Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinu
13.10.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malík / Živá voda
Každé opatření v ploše krajiny, které uděláme, pomůže postupně snižovat riziko a zmírní dopady záplav i sucha. Ano, technická řešení mají své místo, ale tam, kde příroda sama už nestačí. Celková úprava krajiny je jediný způsob, jak snížit riziko povodní a přizpůsobit se klimatickým změnám – účinně a na dlouho.
Potřebujeme otevřenou akademickou diskusi, kde se zapojí odborníci, a politici musí naslouchat. Je třeba dospět ke konsenzuálnímu řešení, které nebude motivováno pouze líbivostí nebo ziskem hlasů, či zakrývaným ekonomickým zájmem velké investice, ale bude skutečným dlouhodobým zájmem o udržitelnost a bezpečí krajiny a jejích obyvatel na základě nezávislé expertní cost-benefit analýzy s dlouhodobým výhledem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malík / Živá voda
Musíme změnit filozofii našeho přístupu ke krajině. Z dlouhodobého hlediska bude ochrana obyvatelstva prostřednictvím celkové péče o krajinu nejlevnější, nejbezpečnější a nejspolehlivější cestou, jak ochránit nás všechny, nejen několik procent rozlohy záplavových zón z celé plochy státu. Povodně jsou trochu ruleta - mohou se objevit kdekoli. Proto potřebujeme řešit všechna území.
P. S. Na fotce vidíte polder u Stronie Śląskie. Na jeho protržení při zářijových povodních měla výrazný vliv intenzivní mýtní těžba dřeva. Pojezdy těžké techniky po spádnici vytvořily z kolejí potoky, lesní cesty proměnily v dravé říčky provázené masivní erozí půdy. Ty s sebou nesly obrovské množství štěrku, který nakonec zanesl spodní otvory polderu a katastrofa byla dokonána.
Přečtěte si také |
Jiří Malík: Proč je léto už počátkem dubna?
Podobné problémy se týkají i lesní těžby a lesních komunikací u nás v ČR – svážení dřeva a devastace cest přispívají k erozi a zvyšují riziko povodňových událostí.
reklama
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak silný je hurikán páté kategorie?
V řekách je nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, varuje WMO
Česká komora architektů zveřejnila seznam architektů, kteří pro bono nabízející pomoc lidem postiženým povodní
Další články autora |
Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům
Jiří Malík: Měření odtoku vody na lesních cestáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
ss
smějící se bestie
13.10.2024 06:11Potřebné je obojí, některé však není nutné při obnově přírody, dělat hurá systémem, že !
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.10.2024 10:54 Reaguje na smějící se bestieNo a po těch zkušenostech za posledních zhruba 30let,
konečně přestat stavět z záplavových oblastech, že !
Odpovědět
konečně přestat stavět z záplavových oblastech, že !
JM
Jiří Malík
13.10.2024 21:50 Reaguje na smějící se bestieAno, ale jen možná. Protože ten beton zklamává pravidelně. Potřebná je celoplošná zádrž, náprava půdy, přírodě blízká opatření a pak teprve, na konci na základě výpočtu hydromodelu vetší technické opatření. Takto koneckonců zní mezirezortní dohoda MŽP a MZe. Zatím to dopadá stále tak, že se postaví velké dílo v jednom bodě a s krajinou se nedělá nic. Proto akcentuji obrácený postup. Ušetříme tím i značné prostředky všech, u vědomí toho, že záplavy probíhají na max. 10 % rozlohy státu.
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.10.2024 06:53Ano, rovněž teorie jdoucí proti teorii bezzásahu. Méně elektroaut a více ochrany přírody.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 07:18 Reaguje na Honza HonzaBezzásah je katastrofa všude. I v obnově přírody i v protipovodňových opatřeních. Samozřejmě, že příroda si vždy pomůže i sama, ale naprosto jsou jí zájmy člověka lhostejné (jako byly i zájmy těch dinosaurů) .
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 08:15 Reaguje na Slavomil Vinklerněkdy mi připadáte, jak kdyby jste se vylíhnul včera....a kolik těch bezzásahů v ČR je?
