Jiří Malík: Dobrá zpráva nejen o jednom potoku
19.11.2025 | Jiří Malík |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Model Živá krajina
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Model Živá krajina
Za socialismu za Státního statku zde panovalo po většinu roku sucho. Obrovský lán v pramenné oblasti potoka byl na desítkách hektarů pomocí melioračních trub odvodněn a zorán, tok pod polem uměle narovnán a ve dně spoután betonovými žlabovkami. Přesto v mém raném dětství tekl celoročně, což nám s kluky umožnilo na dolním toku stavět každé léto přehradu na koupání. Postupem let však vody ubývalo, až se přes léto po měsíce neobjevila vůbec, protože celé povodí začalo vysychat.
Už v roce 1992 (to je moje fotka v modré bundě), když jsem nastoupil na Správu CHKO Broumovsko, se zrodil můj sen. Jednou se s tím pokusím něco zásadního udělat. Aby tu eroze nebyla a voda zase tekla celý rok.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Model Živá krajina
Nový vlastník (Biofarma Zdoňov) pak celou erozně ohroženou lokalitu zatravnil pro pastvu. Tím se hydrologická situace rapidně zlepšila, ale ne na dlouho. Vlivem sílící změny klimatu totiž stoupl během posledních dvou dekád odpar z krajiny ve střední Evropě o neuvěřitelných 50 procent a k tomu stále trubky konaly svou odvodňovací práci.
I přes zatravnění zde menší zbytková eroze přetrvávala a vlivem všech těchto faktoru se povodí dále vysušovalo... Potok proto umíral na dlouhá období a většinu roku netekl. Stal se z něj občasný potok, který se objevoval jen krátce po deštích nebo tání. De facto se z něj stalo pouštní vádí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Model Živá krajina
Cca v roce 2015 jsem šel opět místy mého dětství a vzpomínal, jak to bylo krásné, když tu voda bublala celoročně. Potok byl zcela vyschlý... Vrátil jsem se sem ten rok několikrát. Žádná voda. Ani kapka. To mně strašně zasáhlo. A to byl počátek Modelu Zdoňov a poté know-how Modelu Živá krajina.
Dnes, po třech dekádách, se mi díky našemu týmu, souhlasu vlastníků, státní správy i samosprávy Města Teplic nad Metují ten sen splnil.
Neuvěřitelné se stalo skutkem a soustava 11 multifunkčních minipolderů v kaskádě 3 údolnic zadržuje po přerušení malinké části melioračních trubek desítky tisíc litrů vody - nejen přímou akumulací, ale i retencí v půdě. A to je pouze začátek. Začal se sem ihned vracet mokřad. Tam, kde jste ještě nedávno šli i v dešti po tvrdé zemi, čvachtá dnes voda. A světe zboř se, v jedné z nových občasných tůní, ze kterých je většina plná vody, se objevil čolek horský. Dva dny po jejich vyhloubení! To považuji až za zázrak...
Své pozdravné otisky v čerstvém bahně břehů zanechávají a pít sem již po 14 dnech chodí kanci, jeleni, lišky...
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Model Živá krajina
Tůně s vodou zejména přes léto skoro jistě vyschnou, ale mokřad tu už zůstane. A kdykoli více zaprší nebo bude silněji tát, voda se do tůní vrátí a omezí tak erozi pastvin i toku pod nimi na nulu. Pomůže to rovněž prodloužit průtok vody níže v toku o dny a až týdny.
Aby se však probralo k životu a maximální vodnosti celé povodí, čeká nás ještě hromada práce. Po částech budeme pokračovat s realizací opatření i níže po toku a i v plochách pastvin pomocí mezí i větrolamů. Musí se udělat vše, co jsme navrhli v celém povodí. A pak pokračovat na Libné. Projekt máme, máme stavební povolení, stačí jen „maličkost“ - najít další finance.
Ale věřím, že se nám to všem, kteří fandí přírodě, zemědělství, zdravé krajině, Zdoňovu, Broumovsku, naší zemi a rozumu podaří a postupně zrealizujeme celý pilotní projekt podle Modelu Živá krajina ve Zdoňově, aby mohl tento i evropsky zcela jedinečný projekt sloužit jako příklad dobré praxe – komplexní nápravě krajiny a adaptaci na změnu klimatu.
Zbytek fotografií je z akce a z doby po dokončení hrubé stavby před pár týdny, kterou ještě stále v potu tváře dolaďujeme. Takže: Kdo chce pomoci, je čas se umazat!
Lokalitu budeme nadále udržovat a sledovat, zde se vše dozvíte...
A to je (zatím) konec hlášení.
reklama
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj a European Climate Pact Ambassador.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Největší vertikální zahrada v Česku. Vědecký projekt zkoumá, jak zeleň ochlazuje průmyslové zóny
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Další články autora |
Jiří Malík: Kde bychom byli bez nevládek?
Jiří Malík: Bahno z polí dokolečka dokola?
Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (139)
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.11.2025 07:31a pak si člověk přečte, že na rozvoj venkova je 7.7 miliard, které zkonzumují zemědělci na stavby... na to, na co by si měli sami vydělat. A na to, co by stálo za dotace se skládají lidi na funraisingu po stovce.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 08:161* Vodu v krajině potřebujeme, za sebe bych asi zajistil i nějakou zeleň, pás vrbin a olšin v šíři tůní. Nádrže jistě brzy najdou žáby, drobotinu zbystří čápi a volavky, tak aby se přeživší žabky měly kde ukrýt. V těch lukách je budou mít jak na dlani, zejména po senoseči.
Odpovědět
MU
BM
Břetislav Machaček
19.11.2025 10:43Homo ekologikus nepotřebuje produkční zemědělství, protože je zaměstnancem
CHKO, AOPK a nebo jiného dotovaného spolku a organizace. Nevadí mu ztráta
produkce byť i pícnin a už vůbec ne potravin, které přece dovezeme z míst,
kde kácejí pro jejich produkci pralesy a nebo hnojí a postřikují násobně
více, než u nás. Homo ekologikus chce pole nahradit neprodukční plochou
a vůbec mu nevadí, že jinde vykácejí prales, aby nahradil produkcí to pole.
Je to dnešní trend ekologistů, kteří přes ochranářství podporují globální
obchod s čadícími loděmi a kácením pralesů. V lepším případě je globální
obchodníci sponzorují a v tom horším nakonec ti, kterým berou práci a
zisky při návratu polí a luk k mokřadům a zarůstání dřevinami. Zajímalo
by mne, zda na ty zásahy přistoupili vlastníci půdy bezúplatně a nebo
jim byla dokonce nařízena, jako třeba nájemci v mém okolí, kterému byl
nájem státem zrušen a pole bylo revitalizováno na soustavu tůní a nově
vysazených dřevin. Nájemce tímto přišel o třetinu předchozí výměry
pozemků a skončil v mínusu kvůli neefektivnímu hospodaření. Na tu
předchozí výměru si koupil novou techniku a ta nyní zahálí a výpadek
splatnosti úvěru ze scházející produkce způsobila jeho insolvenci.
Víte jaký má názor na takový podraz ze strany státu, který si začal
hrát na ekologistickou přeměnu pole na tůně a remízky? Ten má státu
a ekologistů plné kecky, že byl takto odstaven od možného zdroje
příjmů ke splácení úvěru. Musel část techniky prodat a nyní se
snaží obdělávat různé hektarové dosud nezastavěné nudličky bez
záruky, že dostane výpověď z nájmu při případném zastavění. Už
se nechal slyšet, že jen co splatí dluhy, tak končí a půjde rači
dělat do fabriky, než obdělávat cizí pole, hnojit ho hnojem a
pak dostat vyhazov, aby byly z pole tůně a remízky.
Odpovědět
CHKO, AOPK a nebo jiného dotovaného spolku a organizace. Nevadí mu ztráta
produkce byť i pícnin a už vůbec ne potravin, které přece dovezeme z míst,
kde kácejí pro jejich produkci pralesy a nebo hnojí a postřikují násobně
více, než u nás. Homo ekologikus chce pole nahradit neprodukční plochou
a vůbec mu nevadí, že jinde vykácejí prales, aby nahradil produkcí to pole.
Je to dnešní trend ekologistů, kteří přes ochranářství podporují globální
obchod s čadícími loděmi a kácením pralesů. V lepším případě je globální
obchodníci sponzorují a v tom horším nakonec ti, kterým berou práci a
zisky při návratu polí a luk k mokřadům a zarůstání dřevinami. Zajímalo
by mne, zda na ty zásahy přistoupili vlastníci půdy bezúplatně a nebo
jim byla dokonce nařízena, jako třeba nájemci v mém okolí, kterému byl
nájem státem zrušen a pole bylo revitalizováno na soustavu tůní a nově
vysazených dřevin. Nájemce tímto přišel o třetinu předchozí výměry
pozemků a skončil v mínusu kvůli neefektivnímu hospodaření. Na tu
předchozí výměru si koupil novou techniku a ta nyní zahálí a výpadek
splatnosti úvěru ze scházející produkce způsobila jeho insolvenci.
Víte jaký má názor na takový podraz ze strany státu, který si začal
hrát na ekologistickou přeměnu pole na tůně a remízky? Ten má státu
a ekologistů plné kecky, že byl takto odstaven od možného zdroje
příjmů ke splácení úvěru. Musel část techniky prodat a nyní se
snaží obdělávat různé hektarové dosud nezastavěné nudličky bez
záruky, že dostane výpověď z nájmu při případném zastavění. Už
se nechal slyšet, že jen co splatí dluhy, tak končí a půjde rači
dělat do fabriky, než obdělávat cizí pole, hnojit ho hnojem a
pak dostat vyhazov, aby byly z pole tůně a remízky.
PE
Petr Elias
19.11.2025 11:18 Reaguje na Břetislav MachačekHomo hlupakus zase žvaní kraviny a vymýšlí si báchorky, kterými se ty své blbosti snaží podpořit. :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.11.2025 11:30 Reaguje na Petr EliasKdo žije mezi lidmi, chodí s nimi na pivo a na vandrech
vyslechne spoustu lidí, tak má taky spoustu příkladů z
praxe. Kdo se ale uzavírá do ulity sobě stejných a nebo
sedí neoblíben někde u PC sám, tak ví prd. Zkuste si
někdy zajít do hospody vyslechnout příběhy obyčejných
lidí a budete o životě vědět více, než od tety Wiky
a z ČT. Tam se o obyčejných trablech obyčejných lidí
mnoho nedozvíte!
Odpovědět
vyslechne spoustu lidí, tak má taky spoustu příkladů z
praxe. Kdo se ale uzavírá do ulity sobě stejných a nebo
sedí neoblíben někde u PC sám, tak ví prd. Zkuste si
někdy zajít do hospody vyslechnout příběhy obyčejných
lidí a budete o životě vědět více, než od tety Wiky
a z ČT. Tam se o obyčejných trablech obyčejných lidí
mnoho nedozvíte!
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.11.2025 11:55 Reaguje na Břetislav Machačekjenže i ti, co chodí po vandrech by měli chápat že není kouř bez ohně, stejně jako nejsou potraviny bez vody.
Odpovědět
JS
PE
Petr Elias
19.11.2025 13:06 Reaguje na Břetislav MachačekMno, od kařalečníků z krčmy se člověk doví nejvíc o problémech běžných lidí .... :D :D Břéťo, nesmíš si utvářet názor podle ožralů z čtvrté cenové, kteří netvoří ani promile společnosti. :D
Odpovědět
EB
PE
MK
Majka Kletečková
19.11.2025 19:52 Reaguje na Petr EliasCo se týče chrlení blábolů je Machaček naprostý velikán této disciplíny.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.11.2025 09:42 Reaguje na Majka KletečkováChápu, že vám vadím od doby, kdy jste nebyla schopna
zodpovědět mé dotazy k ochraně 10 ovcí před vlky,
aby se jejich chov vyplácel a nebyl ztrátový. Na to
neumí odpovědět ani Kutal a jiní vlkomilové a tak
nebuďte smutná, že mentálně nestačíte vy a ani oni
nalézt řešení. Nemáte potřebné znalosti a praktické zkušenosti, ale to není ostuda a máte možnost se
všemu doučit. Můžete od kamaráda z Jablunkovska
převzít jeho deset ovcí, pořídit si dva Kavkazany
a ukázat horalům, že se takový chov vyplácí.
Jinak vaše názory jsou opravdu směšné, ale nemám
vám to za zlé, protože každý byl obdařen rozumem
jinak a sám za to nemůže.
Odpovědět
zodpovědět mé dotazy k ochraně 10 ovcí před vlky,
aby se jejich chov vyplácel a nebyl ztrátový. Na to
neumí odpovědět ani Kutal a jiní vlkomilové a tak
nebuďte smutná, že mentálně nestačíte vy a ani oni
nalézt řešení. Nemáte potřebné znalosti a praktické zkušenosti, ale to není ostuda a máte možnost se
všemu doučit. Můžete od kamaráda z Jablunkovska
převzít jeho deset ovcí, pořídit si dva Kavkazany
a ukázat horalům, že se takový chov vyplácí.
Jinak vaše názory jsou opravdu směšné, ale nemám
vám to za zlé, protože každý byl obdařen rozumem
jinak a sám za to nemůže.
PE
Petr Elias
20.11.2025 10:46 Reaguje na Břetislav MachačekTy jsi nebyl obdařen vůbec břéťo. Svědčí o tom všechny ty tvé bláboly co jsi tu za ty roky nahromadil. :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.11.2025 10:47Pane Malík, jak dopadl Zdoňov při loňských deštích. Můžete oficiálně
vyvrátit možnou pomluvu, že špatně a zbylo po něm všude plno bahna?
Pokud je to pomluva, tak se omlouvám, ale rád bych to slyšel od vás,
že to dopadlo na jedničku a nikoliv špatně.
Odpovědět
vyvrátit možnou pomluvu, že špatně a zbylo po něm všude plno bahna?
Pokud je to pomluva, tak se omlouvám, ale rád bych to slyšel od vás,
že to dopadlo na jedničku a nikoliv špatně.
JS
Jiří Svoboda
19.11.2025 11:58Každý další mokřad ubere vodu v tocích a přehradách, protože se tam spousta vody odpaří viz nedávno zveřejněné:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-pude-v-cr-neni-sucho-ale-nekterym-prehradam-voda-citelne-schazi#dis-id-
Pořád mám dojem, že budování nových a nových mokřadů je do jisté míry sobecké počínání, protože zadrží vodu často tam, kde ta zádrž není až tak potřebná, a pak ta voda může chybět tam, kde je mnohem více potřeba. Každá takováto akce by měla mít dobře podloženo, že územím níže více neuškodí (ochudí je o vodu) než prospěje (zmírní povodně). Myslím, že představené řešení spíše povodně zesílí, protože nasáklá půda při přívalových deštích pojme již jen málo vody a kapacita těch několika tůněk je mizivá.
Pořád je, pane Malíku, čas si o problému věcně podiskutovat. Musíte ale chtít.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-pude-v-cr-neni-sucho-ale-nekterym-prehradam-voda-citelne-schazi#dis-id-
Pořád mám dojem, že budování nových a nových mokřadů je do jisté míry sobecké počínání, protože zadrží vodu často tam, kde ta zádrž není až tak potřebná, a pak ta voda může chybět tam, kde je mnohem více potřeba. Každá takováto akce by měla mít dobře podloženo, že územím níže více neuškodí (ochudí je o vodu) než prospěje (zmírní povodně). Myslím, že představené řešení spíše povodně zesílí, protože nasáklá půda při přívalových deštích pojme již jen málo vody a kapacita těch několika tůněk je mizivá.
Pořád je, pane Malíku, čas si o problému věcně podiskutovat. Musíte ale chtít.
