Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinu
13.10.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malík / Živá voda
Každé opatření v ploše krajiny, které uděláme, pomůže postupně snižovat riziko a zmírní dopady záplav i sucha. Ano, technická řešení mají své místo, ale tam, kde příroda sama už nestačí. Celková úprava krajiny je jediný způsob, jak snížit riziko povodní a přizpůsobit se klimatickým změnám – účinně a na dlouho.
Potřebujeme otevřenou akademickou diskusi, kde se zapojí odborníci, a politici musí naslouchat. Je třeba dospět ke konsenzuálnímu řešení, které nebude motivováno pouze líbivostí nebo ziskem hlasů, či zakrývaným ekonomickým zájmem velké investice, ale bude skutečným dlouhodobým zájmem o udržitelnost a bezpečí krajiny a jejích obyvatel na základě nezávislé expertní cost-benefit analýzy s dlouhodobým výhledem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Malík / Živá voda
Musíme změnit filozofii našeho přístupu ke krajině. Z dlouhodobého hlediska bude ochrana obyvatelstva prostřednictvím celkové péče o krajinu nejlevnější, nejbezpečnější a nejspolehlivější cestou, jak ochránit nás všechny, nejen několik procent rozlohy záplavových zón z celé plochy státu. Povodně jsou trochu ruleta - mohou se objevit kdekoli. Proto potřebujeme řešit všechna území.
P. S. Na fotce vidíte polder u Stronie Śląskie. Na jeho protržení při zářijových povodních měla výrazný vliv intenzivní mýtní těžba dřeva. Pojezdy těžké techniky po spádnici vytvořily z kolejí potoky, lesní cesty proměnily v dravé říčky provázené masivní erozí půdy. Ty s sebou nesly obrovské množství štěrku, který nakonec zanesl spodní otvory polderu a katastrofa byla dokonána.
Přečtěte si také |
Jiří Malík: Proč je léto už počátkem dubna?
Podobné problémy se týkají i lesní těžby a lesních komunikací u nás v ČR – svážení dřeva a devastace cest přispívají k erozi a zvyšují riziko povodňových událostí.
reklama
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Shoda na omezení fosilních paliv je na COP29 v Baku stále daleko
Studenti dnes zahájí stávku za klima. Stávkou volají po změně
Fiala v Baku chválil jádro. Nabídl sdílet pozitivní českou zkušenost
Další články autora |
Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům
Jiří Malík: Měření odtoku vody na lesních cestáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (137)
ss
smějící se bestie
13.10.2024 06:11Potřebné je obojí, některé však není nutné při obnově přírody, dělat hurá systémem, že !
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.10.2024 10:54 Reaguje na smějící se bestieNo a po těch zkušenostech za posledních zhruba 30let,
konečně přestat stavět z záplavových oblastech, že !
Odpovědět
konečně přestat stavět z záplavových oblastech, že !
JM
Jiří Malík
13.10.2024 21:50 Reaguje na smějící se bestieAno, ale jen možná. Protože ten beton zklamává pravidelně. Potřebná je celoplošná zádrž, náprava půdy, přírodě blízká opatření a pak teprve, na konci na základě výpočtu hydromodelu vetší technické opatření. Takto koneckonců zní mezirezortní dohoda MŽP a MZe. Zatím to dopadá stále tak, že se postaví velké dílo v jednom bodě a s krajinou se nedělá nic. Proto akcentuji obrácený postup. Ušetříme tím i značné prostředky všech, u vědomí toho, že záplavy probíhají na max. 10 % rozlohy státu.
Odpovědět
JV
Jiří Vavřík
14.10.2024 07:11 Reaguje na Jiří MalíkRozumná a správně popsaná cesta. Můj děda říkal když žil, nikdy nestav dům u vody či řeky. Parcely jsou-byly tam levné, ale pak když je velká voda?!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 07:44 Reaguje na Jiří MalíkTak to určitě vysvětlíte, když tedy ten beton zklamává pravidelně, jak je možné, že i když východní část Jeseníků odvodňují dvě řeky ( Opava a Moravice) jsou s povodněmi problémy pouze na té Opavě? Opravdu si myslíte, že bez Harty a Kružberku, by pří síle povodní jaká byla v roce 1997 a letost, ještě stál například Hradec nad Moravicí?
Odpovědět
Peter Sládek
14.10.2024 08:54 Reaguje na Jarek SchindlerOno ako vôbec formulácia "ten beton zklamává pravidelně" dať pod sprievodné foto, kde práve betónový výpustný objekt poldra je neporušený a pretrhnutá je sypaná zemná hrádza...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.10.2024 09:57 Reaguje na Jarek SchindlerPřesně tak, ale co chcete po těch, co žijí z těch
nesmyslů na které se přisáli. Kritizují betonářskou lobby a sami jsou lobby sice bez betonu, ale taky hodně drahou a navíc bez potřebného efektu. Jen
ať nám popíše jak dopadl ve Zdoňově a jinde. Jsem
zvědav i na reakce místních, jak se to osvědčilo.
Každopádně obyvatelé vesnic a Hradce nad Moravicí
děkují za Hartu a Kružberk , když vidí tu zkázu
na Opavě bez jakékoliv přehrady.