99% průserů vznikají v hospodářských lesích, protože tam, kde noha člověka vkročí obyčejně se uvelebí bordel a hloupost.
Cesty proti svahu zvyšující odtok, nelegální sjezdy v lesích znuděných cyklistů, které zrychlují odtok a půdu udusávají.
Příroda si sice dokáže pomoc sama, ale nesmí k tomu mít blbce jako jsou lidi, kteří se tváří jako páni světa a předurčení všechno akorát zničit a pak říct, sorry ono se to pos..lo. Protože zodpovědnost Homo sapiens mnoho neříká.
A nakonec se člověk dozví, že lesy a krajina se má obmotávat kolem ega pánů tvorstva... UVĚDOMME SI, ŽE TADY NEŽIJEME SAMI!
Odpovědět
99% průserů vznikají v hospodářských lesích, protože tam, kde noha člověka vkročí obyčejně se uvelebí bordel a hloupost.
Cesty proti svahu zvyšující odtok, nelegální sjezdy v lesích znuděných cyklistů, které zrychlují odtok a půdu udusávají.
Příroda si sice dokáže pomoc sama, ale nesmí k tomu mít blbce jako jsou lidi, kteří se tváří jako páni světa a předurčení všechno akorát zničit a pak říct, sorry ono se to pos..lo. Protože zodpovědnost Homo sapiens mnoho neříká.
A nakonec se člověk dozví, že lesy a krajina se má obmotávat kolem ega pánů tvorstva... UVĚDOMME SI, ŽE TADY NEŽIJEME SAMI!
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 10:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDinosaurů bylo a zůstaly jen slepice.
Povodňová voda tekla z Jeseníků. CHKO. Právě proto, že nežijeme sami, musíme něco dělat. Nad bezzásahovostí už začínají smrákat i v Bruselu, neb EU vyhlašuje obnovu, což může být i činnost. A že by začátek prozření, otočky? Měl byste naskočit na jiný vítr. .
Odpovědět
Povodňová voda tekla z Jeseníků. CHKO. Právě proto, že nežijeme sami, musíme něco dělat. Nad bezzásahovostí už začínají smrákat i v Bruselu, neb EU vyhlašuje obnovu, což může být i činnost. A že by začátek prozření, otočky? Měl byste naskočit na jiný vítr. .
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:09 Reaguje na Slavomil VinklerNo třeba v tom polském Stronie Śląskie netekla voda z Jeseníků ale z Rychleb a oblasti Kralického Sněžníku.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:16 Reaguje na Slavomil VinklerV záp. Evropě nikdy žádná bezzásahovost nebyla, opravdu ne... krom vysokých hor apod...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
13.10.2024 10:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLesní cyklisté jsou skutečně devastátoři lesa, to jistě. Jezdí po lesních cestách pro traktory a těžké stroje a pokud je někde single trail, je to pěšina. Prakticky nikdy spádnice a udusání půdy vahou do metráku je zcela komické. Co kdyby tam proběhl jelen? Jeho kopyta jsou skutečnými devastátory s měrným tlakem x násobným.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.10.2024 12:02 Reaguje na Pavel HanzlJelen neběhá přímo z kopce, jeho stopy jsou navíc bodové, ně linie.
A jelen do lesa patří. Jen je jich moc.
Odpovědět
A jelen do lesa patří. Jen je jich moc.
PH
Pavel Hanzl
13.10.2024 13:22 Reaguje na Pavel JeřábekCyklista taky ne, pokud ale jede, je to kpeček mírný. Jenom sjezd po modré sjezdovce v létě na kole je prakticky nemožný.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.10.2024 22:42 Reaguje na Pavel HanzlKdysi dávno jsem i na kole jezdil.
Takže o tom, jak se sjíždí kopce mi nemusíte vypravovat.
Odpovědět
Takže o tom, jak se sjíždí kopce mi nemusíte vypravovat.
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 07:14Nejdůležitější je záměrně nesabotovat a neblokovat jakékoli protipovodňové zásahy. Všude kde to jde tak přírodě blízké, ale kde jsou nebezpečné toky (Např. Heřminovy) tak i přehrady.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 08:18 Reaguje na Slavomil Vinklerkdyby nebyli Heřminovy, tak si je budeme muset vycucat z prstu...