Karel Zvářal
19.11.2025 12:18 Reaguje na Jiří SvobodaVy jste neslyšel/nečetl, že člověk v minulosti krajinu (melioracemi, vysoušením) odvodnil, meandry odstranil? To, co pan Malík provádí, je zlomeček toho, co jako společnost krajině dlužíme. Jak bylo doloženo, rosa pro klimatisty neznamená nic, ač ve skutečnosti je to "dar z nebes", tj "neviditelná" vláha. Každé ZPOMALENÍ odtoku, zejména při silných deštích, je i bezpečnostní opatření. Někdo bojuje i proti přehradám, ovšem bojovat proti tůním/rybníčkům je opravdu úsměvné...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.11.2025 12:51 Reaguje na Karel ZvářalTo víte, že jsem slyšel/četl. Dříve dělal člověk něco, co odpovídalo adaptaci na tehdejší klima. Je hloupé to odsuzovat. Dnes a hlavně v budoucnu se musíme hlavně připravovat na sucha a přívalové deště. A v tom nám projekty pana Malíka nepomáhají (odtok spíše zrychlují a prohlubují sucho mimo takto "ošetřené" oblasti.
Ta vaše rosa je opravdu bezvýznamná, neboť během denního cyklu se zase většinou bezezbytku odpaří.
Já nadále tvdím (a to jsem ve svém příspěvku zdůvosnil - prosím přečtěte si) že takto dělaná protipovodňová opatření jsou spíše kontraproduktivní.
Já proti rybníčkům nebojuji, jen říkám, že jejich nekritická adorace může být i škodlivá.
Odpovědět
Ta vaše rosa je opravdu bezvýznamná, neboť během denního cyklu se zase většinou bezezbytku odpaří.
Já nadále tvdím (a to jsem ve svém příspěvku zdůvosnil - prosím přečtěte si) že takto dělaná protipovodňová opatření jsou spíše kontraproduktivní.
Já proti rybníčkům nebojuji, jen říkám, že jejich nekritická adorace může být i škodlivá.
Karel Zvářal
19.11.2025 13:30 Reaguje na Jiří SvobodaTo se vám to mudruje, když uděláte pár kroků a otočíte kohoutkem... Vězte, že hmyzu, zajíci, hlodavcům aj. stačí pár kapek rosy, aby si zajistili denní spotřebu vody. Jako ekologa mě zajímá i jiný význam, než vodohospodářský.
Tůně jsou prakticky na hřebenu, s minimálním kubaturou - ve vztahu k riziku větší povodně z nich - možná snad první obec po toku... A jestliže je sucho, vysychají také, při větším dešti se zaplní a sníží zvýšené průtoky jinde. Nic závadného na nich neshledávám, jen samá pozitiva.
Odpovědět
Tůně jsou prakticky na hřebenu, s minimálním kubaturou - ve vztahu k riziku větší povodně z nich - možná snad první obec po toku... A jestliže je sucho, vysychají také, při větším dešti se zaplní a sníží zvýšené průtoky jinde. Nic závadného na nich neshledávám, jen samá pozitiva.
JS
Jiří Svoboda
19.11.2025 16:25 Reaguje na Karel ZvářalAle sám jste tu vytáhl klimatický aspekt rosy. Tam se zjevně v jeho nicotnosti shodneme. V těch dalších aspektech, co jste uvedl v dalším příspěvku se také shodneme.
Maličké tůně, které občas vyschnou, OK. Je třeba číst i to, co tu pan Malík také píše: "Začal se sem ihned vracet mokřad. Tam, kde jste ještě nedávno šli i v dešti po tvrdé zemi, čvachtá dnes voda." Taková ploha žádnou přívalovou vodu nezadrží a spoustu vody (možná i zbytečně) odpaří.
Odpovědět
Maličké tůně, které občas vyschnou, OK. Je třeba číst i to, co tu pan Malík také píše: "Začal se sem ihned vracet mokřad. Tam, kde jste ještě nedávno šli i v dešti po tvrdé zemi, čvachtá dnes voda." Taková ploha žádnou přívalovou vodu nezadrží a spoustu vody (možná i zbytečně) odpaří.
Karel Zvářal
19.11.2025 16:50 Reaguje na Jiří SvobodaVýznam rosy rozhodně není nicotný, stačí chodit pravidelně kolem ozimů, které jsou zásobovány "nicotnými" krůpějemi stékající rosy.
Tvrdá, betonová zem tuplem vodu nezadrží, zatímco vlhká je provrtána dešťovkami, které i v okolí hloubí chodbičky pro zasáknutí srážek. Zřejmě nevíte, jak vypadá rozbuchtovaná/rozrytá zem od prasat. Už jen ta rozbrázděná půda (viz foto) zadrží v minikalužích spousty vody - s pomalým zásakem.
No ale chápu, že jako zastánce asfaltu nemůžete jinak (O železné košili):-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
Odpovědět
Tvrdá, betonová zem tuplem vodu nezadrží, zatímco vlhká je provrtána dešťovkami, které i v okolí hloubí chodbičky pro zasáknutí srážek. Zřejmě nevíte, jak vypadá rozbuchtovaná/rozrytá zem od prasat. Už jen ta rozbrázděná půda (viz foto) zadrží v minikalužích spousty vody - s pomalým zásakem.
No ale chápu, že jako zastánce asfaltu nemůžete jinak (O železné košili):-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 08:46 Reaguje na Karel ZvářalZase mi jen sprostě podsouváte, že jsem zastáncem asfaltu a betonu. Inu argumentační impotent.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.11.2025 08:58 Reaguje na Jiří SvobodaZase sprostě lžete, stačí si zalistovat v dřívějších diskusích (o "výhodách" asfaltu). Argumentační impotent jste sám, když rose dáváte nicotný význam.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 11:44 Reaguje na Karel ZvářalTak mi nějakou najděte nebo se omluvte!
Odpovědět
Karel Zvářal
20.11.2025 13:30 Reaguje na Jiří SvobodaOhrál bych to, ztráta času. To bylo podobné, jak s těmi stromy-pijáky, zejména kvůli vám jsem to nafotil a sepsal - a ani jste nevylezl z ulity... ticho po pěšině:-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-stromy-pijaci
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-stromy-pijaci
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 16:08 Reaguje na Karel ZvářalNení to zbabělost, něco někomu podstrčit a odmítnou to prokázat?
Najednou na mne vytahujete stromy a článek, se kterým jsem neměl jakýkoli problém. Sám tam říkáte, že stromy si berou vodu z hlubších vrstev. Já neříkám nic jiného.
Odpovědět
Najednou na mne vytahujete stromy a článek, se kterým jsem neměl jakýkoli problém. Sám tam říkáte, že stromy si berou vodu z hlubších vrstev. Já neříkám nic jiného.
Karel Zvářal
20.11.2025 16:50 Reaguje na Jiří SvobodaCo se týče diskusí o klimatu a opatření kolem toho, nikdo mě nenapadl kvůli půlce jedné větičky tak často jako vy. Kdybych měl požadovat pokaždé omluvu, připadal bych trapně. Tady je místo si vše vyříkat, i za cenu častých nedorozumění z posunu významu, většinou, žel, záměrnému.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.11.2025 09:06 Reaguje na Karel ZvářalTeď mi zase bez důkazu podsouváte půl větvičky! Přestaňte s tím!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.11.2025 17:44 Reaguje na Jiří SvobodaOno zadržení, ale hlavně nejprve zadržení a pak hlavně postupné uvolňování. Naplněný mokřad opravdu už nemůže absorbovat. Rybník sice vodu taky zadrží nicméně odpařuje. A pokud přítok je nižší než odpar, potok pod rybníkem vyschne. Oni totiž kapři (majitelé) si svůj rybník nevypustí. To je rozdíl od polderu a hlavně mokřadu, kde se neřídí odtok.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 08:50 Reaguje na Slavomil VinklerJe ale třeba uvést, že na plochu mokřadu naprší mnohem méně, než se z něj odpaří. Tudíž má negativní vodní bilanci. Ale to se v "lepších společnostech" nesmí říkat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.11.2025 12:12 Reaguje na Jiří SvobodaRybník určitě odpaří. Mokřad podle typu, ale o to ani tak nejde. Mokřad umožní akumulaci z okolí, zdržení, zasakování a postupný odtok, neb nemá na rozdíl od rybníka odtok, stavidlo který se v případě vodní nouze uzavře.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 16:11 Reaguje na Slavomil VinklerV případě přívalového deště nedokáže mokřad navýšit svou hladinu. Pokud by rybník měl odtok do jistí výšky nějak omezen, fungoval by správně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.11.2025 19:20 Reaguje na Jiří SvobodaTak znovu. Rybník nemá povinnost udržovat minimální odtok, jako to ukládá manipulační řád u přehrady. Takže v případě sucha vysuší tok za rybníkem.
Při nadměrných srážkách naopak rychle přeteče. Lepší mokřad tedy mokrá louka obvykle brzdí odtok daleko více než rybník.
Odpovědět
Při nadměrných srážkách naopak rychle přeteče. Lepší mokřad tedy mokrá louka obvykle brzdí odtok daleko více než rybník.
JS
Jiří Svoboda
21.11.2025 09:03 Reaguje na Slavomil VinklerJá neříkám, že dnes rybník funguje správně. Já navrhuji jednoduché opatření, které by mohlo pomoci, aby rybník fungoval lépe - udělat omezený průtok výpustí až do navýšení hladiny třeba o 1-2m a pak by to holt volně přetékalo.
Když by měl mokřad takto stejně regulovaný odtok, mohl by také takto fungovat. Jenže to tak běžně není a ani nevyužije kapacitu vsakování jako suchá půda.
Odpovědět
Když by měl mokřad takto stejně regulovaný odtok, mohl by také takto fungovat. Jenže to tak běžně není a ani nevyužije kapacitu vsakování jako suchá půda.
Jakub Graňák
20.11.2025 07:11 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.ctpz.cz/vyzkum/vyznam-mokradu-v-zemedelske-krajine-868
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 09:04 Reaguje na Jakub Graňák"Schopnost mokřadů vypařovat značné množství vody má významný vliv na utváření klimatu."
Není v tom jistá sobeckost vůči okolí, kde pak ta voda (hlavně v sušší budoucnosti) může chybět a krajina bude o to více vysušena a zmítána horkem?
Podle mého je třeba rozlišovat trvalé mokřady napájené vodotečí, které nevyschnou, mají tudíž v podstatě nulovou akumulační schopnost a proto vedou k zintenzivnění povodní, a těmi dočasnými jako jsou průlehy, které opravdu dělají to, co je potřeba - představují významnou retenci při přívalovém dešti a hodně vody zasáknou.
Odpovědět
Není v tom jistá sobeckost vůči okolí, kde pak ta voda (hlavně v sušší budoucnosti) může chybět a krajina bude o to více vysušena a zmítána horkem?
Podle mého je třeba rozlišovat trvalé mokřady napájené vodotečí, které nevyschnou, mají tudíž v podstatě nulovou akumulační schopnost a proto vedou k zintenzivnění povodní, a těmi dočasnými jako jsou průlehy, které opravdu dělají to, co je potřeba - představují významnou retenci při přívalovém dešti a hodně vody zasáknou.
Karel Zvářal
20.11.2025 09:09 Reaguje na Jiří SvobodaPoslyšte, "nesobecký technokrate", co kdybyste místo mudrování uvedl, jak si přizpůsobení na sucho/klimazměnu představujete?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 11:52 Reaguje na Karel ZvářalVždyť to píšu - maximum průlehů, které tu přívalovou vodu účinně zadrží, podstatná část se jí zasákne a relativně málo se vypaří.
Tam kde musí být zpevněná plocha či ze střech, zasakovat. To je důležité pro města. Stromy pak budou mít dost vláhy - spodní vody.
A už přestaňte s těmi urážkami a věnujte se věcné argumentaci.
Odpovědět
Tam kde musí být zpevněná plocha či ze střech, zasakovat. To je důležité pro města. Stromy pak budou mít dost vláhy - spodní vody.
A už přestaňte s těmi urážkami a věnujte se věcné argumentaci.
Karel Zvářal
20.11.2025 13:36 Reaguje na Jiří SvobodaPořád zapomínáte na tu ekologii, kvůli které sem chodíme. Ta nádrž by měla být stabilní, aby sloužila organismům vázaným na vodu a jako stálý zdroj vlhkosti+/rosy..
Průleh někde v suchém svahu nad často zaplavovanou obcí, který vodu z přívalu zadrží-zpomalí. Voda ve městě je snad jasná, tam jsem nikdy nic nenamítal.
Odpovědět
Průleh někde v suchém svahu nad často zaplavovanou obcí, který vodu z přívalu zadrží-zpomalí. Voda ve městě je snad jasná, tam jsem nikdy nic nenamítal.
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 16:18 Reaguje na Karel ZvářalZáleží na tom, oč jde. Mně se nelíbí, že jsou mokřady klamně vydávány za protipovodňová opatřeni.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.11.2025 17:15 Reaguje na Jiří SvobodaMokřad dovede zadržet tolik vody, jako žádné jiné místo v "tuctové" krajině. Citace z W.:
"Mokřady plní důležité funkce v krajině – jinými slovy poskytují ekosystémové služby. Tou asi nejzřetelnější je schopnost zadržet v krajině vodu – kupříkladu mokřad o ploše pouhých 10 m2 dokáže zadržet až 9000 litrů vody..."
Jste zde asi jediný, kdo proti mokřadům tak usilovně brojí, většina naštěstí to vidí reálně.
Odpovědět
"Mokřady plní důležité funkce v krajině – jinými slovy poskytují ekosystémové služby. Tou asi nejzřetelnější je schopnost zadržet v krajině vodu – kupříkladu mokřad o ploše pouhých 10 m2 dokáže zadržet až 9000 litrů vody..."
Jste zde asi jediný, kdo proti mokřadům tak usilovně brojí, většina naštěstí to vidí reálně.
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 00:22 Reaguje na Karel ZvářalNemám nic proti mokřadům pokud se to s nimi nepřehání a nevydávají se za něco jiného než čím ve skutečnosti jsou. No a hnohde to jsou pouze množírny komárů. Řekl bych, že ten váš příklad se vám moc nepovedl pane Zvářal. Vy dokážete zadržet v mokřadu až 9000 l vody . Bravo. No já na stejné 10m2 ploše při pouhé metrové hloubce výkopu zadržím 10000 litrů. No a pokud vykopu 2 metry tak to bude 20000 litrů ..... Zadržím tedy na stejné ploše o 11000 litrů vody víc. Co vy na to pane Zvářal? Jo, jo, matematiku neočurá ani ekolog vašeho formátu.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.11.2025 11:57 Reaguje na Jarek SchindlerNjn, Šindlerovic trol beze mě nemůže být:-) Mokřad není vana, sytí vydatně vodou i okolní půdu.
Jak je možné, že nádrž s plochou dna 50cm2 obsahuje 1000cm3?... Ten údaj možná vznikl nesprávným překladem, zajisté to není běžný jev, ale extrém. Např z Pantanalu, kde hladina během roku silně kolísá. Pro čecháčka těžko představitelné...
Odpovědět
Jak je možné, že nádrž s plochou dna 50cm2 obsahuje 1000cm3?... Ten údaj možná vznikl nesprávným překladem, zajisté to není běžný jev, ale extrém. Např z Pantanalu, kde hladina během roku silně kolísá. Pro čecháčka těžko představitelné...
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 14:14 Reaguje na Karel Zvářal Někdo ty vaše nesmysly musí opravit. A když se k tomu nikdo nemá. Zase jste úplně vedle a já se musím smát. Proč by se do nádobky s plochou dna 50 cm2 což je 5 x 10 cm ( na 1 litr vody snad nepotřebujeme nádrž) nemohlo vlést těch vašich 1000 cm3 vody. To snad je, byl a do budoucna pořád bude 1 dm3 a to je 1 litr a určitě to není žádný extrém. Jo Pantanal hlu.če.. Tohle snad nemá s nějakým překladem nic společného, vědče co nezvládne ani základní převod jednotek a malou násobilku.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.11.2025 14:56 Reaguje na Jarek SchindlerJasné, nula, která se se mnou hádá, že tryskové proudění je vlastně teplé... že horké spaliny z leteckých motorů jej nerozbíjejí...
