Polsku jsem tam byl po 50 mm srážce na svahu s kukuřicí. Díky kypré půdě a max. ponechávaným posklizňovým zbytkům byla eroze nula! Průmyslově utužená půda zadrží 40 l na m2, správná půda až 350 l - a to bez pásů. S nimi násobně více. Máte zastaralé informace, je mi líto, ale nejste sám.
Odpovědět
přívalovém dešti poklesne jen mezemi o šíři 27 m (na tři linie stromů, jsou to zároveň větrolamy) tvorba stružek o 50 % a s terénní vlnou nad nimi ještě více. V tom Polsku jsem tam byl po 50 mm srážce na svahu s kukuřicí. Díky kypré půdě a max. ponechávaným posklizňovým zbytkům byla eroze nula! Průmyslově utužená půda zadrží 40 l na m2, správná půda až 350 l - a to bez pásů. S nimi násobně více. Máte zastaralé informace, je mi líto, ale nejste sám.
VK
Vaclav Kavka
27.4.2025 09:39Kaskáda řeší jenom tu vodu, která už z území teče ven. Řešení je v tom, najít cestu, jak ji nenechat odtéct. Existují techniky, jak to udělat (třeba keyline design, ale i další).
Jedno z nejhorších odvodnění u nás dělají třeba příkopy podél cest.
Tam, odkud odtéká voda i s ornicí, tam orná půda nemá vůbec být. má tam být louka, pastvina, sad.
Odpovědět
Jedno z nejhorších odvodnění u nás dělají třeba příkopy podél cest.
Tam, odkud odtéká voda i s ornicí, tam orná půda nemá vůbec být. má tam být louka, pastvina, sad.
BM
Břetislav Machaček
27.4.2025 11:30 Reaguje na Vaclav KavkaVíte jak se chová půda na poli v rovině při povodních? I mírný proud
vody vytrvale tekoucí v takřka rovině nížinné řeky přemísťuje kvanta
půdy a mí prarodiče takové pole měli na soutoku Odry a Olše. Pole bylo takřka rovina a na jednom místě byly vodou brambory "vykopány"
a na jiném pod půlmetrovým nánosem půdy. Pracně je tehdy vykopali,
ale nakonec stejně "utopené" shnily. V naší členité krajině by podle
vaší rady musely být místo polí pouze travnaté plochy a jedli bychom asi pouze trávu. Dovedete si představit cestu neodvodněnou příkopem a profilovanou tak, aby z ní voda nestékala do příkopů za deště? Já
ne a nebyla by bezpečně sjízdná a ta polní by byla korytem pro vodu ona a nikoliv ty příkopy kolem ní. Teoretizovat u PC je snadné, ale praxe a realita v zemědělství je něco jiného. Ekonomika provozu už není ani o orbě po vrstevnicích s ekonomicky efektivními velkými
traktory s mnoha pluhy. Kdysi mohli koně orat po vrstevnici brázdu po brázdě a i malé traktory se dvěma, či třemi pluhy to zvládaly taky, ale zkuste jezdit po vrstevnici s těžkými traktory s osmi
pluhy. Myslíte, že se ve svahu nepřevrátí? Takže se orá a seje
nejlépe z kopce dolů kvůli spotřebě paliva, protože táhnout pluh
do kopce stojí dvojnásobek paliva. Jó pane doba se změnila a kdo
musí vytvářet zisk, tak jde do kompromisů a riskuje i to, že se
občas přižene přívalový déšť v nevhodnou dobu, když je pole bez
rostlinného pokryvu. Kdo zisk nevytváří, tak se může chovat tak,
jak popisujete. Pole zatravní a požaduje dotace za to trvalé
zatravnění orné půdy. A co ty dotace? Ony padají z nebe jako
ten přívalový déšť? Nikoliv! Někdo na ně musí vydělat a nebo
stát zadlužit. Vy radíte co? Zvýšit daně, zadlužit se, pole
zatravnit a potraviny dovážet?