Jestli si někdo myslí, že jedna přehradka něco vyřeší, ať si to myslí, ale pak je šílenější, než vypadá.
Odpovědět
Jestli si někdo myslí, že jedna přehradka něco vyřeší, ať si to myslí, ale pak je šílenější, než vypadá.
PB
Petr Blažek
13.10.2024 07:32Autor a jemu podobní v podstatě hlásají, že za všechny povodně a erozi může lidská činnost. Vůbec jim nedochází, že tyto úkazy tu byly od nepamětí a že prakticky modelovaly krajinný ráz. Až když do toho vstoupil člověk tak se začalo přirozené erozi zabraňovat hrázemi a odvodňovacími kanály.
Samozřejmě na druhé straně má vliv na vsakování vody například jak moc je utužená půda na polích, ale to při současné změně klimatu nezabezpečí ochranu níže položených sídel.
Mimochodem tito aktivisté nám postupně zakazují orbu a podporují takzvané půdoochrané technologie, kde sice teoreticky pomáhají omezit erozi, ale díky nedostatečnému prokypření půdy se omezuje zasakování vody a tím pádem k jejímu odtoku do údolí.
Odpovědět
Samozřejmě na druhé straně má vliv na vsakování vody například jak moc je utužená půda na polích, ale to při současné změně klimatu nezabezpečí ochranu níže položených sídel.
Mimochodem tito aktivisté nám postupně zakazují orbu a podporují takzvané půdoochrané technologie, kde sice teoreticky pomáhají omezit erozi, ale díky nedostatečnému prokypření půdy se omezuje zasakování vody a tím pádem k jejímu odtoku do údolí.
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 09:10 Reaguje na Petr Blažekto tak není pravda, ono totiž eroze se ve své mohutnosti vyvíjela a dneska už na polích není co erodovat, nejhodnotnější ornici najdete v mořích a teď zemědělci jen zarývají rydla jen do půdy, která už není tak bohatá na humus. Problém eroze je úplně stejný jako v ČR tak v jižní Americe.
Velké lány bez biopásů zrychlují erozi.
Zabraňovat odtoku je možné, ale nic neřeší, tady pokud nejde o rekonstrukci mokřadu.
Člověk svými zásahy půdu vysoušel a teď je potřeba jí vracet " vlhkost".
Odpovědět
Velké lány bez biopásů zrychlují erozi.
Zabraňovat odtoku je možné, ale nic neřeší, tady pokud nejde o rekonstrukci mokřadu.
Člověk svými zásahy půdu vysoušel a teď je potřeba jí vracet " vlhkost".
PB
Petr Blažek
13.10.2024 12:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPlácáte nesmysly, české zemědělství produkuje potraviny na ploše o 1/4 menší než před 100 lety a přesto má přebytky. To, že některé pole jsou erozně erozně ohrožená ( převážně při pěstování kukuřice) nic nevypovídá o tom v jakém stavu česká půda je.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.10.2024 13:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPlácáte nesmysly, před využíváním uhlí byla spousta lesů v horách a skoro všechny lesy drobných vlastníků, sedláků a měst v nížinách a podhůří holé a vykácené. Lidi potřebovali totiž dřevo na topení na zimu a někdy od 16 století obrovské množství dřeva na tehdejší sklářskou výrobu. Šumava a Krkonoše byly z dost velké části kvůli tomu pravidelně odlesňovány. Stejně jako když se tehdy osidlovaly hory, se kácelo a klučilo velké množství lesů, aby tehdejší horalové měli pastviny na dobytek a nějaká políčka. Krávy tehdejších osadníků se pásly až na vrcholových partiích Krkonoš i Šumavy a všude kolem tehdejších horských osad vedle tehdejších skláren. A o 200 - 300 let později nastalo další masové odlesňování hor s rozvojem železářství, kdy pro tehdejší vysoké pece bylo potřeba každý rok obrovské množství dřevěného uhlí.
Tehdy byla skutečná eroze, z těch holých odlesněných horských svahů a kopců.