10m2 je čára široká 10cm (hluboká řekněme 10cm) a dlouhá 100m. Vytvořte ji na vyschlé rašelinové louce (v létě) a choďte s konví. Budete překvapen, kolik pochůzek budete muset udělat, až se žlábek/"potůček" zaplní vodou-)
Odpovědět
10m2 je čára široká 10cm (hluboká řekněme 10cm) a dlouhá 100m. Vytvořte ji na vyschlé rašelinové louce (v létě) a choďte s konví. Budete překvapen, kolik pochůzek budete muset udělat, až se žlábek/"potůček" zaplní vodou-)
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 16:17 Reaguje na Karel ZvářalVy nebudete pouze na mozek ale i na játra. Já píši o vašem "obdivuhodném matematickém talentu" a podivuhodném převodu jednotek. Pantanal už nestačí, nyní tedy jet stream? Nemám čas hledat nesmysly a tak se budu držet toho co mám před sebou a o čem byla zatím řeč. Pavedec asi neví, že plocha nikdy nebude čarou a pokud uvádí m2 stačí mu dva rozměry (délka a šířka). Proč tedy hloubka? Hlavně ale žádný žlábek pokud tedy chci naplnit ten žlábek vodou , není o m2 ale vždy o m3 pavědče. Jen se kruťte, je zajímevé sledovat co za nesmysly jste schopen vyplodit.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.11.2025 16:30 Reaguje na Jarek SchindlerJasné, nulo, to jako myslíte, že když zopakujete, co jsem napsal, že jste to tím vyvrátil???
Odpověděl jste si sám hned v prvním vstupu: neznáte třetí rozměr (hloubku substrátu, resp. vzestup hladiny - v původním textu nespecifikováno) a pouštíte se na tenký led spekulací!-)
10m2 je povrch vodní hladiny s 10m3 vysokých 1m.
Jenom vůl, který nezná bližší údaje, se začne hádat a urážet, že to není možné. Odkopal jste se již tolikrát, že to nemá cenu počítat, ale pokaždé potvrzujete lidové rčení "Z choré hlavy na zdravou". Ubožáku!
Odpovědět
Odpověděl jste si sám hned v prvním vstupu: neznáte třetí rozměr (hloubku substrátu, resp. vzestup hladiny - v původním textu nespecifikováno) a pouštíte se na tenký led spekulací!-)
10m2 je povrch vodní hladiny s 10m3 vysokých 1m.
Jenom vůl, který nezná bližší údaje, se začne hádat a urážet, že to není možné. Odkopal jste se již tolikrát, že to nemá cenu počítat, ale pokaždé potvrzujete lidové rčení "Z choré hlavy na zdravou". Ubožáku!
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 18:55 Reaguje na Karel Zvářal Proč bych měl znát váš třetí rozměr když Vy sám mluvíte o m2. Voda má, tedy jestli to nevíte jednu vlastnost. 1 litr vody je vždy 1 dm3 a tak abyste někde tu vodu zachytil musíte na ní mít odpovídající prostor. Já mluvím o metrovém výkopu na ploše 10m2 v kterém se těch 10000 m3 vody schová. Kde ale schováte vy těch 9000 litrů vody? Jen vůl se pouští do sporu o věci u kterých evidentně neví o čem mluví a Pantanal či další kličky vám to nezachrání. Vy plácáte nesmysly ale já se odkopal. Ste směšný.
Odpovědět
JS
JS
Jiří Svoboda
21.11.2025 09:11 Reaguje na Karel ZvářalJe přece rozdíl, kolik je tam trnale uloženo vody a kolik tam může vody přibýt při přívalovém dešti. To je při přívalovám dešti to podstatné.
Vy máte úžasnou schopnost argumentovat mimo mísu.
Odpovědět
Vy máte úžasnou schopnost argumentovat mimo mísu.
Jakub Graňák
21.11.2025 10:29 Reaguje na Jiří SvobodaObjem vody uložené v mokřadu v průběhu času kolísá, tudíž i objem vody jež může přibýt kolísá a je to zcela přirozené a v naprostém pořádku. Kupříkladu loňská povodeň - myslíte si, že by byl průběh povodně stejný, kdyby nebyly všechny mokřady v oblasti vysušené na troud?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.11.2025 11:46 Reaguje na Jakub GraňákProsím rozlišujte mezi mokřady napájenými vodotečemi, které mají přítok a odtok prakticky ve stejné výšce a moc toho nezadrží a v podstatě vysychavými průlehy, které zjevně uvádíte a které svou funkci plní na 1*. A čím déle je ten průleh víceméně suchý, tím lépe plní svou funkci - je lépe připraven na příval a méně odpařuje, větší podíl vody zasákne.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.11.2025 14:33 Reaguje na Jiří SvobodaMoc jste si toho z výše uvedeného odkazu neodnesl...
Od r 1950 zaniklo v tuzemsku 900 000 ha vodních ploch (mokřadů, pramenišť, rybníků...) - vodních ploch, které sloužily biotě - i zviřátka a kytičky totiž musí pít. Vodních ploch, jejichž kapacitu můžeme bez uzardění odhadovat v miliardách kubíků, proto nám vysychá krajina. Sobeckost a především nehoráznou drzost až zhovadilost vidím v popírání devastačního vlivu vysoušení krajiny v minulých dekádách na její vodní režim. A pak také v ostrakizaci těch, co se s touto neutěšenou situací pokoušejí něco dělat. Si fakt spolu s místní legendou myslíte, že zachráníte tuzemskou krajinu před vyschnutím stavbou přehrad a kanalizací vodotečí? Nebo ji natřete na bílo?
Co jiného je průleh, než periodicky zaplavovaná , či vodou nasycená plocha čili mokřad? Dokonce i po stránce fytocenologické...
Odpovědět
Od r 1950 zaniklo v tuzemsku 900 000 ha vodních ploch (mokřadů, pramenišť, rybníků...) - vodních ploch, které sloužily biotě - i zviřátka a kytičky totiž musí pít. Vodních ploch, jejichž kapacitu můžeme bez uzardění odhadovat v miliardách kubíků, proto nám vysychá krajina. Sobeckost a především nehoráznou drzost až zhovadilost vidím v popírání devastačního vlivu vysoušení krajiny v minulých dekádách na její vodní režim. A pak také v ostrakizaci těch, co se s touto neutěšenou situací pokoušejí něco dělat. Si fakt spolu s místní legendou myslíte, že zachráníte tuzemskou krajinu před vyschnutím stavbou přehrad a kanalizací vodotečí? Nebo ji natřete na bílo?
Co jiného je průleh, než periodicky zaplavovaná , či vodou nasycená plocha čili mokřad? Dokonce i po stránce fytocenologické...
JS
Jiří Svoboda
20.11.2025 16:31 Reaguje na Jakub GraňákKlimatické změna nám přinese více přívalových dešťů a větší sucha. Musíme proto s vodou začít hospodařit jinak než dříve. Méně jí odpařovat a více zasakovat, aby měla zeleň z čeho čerpat, maximálně zadržet vodu z přívalových dešťů. To vidím jako prioritu.
Když vidím, že tato priorita není v nějakých případech reálně naplňována, protestuji.
Odpovědět
Když vidím, že tato priorita není v nějakých případech reálně naplňována, protestuji.
Jakub Graňák
20.11.2025 16:53 Reaguje na Jiří SvobodaAno, méně odpařovat a více zasakovat... a jak jistě víte, tak čím větší plocha... tím větší zásak, tudíž návrat výměry vodních ploch minimálně na úroveň před r. 1950 je jedinou cestou (pokud to tedy myslíte dobře s přírodou a ne jen s vlastním teřichem) jak se nadcházejícím změnám bránit, viz: https://www.ctpz.cz/vyzkum/vyznam-mokradu-v-zemedelske-krajine-868
Přikládám tuzemskou definici mokřadu, abych vyvrátil Vaši chybnou teorii o mokřadu jako faktoru zvyšujícím intenzitu povodní: Ministerstvo životního prostředí (České republiky) pak doplňuje že „pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska“
Odpovědět
Přikládám tuzemskou definici mokřadu, abych vyvrátil Vaši chybnou teorii o mokřadu jako faktoru zvyšujícím intenzitu povodní: Ministerstvo životního prostředí (České republiky) pak doplňuje že „pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska“
JS
Jiří Svoboda
21.11.2025 09:28 Reaguje na Jakub GraňákPrvní věta po ty 3 tečky je OK, pak si ale protiřečíte.
To je všechno hezké, šermovat definicemi. Ale mně jde o to, aby ta krajina dobře fungovala i za 50 let, kdy se klimatické podmínky značně změní. Všechny ty mokřady odpaří spoustu vody, která pak bude chybět stromům a vodotečím. Mořady jdou tedy proti stromům + vodotečím
Budeme v budoucnu mít asi stejně vody jako dnes, bude ale tepleji a voda bude více poskytována v přívalech. Musíme proto změnit poměr odparu a vsaku ve prospěch vsaku a tím také stabilizovat toky, které budou více napájeny naakumulovanou podzemní vodou. V tomto ohledu jsou mokřady kontraproduktivní.
Odpovědět
To je všechno hezké, šermovat definicemi. Ale mně jde o to, aby ta krajina dobře fungovala i za 50 let, kdy se klimatické podmínky značně změní. Všechny ty mokřady odpaří spoustu vody, která pak bude chybět stromům a vodotečím. Mořady jdou tedy proti stromům + vodotečím
Budeme v budoucnu mít asi stejně vody jako dnes, bude ale tepleji a voda bude více poskytována v přívalech. Musíme proto změnit poměr odparu a vsaku ve prospěch vsaku a tím také stabilizovat toky, které budou více napájeny naakumulovanou podzemní vodou. V tomto ohledu jsou mokřady kontraproduktivní.
Jakub Graňák
21.11.2025 10:21 Reaguje na Jiří SvobodaProtiřečíte si Vy. Již jsem Vám výše vysvětlil, že průleh není ničím jiným, než než uměle vytvořeným mokřadem z definice toho slova. Tudíž vztáhnu-li to na vaše vyjádření je i průleh mokřadem a odpaří spoustu vody.
Je potřeba si nejprve uvědomit jak je vodní režim krajiny nastaven nyní: minimum vodních ploch za celou historii země a vše nastaveno na minimální odpar a zásak a naopak maximální odtok... tudíž ta nejhorší možná varianta. Jako by jste si vypustil vodu z chladiče a divil se, že se Vám v každém kopci přehřívá auto.
Mechanismus jímž mokřad přispívá ke zlepšení vodní bilance popsán v odkazu, který jsem už dvakrát přiložil.
Odpovědět
Je potřeba si nejprve uvědomit jak je vodní režim krajiny nastaven nyní: minimum vodních ploch za celou historii země a vše nastaveno na minimální odpar a zásak a naopak maximální odtok... tudíž ta nejhorší možná varianta. Jako by jste si vypustil vodu z chladiče a divil se, že se Vám v každém kopci přehřívá auto.
Mechanismus jímž mokřad přispívá ke zlepšení vodní bilance popsán v odkazu, který jsem už dvakrát přiložil.
JS
Jiří Svoboda
21.11.2025 12:07 Reaguje na Jakub GraňákPak je definice mokřadu pro naši diskusi irelevantní, protože jednotlivé útvary dostatečně nerozlišuje.
Zkuste raději kriticky přímo reagovat na mé komentéře a zjevně se lépe domluvíme.
Souhlasím s "minimum vodních ploch za celou historii země a vše nastaveno na minimální odpar a zásak a naopak maximální odtok... tudíž ta nejhorší možná varianta."
Tento stav je třeba s maximálním úsilím měnit ve prospěch zásaku a snížení odtoku včetně jeho stabilizace zvýšením podílů pramenišť díky zintenzivnění zásaku. Rozhodně není pro budoucnost dobré odpařovat vodu tam, kde jsou klimatické podmínky vyhovující (ve vyšších polohách). To vše dobře řeší jen průlehy. Je smysluplnější odpařovat vodu přes stromy než přes bažiny. Jistě, i ty jsou v jisté míře potřeba z důvodů zachování biodiverzity. Udržujme je, ale již je nepřidávejme.
Odpovědět
Zkuste raději kriticky přímo reagovat na mé komentéře a zjevně se lépe domluvíme.
Souhlasím s "minimum vodních ploch za celou historii země a vše nastaveno na minimální odpar a zásak a naopak maximální odtok... tudíž ta nejhorší možná varianta."
Tento stav je třeba s maximálním úsilím měnit ve prospěch zásaku a snížení odtoku včetně jeho stabilizace zvýšením podílů pramenišť díky zintenzivnění zásaku. Rozhodně není pro budoucnost dobré odpařovat vodu tam, kde jsou klimatické podmínky vyhovující (ve vyšších polohách). To vše dobře řeší jen průlehy. Je smysluplnější odpařovat vodu přes stromy než přes bažiny. Jistě, i ty jsou v jisté míře potřeba z důvodů zachování biodiverzity. Udržujme je, ale již je nepřidávejme.
Jakub Graňák
21.11.2025 16:19 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, evidentně jste ten odkaz nečetl, tudíž ještě jednou - před 70 lety jsme na území tohoto státu měli 1 300 000 ha mokřadů, dnes máme 300 000 ha - čtvrtinu a zničeno přes 90 veškerých pramenišť. Na zem. půdě byl podíl vodních ploch 10 %, dnes 0,1 % - to není ani na přežití té biodiverzity.
A opět odpar je důležitý, chladí krajinu - bez odparu tu všichni zdechnem horkem.
A ještě dotaz - myslíte si, že bychom na tom byli hůře pokud by těch 900 000 ha nebylo vysušeno a 90 % prameničť zničeno?
Odpovědět
A opět odpar je důležitý, chladí krajinu - bez odparu tu všichni zdechnem horkem.
A ještě dotaz - myslíte si, že bychom na tom byli hůře pokud by těch 900 000 ha nebylo vysušeno a 90 % prameničť zničeno?
JS
Jiří Svoboda
24.11.2025 12:46 Reaguje na Jakub GraňákAle vy pořád nechápete, že v budoucnosti si tolik zavodněné plochy prostě nemůžeme dovolit? Už jenom proto, že nám ta prameniště kvůli změně klimatických podmínek vyschnou, neboť spousta vody se odpaří a na prameniště již nezbude.
To, co fungovalo před 50 lety, nebude fungovat za 50 let. V tom je logika toho odkazovaného článku (návrat k původnímu stavu) zcestná.
Odpovědět
To, co fungovalo před 50 lety, nebude fungovat za 50 let. V tom je logika toho odkazovaného článku (návrat k původnímu stavu) zcestná.
Jakub Graňák
25.11.2025 12:22 Reaguje na Jiří SvobodaŽádná pramaniště nevyschnou... už jsou dávno suchá... vlivem nevhodného hospodaření s mokřadními plochami.
Dole pod článkem máte výčet literatury - chcete tvrdit, že tomu rozumíte líp než všichni ti citovaní odborníci?
Odpovědět
Dole pod článkem máte výčet literatury - chcete tvrdit, že tomu rozumíte líp než všichni ti citovaní odborníci?
JS
Jiří Svoboda
26.11.2025 09:28 Reaguje na Jakub GraňákA co kdybyste raději věcně vyvracel mé argumenty místo šermováním "odborníky z mokřadové bubliny".
Odpovědět
Jakub Graňák
25.11.2025 12:25 Reaguje na Jiří SvobodaUdělejte si pokus: dejte na sporák dva hrnce. Do jednoho dejte vodu a do druhého nedejte nic - který se dřív spálí?
Jednodušeji už to fakt vysvětlit nejde.