Odpovědět
nesmyslů na které se přisáli. Kritizují betonářskou lobby a sami jsou lobby sice bez betonu, ale taky hodně drahou a navíc bez potřebného efektu. Jen
ať nám popíše jak dopadl ve Zdoňově a jinde. Jsem
zvědav i na reakce místních, jak se to osvědčilo.
Každopádně obyvatelé vesnic a Hradce nad Moravicí
děkují za Hartu a Kružberk , když vidí tu zkázu
na Opavě bez jakékoliv přehrady.
SM
Stanislav Mudra
15.10.2024 10:20 Reaguje na Jarek SchindlerDálnice D1 byla vystavěna v 70tých letech, všechny mosty jsou již nově postavené protože beton byl již "degradovaný". Jen beton Vltavské kaskády je dodnes jako nový. Takže Praha je v KLIDU.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.10.2024 15:12 Reaguje na Stanislav MudraNebavím se o mostech na D1. Když tak o betonu na Kružberku a Hartě.
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.10.2024 06:53Ano, rovněž teorie jdoucí proti teorii bezzásahu. Méně elektroaut a více ochrany přírody.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 07:18 Reaguje na Honza HonzaBezzásah je katastrofa všude. I v obnově přírody i v protipovodňových opatřeních. Samozřejmě, že příroda si vždy pomůže i sama, ale naprosto jsou jí zájmy člověka lhostejné (jako byly i zájmy těch dinosaurů) .
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 08:15 Reaguje na Slavomil Vinklerněkdy mi připadáte, jak kdyby jste se vylíhnul včera....a kolik těch bezzásahů v ČR je?
99% průserů vznikají v hospodářských lesích, protože tam, kde noha člověka vkročí obyčejně se uvelebí bordel a hloupost.
Cesty proti svahu zvyšující odtok, nelegální sjezdy v lesích znuděných cyklistů, které zrychlují odtok a půdu udusávají.
Příroda si sice dokáže pomoc sama, ale nesmí k tomu mít blbce jako jsou lidi, kteří se tváří jako páni světa a předurčení všechno akorát zničit a pak říct, sorry ono se to pos..lo. Protože zodpovědnost Homo sapiens mnoho neříká.
A nakonec se člověk dozví, že lesy a krajina se má obmotávat kolem ega pánů tvorstva... UVĚDOMME SI, ŽE TADY NEŽIJEME SAMI!
Odpovědět
99% průserů vznikají v hospodářských lesích, protože tam, kde noha člověka vkročí obyčejně se uvelebí bordel a hloupost.
Cesty proti svahu zvyšující odtok, nelegální sjezdy v lesích znuděných cyklistů, které zrychlují odtok a půdu udusávají.
Příroda si sice dokáže pomoc sama, ale nesmí k tomu mít blbce jako jsou lidi, kteří se tváří jako páni světa a předurčení všechno akorát zničit a pak říct, sorry ono se to pos..lo. Protože zodpovědnost Homo sapiens mnoho neříká.
A nakonec se člověk dozví, že lesy a krajina se má obmotávat kolem ega pánů tvorstva... UVĚDOMME SI, ŽE TADY NEŽIJEME SAMI!
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 10:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDinosaurů bylo a zůstaly jen slepice.
Povodňová voda tekla z Jeseníků. CHKO. Právě proto, že nežijeme sami, musíme něco dělat. Nad bezzásahovostí už začínají smrákat i v Bruselu, neb EU vyhlašuje obnovu, což může být i činnost. A že by začátek prozření, otočky? Měl byste naskočit na jiný vítr. .
Odpovědět
Povodňová voda tekla z Jeseníků. CHKO. Právě proto, že nežijeme sami, musíme něco dělat. Nad bezzásahovostí už začínají smrákat i v Bruselu, neb EU vyhlašuje obnovu, což může být i činnost. A že by začátek prozření, otočky? Měl byste naskočit na jiný vítr. .
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:09 Reaguje na Slavomil VinklerNo třeba v tom polském Stronie Śląskie netekla voda z Jeseníků ale z Rychleb a oblasti Kralického Sněžníku.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 07:46 Reaguje na Jarek SchindlerMusím se opravit. Z polské strany Rychleb a oblasti Kralického Sněžníku abych byl přesný.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:16 Reaguje na Slavomil VinklerV záp. Evropě nikdy žádná bezzásahovost nebyla, opravdu ne... krom vysokých hor apod...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
13.10.2024 10:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLesní cyklisté jsou skutečně devastátoři lesa, to jistě. Jezdí po lesních cestách pro traktory a těžké stroje a pokud je někde single trail, je to pěšina. Prakticky nikdy spádnice a udusání půdy vahou do metráku je zcela komické. Co kdyby tam proběhl jelen? Jeho kopyta jsou skutečnými devastátory s měrným tlakem x násobným.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.10.2024 12:02 Reaguje na Pavel HanzlJelen neběhá přímo z kopce, jeho stopy jsou navíc bodové, ně linie.
A jelen do lesa patří. Jen je jich moc.
Odpovědět
A jelen do lesa patří. Jen je jich moc.
PH
Pavel Hanzl
13.10.2024 13:22 Reaguje na Pavel JeřábekCyklista taky ne, pokud ale jede, je to kpeček mírný. Jenom sjezd po modré sjezdovce v létě na kole je prakticky nemožný.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.10.2024 22:42 Reaguje na Pavel HanzlKdysi dávno jsem i na kole jezdil.
