Ministerstvo: Erozně ohrožená půda bude nově rozdělená do 3 kategorií podle míry ohrožení

V seznamu půdoochranných technologií, které musí farmáři na vybraných plochách uplatnit, je například zakládání porostu do rostlinných zbytků, hloubkové kypření, podsev nebo setí s pomocnou plodinou, pásové zpracování půdy, nebo aplikace organické hmoty.
Jakou technologii zemědělci zvolí, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, takzvané erozní události, je na nich. Pro pěstování na mírně erozně ohrožené půdě s nízkým rizikem zatím specifické požadavky nejsou, budou doplněny v podzimní komplexní metodice. Součástí změn bude podle ministerstva výhledově také zavedení systému monitoringu eroze.
Nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5, musí zemědělci plnit od 1. července. Zdržení vydání pravidel a metodické příručky způsobila příliš přísně původně nastavená protierozní vyhláška, ze které vyplývaly i přísné a složité podmínky hospodaření. Ministerstvo proto odložilo termín plnění o dva roky a ze systému s povinně danými technologiemi ochrany půdy a jasně danými osevními postupy vytvořilo systém, ve kterém se zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat. Upravená pravidla ale Evropská komise zamítla a Česku například vyčetla, že v systému chybí kontroly. Se současným systémem podle ministerstva Evropská komise souhlasí.
"Je to především dobrá zpráva pro zemědělce, po týdnech nejistoty mají konečně jasná pravidla pro letošní osevy. Zároveň tímto krokem posilujeme ochranu půdy před erozí, což je klíčové pro udržitelné hospodaření do budoucna," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Na nejistotu ohledně protierozních opatření si zemědělci v minulosti často stěžovali, vadí jim ale i jejich podoba. Například Zemědělský svaz ČR dříve kritizoval, že Česko zavádí nejpřísnější protierozní pravidla v EU. Asociace soukromého zemědělství ale naopak tvrdí, že v ČR je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách a je pochopitelné, že se týká většího množství ploch než v jiných zemích.
Pokud se u zemědělce erozní událost vyskytne, bude podle asociace při určování sankcí hrát roli, zda zemědělec doporučené technologie použil nebo nikoliv. Při opakování erozních událostí může být půda přeřazena z mírnější kategorie do kategorie silně ohrožených ploch.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
pavel peregrin
4.7.2025 07:09Marcela Jezberová
4.7.2025 08:55 Reaguje na pavel peregrinJaroslav Pokorný
4.7.2025 10:38 Reaguje na Marcela JezberováJindřich Duras
7.7.2025 09:59 Reaguje na pavel peregrinpepa knotek
4.7.2025 11:58Zbynek Ulcak
4.7.2025 23:17 Reaguje na pepa knotekpavel peregrin
5.7.2025 09:48 Reaguje na Zbynek UlcakZbynek Ulcak
5.7.2025 13:56 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
7.7.2025 08:37 Reaguje na Zbynek Ulcakpavel peregrin
7.7.2025 08:39 Reaguje na pavel peregrinJindřich Duras
7.7.2025 10:09 Reaguje na pepa knotekTa "domnělá ochrana půdy" už tu dávno měla být. Že se to přes odpor konzervativní části zemědělců nepodařilo, to je samozřejmě špatně. Takže teď je nakonec nějaký předpis, který určitě v mnoha bodech úplně nevyhovuje - kdyby zemědělci postupovali proti erozi samostatně, žádná legislativa na to nebude třeba. Jenže velká část na to z vysoka kašle, což lze celkem snadno a rychle vyčíst už ze seznamové mapy či z dávno veřejně publikovaných map erozních - pokud by tedy zemědělec po polích neprošoupal své patnáctikorunové boty, jak píše pan Pelegrin níže. Ostatně - nějak ty botky za 15.- zemědělské šéfy nosit nevidím :-D!
A druhý nešvar je v nás zakořeněný velmi hluboce. Vlastně nešvary dva spolu spojené. Jednak je to naše nechuť zpochybňovat jakékoli legislativní předpisy: hledat v nich mezery, kličky, úhyby, švindly a švindlíky, slepé uličky. Pak se snaží legislativci vytvořit předpis, který nemá pro tyhle švindlíky prostor. No a vzniká něco, s čím pak těžko pracovat.
No to nic.
Jasně, zástavba úrodné půdy je zločin. Ale není to argument proti protierozní ochraně.

Pája Žížala
4.7.2025 19:29pavel peregrin
4.7.2025 21:14 Reaguje na Pája ŽížalaJindřich Duras
7.7.2025 10:20 Reaguje na pavel peregrinA jasně, schopnost vytvořit v ČR dobrou legislativu je katastrofální. Problém vidím v tom, že všichni usilují veškerou zodpovědnost přenést ze lidí na stát(legislativu). Za erozi má někdo zodpovědnost - ten, kdo hospodaří. Jenže složitými pravidly řeknu, jak hospodařit, čímž přenesu vše na stát, protože pak je bahno v rybníce, ale nikdo za nic nemůže. Jen příklad, kterých je spousta v různých oborech.
Taková legislativa je pak nutně strašně komplikovaná, nesrozumitelná, rozporná, nevyhovující většině uživatelů. Kdo za to může? Jasně, na jedné straně ti, co legislativu vytvářejí. Jenže na druhé straně i ti, kteří mají být regulováni. Třeba tak, že řeknou: "Tak nám tedy řekněte, co máme dělat!" Ano, alibismus. Ale umožní pak stát stranou a ukazovat, jak jsou ostatní blbí. A otázka minimalizovat erozi je vedlejší.
No, to nic. Jen že nic nejde jen tak hodit na úředníky. (Nejsem úředník :-)!)