Odpovědět
Jednodušeji už to fakt vysvětlit nejde.
JS
Jiří Svoboda
26.11.2025 09:34 Reaguje na Jakub GraňákProblém je, že ta voda do toho prvního hrnce bude chybět někde jinde. Evidentně vám chybí pochopení zákona zachování hmoty.
Ten váš příklad jasně ukazuje nesmyslnost té vaší mokřadní teorie. Jeden hrnec ochráním ale druhý obětuji/spálím.
Odpovědět
Ten váš příklad jasně ukazuje nesmyslnost té vaší mokřadní teorie. Jeden hrnec ochráním ale druhý obětuji/spálím.
Jakub Graňák
26.11.2025 14:41 Reaguje na Jiří SvobodaA kdepak ta voda nalitá do toho prvního hrnce bude chybět? Buďte konkrétní... Pokud ji nenalijete do toho hrnce tak bez užitku odteče - tak je nyní nastaven systém.
Zjevně jsem Vás přecenil s jednoduchým příkladem, tudíž přikládám: https://vodnihospodarstvi.cz/neprimy-a%E2%80%AFprimy-termodynamicky-vliv-mokradu-klima/ - snad už konečně pochopíte, jak krátkozrace uvažujete.
Odpovědět
Zjevně jsem Vás přecenil s jednoduchým příkladem, tudíž přikládám: https://vodnihospodarstvi.cz/neprimy-a%E2%80%AFprimy-termodynamicky-vliv-mokradu-klima/ - snad už konečně pochopíte, jak krátkozrace uvažujete.
JS
Jiří Svoboda
1.12.2025 11:15 Reaguje na Jakub GraňákPokud ji nenaliji do toho hrnce, mohu ji zasáknout a posílím lesy a prameniště. To, že musí bez užitku odtéci, je vaše bludná představa.
Cituji z doporučeného článku: "Mokřady působí přímo na lokální klima tak, že během dne své okolí chladí výparem vody (evapotranspirací) a v noci se skupenské teplo uvolňuje při kondenzaci vodní páry zpět na vodu." To je kvalitativně pravda, ale kvantitativně je ten odpar mnohem větší než kondenzace. Pokud se ty kvantity nezohledňují, je to jen žvanění.
Odpovědět
Cituji z doporučeného článku: "Mokřady působí přímo na lokální klima tak, že během dne své okolí chladí výparem vody (evapotranspirací) a v noci se skupenské teplo uvolňuje při kondenzaci vodní páry zpět na vodu." To je kvalitativně pravda, ale kvantitativně je ten odpar mnohem větší než kondenzace. Pokud se ty kvantity nezohledňují, je to jen žvanění.
Karel Zvářal
25.11.2025 20:36 Reaguje na Jiří SvobodaPořád nechápete PRINCIP mokřadů, jakožto stabilizátorů vodního režimu. Po uježděném poli či po asfaltu dešťová voda rychle odteče do potoků a řek, ale v krajině jí mnoho nezbude. Mokřad vodu zadrží jako houba a POSTUPNĚ uvolňuje - i pro vodní toky!
Budovat mokřad není projevem sobectví, ale vodního inženýrství, kdy při srážkách vytvořené zásoby pomalu mokřad uvolňuje - až do svého vyschnutí... a budoucího nasycení! Říká se tomu koloběh vody v přírodě.
Odpovědět
Budovat mokřad není projevem sobectví, ale vodního inženýrství, kdy při srážkách vytvořené zásoby pomalu mokřad uvolňuje - až do svého vyschnutí... a budoucího nasycení! Říká se tomu koloběh vody v přírodě.
JS
Jiří Svoboda
26.11.2025 09:39 Reaguje na Karel ZvářalAle při tom mokřad spoustu vody odparem ztratí. Tu vodu je mnohem vhodnější odpařovat přes stromy. Hledejme řešení, jak toho co nejefektivněni docílit.
Z lesů také voda pramení a stabilizuje toky.
Odpovědět
Z lesů také voda pramení a stabilizuje toky.
Karel Zvářal
26.11.2025 10:28 Reaguje na Jiří SvobodaJsem proti snaze vytvářet mokřady tam, kde to nedává valného smyslu, tj především ve městech (skrze "chráněné" bobry) či v blízkosti komunikací (železnice, cesty). Na problematiku nahlížím komplexně, je třeba jak zvyšovat kvalitu, tj pestrost lesů, ale na vhodných místech obnovovat mokřady, viz např: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-cr-vytvorily-na-tachovsku-soustavu-tuni-a-vratily-do-krajiny-vodu#diskuse
kterýžto jste opomněl pohanět:-) Jde mi o různorodé biotopy. P.S. Voda se bude odpařovat vždy a všude.
Odpovědět
kterýžto jste opomněl pohanět:-) Jde mi o různorodé biotopy. P.S. Voda se bude odpařovat vždy a všude.
JS
Jiří Svoboda
26.11.2025 11:43 Reaguje na Karel ZvářalTo je hodně pitomoučké P.S.
Jde přece o kvantitativní srovnávání odparu a jak moc je účelné. Nic proti biotopům, ale nelze je forzírovat na úkor jiných podstatných aspektů. Nahlížejte na problematiku opravdu komplexně (jak se samochválíte)!
Odpovědět
Jde přece o kvantitativní srovnávání odparu a jak moc je účelné. Nic proti biotopům, ale nelze je forzírovat na úkor jiných podstatných aspektů. Nahlížejte na problematiku opravdu komplexně (jak se samochválíte)!
Karel Zvářal
26.11.2025 12:46 Reaguje na Jiří SvobodaOd "asfaltového holuba" to fakt sedne:-) Nejdůležitější rezervoár vody je půda, o které zde píši opakovaně, jen hlupákům to musím připomínat znovu a znovu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.12.2025 11:21 Reaguje na Karel ZvářalA copak tvrdím něco jiného? Pro zachycení dešťové vody ale nesmí být ta půda nasycena vodou... Jinak ta voda bez užitku odteče a ve velkém množství může nadělat i škody.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 00:34 Reaguje na Jiří SvobodaMůžu vědět kam se nám ztratí ta odpařená voda? Ona snad z krajiny zmizí? Není pravda že odpařující se voda snižuje teplotu? Jak chcete docílit většího zasakování vody? Vše má přece své hranice, své limity. Poslední povodně v Jeseníkách byly právě z důvodu, že voda už nedokázala nikam zasáknout.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.11.2025 09:37 Reaguje na Jarek SchindlerOdpařená voda odputuje převážně do Ruska.
Máte-li průleh, ten je po většinu doby suchý a příliš neodpařuje. Po silném dešti se naplní a za několik dní/týdnů se voda vsákne a je zase suchý. Pokud by bylo dost průlehů o dostatečné kapacitě, pak při přívalovém dešti hodně vody zadrží a výrazně zmenší povodeň níže. Prakticky veškerou vodu průlehy postupně zasáknou. To je optimální způsob zadržování vody v krajině, který zužitkuje i přívalové deště.
Odpovědět
Máte-li průleh, ten je po většinu doby suchý a příliš neodpařuje. Po silném dešti se naplní a za několik dní/týdnů se voda vsákne a je zase suchý. Pokud by bylo dost průlehů o dostatečné kapacitě, pak při přívalovém dešti hodně vody zadrží a výrazně zmenší povodeň níže. Prakticky veškerou vodu průlehy postupně zasáknou. To je optimální způsob zadržování vody v krajině, který zužitkuje i přívalové deště.
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 13:46 Reaguje na Jiří SvobodaNo a u nás se další ráno objeví ve formě rosy nebo mlhy zase voda odpařená o kousek víc na západ nebo jak kde převažuje vítr, že. Dost průlehů o dostatečné kapacitě znamená, že to neudšláte v horských udolích protože tam nemáte prostor a níž zas zaberete nesmyslně moc půdy která nebude mít pomalu další využití. Ono to zapršení , zaplavení, vsak a vyschnutí asi není otázkou týdne. A zase, zasaknou tam kde k tomu mají prostor. Poslední povodně v Jeseníkách byly o tom , že voda už neměla kam zasakovat. takže zabahníte krajinu a většina vody stejně rychle odteče.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.11.2025 12:36 Reaguje na Jarek SchindlerTa rosa je v podstatě jen důsledek kolísání přízemní teploty kolem rosného bodu. Ta rozhodně nepronikne do hlubších vrstev půdy.
Jasně, ale když si uměle krajinu v horách ještě více trvale zabahníte, tuplem méně zasáknete.
Pro horské oblasti by bylo řešením dělat na tocích hrázky s omezeným odtokem, kterými voda běžně proteče, ale při velkém dešti hladina nad hrázkou nastoupá.
Odpovědět
Jasně, ale když si uměle krajinu v horách ještě více trvale zabahníte, tuplem méně zasáknete.
Pro horské oblasti by bylo řešením dělat na tocích hrázky s omezeným odtokem, kterými voda běžně proteče, ale při velkém dešti hladina nad hrázkou nastoupá.
Karel Zvářal
20.11.2025 14:33Nejlepší opatření proti přívalové vodě bylo provedeno již dříve (zatravnění a pastva). Bez pole nemají meliorace význam, takže přerušení trubek odváděnou vodu zadrží na místě. To zatravnění je účinné opatření proti erozi, ale také pro tvorbu rosy, neb na holé zemi či na kukuřici se netvoří. Jsou to sice "detaily", ale i ony spolurozhodují za celkové vodní i energetické bilanci lokality regionu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.11.2025 18:05 Reaguje na Karel ZvářalPokud nepovažujete MELORACE POUZE ZA ODVODNĚNÍ, tak asi víte, že
mají i opačný smysl, než POUZE ODVODŇOVAT. V mém okolí jsou pole
meliorována jako pozůstatek po rybnících vysušených v 19. století.
Drenážní trubky jsou zaústěny do stružek mezi poli s hradítky,
aby bylo možno regulovat množství vody v půdním profilu. Při
nadměrné vlhkosti se hradítka otvíraly, za sucha zavíraly a voda
ve stružkách se doplňovala z řeky Olše. To se praktikovalo ještě
v osmdesátých letech, ale od té doby pokračuje zanášení trubek
i kanálů.
Jinak víte, že voda, která odtéká z půdy drenáží nepůsobí erozi
jako ta voda stékající po povrchu? Já takové drenáže mám na
zahradě a po lijáku odvádějí průzračnou vodu bez ornice, kterou
splachuje voda tekoucí po povrchu. Nadměrná voda, která odteče
spodem drenáží neodnáší po povrchu ornici, jako na poli bez
drenáží. Meliorace nedělali žádní pitomci, aby plýtvali prací
a prostředky na něco zbytečného a přemýšleli, jak vylepšit
půdu regulací vodního sloupce na ideální podmínky pro růst
rostlin a jejího zpracování technikou. Na těch polích s těmi
hradítky regulovali vlhkost půdy pro zemědělské práce bez
čekání, až půda sama vyschne a půjde orat, vláčet, sít a nebo
sklízet. Pole meliorovali už Mezopotámci, Egypťané a rýžová
pole v Asii a nebo i ta v Itálii jsou díla regulující stav
vody. Bez regulace by nešla rýže sázet a ani sklízet. Nikdo
jim nezakazuje vodu před sázením a sklizní vypustit stejně,
jako nikdo nezakazuje rybářům vypustit před výlovem rybník.
U polí by to mělo být taky tak, aby mohl zemědělec před
sklizní pole vysušit a po zasetí třeba zase zavodnit. Na
tu náhodu, zda bude sucho a nebo naopak mokro nesmí dobrý
hospodář spoléhat a musí vytvářet rostlinám ideální podmínky.
Já to tak dělám celý život a nevím co je eroze, přemokření
a nebo sucho, pokud to není extrém. Kdo nedělá nic, tak se
diví jak přemokření, tak suchu. Nicnedělání je sice levné
a pohodlné v ideálních podmínkách, ale když nejsou, tak je
tu pláč kvůli přemokření a nebo naopak suchu. Kousek za
domem je pole, které chtěl vlastník rozprodat na parcely,
ale nedostal povolení a nechává pole v pachtu polského
zemědělce. Drenáže jsou roky nefunkční, pole hnojí pouze
chemicky a odváží slámu a veškerou biomasu z kukuřice.
Když přijdou lijáky, tak po poli tečou potoky se zbytky
humusu místo zasakování a odtoku čisté vody drenážemi. A
následky? Majitel domu pod tím polem musel na vlastní
náklady vybudovat ochranný val a voda s ornicí odtéká
přes polní cestu do bývalé pískovny. Toto je výsledek
NICNEDĚLÁNÍ v praxi.
Odpovědět
mají i opačný smysl, než POUZE ODVODŇOVAT. V mém okolí jsou pole
meliorována jako pozůstatek po rybnících vysušených v 19. století.
Drenážní trubky jsou zaústěny do stružek mezi poli s hradítky,
aby bylo možno regulovat množství vody v půdním profilu. Při
nadměrné vlhkosti se hradítka otvíraly, za sucha zavíraly a voda
ve stružkách se doplňovala z řeky Olše. To se praktikovalo ještě
v osmdesátých letech, ale od té doby pokračuje zanášení trubek
i kanálů.
Jinak víte, že voda, která odtéká z půdy drenáží nepůsobí erozi
jako ta voda stékající po povrchu? Já takové drenáže mám na
zahradě a po lijáku odvádějí průzračnou vodu bez ornice, kterou
splachuje voda tekoucí po povrchu. Nadměrná voda, která odteče
spodem drenáží neodnáší po povrchu ornici, jako na poli bez
drenáží. Meliorace nedělali žádní pitomci, aby plýtvali prací
a prostředky na něco zbytečného a přemýšleli, jak vylepšit
půdu regulací vodního sloupce na ideální podmínky pro růst
rostlin a jejího zpracování technikou. Na těch polích s těmi
hradítky regulovali vlhkost půdy pro zemědělské práce bez
čekání, až půda sama vyschne a půjde orat, vláčet, sít a nebo
sklízet. Pole meliorovali už Mezopotámci, Egypťané a rýžová
pole v Asii a nebo i ta v Itálii jsou díla regulující stav
vody. Bez regulace by nešla rýže sázet a ani sklízet. Nikdo
jim nezakazuje vodu před sázením a sklizní vypustit stejně,
jako nikdo nezakazuje rybářům vypustit před výlovem rybník.
U polí by to mělo být taky tak, aby mohl zemědělec před
sklizní pole vysušit a po zasetí třeba zase zavodnit. Na
tu náhodu, zda bude sucho a nebo naopak mokro nesmí dobrý
hospodář spoléhat a musí vytvářet rostlinám ideální podmínky.
Já to tak dělám celý život a nevím co je eroze, přemokření
a nebo sucho, pokud to není extrém. Kdo nedělá nic, tak se
diví jak přemokření, tak suchu. Nicnedělání je sice levné
a pohodlné v ideálních podmínkách, ale když nejsou, tak je
tu pláč kvůli přemokření a nebo naopak suchu. Kousek za
domem je pole, které chtěl vlastník rozprodat na parcely,
ale nedostal povolení a nechává pole v pachtu polského
zemědělce. Drenáže jsou roky nefunkční, pole hnojí pouze
chemicky a odváží slámu a veškerou biomasu z kukuřice.
Když přijdou lijáky, tak po poli tečou potoky se zbytky
humusu místo zasakování a odtoku čisté vody drenážemi. A
následky? Majitel domu pod tím polem musel na vlastní
náklady vybudovat ochranný val a voda s ornicí odtéká
přes polní cestu do bývalé pískovny. Toto je výsledek
NICNEDĚLÁNÍ v praxi.