Takže o tom, jak se sjíždí kopce mi nemusíte vypravovat.
Odpovědět
Takže o tom, jak se sjíždí kopce mi nemusíte vypravovat.
EB
Emil Bernardy
14.10.2024 07:32 Reaguje na Pavel JeřábekZvěří ochozy k vodě jsou téměř po spádnici.bodové----omrkněte to v leas.
Odpovědět
JM
Ji Mi
14.10.2024 21:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo jasně! A co dění ve velkoplošných rádoby chráněnych územích NP Šumava a NP České Švýcarsko? Klenoty bezzásahovosti.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 07:14Nejdůležitější je záměrně nesabotovat a neblokovat jakékoli protipovodňové zásahy. Všude kde to jde tak přírodě blízké, ale kde jsou nebezpečné toky (Např. Heřminovy) tak i přehrady.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 08:18 Reaguje na Slavomil Vinklerkdyby nebyli Heřminovy, tak si je budeme muset vycucat z prstu...
Jestli si někdo myslí, že jedna přehradka něco vyřeší, ať si to myslí, ale pak je šílenější, než vypadá.
Odpovědět
Jestli si někdo myslí, že jedna přehradka něco vyřeší, ať si to myslí, ale pak je šílenější, než vypadá.
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 07:52 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak to mi určitě rád vysvětlíte proč není stejný problém s opakovanými povodněmi i na Moravici. Přitom ta Moravice má navíc na soutoku o 1m3 větší průměrný průtok.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
15.10.2024 10:26 Reaguje na Slavomil VinklerKaždá hráz a každá přehrada se jednou přeleje - stačí si počkat. Jedá se o pocit falešného bezpečí. v Ostravě i jine za hrází také v klidu stavěli a podnikali než to ruplo. A těchto případů zná každý hromadu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.10.2024 06:18 Reaguje na Stanislav MudraNení hráz jako hráz. Je potřeba říci že pokud něco přeteče a následně rupne , bývají to spíš ty sypané levnější hráze poldrů.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
13.10.2024 07:32Autor a jemu podobní v podstatě hlásají, že za všechny povodně a erozi může lidská činnost. Vůbec jim nedochází, že tyto úkazy tu byly od nepamětí a že prakticky modelovaly krajinný ráz. Až když do toho vstoupil člověk tak se začalo přirozené erozi zabraňovat hrázemi a odvodňovacími kanály.
Samozřejmě na druhé straně má vliv na vsakování vody například jak moc je utužená půda na polích, ale to při současné změně klimatu nezabezpečí ochranu níže položených sídel.
Mimochodem tito aktivisté nám postupně zakazují orbu a podporují takzvané půdoochrané technologie, kde sice teoreticky pomáhají omezit erozi, ale díky nedostatečnému prokypření půdy se omezuje zasakování vody a tím pádem k jejímu odtoku do údolí.
Odpovědět
Samozřejmě na druhé straně má vliv na vsakování vody například jak moc je utužená půda na polích, ale to při současné změně klimatu nezabezpečí ochranu níže položených sídel.
Mimochodem tito aktivisté nám postupně zakazují orbu a podporují takzvané půdoochrané technologie, kde sice teoreticky pomáhají omezit erozi, ale díky nedostatečnému prokypření půdy se omezuje zasakování vody a tím pádem k jejímu odtoku do údolí.
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 09:10 Reaguje na Petr Blažekto tak není pravda, ono totiž eroze se ve své mohutnosti vyvíjela a dneska už na polích není co erodovat, nejhodnotnější ornici najdete v mořích a teď zemědělci jen zarývají rydla jen do půdy, která už není tak bohatá na humus. Problém eroze je úplně stejný jako v ČR tak v jižní Americe.
Velké lány bez biopásů zrychlují erozi.
Zabraňovat odtoku je možné, ale nic neřeší, tady pokud nejde o rekonstrukci mokřadu.
Člověk svými zásahy půdu vysoušel a teď je potřeba jí vracet " vlhkost".
Odpovědět
Velké lány bez biopásů zrychlují erozi.
Zabraňovat odtoku je možné, ale nic neřeší, tady pokud nejde o rekonstrukci mokřadu.
Člověk svými zásahy půdu vysoušel a teď je potřeba jí vracet " vlhkost".
PB
Petr Blažek
13.10.2024 12:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPlácáte nesmysly, české zemědělství produkuje potraviny na ploše o 1/4 menší než před 100 lety a přesto má přebytky. To, že některé pole jsou erozně erozně ohrožená ( převážně při pěstování kukuřice) nic nevypovídá o tom v jakém stavu česká půda je.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
15.10.2024 10:34 Reaguje na Petr BlažekNezapomínejte, že i v rámci půdních bloků dochází k obrovským přesunům ornice - to se týkká všech mimo absolutní rovinu, stačí se podívat na letecké snímky z mimovegetačního období - je vidět jak se konkávní struktury světlají - chybí zde ornice spláchlá do konvexních poloh - např Moravské Toskánsko
Odpovědět
PB
Petr Blažek
15.10.2024 20:03 Reaguje na Stanislav MudraA jste si opravdu jistý, že tam ta ornice někdy byla? K přesunům organických hmot docházelo i před tím než to člověk zoral. Na našich polích se střídají různé druhy půd , konkrétně u nás od jílovitých těžkých, přes kamenité až po břidlici.