Zlom nastal až s masovým rozvojem využívání uhlí a s rozvojem železnic. Kdy bylo černouhelným koksem nahraženo dřevěné uhlí při výrobě železa i při dalších průmyslových procesech a bylo možné po železnici dovážet uhlí skoro kdekoliv a kdy si většina lidí na vesnicích i městech mohla dovolit to uhlí kupovat na topení.
Teprve potom před takovými 120 lety se lesy začaly vracet do hor a na kopce i do roklí a vůbec všech krajinných útvarů, kde nešlo provozovat pole nebo pastviny.
Je to 100 - 120 let a po tehdejší erozi prakticky nejsou žádné stopy, v lesích se znova vyvinula lesní půdy a všechno znova zarostlo.
Odpovědět
Tehdy byla skutečná eroze, z těch holých odlesněných horských svahů a kopců.
Zlom nastal až s masovým rozvojem využívání uhlí a s rozvojem železnic. Kdy bylo černouhelným koksem nahraženo dřevěné uhlí při výrobě železa i při dalších průmyslových procesech a bylo možné po železnici dovážet uhlí skoro kdekoliv a kdy si většina lidí na vesnicích i městech mohla dovolit to uhlí kupovat na topení.
Teprve potom před takovými 120 lety se lesy začaly vracet do hor a na kopce i do roklí a vůbec všech krajinných útvarů, kde nešlo provozovat pole nebo pastviny.
Je to 100 - 120 let a po tehdejší erozi prakticky nejsou žádné stopy, v lesích se znova vyvinula lesní půdy a všechno znova zarostlo.
MU
Michal Ukropec
13.10.2024 07:38Ano. Souhlasím s tím, že vodu je nutné zachytávat plošně a nikoliv bodově. Proto souhlasím i se změnou myšlení. 1. Je nutné odsoudit ekologismus a zařadit jej vedle komunismu a nacismu k zhoubným ideologiím 2. Odsoudit a zlikvidovat výdobytky ekologismu jako je zejména pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Nemluvě o tom, že se pěstují na velkých souvislých plochách. 3. Ekologismus pokutovat a nikoliv dotovat.
Odpovědět
ZW
Zdenek Wenzel
13.10.2024 09:33 Reaguje na Michal UkropecTak ta tvoje teorie o ekologii jak uvádíš o ismu, je za hodně hranou.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
13.10.2024 13:33 Reaguje na Zdenek WenzelJoo. Ono je všechno jinak něž kdysi. Humanisti prosazují likvidaci Židů a křesťanů, ekologisti likvidaci zvěře a přírody, klimatisti zase klima. Stačí se podívat na činnost Matěje Stropnického nebo Grety Thunberg.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.10.2024 13:50 Reaguje na Michal UkropecTaky si to myslím. Jednou bude zelená ideologie jako zhoubná lidstvu zařazená tam, kde je dne nacismus nebo komunismus.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 07:55U protrženého poldru je jednoznačná chyba u vodohospodářů. Neznalost pohybu nánosů, a zejména špatně spočítaná tisíciletá voda, s následným poddimenzovaným bezpečnostním přepadem.
Odpovědět
pk
pepa knotek
13.10.2024 08:20Za to, že nám jihočeskou krajinu zdobí spousty rybníků, můžeme poděkovat neexistenci ekologických spolků ve středověku. Dnes by Jakub Krčín z Jelčan nevybudoval rybník ani jeden.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 09:22 Reaguje na pepa knotekrybníky v jižních Čechách jsou v podstatě opatření která měla krajinu vysušit ale udělali to tak, že v nich mohli chovat kapry. Komunisti vyrukovali s melioracemi a vysoušení krajiny rušením retenčních schopností remízků a opatření v krajině jako byly cesty, aleje pásy nechávané pro hmyz a ptáky.
Zničení historické paměti krajiny bylo dokonáno.
Odpovědět
Zničení historické paměti krajiny bylo dokonáno.
Karel Zvářal
13.10.2024 09:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMůžete uvést, kteří sedláci zakládali v krajině remízky a cesty? Združstevnění zrušilo nudličky, aby mohli využít mechaniazaci, s volkem se už nikomu chodit nechtělo. Právě v tu dobu vznikly ony remízky a větrolamy, které byly kvůli "dotaci na plochu" rušeny. Plná ústa ekologie (biopaliva etc.), ale výsledkem je zdevastovaná krajina.