Karel Zvářal
20.11.2025 18:47 Reaguje na Břetislav MachačekVyložil jste si to po svém, měl jsem na mysli "návrat pastvy" jako optimální management pod/horské krajiny. Než dovážet tuhé hovězí (zebu) z J.Ameriky, raději vyvážejme kvalitní surovinu (dnes nejčastěji limousin). Nesnáším pouhé mulčování, když porost jde využít ekonomicky. Afrika vysychá, svá stáda budou muset redukovat, proto mražené půlky a sušené mléko mají zajisté budoucnost. Louku nemusí síct místo vedle místa, když nechají mokřádek pod Šibeničákem přírodě, udělají jen a jen dobře.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.11.2025 11:29 Reaguje na Karel ZvářalJako bývalý zemědělec asi víte o rizicích pastvy
skotu a jiných hospodářských zvířat na zamokřených
pozemcích. Nejsou to pouze cizopasníci, ale i ty
nemoci šířící se močí a trusem kontaminovanou
vodou z těch mokřádků a kaluží. Taky tam hrozí
zlomení nohou zvířat při zapadnutí do bahna atd.
O to více musí chovatel hlídat zdravotní stav
zvířat a léčit je, pokud je nemá v úmyslu následně likvidovat jako zubry a pratury z "rezervací kopytníků" v kafilériích. Víte my kdysi pásli na cyklicky zaplavené louce na soutoku Odry a Olše,
ale až po opadnutí vody a povápnění a pobránování, aby se vápno zapravilo pod škraloup z naplaveného
bahna, kde mohli číhat ti cizopasníci. A to se
tehdy až tak moc nezkoumalo, jaké cizopasníky
zvířata mají, ale dnes se to zkoumá. Každopádně
je třeba využívat dary přírody i málo efektivní
pastvou, než pouze stájovým výkrmem. Kamarád
stále každoročně vypásá býčkem svoji louku a
pochvaluje si levné domácí mladé hovězí. Měl
jsem od něho kousek plecka a nostalgicky jsem
si vzpomněl na mladé hovězí z minulosti na
rozdíl od těch dnešních flaxů z přestárlých
krav a býků u kterých se čeká na ukončení
růstu, aby byla výtěžnost masa co největší.
Bývalý soused kdysi každý rok choval tele
na mléce pro rodinu pana primáře ze špitálu
a to byla teprve chuťovka!
To je to, co mi dnes vadí, že byla kdysi
využita kdejaká pastvina na produkci masa
a která byla rájem pro hmyz, ptáky a zajíce.
Každý si přišel na své a ta kvanta žampiónů
co tam byly! Místy bylo doslova bílo a dnes?
V lepším případě zmulčováno a v horším tam
roste kukuřice do bioplynky. HNUS!
Odpovědět
skotu a jiných hospodářských zvířat na zamokřených
pozemcích. Nejsou to pouze cizopasníci, ale i ty
nemoci šířící se močí a trusem kontaminovanou
vodou z těch mokřádků a kaluží. Taky tam hrozí
zlomení nohou zvířat při zapadnutí do bahna atd.
O to více musí chovatel hlídat zdravotní stav
zvířat a léčit je, pokud je nemá v úmyslu následně likvidovat jako zubry a pratury z "rezervací kopytníků" v kafilériích. Víte my kdysi pásli na cyklicky zaplavené louce na soutoku Odry a Olše,
ale až po opadnutí vody a povápnění a pobránování, aby se vápno zapravilo pod škraloup z naplaveného
bahna, kde mohli číhat ti cizopasníci. A to se
tehdy až tak moc nezkoumalo, jaké cizopasníky
zvířata mají, ale dnes se to zkoumá. Každopádně
je třeba využívat dary přírody i málo efektivní
pastvou, než pouze stájovým výkrmem. Kamarád
stále každoročně vypásá býčkem svoji louku a
pochvaluje si levné domácí mladé hovězí. Měl
jsem od něho kousek plecka a nostalgicky jsem
si vzpomněl na mladé hovězí z minulosti na
rozdíl od těch dnešních flaxů z přestárlých
krav a býků u kterých se čeká na ukončení
růstu, aby byla výtěžnost masa co největší.
Bývalý soused kdysi každý rok choval tele
na mléce pro rodinu pana primáře ze špitálu
a to byla teprve chuťovka!
To je to, co mi dnes vadí, že byla kdysi
využita kdejaká pastvina na produkci masa
a která byla rájem pro hmyz, ptáky a zajíce.
Každý si přišel na své a ta kvanta žampiónů
co tam byly! Místy bylo doslova bílo a dnes?
V lepším případě zmulčováno a v horším tam
roste kukuřice do bioplynky. HNUS!
Karel Zvářal
21.11.2025 11:41 Reaguje na Břetislav MachačekPředvčírem šel pořad o "biopalivech": bioplynky- srdce venkova, a když ukazovali, jak do kotle vkládají celý obří balík slámy (s důrazem na EKOLOGICKÉ zhodnocení), chtělo se mi blejt.
Bavíme se tu o mokřadech, ale že největší rezervoár vody, tj zem. půdu, šidíme a drancujeme, to těm "ekologům" jaksi nedochází... Debilismus kvete - a ještě se tím chlubí...
Odpovědět
Bavíme se tu o mokřadech, ale že největší rezervoár vody, tj zem. půdu, šidíme a drancujeme, to těm "ekologům" jaksi nedochází... Debilismus kvete - a ještě se tím chlubí...
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 00:46 Reaguje na Břetislav MachačekV tomto se s vámi shodnu. Meliorace jsou svým způsobem a většinou s minimálními úpravami, možným obrovským podzemním rezervoárem vody. Bohužel je to jen a jen o zravém rozumu a ne o nějaké eko hysterii. Jinak například s těmi rybáři se budeme možná ještě časem divit. Například od autora tohoto článku jsem " někde" četl, jak je neekologické vypouštět kvůli výlovu rybníky. Jiná "ekoložka" zase chtěla hnát majitele k soudu kvůli letnění rybníka. Ještě se máme na co těšit.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.11.2025 06:44 Reaguje na Jarek SchindlerTak ten zdravý rozum použijte a řekněte: co se stane např s řekou Odrou, když každý subjekt hospodařící v její nivě a na přítocích po vzoru Machačka pomocí hradítek vezme část vody? V Bohumíně budou čučet na vyschlou řeku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.11.2025 10:40 Reaguje na Jakub GraňákAby řeky nevysychaly a nebo se naopak nevylévaly
z koryt slouží nejen hradítka, ale hlavně přehrady,
které zadrží přívalové srážky a v době sucha DOTUJÍ
řeku zadrženou vodou, což nasycený mokřad nedokáže.
Zkuste doma pokus s mycí houbou v talíři s vodou
co houba zachytí po svém nasycení a zda po vylití vody z talíře ten talíř naplní vodou. Bude vodu
dál držet v sobě a talíř bude suchý stejně, jako
potok pod mokřadem. Jste schopen pochopit pokus
prováděný na ZŠ desetiletým dětem, aby pochopily
funkci mokřadu a nebo naopak pokus s nádržkou s
ventilem, kterou naplníte kbelíkem vody a ten
ventil pootevřete tak, aby voda pomalu odtékala
a sytila jako přehrada tok pod ní? Už nevím jak
polopatičtěji vám to vysvětlit, ale komu není
dáno, tak se nedá nic dělat! Na suché řeky čučí
tam, kde nemají zásoby vody v přehradách, ale
třeba v Praze měla Vltava v létě dostatek z
Vltavské kaskády. V Labi ale scházela ta z jeho
povodí, kde je přehrad schopných řeku dotovat
poskrovnu. Zásoba v přehradě je potřebná při
haváriích pro naředění jedů v řece a lze takto
zachránit kvanta ryb a jiných živočichů. Čím
naředí nárazově jedy v řece mokřady? NIČÍM !!!
Už chápete dnešní význam přehrad? Nebýt dnes
přehrady na pitnou vodu a ty co sytí je(Kružberk
doplňuje zásoba vody ze Slezské Harty), tak už
máme spodní vody vydrancované jako v Kalifornii
a nebo jinde, kde se spoléhají pouze na vrty.
Odpovědět
z koryt slouží nejen hradítka, ale hlavně přehrady,
které zadrží přívalové srážky a v době sucha DOTUJÍ
řeku zadrženou vodou, což nasycený mokřad nedokáže.
Zkuste doma pokus s mycí houbou v talíři s vodou
co houba zachytí po svém nasycení a zda po vylití vody z talíře ten talíř naplní vodou. Bude vodu
dál držet v sobě a talíř bude suchý stejně, jako
potok pod mokřadem. Jste schopen pochopit pokus
prováděný na ZŠ desetiletým dětem, aby pochopily
funkci mokřadu a nebo naopak pokus s nádržkou s
ventilem, kterou naplníte kbelíkem vody a ten
ventil pootevřete tak, aby voda pomalu odtékala
a sytila jako přehrada tok pod ní? Už nevím jak
polopatičtěji vám to vysvětlit, ale komu není
dáno, tak se nedá nic dělat! Na suché řeky čučí
tam, kde nemají zásoby vody v přehradách, ale
třeba v Praze měla Vltava v létě dostatek z
Vltavské kaskády. V Labi ale scházela ta z jeho
povodí, kde je přehrad schopných řeku dotovat
poskrovnu. Zásoba v přehradě je potřebná při
haváriích pro naředění jedů v řece a lze takto
zachránit kvanta ryb a jiných živočichů. Čím
naředí nárazově jedy v řece mokřady? NIČÍM !!!
Už chápete dnešní význam přehrad? Nebýt dnes
přehrady na pitnou vodu a ty co sytí je(Kružberk
doplňuje zásoba vody ze Slezské Harty), tak už
máme spodní vody vydrancované jako v Kalifornii
a nebo jinde, kde se spoléhají pouze na vrty.
Jakub Graňák
21.11.2025 11:35 Reaguje na Břetislav MachačekZkuste doma pokus kdy nad houbu dáte ještě jeden talíř, nezadrží náhodou celá soustava více vody? Ten talíř navíc je malá vodní plocha v horských a podhorských oblastech. Už jsem vás vícekrát upozorňoval, že vodu potřebují také živí tvorové nad přehradami... stále ignorujete... důvod je jasný: myslíte (usazen v nivě jedné z největších tuzemských řek) jen na svůj vlastní blahobyt a všechno nad přehradami nechť vychcípe. Nemluvě o tom, že pokud vyschne krajina nad přehradami, tak vyschnou i přehrady.
Nicméně jste uhnul od jádra sdělení - poněvadž dobře tušíte, že kdyby na ten váš zparchantělý systém nastoupili všichni, tak tím suchem vychcípete vy. Viz Pád v minulých letech (jak jim tam pomohly nádrže na řece a přítocích?) - tolik vody si vzaly ty vaše závlahy hradítky, až řeka nedotekla k moři.
Jen na okraj: co by jste chtěl v tuzemsku zavlažovat? Obilí? Docela chujárna že? A na vše ostatní je tisícinásobně šetrnější kapková závlaha... kterou pokryje kdejaký rybník v místě spotřeby, aniž by bylo nutno budovat tisíce km potrubí od přehrad (vztaženo na celou ČR).
Jste schopen pochopit, že se 100 let starými technologiemi budovanými v časech "vodního blahobytu" se nelze přizpůsobit podmínkám rostoucích teplot a sucha?
Neříkal jste to náhodou sám, že vám je to vlastně jedno, že už to nějak doklepete? - tak co se jebete do toho, jak to tu bude vypadat po vás. Jak ti důchodci, kteří kafrají na zvyšování věku odchodu do důchodu... jako by se jich to nějak dotýkalo.
Odpovědět
Nicméně jste uhnul od jádra sdělení - poněvadž dobře tušíte, že kdyby na ten váš zparchantělý systém nastoupili všichni, tak tím suchem vychcípete vy. Viz Pád v minulých letech (jak jim tam pomohly nádrže na řece a přítocích?) - tolik vody si vzaly ty vaše závlahy hradítky, až řeka nedotekla k moři.
Jen na okraj: co by jste chtěl v tuzemsku zavlažovat? Obilí? Docela chujárna že? A na vše ostatní je tisícinásobně šetrnější kapková závlaha... kterou pokryje kdejaký rybník v místě spotřeby, aniž by bylo nutno budovat tisíce km potrubí od přehrad (vztaženo na celou ČR).
Jste schopen pochopit, že se 100 let starými technologiemi budovanými v časech "vodního blahobytu" se nelze přizpůsobit podmínkám rostoucích teplot a sucha?
Neříkal jste to náhodou sám, že vám je to vlastně jedno, že už to nějak doklepete? - tak co se jebete do toho, jak to tu bude vypadat po vás. Jak ti důchodci, kteří kafrají na zvyšování věku odchodu do důchodu... jako by se jich to nějak dotýkalo.
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 13:38 Reaguje na Jakub Graňák Nevím jak chcete udržet obsah toho talíře nad nasátou houbou? Pokud ho na ni vylijete tak odteče ( udělá kaluž mimo houbu) Zatím toho nic moc nad přehradami nevyschlo. Je však již doloženo co to může udělat s krajinou pod přehradou, když se ta zruší. Tisíce km potrubí v rámci meliorací snad máme vybudovano. Ty meliorace někam vytékají. Co se stane když budu množství vytékající vody na tom výtoku regulovat?
Odpovědět
Jakub Graňák
21.11.2025 16:26 Reaguje na Jarek SchindlerZřejmě jste nepochopil mé přirovnání - tudíž upřesním: já napouštím vodu do talíře a přebytek odtéká na talíř na němž leží houba... a teď se znovu ptám - zadrží tato soustava více vody, než Machačkova soustava?
Tisíci km potrubí v rámci meliorací budete tlačit vodu do kopce? To co tvrdíte lze využít v rovině - proto o tom machaček tak medí - protože to bude jen pro někoho...
Odpovědět
Tisíci km potrubí v rámci meliorací budete tlačit vodu do kopce? To co tvrdíte lze využít v rovině - proto o tom machaček tak medí - protože to bude jen pro někoho...
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 18:25 Reaguje na Jakub GraňákSám přece musíte vědět, že tohle se nedá určit bez znalostí dalších věcí jako je například relief krajiny, půdní profil, složení a propustnost podloží a bůh ví co ještě. Osobně si myslím že než rušit meliorace tak ty mohou být samy o sobě obrovským zásobníkem vody. Ta voda z nich snad musí ihned odtékat? Ne tisíce km potrubí se plní od dola nahoru ale to snad víte, že voda neteče do kopce. Znovu se vás zeptám. Ty meliorace někam vytékají. Co se stane když budu množství vytékající vody na tom výtoku regulovat a proč by to mělo jít pouze v rovině?
Odpovědět
Jakub Graňák
21.11.2025 20:27 Reaguje na Jarek SchindlerOvšemže vím, avšak bylo nutno přizpůsobit se úrovni předřečníka. Není mou vinou, že se nezmohl na víc, než přirovnání vodního režimu krajiny k talířku s houbou:-)
Co se týče meliorací, netuším jak je tomu u Vás, ale u nás naplníte maximálně svodnice, pera jsou už dobře 20 let v .ajzlu především vlivem plytkého uložení (taky kam, když tu má půdní profil tak 30 cm a pak jste na skeletu) a vlivem pojezdů těžké techniky ve svažitém terénu a v neposlední řadě erozí. Můžete tady po každé orbě pálené trativodky sbírat na polích. Asi si dovedete představit, co to udělá se svažitým terénem, když na něj za měkka vjede 10 t džondýr s osmiradličným obracákem... A poněvadž mám "naježděno" tak si troufám tvrdit, že velmi podobná situace co se stavu meliorací týče, je prakticky ve všech svažitých polohách na severní Moravě.