A například ta břidlice je důkaz, že v těchto místech nikdy žádná vrstva ornice nebyla i když je to uprostřed orného pole. Nějaký porost na ní také vyroste, zvláště za vlhčích let, ale samozřejmě, že se to nedá srovnávat s půdou třeba jen o 20 metrů dále, kde je profil klidně i několik desítek cm. Prostě odjakživa eroze působila směrem dolů.
Paradoxem na tom je, že jediným strojem, který to dokáže eliminovat je pluh , potažmo orba, ale tu nám zakazují.
Odpovědět
A například ta břidlice je důkaz, že v těchto místech nikdy žádná vrstva ornice nebyla i když je to uprostřed orného pole. Nějaký porost na ní také vyroste, zvláště za vlhčích let, ale samozřejmě, že se to nedá srovnávat s půdou třeba jen o 20 metrů dále, kde je profil klidně i několik desítek cm. Prostě odjakživa eroze působila směrem dolů.
Paradoxem na tom je, že jediným strojem, který to dokáže eliminovat je pluh , potažmo orba, ale tu nám zakazují.
RP
Radim Polášek
13.10.2024 13:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPlácáte nesmysly, před využíváním uhlí byla spousta lesů v horách a skoro všechny lesy drobných vlastníků, sedláků a měst v nížinách a podhůří holé a vykácené. Lidi potřebovali totiž dřevo na topení na zimu a někdy od 16 století obrovské množství dřeva na tehdejší sklářskou výrobu. Šumava a Krkonoše byly z dost velké části kvůli tomu pravidelně odlesňovány. Stejně jako když se tehdy osidlovaly hory, se kácelo a klučilo velké množství lesů, aby tehdejší horalové měli pastviny na dobytek a nějaká políčka. Krávy tehdejších osadníků se pásly až na vrcholových partiích Krkonoš i Šumavy a všude kolem tehdejších horských osad vedle tehdejších skláren. A o 200 - 300 let později nastalo další masové odlesňování hor s rozvojem železářství, kdy pro tehdejší vysoké pece bylo potřeba každý rok obrovské množství dřevěného uhlí.
Tehdy byla skutečná eroze, z těch holých odlesněných horských svahů a kopců.
Zlom nastal až s masovým rozvojem využívání uhlí a s rozvojem železnic. Kdy bylo černouhelným koksem nahraženo dřevěné uhlí při výrobě železa i při dalších průmyslových procesech a bylo možné po železnici dovážet uhlí skoro kdekoliv a kdy si většina lidí na vesnicích i městech mohla dovolit to uhlí kupovat na topení.
Teprve potom před takovými 120 lety se lesy začaly vracet do hor a na kopce i do roklí a vůbec všech krajinných útvarů, kde nešlo provozovat pole nebo pastviny.
Je to 100 - 120 let a po tehdejší erozi prakticky nejsou žádné stopy, v lesích se znova vyvinula lesní půdy a všechno znova zarostlo.
Odpovědět
Tehdy byla skutečná eroze, z těch holých odlesněných horských svahů a kopců.
Zlom nastal až s masovým rozvojem využívání uhlí a s rozvojem železnic. Kdy bylo černouhelným koksem nahraženo dřevěné uhlí při výrobě železa i při dalších průmyslových procesech a bylo možné po železnici dovážet uhlí skoro kdekoliv a kdy si většina lidí na vesnicích i městech mohla dovolit to uhlí kupovat na topení.
Teprve potom před takovými 120 lety se lesy začaly vracet do hor a na kopce i do roklí a vůbec všech krajinných útvarů, kde nešlo provozovat pole nebo pastviny.
Je to 100 - 120 let a po tehdejší erozi prakticky nejsou žádné stopy, v lesích se znova vyvinula lesní půdy a všechno znova zarostlo.
SV
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 16:50 Reaguje na Radim PolášekNaši předkové nebyli tací trottlové, jak to popisujete. Rozvoj průmyslu začal kolem roku 1850 a tehdy už bylo uhlí dobře známé a těžilo se. Ano, dělali chyby a vím o několika případech ekologických katastrof ze středověku a ranného novověku způsobených odlesňováním, ale nebyli to žádní chlupáci. Pochopili to a dělali opatření. To, že lesy nezadržují vodu tak, jak mají, má na svědomí špatné nebo žádné vodohospodářské plánování v lesích. Mýtiny, vyježděné koleje, nevhodně projektované cesty udělají z cest při průtrži menší řeky, které vodu z lesů odvádějí. Přitom by stačilo se při projektech na vodní hospodaření v lesích trochu víc soustředit. Naši předkové budovali v lesích rybníky a retenční nádrže. Nikde jsem nečetl a ani neviděl, že by se to dělalo nějak hromadně i teď.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 09:04 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNejenže plácáte nesmysly ale celkem zdatně si i sám sobě odporujete.
O jakém problému eroze mluvíte když už na polích není podle vás co erodovat?
Jinak v bažinách se špatně žije. Neznám nikoho kdo by chtěl v bažinách trávit svůj život.
No a i bažina se jednou naplní.
Odpovědět
O jakém problému eroze mluvíte když už na polích není podle vás co erodovat?
Jinak v bažinách se špatně žije. Neznám nikoho kdo by chtěl v bažinách trávit svůj život.