Odpovědět
MU
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:15 Reaguje na pepa knotekTak to o Krčínovy s oblibou tvrdím jíž víc jak deset let.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2024 08:40Pochopíte už jednou pane Malíku, že před přívalem 100 mm za půl či hodinu neochrání nikdo nic? To jsem jen vaše teorie, praxe je jiná. A když už se tak angažujete, co kdybyste příslušným pánům na ministerstvu začal také vysvětlovat prospěšnost orby či hlubšího kypření a dále, že třeba brambory se na svazích sázejí nikoliv po vrstevnici, ale po spádnici?
Odpovědět
Peter Sládek
13.10.2024 10:11Na túto tému tu bol nedávno článok, pod ktorým bolo 90 diskusných príspevkov. Pretože príspevky argumentačne vyvrátili autorkine lži, redakcia proste použila brachiálnu moc a celá diskusia zmizla.
A zrazu sa objaví článok s rovnakými mantrami ako by sa nechumelilo. Aký má význam oponovať jednostrannej trúbe propagandy?
Odpovědět
A zrazu sa objaví článok s rovnakými mantrami ako by sa nechumelilo. Aký má význam oponovať jednostrannej trúbe propagandy?
PJ
Pavel Jeřábek
13.10.2024 12:05Obrovský prostor na malé suché poldry jsou koryta potoků v lesích.
Pokud zpomalíme odtok vody z lesů, jednak snížíme rychlost a dravost vody pod lesy, ale i pomůžeme s udržením vody v lesích pro období sucha.
Kdysi tu byl i příklad, jak jsme na kousku lesa zkusili vsakovací pásy. Další možnost především jak v lese prodloužit odtok vody, a přispět k odolnosti dřevin proti mnohým škůdcům, kteří se dostávají do kalamitního stavu díky snížené obrany schopnosti stromů kvůli suchu v lesích.
Odpovědět
Pokud zpomalíme odtok vody z lesů, jednak snížíme rychlost a dravost vody pod lesy, ale i pomůžeme s udržením vody v lesích pro období sucha.
Kdysi tu byl i příklad, jak jsme na kousku lesa zkusili vsakovací pásy. Další možnost především jak v lese prodloužit odtok vody, a přispět k odolnosti dřevin proti mnohým škůdcům, kteří se dostávají do kalamitního stavu díky snížené obrany schopnosti stromů kvůli suchu v lesích.
BV
Bohuslav Vintr
13.10.2024 12:25Bydlím v jedné z obcí postižených povodní v Jeseníkách a dobře znám i ty nejpostiženější obce a oblast nad nimi.
Musím souhlasit s tím, že takový příval srážek, jako byl letos se těžko dá zvládnout lépe.
K těm domům v záplavové oblasti: Jedna z nejpostiženějších (Česká Ves), zaplaveno 90% obce. Kam chcete přenést celou obec, včetně silnice, železnice a ostatní infrastruktury? Pokud vím, žádná demolice se netýkala novostavby. Vše domy většinou 100+ let, které minulé povodně přečkaly. Ostatně poškození vedoucí k demolici je většinou věcí náhody. Viz situace v Jeseníku: řada zaplavených domů v ulici, ale jen jeden k demolici, co měl smůlu, že do něho narazilo auto vlečené vodou. Jestli se koryto řeky přemístí o 20 metrů bokem často rozhodují centimetry, strom, skupina keřů, zrytý záhonek... Jak se voda dostane pod zpevněný povrch, rázem máte 2 m hlubokou jámu.
I když to většinou nebylo cíleně, tak vlastně byly v této oblasti udělánz plošná opatření. Od 30.let minulého století byla zrušena políčka v podhůří a nahrazena pastvinami. Remízky většinově zůstaly. V části oblasti jsou dnes dokonce hráze mezi bývalými poli naskládané z kamenů chráněny. Dříve holé vršky jsou zalesněny.