Odpovědět
Co se týče meliorací, netuším jak je tomu u Vás, ale u nás naplníte maximálně svodnice, pera jsou už dobře 20 let v .ajzlu především vlivem plytkého uložení (taky kam, když tu má půdní profil tak 30 cm a pak jste na skeletu) a vlivem pojezdů těžké techniky ve svažitém terénu a v neposlední řadě erozí. Můžete tady po každé orbě pálené trativodky sbírat na polích. Asi si dovedete představit, co to udělá se svažitým terénem, když na něj za měkka vjede 10 t džondýr s osmiradličným obracákem... A poněvadž mám "naježděno" tak si troufám tvrdit, že velmi podobná situace co se stavu meliorací týče, je prakticky ve všech svažitých polohách na severní Moravě.
JS
Jarek Schindler
22.11.2025 11:26 Reaguje na Jakub GraňákCo vím tak hloubka drenáží byla minimálně 50 spíš 70 až 150 cm. Nevím proč by někdo měl meliorovat ( jaký to mělo smysl) pozemky s 30 cm vrstvou půdy určené k rostlinné výrobě..
Odpovědět
Jakub Graňák
22.11.2025 17:23 Reaguje na Jarek SchindlerTak to bude nejlepší se zeptat soudruhů jaký mělo smysl odvodnit prakticky všechna tuzemská podhůří... Doporučuji např Machačka.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.11.2025 11:36 Reaguje na Jakub GraňákHlíněné trubky jsou z jaké doby? Většinou jako ty mé z doby 1.republiky a ne z doby soudruhů. Ti už na meliorace používali
od sedmdesátých let
plastové žluté děrované "husí krky" a ty asi
nevyoráváte vy a ani je
nevidím překopané panem
Malíkem v článku.
Odpovědět
od sedmdesátých let
plastové žluté děrované "husí krky" a ty asi
nevyoráváte vy a ani je
nevidím překopané panem
Malíkem v článku.
Jakub Graňák
23.11.2025 16:39 Reaguje na Břetislav MachačekJeště blbější odpověď než normálně - samozřejmě, že ty hliněné trativodky jsou z dob soudruhů... do 70 let se tu totiž "nemeliorovalo"
Odpovědět
Jakub Graňák
21.11.2025 11:42 Reaguje na Břetislav MachačekPs: jak byly nasycené mokřady loni 12.9.?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.11.2025 17:20 Reaguje na Jakub GraňákNasycené byly většinou za pár minut deště
a pak už byly pouze průtočné na rozdíl
od preventivně odpuštěných přehrad, které
vodu z nasycených mokřadů musely zadržet.
Viděl jste ten rozdíl mezi Moravicí pod
Kružberkem a Opavou v Opavě? To byl zářný
příklad prospěšnosti přehrad při takřka
stejných srážkách v povodí obou řek.
Odpovědět
a pak už byly pouze průtočné na rozdíl
od preventivně odpuštěných přehrad, které
vodu z nasycených mokřadů musely zadržet.
Viděl jste ten rozdíl mezi Moravicí pod
Kružberkem a Opavou v Opavě? To byl zářný
příklad prospěšnosti přehrad při takřka
stejných srážkách v povodí obou řek.
Jakub Graňák
22.11.2025 17:26 Reaguje na Břetislav MachačekMelete kraviny bez důkazu...
Rozdíl mezi Moravicí pod Kružberkem a Opavou, byl dán především tím, že v povodí Kružberka (Harty) napršelo kulové - potoky nad hartou ani nevystoupily z břehů...
Odpovědět
Rozdíl mezi Moravicí pod Kružberkem a Opavou, byl dán především tím, že v povodí Kružberka (Harty) napršelo kulové - potoky nad hartou ani nevystoupily z břehů...
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 13:29 Reaguje na Jakub GraňákPředně by snad mělo být řečeno, že ne každý subjekt potřebuje vodu navíc. No a musí být na Odře jen malá Barnovská přehrada ? To co odteče během jarního tání nebo některého z větších děšťů může zásobovat Odru u Bohumína celý rok. Já ale nepsal o nějakých hradítcích ale spíš o podzemním potencionáku meliorací. .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.11.2025 16:09 Reaguje na Jarek SchindlerMůj druhý děda byl stejně jako ten prvý taky
kovozemědělec pracující u ČSD a v dešti obul
gumáky a pršiplášť a s motykou propojoval brázdy a nebo je naopak zahrazoval, aby půda zachytila co nejvíc vláhy a neodtékala s
vodou pryč. Sám si pole melioroval a mám po
něm relíkvii v podobě dlouhého úzkého rýče
na pokládku hlíněných drenážních trubek. Má
matka vzpomínala, že jako děti museli sbírat
v lese mech, kterým obaloval spoje trubek
pro prvé týdny fungování drenáží, aby se
přes škvíry mezi trubkami nezanášely. Později
už se půda kolem spojů usadila a nehrozilo
její vymílání. Dnes něco podobného praktikují
stavebníci snažící se odvodnit zdi baráků.
Používají děrovanou drenážní hadici, kterou
obalí geotextílií a zasypou vše štěrkem. Z
hadice pak vytéká průzračná voda bez těch
částeček půdy stejně, jako ze starých drenáží.
Jimi eroze nehrozí, ale bez nich odtokem po
povrchu ano. Idioti ucpou drenáže a pak čučí,
jak po povrchu hrčí potoky kalné vody s půdou.
Kdyby byly ty strouhy alespoň zakončeny v
poldrech a půda zpět vytěžena a vrácena na
pole, ale ani to se neděje a teče to do řek,
přehrad, rybníků a nakonec až do moře. Ono
největší dluh máme u hnojení organickými
hnojivy včetně chodbiček žížal živících se
těmi rostlinnými zbytky následovaných krtky
s ještě většími norami. To vše vodu jímá,
rozvádí a zpomaluje odtok. Biomasa v
bioplynce a nebo teplárně to nedokáže i
kdyby měla porazit závislost na plynu z
Ruska. Půdu čím dál více plundrujeme a ta
je základem dobrého hospodaření s vodou
a nikoliv vysychající kaluže na mrtvém
udusaném jílu zbaveném rostlinných zbytků
a půdního hmyzu. Toto je výsledek posledních
tří desetiletí úbytku chovu domácích zvířat
a náhrada hnoje umělými hnojivy. Po nás
potopa díky globalizaci, když konkurence
může i to, co naši zemědělci nesmí a my
je vystavujeme nejen riziku krachu, ale
navíc je nutíme špatně hospodařit.
Víte co mi řekl jeden zemědělec? Že už
přestane i s pšenicí, protože ji má plný
sklad, neboť je nadúroda + dovozy z UA
a totéž i u řepky. Zaseje pouze kukuřici
pro sousedovu dotovanou bioplynku a bude
mít vystaráno. Tak jako byly plundr lesy
(pařeziny a selské lesy), tak jsou dnes ty
plundr pole na biomasu a po nás potopa jak
v tom zemědělství, tak taky ta skutečná.
Odpovědět
kovozemědělec pracující u ČSD a v dešti obul
gumáky a pršiplášť a s motykou propojoval brázdy a nebo je naopak zahrazoval, aby půda zachytila co nejvíc vláhy a neodtékala s
vodou pryč. Sám si pole melioroval a mám po
něm relíkvii v podobě dlouhého úzkého rýče
na pokládku hlíněných drenážních trubek. Má
matka vzpomínala, že jako děti museli sbírat
v lese mech, kterým obaloval spoje trubek
pro prvé týdny fungování drenáží, aby se
přes škvíry mezi trubkami nezanášely. Později
už se půda kolem spojů usadila a nehrozilo
její vymílání. Dnes něco podobného praktikují
stavebníci snažící se odvodnit zdi baráků.
Používají děrovanou drenážní hadici, kterou
obalí geotextílií a zasypou vše štěrkem. Z
hadice pak vytéká průzračná voda bez těch
částeček půdy stejně, jako ze starých drenáží.
Jimi eroze nehrozí, ale bez nich odtokem po
povrchu ano. Idioti ucpou drenáže a pak čučí,
jak po povrchu hrčí potoky kalné vody s půdou.
Kdyby byly ty strouhy alespoň zakončeny v
poldrech a půda zpět vytěžena a vrácena na
pole, ale ani to se neděje a teče to do řek,
přehrad, rybníků a nakonec až do moře. Ono
největší dluh máme u hnojení organickými
hnojivy včetně chodbiček žížal živících se
těmi rostlinnými zbytky následovaných krtky
s ještě většími norami. To vše vodu jímá,
rozvádí a zpomaluje odtok. Biomasa v
bioplynce a nebo teplárně to nedokáže i
kdyby měla porazit závislost na plynu z
Ruska. Půdu čím dál více plundrujeme a ta
je základem dobrého hospodaření s vodou
a nikoliv vysychající kaluže na mrtvém
udusaném jílu zbaveném rostlinných zbytků
a půdního hmyzu. Toto je výsledek posledních
tří desetiletí úbytku chovu domácích zvířat
a náhrada hnoje umělými hnojivy. Po nás
potopa díky globalizaci, když konkurence
může i to, co naši zemědělci nesmí a my
je vystavujeme nejen riziku krachu, ale
navíc je nutíme špatně hospodařit.
Víte co mi řekl jeden zemědělec? Že už
přestane i s pšenicí, protože ji má plný
sklad, neboť je nadúroda + dovozy z UA
a totéž i u řepky. Zaseje pouze kukuřici
pro sousedovu dotovanou bioplynku a bude
mít vystaráno. Tak jako byly plundr lesy
(pařeziny a selské lesy), tak jsou dnes ty
plundr pole na biomasu a po nás potopa jak
v tom zemědělství, tak taky ta skutečná.
Jakub Graňák
21.11.2025 16:56 Reaguje na Břetislav MachačekRoztomilé, jak se tu furt oháníte metodama dědků, mektáte o žížalách a krtcích a zároveň se bijete do krve za intenzivní zemědělství, které zdecimovalo populace žížal a krtků v polním prostředí dekády před tím, než zde vyrostla první bioplynka...
Odpovědět
Jakub Graňák
21.11.2025 16:37 Reaguje na Jarek SchindlerPředně je třeba říci, že tuzemské zemědělství, vzhledem k tomu co produkuje nebude potřebovat plošné zavlažování ještě pár století... A co jste chtěl říct tím, že každý subjekt nepotřebuje? Kdo o tom, kdo potřebuje a kdo ne bude rozhodovat? Nějaký zjeb usazený v Ostravě na úřadě?
To co odteče během jarního tání (v situaci kdy budete zavlažovat) vycucnou zemědělské plochy v poodří ještě než to doteče do Ostravy. Jistěže nemusí být na Odře jedna přehrada, klidně může být i další... vzhledem k reliéfu na jediném místě... na místě města Oder. Jistě si domýšlíte, kolik bilionů by stál jen výkup majetku.
Odpovědět
To co odteče během jarního tání (v situaci kdy budete zavlažovat) vycucnou zemědělské plochy v poodří ještě než to doteče do Ostravy. Jistěže nemusí být na Odře jedna přehrada, klidně může být i další... vzhledem k reliéfu na jediném místě... na místě města Oder. Jistě si domýšlíte, kolik bilionů by stál jen výkup majetku.
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 18:11 Reaguje na Jakub Graňák Promiňte ale nad Odrami je celkem příhodné udolí ( Klokočůvek)a to udolí pokračuje až do vojenského prostoru, takže ten výkup by se asi nemusel týkat zrovna Oder, jako jediného místa co se vám argumentačně hodí.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.11.2025 20:44 Reaguje na Jarek SchindlerJá měl za to, že chcete vodou z té přehrady zavlažovat celé poodří tak aby zbylo ještě na Machačka?
Klokočůvek dejme tomu, i když si osobně myslím ža na zavlažování poodří nepostačí kapacita. Co je jisté, tak by z přehrady na Klokočůvku jeblo Machačka. Ale jak jsem uvedl níže - je to jen takové lingvistické cvičení, protože dolů po Odře se nepěstuje prakticky nic vyžadující závlahu.
Odpovědět
Klokočůvek dejme tomu, i když si osobně myslím ža na zavlažování poodří nepostačí kapacita. Co je jisté, tak by z přehrady na Klokočůvku jeblo Machačka. Ale jak jsem uvedl níže - je to jen takové lingvistické cvičení, protože dolů po Odře se nepěstuje prakticky nic vyžadující závlahu.
JS
Jarek Schindler
22.11.2025 11:38 Reaguje na Jakub Graňák Sám jste to napsal. "Tuzemské zemědělství, vzhledem k tomu co produkuje nebude potřebovat plošné zavlažování ještě pár století".Souhlasím a i proto jsem před tím napsal, že" ne každý subjekt potřebuje vodu navíc". Vycházím z toho, že potřebujeme vodu zadržet a zadržet ji v přehradě je to nejjednoduší a má to další benefity. Krajina má vysychat? Potom je i ten malý vodní oběh lepší než nic. No a že se odpařuje voda? Vždy´t s tím odparem nemizí a bude jenom dobře pokud se bude mít odkud odpařovat. Je porád lepší voda která se odpaří než ta co rychle odteče.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.11.2025 17:30 Reaguje na Jarek SchindlerMalý vodní oběh stavbou přehrady nenastartujete... na to budou lepší ty malé plošné nádrže.
Proč by měla být jedna přehrada složitější, než vybagrovat zazeměné rybníky a revitalizace pramenišť?
Pokud jde o hodnocení odparu, patrně jste si mě spletl s panem Svobodou - já význam odparu nijak nesnižuji.
Odpovědět
Proč by měla být jedna přehrada složitější, než vybagrovat zazeměné rybníky a revitalizace pramenišť?
Pokud jde o hodnocení odparu, patrně jste si mě spletl s panem Svobodou - já význam odparu nijak nesnižuji.
JS
Jiří Svoboda
2.12.2025 14:58 Reaguje na Jarek SchindlerTo máte trochu myšlenkovou zkratku: "Je porád lepší voda, která se odpaří než ta co rychle odteče." Lepší je když se ta voda zasákne, umožní růst stromů a posílí stabilní prameny, než když se víceméně zbytečne odpaří z mokřadů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.11.2025 12:18 Reaguje na Jakub GraňákTo že se to tam nepěstuje je tím, že možnost závlah schází. Byl jste třeba za socíku v Pováží, kde byly vybudovány závlahy z Váhu? Byl to kraj
zaměřený na zelinářství a
byla radost pohledět na tu
zeleninu ze zavlažovaných
polí. To, že schází možnost
závlah znemožňuje pěstovat
mnoho druhů rostlin náročných
na PRAVIDELNÉ závlahy a ne se
pouze spoléhat na přírodu.
Kdysi jsem obdivoval na jihu
Slovenska obrovská pole s
melouny protkaná zavlažovacími
kanály pro zalévání podmokem.
Na vedlejším poli byly zase
okurky a nebo papriky , či rajčata. Měly stabilní sloupec vody REGULOVANÝ člověkem a tím
i ideální podmínky k růstu bez
čekání na déšť. Bez práce nejsou koláče a když se míníte
spoléhat pouze na přírodu s
nepravidelným zavlažováním,
tak se nedivte výkyvům možné
produkce. Jinak na Klokočůvku
byla přehrada plánována a měla
být napájená nejen Odrou a
Vítkovkou, ale v plánu byl
i tunel přivádějící vodu z
Moravice při rozdílných
srážkách v povodí obou řek.
Mohlo se tak odlehčovat
Moravici při povodních, aby
se ochránil Hradec nad M.
Nyní tu vodu ale tlumí Harta
a není vůle a ni peníze stavět
jakoukoliv přehradu, ač jich
bylo plánováno desítky. Jedna
z nich měla být u brány do
pralesa Mionší v Horní Lomné ,
kde jsou ve skalách průzkumné
štoly pro případnou hráz. Ta
přehrada by zadržovala vodu
z dlouhého údolí a mohla tak stabilizovat průtok v Lomňance, která v létě místy vysychá a
s ní i ryby, raci atd. Ono to
nicnedělání je snadné, levné,
ale nic nepřináší, jako práce
se svým ekonomickým i jiným efektem.