No a i bažina se jednou naplní.
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 16:38 Reaguje na Jarek SchindlerBažina je dobrá stejně, jako jsou dobré rybníky. Biodiverzita a dostatek spodní vody je odměnou.
Odpovědět
JS
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 16:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMáte pravdu. Humus je degradovaný a na mnohých místech schází. Také obsah půdních bakterií se pochopitelně velmi výrazně zredukoval. Mohou za to umělá hnojiva a hlavně pesticidy. Velké scelené lány s udusanou půdou bez umělých a přirozených zábran v podobě mezí, remízků a vlnolamů nedokáží zadržet potřebné množství vody, která pak vytváří erozní rýhy a splavyje i zbytky ornice, které ještě zůstaly.
Odpovědět
SM
MU
Michal Ukropec
13.10.2024 07:38Ano. Souhlasím s tím, že vodu je nutné zachytávat plošně a nikoliv bodově. Proto souhlasím i se změnou myšlení. 1. Je nutné odsoudit ekologismus a zařadit jej vedle komunismu a nacismu k zhoubným ideologiím 2. Odsoudit a zlikvidovat výdobytky ekologismu jako je zejména pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Nemluvě o tom, že se pěstují na velkých souvislých plochách. 3. Ekologismus pokutovat a nikoliv dotovat.
Odpovědět
ZW
Zdenek Wenzel
13.10.2024 09:33 Reaguje na Michal UkropecTak ta tvoje teorie o ekologii jak uvádíš o ismu, je za hodně hranou.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
13.10.2024 13:33 Reaguje na Zdenek WenzelJoo. Ono je všechno jinak něž kdysi. Humanisti prosazují likvidaci Židů a křesťanů, ekologisti likvidaci zvěře a přírody, klimatisti zase klima. Stačí se podívat na činnost Matěje Stropnického nebo Grety Thunberg.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.10.2024 13:50 Reaguje na Michal UkropecTaky si to myslím. Jednou bude zelená ideologie jako zhoubná lidstvu zařazená tam, kde je dne nacismus nebo komunismus.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 16:53 Reaguje na Radim PolášekNo, pokud to tak bude, tak to bude nejspíš další totalitní autokracie vybudovaná na ruinách současné civilizace. Budou se někde smažit bez vody, zeleně a nezamořené půdy. Good Luck!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 07:55U protrženého poldru je jednoznačná chyba u vodohospodářů. Neznalost pohybu nánosů, a zejména špatně spočítaná tisíciletá voda, s následným poddimenzovaným bezpečnostním přepadem.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
14.10.2024 06:04 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně. Asi někdo odflákl geologický průzkum.
Odpovědět
pk
pepa knotek
13.10.2024 08:20Za to, že nám jihočeskou krajinu zdobí spousty rybníků, můžeme poděkovat neexistenci ekologických spolků ve středověku. Dnes by Jakub Krčín z Jelčan nevybudoval rybník ani jeden.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.10.2024 09:22 Reaguje na pepa knotekrybníky v jižních Čechách jsou v podstatě opatření která měla krajinu vysušit ale udělali to tak, že v nich mohli chovat kapry. Komunisti vyrukovali s melioracemi a vysoušení krajiny rušením retenčních schopností remízků a opatření v krajině jako byly cesty, aleje pásy nechávané pro hmyz a ptáky.
Zničení historické paměti krajiny bylo dokonáno.
Odpovědět
Zničení historické paměti krajiny bylo dokonáno.
Karel Zvářal
13.10.2024 09:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMůžete uvést, kteří sedláci zakládali v krajině remízky a cesty? Združstevnění zrušilo nudličky, aby mohli využít mechaniazaci, s volkem se už nikomu chodit nechtělo. Právě v tu dobu vznikly ony remízky a větrolamy, které byly kvůli "dotaci na plochu" rušeny. Plná ústa ekologie (biopaliva etc.), ale výsledkem je zdevastovaná krajina.
Odpovědět
MU
EB
SV
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:15 Reaguje na pepa knotekTak to o Krčínovy s oblibou tvrdím jíž víc jak deset let.
Odpovědět
MU
pp
pavel peregrin
13.10.2024 08:40Pochopíte už jednou pane Malíku, že před přívalem 100 mm za půl či hodinu neochrání nikdo nic? To jsem jen vaše teorie, praxe je jiná. A když už se tak angažujete, co kdybyste příslušným pánům na ministerstvu začal také vysvětlovat prospěšnost orby či hlubšího kypření a dále, že třeba brambory se na svazích sázejí nikoliv po vrstevnici, ale po spádnici?
Odpovědět
Peter Sládek
13.10.2024 10:11Na túto tému tu bol nedávno článok, pod ktorým bolo 90 diskusných príspevkov. Pretože príspevky argumentačne vyvrátili autorkine lži, redakcia proste použila brachiálnu moc a celá diskusia zmizla.
A zrazu sa objaví článok s rovnakými mantrami ako by sa nechumelilo. Aký má význam oponovať jednostrannej trúbe propagandy?
Odpovědět
A zrazu sa objaví článok s rovnakými mantrami ako by sa nechumelilo. Aký má význam oponovať jednostrannej trúbe propagandy?
PJ
Pavel Jeřábek
13.10.2024 12:05Obrovský prostor na malé suché poldry jsou koryta potoků v lesích.