Odpovědět
vody vytrvale tekoucí v takřka rovině nížinné řeky přemísťuje kvanta
půdy a mí prarodiče takové pole měli na soutoku Odry a Olše. Pole bylo takřka rovina a na jednom místě byly vodou brambory "vykopány"
a na jiném pod půlmetrovým nánosem půdy. Pracně je tehdy vykopali,
ale nakonec stejně "utopené" shnily. V naší členité krajině by podle
vaší rady musely být místo polí pouze travnaté plochy a jedli bychom asi pouze trávu. Dovedete si představit cestu neodvodněnou příkopem a profilovanou tak, aby z ní voda nestékala do příkopů za deště? Já
ne a nebyla by bezpečně sjízdná a ta polní by byla korytem pro vodu ona a nikoliv ty příkopy kolem ní. Teoretizovat u PC je snadné, ale praxe a realita v zemědělství je něco jiného. Ekonomika provozu už není ani o orbě po vrstevnicích s ekonomicky efektivními velkými
traktory s mnoha pluhy. Kdysi mohli koně orat po vrstevnici brázdu po brázdě a i malé traktory se dvěma, či třemi pluhy to zvládaly taky, ale zkuste jezdit po vrstevnici s těžkými traktory s osmi
pluhy. Myslíte, že se ve svahu nepřevrátí? Takže se orá a seje
nejlépe z kopce dolů kvůli spotřebě paliva, protože táhnout pluh
do kopce stojí dvojnásobek paliva. Jó pane doba se změnila a kdo
musí vytvářet zisk, tak jde do kompromisů a riskuje i to, že se
občas přižene přívalový déšť v nevhodnou dobu, když je pole bez
rostlinného pokryvu. Kdo zisk nevytváří, tak se může chovat tak,
jak popisujete. Pole zatravní a požaduje dotace za to trvalé
zatravnění orné půdy. A co ty dotace? Ony padají z nebe jako
ten přívalový déšť? Nikoliv! Někdo na ně musí vydělat a nebo
stát zadlužit. Vy radíte co? Zvýšit daně, zadlužit se, pole
zatravnit a potraviny dovážet?
JP
Jaroslav Pokorný
27.4.2025 12:35 Reaguje na Břetislav MachačekI na těch svazích se dá orat velkými pluhy. Ale chce to úsilí, přemýšlení a buď hodně času nebo peněz. Za socialismu se na jižní Moravě na mnoha místech, s velkými státními dotacemi, udělaly velkoterasy. To samozřejmě umožnily mocné vrstvy spraše. Ale menší terasy lze vyrobit i prostým naoráváním po delší dobu. Jenže jak jsem psal, je nutno počítat se ztrátou mezí. Jak mně kdysi vysvětloval agronom JZD, nesměli ty meze teras odepsat, tak je měli evidované jako pastviny, a načerno na ně vysazovali ořešáky.
Problém je, že v současnosti už nelze obdělávat pole s malými traktory a koně patří do nostalgických vzpomínek. Ale pokud by byla snaha, je možno krajinu postupně přemodelovávat tak, aby umožnila používání velké techniky a přitom byla dostatečně odolná vůči erozím.
Odpovědět
Problém je, že v současnosti už nelze obdělávat pole s malými traktory a koně patří do nostalgických vzpomínek. Ale pokud by byla snaha, je možno krajinu postupně přemodelovávat tak, aby umožnila používání velké techniky a přitom byla dostatečně odolná vůči erozím.
RP
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2025 09:18 Reaguje na Jaroslav PokornýMyslím, že největší problém bude, že hodně půdy je drobných vlastníků a dělat na nich úpravy jako meze, poldery, louky, tůně, lesíky a biopásy,.... no těpic.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.4.2025 11:22 Reaguje na Slavomil VinklerI to je pravda. Kterýpak drobný vlastník přenechá
ornou půdu přeměnit na mokřad, či mez a její cenu
znehodnotit o desítky korun za metr čtvereční. To
se to mudruje bezzemkům, že je třeba z pole udělat
mez, bažinu, či lesa louku, ale co na to majitel
mající v tom stovky tisíc ze kterých budou desítky.
připomíná mi to vtip, ve kterém udělala mladá
manželka z muže milionáře, který ale bával před
svatbou miliardář. Tou mladou ženou je bezzemek
ochranář, který chce nuceně snížit hodnotu pole
vlastníkovi. Mělo by to být na základě kompenzací
a opět se ptám z čeho? Zaplatí to ti zastánci
mezí, mokřadů, zatravnění, zalesnění a nebo i ti,
kteří jsou proti? Kdopak rozhodne o znehodnocení
orné půdy na mokřad? Bude to "osvícený" ekolog
a nebo vlastník ochotný snížit cenu majetku?