Odpovědět
zaměřený na zelinářství a
byla radost pohledět na tu
zeleninu ze zavlažovaných
polí. To, že schází možnost
závlah znemožňuje pěstovat
mnoho druhů rostlin náročných
na PRAVIDELNÉ závlahy a ne se
pouze spoléhat na přírodu.
Kdysi jsem obdivoval na jihu
Slovenska obrovská pole s
melouny protkaná zavlažovacími
kanály pro zalévání podmokem.
Na vedlejším poli byly zase
okurky a nebo papriky , či rajčata. Měly stabilní sloupec vody REGULOVANÝ člověkem a tím
i ideální podmínky k růstu bez
čekání na déšť. Bez práce nejsou koláče a když se míníte
spoléhat pouze na přírodu s
nepravidelným zavlažováním,
tak se nedivte výkyvům možné
produkce. Jinak na Klokočůvku
byla přehrada plánována a měla
být napájená nejen Odrou a
Vítkovkou, ale v plánu byl
i tunel přivádějící vodu z
Moravice při rozdílných
srážkách v povodí obou řek.
Mohlo se tak odlehčovat
Moravici při povodních, aby
se ochránil Hradec nad M.
Nyní tu vodu ale tlumí Harta
a není vůle a ni peníze stavět
jakoukoliv přehradu, ač jich
bylo plánováno desítky. Jedna
z nich měla být u brány do
pralesa Mionší v Horní Lomné ,
kde jsou ve skalách průzkumné
štoly pro případnou hráz. Ta
přehrada by zadržovala vodu
z dlouhého údolí a mohla tak stabilizovat průtok v Lomňance, která v létě místy vysychá a
s ní i ryby, raci atd. Ono to
nicnedělání je snadné, levné,
ale nic nepřináší, jako práce
se svým ekonomickým i jiným efektem.
Jakub Graňák
22.11.2025 17:35 Reaguje na Břetislav MachačekPrůměrně velký zelinářský, či ovocnářský podnik si vystačí s nebližším rybníkem v okolí... to jsem sdělil už výše - narozdíl od vás znám věc z praxe. Zálivka podmokem patří do stejné kategorie jako např parní stroj... drahá, nešetrná, neefektivní - tak jako vy.
Ke zbytku nemá smysl se vyjadřovat - komanči toho naplánovali a nakonec nám po nich zbyly jen holé řitě a zdevastovaná příroda.
Odpovědět
Ke zbytku nemá smysl se vyjadřovat - komanči toho naplánovali a nakonec nám po nich zbyly jen holé řitě a zdevastovaná příroda.
Karel Zvářal
23.11.2025 14:50 Reaguje na Jakub GraňákMno... nezlobte se, ale mnohem rychleji jde příroda do kopru v posledních dekách. Bývaly nižší výnosy- méně chemie, více luk, pícnin, sadů, podstatně méně kuku i černé, lišek etc., více "bordelu"- plevelů, ruderálů - ne jak dnes, kdy všechno se musí vyholit, aby to bylo EKO. O poklesu hmyzu a ptactva snad nemá ani cenu... Zkrátka vyšší životní úroveň za cenu ničení přírody.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.11.2025 17:13 Reaguje na Karel ZvářalTo je pouze otázka toho, k jaké době to vztahujete... v porovnání s dobou před soudruhy za doby soudruhů vymizelo kolik hmyzu a ptactva? Řádově více než od dob soudruhů do dneška. Méně "chemie"? na to jste přišel jak? Např minerálního N se dávalo na ha nejvíce v 80. letech, P a K téměř 2 x tolik co dnes, nemluvě o DDT, Lindanu... které se po polích s velmi lehkou nadsázkou rozhazovaly lopatou.
Travních porostů je víc dnes - takže zbývají pícniny - ano těch bylo více.
A co se týče černé, lišek etc ty už jenom doráží to málo, co tu po soudruzích zbylo.
A abychom to zhodnotili i z druhá strany - tak tu máme těch výše zmíněných -900 000 ha vodních ploch, vysušená podhůří, zdevastovaná prameniště, zlikvidovanou mimolesní zeleň, emisními kalamitami zdevastované Krušky... a vůbec celé severní čechy etc. etc. etc.
Odpovědět
Travních porostů je víc dnes - takže zbývají pícniny - ano těch bylo více.
A co se týče černé, lišek etc ty už jenom doráží to málo, co tu po soudruzích zbylo.
A abychom to zhodnotili i z druhá strany - tak tu máme těch výše zmíněných -900 000 ha vodních ploch, vysušená podhůří, zdevastovaná prameniště, zlikvidovanou mimolesní zeleň, emisními kalamitami zdevastované Krušky... a vůbec celé severní čechy etc. etc. etc.
Karel Zvářal
23.11.2025 17:28 Reaguje na Jakub GraňákMnohem více hmyzu (chroust, roháč, mouchy, ovádi...) viz. zaprasená skla a SPZky, ano NPK se dávalo, stejně jako dnes - množství nekontruluji. Štvalo mě "dráslo", které valili i tam, kde ho byl dostatek až nadbytek.
U ptáků podobné jako u hmyzu - vymizeli vrabčácid. - místo nich jsou ve městě polňáci, dále chocholouš, koroptev, čejka, sýček, atd. Na to, že máme nově ministerstvo a EKO se skloňuje ve všech podobách - za mě tedy bída bídoucí-(
Odpovědět
U ptáků podobné jako u hmyzu - vymizeli vrabčácid. - místo nich jsou ve městě polňáci, dále chocholouš, koroptev, čejka, sýček, atd. Na to, že máme nově ministerstvo a EKO se skloňuje ve všech podobách - za mě tedy bída bídoucí-(
Jakub Graňák
24.11.2025 08:37 Reaguje na Karel ZvářalPokud mohu hovořit za entomologickou část Vašeho výčtu, tak mohu pouze konstatovat, že úbytek četností je setrvalý od poloviny předchozího století, byť probíhá plíživě. Roháč je např Klapálkem (kolem r.1910) charkterizován jako druh hojný po celém území republiky od nížin do podhůří. Javorkem (1964) klasifikován jako dosti hojný. V červené knize (r.1989) již označen za zranitelný. Dnes klasifikován jako ohrožený...
Chrousty zdecimovalo užívání DDT, na konci 80. let byli na většině území státu již hmyzem poměrně dost vzácným. Moje máti sbírala chrousty do kýbla slipkám, já o třicet let později (na konci 80tek) byl rád, když jsem za sezónu chytil 2 do sbírky. Muchy+hovada - tam je to komplikovanější - na nich se jistě podepsal pokles (či spíše vyhynutí:-)) drobnochovatelů na venkově, nicméně např. stájové hubení hmyzu insekticidními postřiky rozhodně není výstřelkem dnešní doby.
Odpovědět
Chrousty zdecimovalo užívání DDT, na konci 80. let byli na většině území státu již hmyzem poměrně dost vzácným. Moje máti sbírala chrousty do kýbla slipkám, já o třicet let později (na konci 80tek) byl rád, když jsem za sezónu chytil 2 do sbírky. Muchy+hovada - tam je to komplikovanější - na nich se jistě podepsal pokles (či spíše vyhynutí:-)) drobnochovatelů na venkově, nicméně např. stájové hubení hmyzu insekticidními postřiky rozhodně není výstřelkem dnešní doby.
Karel Zvářal
24.11.2025 16:43 Reaguje na Jakub GraňákDDT se už dávno nepoužívá - a kde jsou chrousti aj.? Řekl bych, že ve hře jsou jiné, "chytré" pesticidy, které se těžko zjišťují a eliminují z prostředí, podobně jako nově zmutované viry.
U (dříve) hojného ptactva je příčina viditelná, avšak chráněná.
Odpovědět
U (dříve) hojného ptactva je příčina viditelná, avšak chráněná.
Jakub Graňák
24.11.2025 20:45 Reaguje na Karel ZvářalChrousti nejsou, dnes na ty zdecimované populace stačí predace
Pesticidů jenom za moji "kariéru" bylo vyvinuto, užíváno a zakázáno na desítky... vždycky nakonec začaly víc eliminovat necílové organismy než ty cílové.
Nicméně např DDD - mimo jiné neméně toxický meziprodukt rozkladu DDT stále perzistuje. Takže v reálu to je se všemi rezidui všech preprátů, které přisly poté a těmi užívanými dnes, asi hodně divotvorný koktejl - což je i jedna z pravděpodobných příčin syndromu zroucení včelstev.
Ale není to jenom o insekticidech, krásným příkladem budiž např. rozvrat společenstev koprofágních brouků antihelmintiky podávanými skotu.
Odpovědět
Pesticidů jenom za moji "kariéru" bylo vyvinuto, užíváno a zakázáno na desítky... vždycky nakonec začaly víc eliminovat necílové organismy než ty cílové.
Nicméně např DDD - mimo jiné neméně toxický meziprodukt rozkladu DDT stále perzistuje. Takže v reálu to je se všemi rezidui všech preprátů, které přisly poté a těmi užívanými dnes, asi hodně divotvorný koktejl - což je i jedna z pravděpodobných příčin syndromu zroucení včelstev.
Ale není to jenom o insekticidech, krásným příkladem budiž např. rozvrat společenstev koprofágních brouků antihelmintiky podávanými skotu.
Jakub Graňák
21.11.2025 16:44 Reaguje na Jarek SchindlerJinými slovy, co se v tomto kraji pěstuje a na jaké výměře, aby to vykompenzovalo náklady na stavbu přehrady, závlahovou vodu a údržbu zavlažovacích systémů a nepřivedlo hospodáře k bankrotu?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 18:03 Reaguje na Jakub GraňákAle to snad není jen o nějaké závlaze. I když samozřejmě nebudete mnuset mít takový stach, že u Bohumína bude díky závlahám Odra suchá. Je to o vodě co rychle neodtekla. Má být sucho tak potom vše co zůstane je snad plus. Ubude nebezpečí povodní atd. Mě se líbi to Španělsko. Nejprve byla zpráva, že : Ve své výroční zprávě za rok 2022 Dam Removal Europe uvedlo, že Španělsko je, co se týče likvidace přehrad, již druhým rokem v čele se 133 odstraněními, následované Švédskem a Francií. Po povodních najednou vyskočily zpráva, že to nebyly přehrady ale jen nejaké jezy atd. Tak kde je pravda a proč to tedy nezisková eko ve své výroční zprávě nejprve uváděla jako likvidované přehrady?
Odpovědět
Jakub Graňák
21.11.2025 20:53 Reaguje na Jarek SchindlerVoda rychle neodteče ani z páně Svobodova průlehu a ušetří se hafo betonu:-) jak jsem napsal výše - za posledních 70 let jsme se zbavili 900 000 ha vodních ploch, nebude lepší, jak pro krajinu tak zviřátka a kytičky, když bude nějaká malá vodní plocha "za každým rohem", než jedna velká 50 km daleko?
Co se děje v cizině mě všeobecně moc nezajímá a o čem si povídají nějací aktivisti mě zajímá ještě míň.
Odpovědět
Co se děje v cizině mě všeobecně moc nezajímá a o čem si povídají nějací aktivisti mě zajímá ještě míň.
JS
Jarek Schindler
22.11.2025 11:44 Reaguje na Jakub GraňákJak rychle odtéká můžeme vidět pomalu každé jaro a po každém větším dešti. Zabahnění krajiny nepovažuji za zádrž vody a ano, dovedu si představit nejen ty velké ale i ty menší a malé vodní plochy. No a co se kde děje a o čem je řeč mě zajímá již z důvodu, že to dříve či později bude "ležet" před člověkem.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.11.2025 17:39 Reaguje na Jarek Schindleršak bodejť by ne, když bylo zlikvidováno 3/4 retenčních kapacit.
Zabahnění krajiny není projevem zádrže vody, nýbrž manifestací stavu půdy, intenzity srážek a sklonu.
Odpovědět
Zabahnění krajiny není projevem zádrže vody, nýbrž manifestací stavu půdy, intenzity srážek a sklonu.
Jakub Graňák
22.11.2025 17:59 Reaguje na Jarek SchindlerPs. rychle odtéká protože je zdrenážována, toky zahloubené a urychlen odtok... nebo chcete tvrdit, že za rychlý odtok vody z krajiny mohou neexistující krajinné prvky - jako např. zmiňované průlehy?
Odpovědět
Jakub Graňák
22.11.2025 18:01 Reaguje na Jarek SchindlerPps: nedaleko bydliště máte krásný příklad toho, jak si to představuju. Polosuchý poldr v Tomíkovicích
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.11.2025 19:08 Reaguje na Jakub GraňákPokud myslíte ten Mojimírův rybník ( Michálka jsem znal) tak by mě zajímalo kde tam vidíte polosuchý poldr. Navíc je to přímo na prameništi. Nebo snad myslíte něco jiníého?
Odpovědět
Jakub Graňák
24.11.2025 09:09 Reaguje na Jarek SchindlerMyslím přesně ten - a co se týče informace, že je to polosuchý poldr, tak tu mám přímo od agronoma hospodařícího na pozemcích kolem. Nicméně jak tomu budeme říkat je jedno - je to stabilní vodní plocha v krajině s nezanedbatelnou retenční kapacitou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.11.2025 14:51 Reaguje na Jakub GraňákA přímo na pramení a spoldrem to nemá nic společného. Ale jinak, proč ne. Mě se to líbí a nic proti tomu nemám.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.11.2025 11:49 Reaguje na Jakub GraňákNaše republika není nafukovací
a je rozdíl mít třeba 1000 m3
na ploše 1000 m2 a nebo jen na
100 m2 v hluboké nádrži. Kde
jsou prosím ty rezervy pro ty
plytké nádrže, když už schází
i na hluboké zadržující vody
daleko více? Dovedete si vůbec
představit plochy plytkých
průlehů a nebo mokřadů, které by zachytily tolik vody jako
třeba Slezská Harta? Takovou
plochu v Jeseníkách nenajdete
i kdyby byla rozdělena na 10
tisíc nádržek podle rad těch
Malíků a jiných snílků. To
už znali lidé před staletími, kdy budovali na malých tocích,
které neměly sílu roztočit mlýnské kolo, nádrže ve kterých střádali vodu na dobu mletí.
Pak zvedli stavědlo a kolo se
roztočilo jako na veletoku. No
a přehrada je nejen o třeba o
roztočení turbíny v okamžiku potřeby, ale taky o dotování toku řeky v době sucha zásobou
z doby nadbytku. Jinak to, že
vyoráváte orbou drenáže pouze znamená to, že půdě nerozumíte
tak, jako ti, co tam ty trubky
kdysi kladli. Oni je kladli
do podorniční vrstvy ze které
ji vyoráváte a orbou mícháte
tu jalovinu s ornicí. To je
znehodnocení ornice stovky let
narůstající o milimetry, kterou
"rědíte" jalovinou z podloží.
Předci by vám nasekali na zadek, když by viděli ornici
smíchanou s podorniční vrstvou.
Totéž jsem vidě mnohokrát, když
nějaký hlupák nastavil pluh tak, že vyorával nejen drenáže,
ale i jíl a štěrk . které byly
pod vrstvou ornice. Pak se divil snížené kvalitě ornice
pomíchané s jílem a štěrkem.
Než začnu orat, tak je třeba
udělat sondu o hloubce ornice
a orat s rezervou POUZE ornici!
.
v,
Odpovědět
a je rozdíl mít třeba 1000 m3
na ploše 1000 m2 a nebo jen na
100 m2 v hluboké nádrži. Kde
jsou prosím ty rezervy pro ty
plytké nádrže, když už schází
i na hluboké zadržující vody
daleko více? Dovedete si vůbec
představit plochy plytkých
průlehů a nebo mokřadů, které by zachytily tolik vody jako
třeba Slezská Harta? Takovou
plochu v Jeseníkách nenajdete
i kdyby byla rozdělena na 10
tisíc nádržek podle rad těch
Malíků a jiných snílků. To
už znali lidé před staletími, kdy budovali na malých tocích,
které neměly sílu roztočit mlýnské kolo, nádrže ve kterých střádali vodu na dobu mletí.