Nad nejpostiženější částí naší obce vybudován polosuchý poldr. Při nedávné situaci mohlo být držení povodňové vlny max. tak v řádech minut. Připomínám, že se většinově jedná o úzká údolí sevřená mezi svahy, kontinuálně obydlená v délkách desítek km od hor až ke státní hranici (údolí Staříče a Bělé). Tam není na nějaká opatření, jako poldry ani místo.
Takže pěkné "knížecí" rady autora článku a některých přispěvatelů, ale většinou k ničemu.
Odpovědět
Musím souhlasit s tím, že takový příval srážek, jako byl letos se těžko dá zvládnout lépe.
K těm domům v záplavové oblasti: Jedna z nejpostiženějších (Česká Ves), zaplaveno 90% obce. Kam chcete přenést celou obec, včetně silnice, železnice a ostatní infrastruktury? Pokud vím, žádná demolice se netýkala novostavby. Vše domy většinou 100+ let, které minulé povodně přečkaly. Ostatně poškození vedoucí k demolici je většinou věcí náhody. Viz situace v Jeseníku: řada zaplavených domů v ulici, ale jen jeden k demolici, co měl smůlu, že do něho narazilo auto vlečené vodou. Jestli se koryto řeky přemístí o 20 metrů bokem často rozhodují centimetry, strom, skupina keřů, zrytý záhonek... Jak se voda dostane pod zpevněný povrch, rázem máte 2 m hlubokou jámu.
I když to většinou nebylo cíleně, tak vlastně byly v této oblasti udělánz plošná opatření. Od 30.let minulého století byla zrušena políčka v podhůří a nahrazena pastvinami. Remízky většinově zůstaly. V části oblasti jsou dnes dokonce hráze mezi bývalými poli naskládané z kamenů chráněny. Dříve holé vršky jsou zalesněny.
Nad nejpostiženější částí naší obce vybudován polosuchý poldr. Při nedávné situaci mohlo být držení povodňové vlny max. tak v řádech minut. Připomínám, že se většinově jedná o úzká údolí sevřená mezi svahy, kontinuálně obydlená v délkách desítek km od hor až ke státní hranici (údolí Staříče a Bělé). Tam není na nějaká opatření, jako poldry ani místo.
Takže pěkné "knížecí" rady autora článku a některých přispěvatelů, ale většinou k ničemu.
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 13:22 Reaguje na Bohuslav VintrMyslím, že základní myšlenka je odpověď na otázku, proč má takový malinkatý potůček tak obrovské údolí.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.10.2024 13:34 Reaguje na Slavomil VinklerPořád se tu zapomíná, že to byl abnormální krátkodobý úhrn srážek. Něco půda vsákne, ale z 300-400mm v pár dnech většina odteče. Tradiční lidská sídla jako korálky kolem životodárné vody silné proudy odnesou. Je to jak s tím uchem: tak dlouho se čeká na megapovodeň, až nakonec přijde...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:42 Reaguje na Slavomil VinklerNebude to třeba hlavně z důvodu, že Jeseníky jsou kerné pohoří a s vodou to proto tak nějak nemá moc co dělat?
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:56 Reaguje na Bohuslav VintrChce to promyšlené zásahy do krajiny. Suchý poldr je dobrý, ale je lepší vodu zadržet plošně tak, aby neodtékala moc rychle. Potřebujete to i kvůli spodní vodě.Česko pořád trpí suchem, i když byly povodně. To je zváštní, že nikoho netrkne, že někde asi dělají soudruzi chybu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2024 17:36 Reaguje na Petr Hariprasad HajičA netrkne zase vás pro změnu, že čerpání spodních vod se významně zvýšilo? A dále, ony se ty srážky, pokud to vnímáte, změnily. Celkové množství zůstává stejné, ale střídají se delší období such a pak přijdou deště, kdy napadne na suchou zem velké množství vody a naprosto logicky ta voda odteče, protože suchá zem se chová jako olej a trvá delší dobu, než provlhne a teprve pak může vsakovat. A je úplně jedno, kolik humusu obsahuje. A dále vezměte v úvahu neustálou zástavbu, betonování a asfaltování povrchů. To všechno dohromady má významný vliv na bilanci spodních vod.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:56 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo a pršelo v horách. Kde tam při většinou minimálním půdním profilu chcete tu vodu asi tak zadržet.