Pokud zpomalíme odtok vody z lesů, jednak snížíme rychlost a dravost vody pod lesy, ale i pomůžeme s udržením vody v lesích pro období sucha.
Kdysi tu byl i příklad, jak jsme na kousku lesa zkusili vsakovací pásy. Další možnost především jak v lese prodloužit odtok vody, a přispět k odolnosti dřevin proti mnohým škůdcům, kteří se dostávají do kalamitního stavu díky snížené obrany schopnosti stromů kvůli suchu v lesích.
Odpovědět
Pokud zpomalíme odtok vody z lesů, jednak snížíme rychlost a dravost vody pod lesy, ale i pomůžeme s udržením vody v lesích pro období sucha.
Kdysi tu byl i příklad, jak jsme na kousku lesa zkusili vsakovací pásy. Další možnost především jak v lese prodloužit odtok vody, a přispět k odolnosti dřevin proti mnohým škůdcům, kteří se dostávají do kalamitního stavu díky snížené obrany schopnosti stromů kvůli suchu v lesích.
BV
Bohuslav Vintr
13.10.2024 12:25Bydlím v jedné z obcí postižených povodní v Jeseníkách a dobře znám i ty nejpostiženější obce a oblast nad nimi.
Musím souhlasit s tím, že takový příval srážek, jako byl letos se těžko dá zvládnout lépe.
K těm domům v záplavové oblasti: Jedna z nejpostiženějších (Česká Ves), zaplaveno 90% obce. Kam chcete přenést celou obec, včetně silnice, železnice a ostatní infrastruktury? Pokud vím, žádná demolice se netýkala novostavby. Vše domy většinou 100+ let, které minulé povodně přečkaly. Ostatně poškození vedoucí k demolici je většinou věcí náhody. Viz situace v Jeseníku: řada zaplavených domů v ulici, ale jen jeden k demolici, co měl smůlu, že do něho narazilo auto vlečené vodou. Jestli se koryto řeky přemístí o 20 metrů bokem často rozhodují centimetry, strom, skupina keřů, zrytý záhonek... Jak se voda dostane pod zpevněný povrch, rázem máte 2 m hlubokou jámu.
I když to většinou nebylo cíleně, tak vlastně byly v této oblasti udělánz plošná opatření. Od 30.let minulého století byla zrušena políčka v podhůří a nahrazena pastvinami. Remízky většinově zůstaly. V části oblasti jsou dnes dokonce hráze mezi bývalými poli naskládané z kamenů chráněny. Dříve holé vršky jsou zalesněny.
Nad nejpostiženější částí naší obce vybudován polosuchý poldr. Při nedávné situaci mohlo být držení povodňové vlny max. tak v řádech minut. Připomínám, že se většinově jedná o úzká údolí sevřená mezi svahy, kontinuálně obydlená v délkách desítek km od hor až ke státní hranici (údolí Staříče a Bělé). Tam není na nějaká opatření, jako poldry ani místo.
Takže pěkné "knížecí" rady autora článku a některých přispěvatelů, ale většinou k ničemu.
Odpovědět
Musím souhlasit s tím, že takový příval srážek, jako byl letos se těžko dá zvládnout lépe.
K těm domům v záplavové oblasti: Jedna z nejpostiženějších (Česká Ves), zaplaveno 90% obce. Kam chcete přenést celou obec, včetně silnice, železnice a ostatní infrastruktury? Pokud vím, žádná demolice se netýkala novostavby. Vše domy většinou 100+ let, které minulé povodně přečkaly. Ostatně poškození vedoucí k demolici je většinou věcí náhody. Viz situace v Jeseníku: řada zaplavených domů v ulici, ale jen jeden k demolici, co měl smůlu, že do něho narazilo auto vlečené vodou. Jestli se koryto řeky přemístí o 20 metrů bokem často rozhodují centimetry, strom, skupina keřů, zrytý záhonek... Jak se voda dostane pod zpevněný povrch, rázem máte 2 m hlubokou jámu.
I když to většinou nebylo cíleně, tak vlastně byly v této oblasti udělánz plošná opatření. Od 30.let minulého století byla zrušena políčka v podhůří a nahrazena pastvinami. Remízky většinově zůstaly. V části oblasti jsou dnes dokonce hráze mezi bývalými poli naskládané z kamenů chráněny. Dříve holé vršky jsou zalesněny.
Nad nejpostiženější částí naší obce vybudován polosuchý poldr. Při nedávné situaci mohlo být držení povodňové vlny max. tak v řádech minut. Připomínám, že se většinově jedná o úzká údolí sevřená mezi svahy, kontinuálně obydlená v délkách desítek km od hor až ke státní hranici (údolí Staříče a Bělé). Tam není na nějaká opatření, jako poldry ani místo.
Takže pěkné "knížecí" rady autora článku a některých přispěvatelů, ale většinou k ničemu.
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 13:22 Reaguje na Bohuslav VintrMyslím, že základní myšlenka je odpověď na otázku, proč má takový malinkatý potůček tak obrovské údolí.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.10.2024 13:34 Reaguje na Slavomil VinklerPořád se tu zapomíná, že to byl abnormální krátkodobý úhrn srážek. Něco půda vsákne, ale z 300-400mm v pár dnech většina odteče. Tradiční lidská sídla jako korálky kolem životodárné vody silné proudy odnesou. Je to jak s tím uchem: tak dlouho se čeká na megapovodeň, až nakonec přijde...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:42 Reaguje na Slavomil VinklerNebude to třeba hlavně z důvodu, že Jeseníky jsou kerné pohoří a s vodou to proto tak nějak nemá moc co dělat?