Navíc ty úpravy půjdou často napříč pozemky
a on stačí jeden nesouhlas a projekt končí!
Odpovědět
ornou půdu přeměnit na mokřad, či mez a její cenu
znehodnotit o desítky korun za metr čtvereční. To
se to mudruje bezzemkům, že je třeba z pole udělat
mez, bažinu, či lesa louku, ale co na to majitel
mající v tom stovky tisíc ze kterých budou desítky.
připomíná mi to vtip, ve kterém udělala mladá
manželka z muže milionáře, který ale bával před
svatbou miliardář. Tou mladou ženou je bezzemek
ochranář, který chce nuceně snížit hodnotu pole
vlastníkovi. Mělo by to být na základě kompenzací
a opět se ptám z čeho? Zaplatí to ti zastánci
mezí, mokřadů, zatravnění, zalesnění a nebo i ti,
kteří jsou proti? Kdopak rozhodne o znehodnocení
orné půdy na mokřad? Bude to "osvícený" ekolog
a nebo vlastník ochotný snížit cenu majetku?
Navíc ty úpravy půjdou často napříč pozemky
a on stačí jeden nesouhlas a projekt končí!
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2025 10:27 Reaguje na Břetislav MachačekJiž za rakouska se zrušilo mnoho mokřadů a rybníků. Třeba v okolí Pardubic, nebo Kobylské a Čejčské jezero, rybník u Újezda, kde se topili Francouzi, Komořanské jezero atd. Nicméně již za Rakouska uherska se pokusili situaci napravit a vypsali dotace na stavbu rybníků. Realita byla, že po cca 60 letech už byla půda plně soukromá a nikdo půdu nebyl ochotem poskytnout.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.4.2025 10:42 Reaguje na Slavomil VinklerV mém okolí bylo podle historických map
několik stovek hektarů rybníků, které v 19. století při rozvoji cukrovarnictví
a vyšší poptávce po obilninách nechal hrabě Larisch vysušit. Na části z nich
chce stát nyní stavět tu Gigafaktory a
nebo jiný průmyslový komplex. To už bych byl pro obnovit ty rybníky, ale je to
majetek státu a rozhodují o tom v Praze.
Oni si u Prahy gigafaktory nevybudují,
ale k nám pozvou i ďábla s chemickou
výrobou a jinými sajrajty. Ať se nám pak
nikdo nediví, že nemáme rádi ty z centra,
kteří to údajně s námi myslí dobře, že to
přinese lidem práci. Tu ale ti co dělat
chtějí práci mají a ti co pracovat nechtějí tam pracovat stejně nepůjdou.
Ta firma sem naveze brigoše a bude tu
stejný problém jako v Plzni, M. Boleslavi a jinde, kde se naveze pracovní síla bez
rodinného zázemí pochybného původu a taky
morálkou. O to tu nestojíme a ani o to, že to bude zábor velmi kvalitní orné půdy
a 40 ha lesa na který už je vypracován
plán těžby před předáním ke stavbě. Takže
na jedné straně stát horuje za návrat
polí na louky, mokřady, lesy a rybníky
a u nás na jejich zabetonování.
Odpovědět
několik stovek hektarů rybníků, které v 19. století při rozvoji cukrovarnictví
a vyšší poptávce po obilninách nechal hrabě Larisch vysušit. Na části z nich
chce stát nyní stavět tu Gigafaktory a
nebo jiný průmyslový komplex. To už bych byl pro obnovit ty rybníky, ale je to
majetek státu a rozhodují o tom v Praze.