Odpovědět
BV
Bohuslav Vintr
13.10.2024 21:38 Reaguje na Petr Hariprasad HajičPodívejte se na mapu s vrstevnicemi, nebo i na fotografie těch údolí. Tam prostě dole není místo, kde by se mohla voda plošně rozlít beze škod. Do kopce Vám nepoteče.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.10.2024 14:33Článek je dost blábol. Vhodná krajina ochrání před povodněmi jenom na hranici intenzity, kdy při menších srážkách povodeň nevzniká a při srážkách o řekněme 20 % větších už povodeň je. Tím, že tu hranici posune o kousek výš.
Ale když tam napršelo tolik, co tam napršelo, zmenší to tu obrovskou povodeň pouze o nějaká procenta. o 10, možná 20 %. Což při tak velké povodni znamená, že ta povodeň je skoro stejná, skoro stejně ničivá.
Při tak velké povodni mají mnohem větší smysl nádrže, protože se jejich vypouštěním a naplněním dají řízeně posouvat povodňové vlny pod nimi.
Za určitých podmínek je tedy možné zabránit tomu nejhoršími jevu a sice že se dvě vysoké povodňové vlny dvou podobně velkých přítoků na soutoku sejdou a škodlivý účinek povodní pod soutokem tak sečtou až znásobí.
Odpovědět
Ale když tam napršelo tolik, co tam napršelo, zmenší to tu obrovskou povodeň pouze o nějaká procenta. o 10, možná 20 %. Což při tak velké povodni znamená, že ta povodeň je skoro stejná, skoro stejně ničivá.
Při tak velké povodni mají mnohem větší smysl nádrže, protože se jejich vypouštěním a naplněním dají řízeně posouvat povodňové vlny pod nimi.
Za určitých podmínek je tedy možné zabránit tomu nejhoršími jevu a sice že se dvě vysoké povodňové vlny dvou podobně velkých přítoků na soutoku sejdou a škodlivý účinek povodní pod soutokem tak sečtou až znásobí.
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:52 Reaguje na Radim PolášekSrovnejte si kapacitu zdravého lesa a správně udržovaného pole s nějakou nádrží. Neříkám, že není potřeba oboje, jen tvrdím, že je to naopak. Primární je zádržnost vody v krajině. Řešíte tím i nedostatek spodní vody.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:08 Reaguje na Petr Hariprasad HajičMalá zkouška: Vezmete 2 lahve o obsahu 1l, jednu naplňte pískem nebo jakoukoliv hlínou a druhou ničím. Pak lejte vodu do lahve bez hlíny a lahve s hlínou. Kam se vejde více vody a kolik?? Mno a stejné je to s prehradami a vaší " zádrží v celostní krajině". Přehrada Nové Heřminovy měla být prioritní adaptace z dílny MPO s MZe. Má více důležitých funkcí než poldr, který patří maximálně tak do nížin, i když i tam se lépe hodí rybníky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2024 19:16 Reaguje na Jarka O.Mě se líbí tyto kabinetní diskuze lidí, kteří nemají s půdou žádné praktické zkušenosti. Je to tak, jak píšete, jenže holt slovo přehrada působí na určitý typ lidí jak hadr na býka. To ale neznamená, že by se takovýmto nazdárkům mělo ustupovat, právě naopak.
Rád bych viděl protažené ksichty věrozvěstů hlásajících bezpřehradnost, kdyby je při záplavách neměli. Ale možná by to bylo jen dobře, protože teprve pak by si uvědomili, co vše přehrada znamená.
Odpovědět
Rád bych viděl protažené ksichty věrozvěstů hlásajících bezpřehradnost, kdyby je při záplavách neměli. Ale možná by to bylo jen dobře, protože teprve pak by si uvědomili, co vše přehrada znamená.
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:49 Reaguje na pavel peregrinJe velmi zvláštní, že ti lidé blokují adaptace obvyklé na celém světě nebo výrobu bezemisní levné stabilní elektriky ...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2024 20:11 Reaguje na Jarka O.To je pokřivená demokracie, lépe řečeno demokracie v jejich pojetí.