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:56 Reaguje na Bohuslav VintrChce to promyšlené zásahy do krajiny. Suchý poldr je dobrý, ale je lepší vodu zadržet plošně tak, aby neodtékala moc rychle. Potřebujete to i kvůli spodní vodě.Česko pořád trpí suchem, i když byly povodně. To je zváštní, že nikoho netrkne, že někde asi dělají soudruzi chybu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2024 17:36 Reaguje na Petr Hariprasad HajičA netrkne zase vás pro změnu, že čerpání spodních vod se významně zvýšilo? A dále, ony se ty srážky, pokud to vnímáte, změnily. Celkové množství zůstává stejné, ale střídají se delší období such a pak přijdou deště, kdy napadne na suchou zem velké množství vody a naprosto logicky ta voda odteče, protože suchá zem se chová jako olej a trvá delší dobu, než provlhne a teprve pak může vsakovat. A je úplně jedno, kolik humusu obsahuje. A dále vezměte v úvahu neustálou zástavbu, betonování a asfaltování povrchů. To všechno dohromady má významný vliv na bilanci spodních vod.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 16:57 Reaguje na pavel peregrinA co? Sucho je je způsobené vyšším čerpáním spodních vod? Musíme srážky v krajině zachytit nechat je postupně vsakovat. Pak bude spodní vody opět dostatek. Rychlé odvedení vody kamennými koryty jenom způsobí ještě větší problém někde pod vámi.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.10.2024 17:36 Reaguje na Petr Hariprasad HajičMluvím o spodní vodě, která JE ovlivněna zvýšeným čerpáním. A pokud nebude pršet, tak můžete vymýšlet co chcete. A nebojte se, mírný dlouhý déšť půda spolehlivě zachytí, ale prudký přívalový spolehlivě nezachytí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 19:56 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo a pršelo v horách. Kde tam při většinou minimálním půdním profilu chcete tu vodu asi tak zadržet.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 16:59 Reaguje na Jarek SchindlerZeptejte se hydrologů. Zadržet se to dá, jenom to chce na vodu myslet při projektování cest a polderů. Další problém je plošné odlesňování bez probírky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 21:48 Reaguje na Petr Hariprasad HajičKde to chcete ve stráních zadržet? V čem to tam chcete zadržet? Co je to plošné odlesnění? U nás je paseka 1 ha, ve vyjímkách 2 ha. Když tady není kůrovec či jiná nahodilá těžba..
Odpovědět
BV
Bohuslav Vintr
13.10.2024 21:38 Reaguje na Petr Hariprasad HajičPodívejte se na mapu s vrstevnicemi, nebo i na fotografie těch údolí. Tam prostě dole není místo, kde by se mohla voda plošně rozlít beze škod. Do kopce Vám nepoteče.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 17:07 Reaguje na Bohuslav VintrZeptejte se hydrologů. Nenapadlo vás, že tu vodu je potřeba zadržet už těch kopcích? Cesty po vrstevnicích, tam kde hrozí vodní eroze a je to možné udělat vsakovací nádrž, valy pro zadržení vody. Metodika na to je, jenomže se to nedělá. Nám po komunistech zůstaly v lesích jen hloupé odvodnovací meliorace, které všechno zhoršují.
Odpovědět
PE
Petr Eko
14.10.2024 08:39 Reaguje na Petr Hariprasad HajičVíte, jste asi dobrý teoretik, ale ne praktik.
Ono jsou věci možné-zrealizovatelné a nemožné-teoretické.
Čili uvedte PŘESNĚ ty plošná opatření a hlavně způsob, jak by jste je chtěl v praxi zrealizovat - čili přinutit stovky tisíc vlastníků polí a lesa je provést..
Myslím, že zde všichni jsme na to právem zvědavi.
A ještě postřeh k množství vody a vsakování - udělejte si jednoduchý pokus - vemte si zahradní hadici a začněte kropit trávník, záhonek. Když budete pouštět málo vody, voda všechna (nebo skoro) vsákne.
Když pustíte vody hodně, za chvíli se na záhonku vytvoří jemná nepropustná vrtva zeminy a voda začne skoro ve 100% odtékat. Více už snad nemusím naznačovat, pokud jste aspon trochu inteligentní, tak pochopíte, že i půdní retence má své meze.
A to hlavní - jak chcete "poručit větru a dešti", aby se příští extrémní strážky neopakovaly.
Opět jsem zvědav co zde "vypotíte" - čili praktické řešení, ne jen obecné kecy.
Odpovědět
Ono jsou věci možné-zrealizovatelné a nemožné-teoretické.
Čili uvedte PŘESNĚ ty plošná opatření a hlavně způsob, jak by jste je chtěl v praxi zrealizovat - čili přinutit stovky tisíc vlastníků polí a lesa je provést..
Myslím, že zde všichni jsme na to právem zvědavi.
A ještě postřeh k množství vody a vsakování - udělejte si jednoduchý pokus - vemte si zahradní hadici a začněte kropit trávník, záhonek. Když budete pouštět málo vody, voda všechna (nebo skoro) vsákne.