Oni si u Prahy gigafaktory nevybudují,
ale k nám pozvou i ďábla s chemickou
výrobou a jinými sajrajty. Ať se nám pak
nikdo nediví, že nemáme rádi ty z centra,
kteří to údajně s námi myslí dobře, že to
přinese lidem práci. Tu ale ti co dělat
chtějí práci mají a ti co pracovat nechtějí tam pracovat stejně nepůjdou.
Ta firma sem naveze brigoše a bude tu
stejný problém jako v Plzni, M. Boleslavi a jinde, kde se naveze pracovní síla bez
rodinného zázemí pochybného původu a taky
morálkou. O to tu nestojíme a ani o to, že to bude zábor velmi kvalitní orné půdy
a 40 ha lesa na který už je vypracován
plán těžby před předáním ke stavbě. Takže
na jedné straně stát horuje za návrat
polí na louky, mokřady, lesy a rybníky
a u nás na jejich zabetonování.
JM
Jiří Malík
3.5.2025 16:03 Reaguje na Břetislav MachačekAno, vím o všem, co říkáte. Nejde o teorie. Regenerativní zemědělství umí, bez orby též. Neříkejte mi, že se Vám líbí velké lány. Donekonečna tento chybný trend, který bere i životy při povodních to omlouvat nelze, ani tím, že je čímd dál těžší technika. Ta je mj. proto, že půda je čím dál více utužena a zemědělci se dostali do kruhu. Ornou půdu je nutné fragmentovat a to sofistikovaným systémem kontur s mezemi a větrolamy. Údolnice na orné zatravnit, šmahem, a pak se uvidí jak to dále vylepšovat. Odstavit chytře melio. Zvýšit podíl organiky na úkor chemie. A to budete koukat, jak se to všechno zlepší. Dotace z nebe nepadají, a právě proto budou přesměrovány pro ty, kteří se budou o půdu starat a ne ji jen vyčerpávat. Vede to k suchu, povodním, ztrátě podzemní vody a mnoha dalším nešvarům. Ten systém, jak na to, je vymyšlený, a ponechá dostatek orné (s lepší péčí) - nemusí se zatravnit všechno. To by navrhl jen idiot. A stejně by to na omezení povodní nestačilo. Stroje se budou muset postupně zmenšit. A ano, příliš svažité pozemky se budou ošetřovat jinak a ano po vrstevnicích se začít jezdi musí! Protože to ušetří finance za živiny - vrstevnicové hospodaření ušetří až 50 % živin ve srovnání s (ne)hospodařením po spádu. Nemáte zač.
Odpovědět
JM
JS
Jiří Svoboda
29.4.2025 14:30A to jako to opatření na druhé fotce ten přívalový déšť zkompenzuje?
Jistě, pokud budeme mít všude trvalé louky, bahna se zbavíme.
Odpovědět
Jistě, pokud budeme mít všude trvalé louky, bahna se zbavíme.
JM
Jiří Malík
3.5.2025 16:12 Reaguje na Jiří SvobodaAno, díky za otázku. Při loňské obří povodni se celá kaskáda plnila včetně podzemí (je propojena s melio) cca 24 hodin a pak voda začala přetékat beze škod do nového potůčku. Ani jen louky všude by nás eroze nezbavily - jsou často utužené pastvou příliš těžkého dobytka a pojezdy po spádnici. Jsou lepší systémy, jak vsakovat vodu. Jsou vymyšlené, stačí je zavést - ale pomocí vědeckých postupů. Na to jen selský rozum nestačí, protože dneska je nutné počítat s dopady klimatické změny: větší kapky, větší přívaly delší čas od sebe, tudíž na sušší půdu, větší odpar (za posledních 20 let je větší o neskutečných 50 %), větší vítr -tudíž větší eroze jako vodní tak větrná. S tím se konvenční zemědělství neumí vyrovnat, nemá na to ani lidi ani nástroje. Takže se musíme dát všichni dohromady a pomoci zemědělcům s nápravou krajiny, a aby měli za to, že budou lépe zadržovat vodu, uhlík a zlepší biodiverzitu a tím adaptují ČR na změnu klimatu i lepší finance, než Ti, kteří půdu a krajinu nadále ničí atvrdí, že to jinak nejde.
Odpovědět