Pak zvedli stavědlo a kolo se
roztočilo jako na veletoku. No
a přehrada je nejen o třeba o
roztočení turbíny v okamžiku potřeby, ale taky o dotování toku řeky v době sucha zásobou
z doby nadbytku. Jinak to, že
vyoráváte orbou drenáže pouze znamená to, že půdě nerozumíte
tak, jako ti, co tam ty trubky
kdysi kladli. Oni je kladli
do podorniční vrstvy ze které
ji vyoráváte a orbou mícháte
tu jalovinu s ornicí. To je
znehodnocení ornice stovky let
narůstající o milimetry, kterou
"rědíte" jalovinou z podloží.
Předci by vám nasekali na zadek, když by viděli ornici
smíchanou s podorniční vrstvou.
Totéž jsem vidě mnohokrát, když
nějaký hlupák nastavil pluh tak, že vyorával nejen drenáže,
ale i jíl a štěrk . které byly
pod vrstvou ornice. Pak se divil snížené kvalitě ornice
pomíchané s jílem a štěrkem.
Než začnu orat, tak je třeba
udělat sondu o hloubce ornice
a orat s rezervou POUZE ornici!
.
v,
Jakub Graňák
22.11.2025 17:50 Reaguje na Břetislav MachačekNaše republika není nafukovací a přesto tu ještě do 50 let bylo vodních ploch 4 x více - přičemž výnos pšenice byl 2 t/ha - dnes činí 7 t/ha - pořád si myslíte že nemáme dost místa? Tak se furt z těch měst nerozlízejte jak štěnice. Všechny ty zábory na orné v okolí měst slouží zvyšování blahobytu především vám měšťákům...
"Než začnu orat..." a kolik takových sond bych dle vás mistře oboru měl udělat, když se mi hloubka ornice mění na každém výškovém m? Vy jste o praxi skutečně v životě nezavadil že? Tudíž nezbývá než pozdvihnout "digitus infamis"
Odpovědět
"Než začnu orat..." a kolik takových sond bych dle vás mistře oboru měl udělat, když se mi hloubka ornice mění na každém výškovém m? Vy jste o praxi skutečně v životě nezavadil že? Tudíž nezbývá než pozdvihnout "digitus infamis"
JO
Jarka O.
21.11.2025 07:26 Reaguje na Břetislav MachačekNejlepší přispěvek ochraně proti k erozím, ale nejen jim. Meliorace půdy zahrnují víc opatření než odvodnění nebo zavodnění, umí všude na světě vyjma Čech např. zabránit hynutí lesů. A pak se člověk dozví o zbytečném úplném zničení drenáže v blízkosti Radostínského rašeliniště za vyhozených 19 mil. Kč, což je smutný příklad plýtvání k ničemu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.11.2025 11:03 Reaguje na Jarka O.Ono ani to zadržování se nesmí přehánět, pokud "krade" vodu všem níže po proudu. Mám za humny příklad s novým rybníčkem na potoku, kde už dva rybníčky byly a jeden přibyl mezi těmi dvěma.
Ten horní vodu má, ale ten nejspodnější je nyní
na suchu a potok pod ním taky. To je doslova
zločin ukrást vodu jiným! Totéž se dnes děje
v horách se zadržováním vody potoků s čerstvě
vytřenými potočáky na podzim pro zasněžování.
Chudáci, kteří přežili vydry a volavky hynou
ve vyschlých potocích pod nádržemi sjezdovek.
Horský hotel po nárůstu kapacity o 200% nyní
vrtem vysušil okolní studánky a prameny a z
něho odtéká pouze pofiderně vyčištěná voda
z ČOV. Když jsem to vmetl do tváře majiteli,
tak řekl, že to má povolené a voda z ČOV je
čistá. Na to jsem mu před celou jídelnou řekl,
že když je tak čistá, tak proč z ní nevaří a
nepoužívá se na hygienu hostů? Byl sprostý a
už jsem nebyl obsloužen. Alespoň mám čisté
svědomí, že nejsem spoluviník jako ti hosté
užívající si čisté pramenité vody a co pak
produkují ten sajrajt.
Odpovědět
Ten horní vodu má, ale ten nejspodnější je nyní
na suchu a potok pod ním taky. To je doslova
zločin ukrást vodu jiným! Totéž se dnes děje
v horách se zadržováním vody potoků s čerstvě
vytřenými potočáky na podzim pro zasněžování.
Chudáci, kteří přežili vydry a volavky hynou
ve vyschlých potocích pod nádržemi sjezdovek.
Horský hotel po nárůstu kapacity o 200% nyní
vrtem vysušil okolní studánky a prameny a z
něho odtéká pouze pofiderně vyčištěná voda
z ČOV. Když jsem to vmetl do tváře majiteli,
tak řekl, že to má povolené a voda z ČOV je
čistá. Na to jsem mu před celou jídelnou řekl,
že když je tak čistá, tak proč z ní nevaří a
nepoužívá se na hygienu hostů? Byl sprostý a
už jsem nebyl obsloužen. Alespoň mám čisté
svědomí, že nejsem spoluviník jako ti hosté
užívající si čisté pramenité vody a co pak
produkují ten sajrajt.
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2025 12:38 Reaguje na Břetislav MachačekRybníky kradou vodu vždy. Žádný kapřín v současnosti nemá povinnpost pouštět vodu. Vodní práva co byla za KUK už neplatí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.11.2025 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerTo nemají, ale taky jim vodoprávní úřad nemusí
dovolit dopouštění vysychajícího rybníka, když
by to mělo vysušit přítok. Pak musí rybáři
část ryb přelovit jinam a nebo prodat, pokud
nechtějí riskovat úhyny. Mnohé rybníky se tak
potýkaly s nižší hladinou spojenou s omezením
krmení a nebo dokonce odlovem části ryb. To
má za následek současné zdražení ryb z takto
postižených rybníků a nebo nestačily ryby ani
dorůst bez příkrmu do tržní velikosti a výlov se odkládá o rok. Jako rybář mám známé i mezi
rybáři profíky a někteří opravdu zabrečeli. To
už znal Krčín a Štěpán Netolicky a sichrovali
se kanály a nebo Novou řekou jako zdroji vody
při místním nedostatku a dostatku někde jinde.
Odpovědět
dovolit dopouštění vysychajícího rybníka, když
by to mělo vysušit přítok. Pak musí rybáři
část ryb přelovit jinam a nebo prodat, pokud
nechtějí riskovat úhyny. Mnohé rybníky se tak
potýkaly s nižší hladinou spojenou s omezením
krmení a nebo dokonce odlovem části ryb. To
má za následek současné zdražení ryb z takto
postižených rybníků a nebo nestačily ryby ani
dorůst bez příkrmu do tržní velikosti a výlov se odkládá o rok. Jako rybář mám známé i mezi
rybáři profíky a někteří opravdu zabrečeli. To
už znal Krčín a Štěpán Netolicky a sichrovali
se kanály a nebo Novou řekou jako zdroji vody
při místním nedostatku a dostatku někde jinde.
JO
JO
Jarka O.
22.11.2025 21:12 Reaguje na Břetislav MachačekPřece vodní zákon řeší, kolik podzemní vody smí majitel hotelu čerpat a na nový vrt musí mít povolení, posudek. Pokud se podzemní vody trvale čerpá víc než se jí obnovuje, není to udržitelné. V jeho ČOV se asi neodstraňuje fosfor a léky. A kdyby zločinci neukončovali těžbu černého uhlí na Karvinsku, mohl být dostatek domácího levného materiálu na výrobu filtrů s aktivním uhlím na vodu, pokud je o čistou vodu zájem.
S rybníky jeden problém je sucho. Ale že není domluva nebo regulované to, co píše p. Vinkler, je divné. Asi jde o nějaké malé tůňky, které nikdo neřeší.
Jen pro odlehčení! dotaz: Copak se dá kdekoliv koupit pozemek na chovnými rybníky, jejich majiteli sdělit, že bude odvádět desátky nebo bude vybudován nad jeho rybníky další rybník, a je vystaráno? Pokud nebude platit, musel by se teda vybudovat rybník... )))
Odpovědět
S rybníky jeden problém je sucho. Ale že není domluva nebo regulované to, co píše p. Vinkler, je divné. Asi jde o nějaké malé tůňky, které nikdo neřeší.
Jen pro odlehčení! dotaz: Copak se dá kdekoliv koupit pozemek na chovnými rybníky, jejich majiteli sdělit, že bude odvádět desátky nebo bude vybudován nad jeho rybníky další rybník, a je vystaráno? Pokud nebude platit, musel by se teda vybudovat rybník... )))
BM
Břetislav Machaček
23.11.2025 11:50 Reaguje na Jarka O.Ono všechna ta povolení jsou o LIDECH NA
SPRÁVNÝCH MÍSTECH, jako je vedení CHKO, vodoprávní úřady a jiné "neúplatné úřady". Proto jsem i proti zřizování těchto orgánů
s dosazeným vedením majícím blízko k těm,
co je dosadili a ti zase mají blízko k těm,
co potřebují více vody pro hotely, sjezdovky
a rekreační soukromé rybníky. Pan zbohatlík
dostal na rybníček povolení a že vysušil
rybník obyčejného člověka nikdo neřeší. Tak
to bohužel funguje v praxi na rozdíl od té
vznešené teorie spravedlnosti pro všechny
bez rozdílu. To není pouze moje skepse, ale
praxe a pláč toho postiženého, který má ten
rybník na suchu.
Odpovědět
SPRÁVNÝCH MÍSTECH, jako je vedení CHKO, vodoprávní úřady a jiné "neúplatné úřady". Proto jsem i proti zřizování těchto orgánů
s dosazeným vedením majícím blízko k těm,
co je dosadili a ti zase mají blízko k těm,
co potřebují více vody pro hotely, sjezdovky
a rekreační soukromé rybníky. Pan zbohatlík
dostal na rybníček povolení a že vysušil
rybník obyčejného člověka nikdo neřeší. Tak
to bohužel funguje v praxi na rozdíl od té
vznešené teorie spravedlnosti pro všechny
bez rozdílu. To není pouze moje skepse, ale
praxe a pláč toho postiženého, který má ten
rybník na suchu.
JO
Jarka O.
23.11.2025 21:05 Reaguje na Břetislav MachačekNavždy, dlouhodobě? Tak ještě existuje ČIŽP a v jiné normálnější společnosti dokonce i nevládky, ale ty jsou asi drahé :/
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.11.2025 10:25 Reaguje na Jarka O.Ideální společnost neexistuje a taky
ideální kontrolní orgány. Z praxe u
státní správy o tom něco málo vím,
když se po výměně vlády vyměňovali
ředitelé, ti měnili vedoucí jim
podřízené a ti zase ty pod nimi. Byl
to vždy masakr a po čase se zase ti
degradovaní povyšovali a vraceli do
funkcí. Bohužel ale i ti neschopní
a nebo všehoschopní. Po nějakém čase
člověk pochopí, že takové prostředí
je jen pro otrlé a nebo flegmatiky
a raději takovou práci opustí, když
mu jako kritikovi nabídnou pozici na druhé straně republiky a nebo odchod ze služby. Nějakou dobu může člověk zkoušet hlavou prorážet zeď, ale buď si tu hlavu rozbije a nebo to vzdá.
Naopak ti "tvární" všehoschopní a
nebo flegmatici doslouží do penze.
Takže i to ČIŽP beru jako tvárné
ouřady, kteří se kvůli vytrvání v
úřadu přizpůsobí a nebo ho opustí,
když se jim to už zajídá. Proto se
ději různé nepravosti bez postihu
a jiné jsou exemplárně postihovány
jako zástěrka těch bez postihu. Vlk
se nažral, ale koza zůstala celá!
Mimochodem ten budovatel nového
rybníčku měl posudek "znalce" a ten
k němu chodí na ryby a grilovačky.
Ten má zase jiné známé a ten starý
vlastník vyschlého rybníka takové
kontakty nemá. Pokoušel se o nápravu
a byl odpálkován, že jeho 100 let
starý rybník nesplňuje současné stavební předpisy a jeho hráz nemá
pevnostní parametry pro takovou
stavbu. Tak to vzdal, protože to,
co předci nemuseli mít musí on mít.
Pro legalizaci by potřeboval nové
plány, projekt a schválení úřadů
a na to už nemá sílu a ani chuť.
Já jsem pouze rád, že jsem to kdysi
od něho nekoupil, když v něm ještě
ta voda byla, protože bych brečel
sám nad sebou a ne jen nad ním.
Odpovědět
ideální kontrolní orgány. Z praxe u
státní správy o tom něco málo vím,
když se po výměně vlády vyměňovali
ředitelé, ti měnili vedoucí jim
podřízené a ti zase ty pod nimi. Byl
to vždy masakr a po čase se zase ti
degradovaní povyšovali a vraceli do
funkcí. Bohužel ale i ti neschopní
a nebo všehoschopní. Po nějakém čase
člověk pochopí, že takové prostředí
je jen pro otrlé a nebo flegmatiky
a raději takovou práci opustí, když
mu jako kritikovi nabídnou pozici na druhé straně republiky a nebo odchod ze služby. Nějakou dobu může člověk zkoušet hlavou prorážet zeď, ale buď si tu hlavu rozbije a nebo to vzdá.
Naopak ti "tvární" všehoschopní a
nebo flegmatici doslouží do penze.
Takže i to ČIŽP beru jako tvárné
ouřady, kteří se kvůli vytrvání v
úřadu přizpůsobí a nebo ho opustí,
když se jim to už zajídá. Proto se
ději různé nepravosti bez postihu
a jiné jsou exemplárně postihovány
jako zástěrka těch bez postihu. Vlk
se nažral, ale koza zůstala celá!
Mimochodem ten budovatel nového
rybníčku měl posudek "znalce" a ten
k němu chodí na ryby a grilovačky.
Ten má zase jiné známé a ten starý
vlastník vyschlého rybníka takové
kontakty nemá. Pokoušel se o nápravu
a byl odpálkován, že jeho 100 let
starý rybník nesplňuje současné stavební předpisy a jeho hráz nemá
pevnostní parametry pro takovou
stavbu. Tak to vzdal, protože to,
co předci nemuseli mít musí on mít.
Pro legalizaci by potřeboval nové
plány, projekt a schválení úřadů
a na to už nemá sílu a ani chuť.
Já jsem pouze rád, že jsem to kdysi
od něho nekoupil, když v něm ještě
ta voda byla, protože bych brečel
sám nad sebou a ne jen nad ním.
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2025 12:35Ad Jarek Schindler21.11.2025 00:46
CHKO Pálava vystrnadilo uživatele lednických rybníků se kterým se nedomluvili. Dohodli se s jiným, co hospodaří dle plánu péče o rezervaci. Tedy pravidelně letní, pravidelně slovuje, drží hladinu na vhodné úrovni , osazuje rybami ta, aby nemuseli moc přikrmovat, tedy znovuzavedli historický zpúsob co prováděl knížepán. A jak to prospívá fytocenoze, obojživelníkům, i ptákům.....
Odpovědět
CHKO Pálava vystrnadilo uživatele lednických rybníků se kterým se nedomluvili. Dohodli se s jiným, co hospodaří dle plánu péče o rezervaci. Tedy pravidelně letní, pravidelně slovuje, drží hladinu na vhodné úrovni , osazuje rybami ta, aby nemuseli moc přikrmovat, tedy znovuzavedli historický zpúsob co prováděl knížepán. A jak to prospívá fytocenoze, obojživelníkům, i ptákům.....
JS
Jarek Schindler
23.11.2025 19:11 Reaguje na Slavomil VinklerNo a důvod proč mi to říkáte? Pokud vím tak Lednické rybníky nejsou zahrnuty do CHKO Pálava.
Odpovědět