Odpovědět
Peter Sládek
13.10.2024 20:18 Reaguje na Jarka O.Ešte zvláštnejšie je, že redakcia sem dáva ako na bežiacom páse podobné články, ale jednoduchý odkaz na stránku Povodia Odry, z ktorej by sa každý dozvedel, že vôbec nejde o nejakú sólo nádrž, ale o komplexný súbor opatrení v celom povodí, sem nevloží:
https://prehradanoveherminovy.cz/
Odpovědět
https://prehradanoveherminovy.cz/
Peter Sládek
13.10.2024 20:05 Reaguje na Jarka O.A nezabudnite porovnať s "kapacitou zdravého lesa" - rastúceho napríklad na sklone 35°, na plytkej lesnej pôde s obsahom skeletu...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 20:06 Reaguje na Petr Hariprasad HajičI ten nejzdravější les má svoji zádržnou kapacitu limitovanou mocností půdní vrstvy. Do matečné horniny vám toho asi moc nevsákne. No a tady jsme na horách a přidávají se k tomu i svahové poměry. Atd.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
13.10.2024 14:49Pokud vám za jediný den spadne 296mm/m2, (Lipová Lázně), v horském údolí, tak vám žádná plošná opatření v krajině nepomohou.
Dobrou otázkou je, co by pomohlo.
O tom by se měla vést diskuze.
Odpovědět
Dobrou otázkou je, co by pomohlo.
O tom by se měla vést diskuze.
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:50 Reaguje na Miroslav VinklerNám spadlo za 10 hodin 242mm srážek a měli jsme vodu na posledním schodě. Plošná opatření fungují. Ale chce to celostní přístup. Při všem. Musíte myslet celostně při projektování pole, při výsadbě lesa a i při budování cesty. A stačí někdy docela málo. Máte to v mém příspěvku níže.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 20:16 Reaguje na Petr Hariprasad HajičKde je to nám? Na a to že u vás jste měli vodu na posledním schodě ještě neznamená že při takových deštích funguje nějaká adaptace. Je to naprostý nesmysl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 20:30 Reaguje na Miroslav VinklerPovodeň v roce 1997 jsem zažil v Lipové, nynější ve Vápenné. Vysledky obou povodní jsem viděl v obou obcích a tak mohu říci jedno. Ty škody, ta místa kudy šla voda ( v Lipové i Vápenné tehdy i letos)jsou velmi podobné. Takže by možná nebylo od věci začít přemalovávat mapy. Než opravovat tak raději předělat infrastruktůru protože to opravené budeme za pár let opravovat znovu a ta voda bude zase dělat škody hlavně tam kde je dělala v minulosti.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:45Napsal jsem o řešení, které se osvědčilo i v místě, kde není možné stavět nějaká větší díla. Celostní přístup je jediné rozumné řešení. https://blog.idnes.cz/hajic/suche-poldery-by-nestacily.Bg24100105
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 18:27 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo ba. Selský rozum říká, že je potřebné všechno, i přehrady i ostatní. Hlavně konat. Módní název celostní. No dobře.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.10.2024 19:40Popište pane Malík, jak se při povodních osvědčil váš projekt Zdoňov
a prosím popravdě i s názory místních.
Děkuji.
Odpovědět
a prosím popravdě i s názory místních.
Děkuji.
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:45 Reaguje na Břetislav MachačekAno, také by mě to zajímalo. P. Machačku, předběhl jste mě.
Odpovědět
Ota Blažek
13.10.2024 21:51Tento článek si čtenář téměř jistě spojí s aktuálními spory ohledně přehrady Nové Heřminovy. S odkazem na níže přiložený link (doporučuji využít nabízené video) tvrdím, že všechna moudra tohoto článku byla a jsou v projektu této přehrady zahrnuty. Tedy také suché poldry, meandry, remízky atd.,atd. Nechť tedy autor článku nenavozuje dojem, že u nás řádí nějaká naprosto nepoučená "betonová lobby".
viz: https://prehradanoveherminovy.cz/o-prehrade/protipovodnova-ochrana/
Odpovědět
viz: https://prehradanoveherminovy.cz/o-prehrade/protipovodnova-ochrana/