Když pustíte vody hodně, za chvíli se na záhonku vytvoří jemná nepropustná vrtva zeminy a voda začne skoro ve 100% odtékat. Více už snad nemusím naznačovat, pokud jste aspon trochu inteligentní, tak pochopíte, že i půdní retence má své meze.
A to hlavní - jak chcete "poručit větru a dešti", aby se příští extrémní strážky neopakovaly.
Opět jsem zvědav co zde "vypotíte" - čili praktické řešení, ne jen obecné kecy.
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 17:03 Reaguje na Petr EkoTady máte řešení z Indie. Chce to přemýšlet a projektovat s rozmyslem. https://blog.idnes.cz/hajic/suche-poldery-by-nestacily.Bg24100105
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.10.2024 14:33Článek je dost blábol. Vhodná krajina ochrání před povodněmi jenom na hranici intenzity, kdy při menších srážkách povodeň nevzniká a při srážkách o řekněme 20 % větších už povodeň je. Tím, že tu hranici posune o kousek výš.
Ale když tam napršelo tolik, co tam napršelo, zmenší to tu obrovskou povodeň pouze o nějaká procenta. o 10, možná 20 %. Což při tak velké povodni znamená, že ta povodeň je skoro stejná, skoro stejně ničivá.
Při tak velké povodni mají mnohem větší smysl nádrže, protože se jejich vypouštěním a naplněním dají řízeně posouvat povodňové vlny pod nimi.
Za určitých podmínek je tedy možné zabránit tomu nejhoršími jevu a sice že se dvě vysoké povodňové vlny dvou podobně velkých přítoků na soutoku sejdou a škodlivý účinek povodní pod soutokem tak sečtou až znásobí.
Odpovědět
Ale když tam napršelo tolik, co tam napršelo, zmenší to tu obrovskou povodeň pouze o nějaká procenta. o 10, možná 20 %. Což při tak velké povodni znamená, že ta povodeň je skoro stejná, skoro stejně ničivá.
Při tak velké povodni mají mnohem větší smysl nádrže, protože se jejich vypouštěním a naplněním dají řízeně posouvat povodňové vlny pod nimi.
Za určitých podmínek je tedy možné zabránit tomu nejhoršími jevu a sice že se dvě vysoké povodňové vlny dvou podobně velkých přítoků na soutoku sejdou a škodlivý účinek povodní pod soutokem tak sečtou až znásobí.
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:52 Reaguje na Radim PolášekSrovnejte si kapacitu zdravého lesa a správně udržovaného pole s nějakou nádrží. Neříkám, že není potřeba oboje, jen tvrdím, že je to naopak. Primární je zádržnost vody v krajině. Řešíte tím i nedostatek spodní vody.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:08 Reaguje na Petr Hariprasad HajičMalá zkouška: Vezmete 2 lahve o obsahu 1l, jednu naplňte pískem nebo jakoukoliv hlínou a druhou ničím. Pak lejte vodu do lahve bez hlíny a lahve s hlínou. Kam se vejde více vody a kolik?? Mno a stejné je to s prehradami a vaší " zádrží v celostní krajině". Přehrada Nové Heřminovy měla být prioritní adaptace z dílny MPO s MZe. Má více důležitých funkcí než poldr, který patří maximálně tak do nížin, i když i tam se lépe hodí rybníky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2024 19:16 Reaguje na Jarka O.Mě se líbí tyto kabinetní diskuze lidí, kteří nemají s půdou žádné praktické zkušenosti. Je to tak, jak píšete, jenže holt slovo přehrada působí na určitý typ lidí jak hadr na býka. To ale neznamená, že by se takovýmto nazdárkům mělo ustupovat, právě naopak.
Rád bych viděl protažené ksichty věrozvěstů hlásajících bezpřehradnost, kdyby je při záplavách neměli. Ale možná by to bylo jen dobře, protože teprve pak by si uvědomili, co vše přehrada znamená.
Odpovědět
Rád bych viděl protažené ksichty věrozvěstů hlásajících bezpřehradnost, kdyby je při záplavách neměli. Ale možná by to bylo jen dobře, protože teprve pak by si uvědomili, co vše přehrada znamená.
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:49 Reaguje na pavel peregrinJe velmi zvláštní, že ti lidé blokují adaptace obvyklé na celém světě nebo výrobu bezemisní levné stabilní elektriky ...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.10.2024 20:11 Reaguje na Jarka O.To je pokřivená demokracie, lépe řečeno demokracie v jejich pojetí.
Odpovědět
Peter Sládek
13.10.2024 20:18 Reaguje na Jarka O.Ešte zvláštnejšie je, že redakcia sem dáva ako na bežiacom páse podobné články, ale jednoduchý odkaz na stránku Povodia Odry, z ktorej by sa každý dozvedel, že vôbec nejde o nejakú sólo nádrž, ale o komplexný súbor opatrení v celom povodí, sem nevloží:
https://prehradanoveherminovy.cz/
Odpovědět
https://prehradanoveherminovy.cz/
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 17:14 Reaguje na Peter SládekPovodí Odry vydalo 9.10. 2024. Hele, úředníci se probudili. Asi jin teče do bot.
Odpovědět
Peter Sládek
14.10.2024 18:04 Reaguje na Petr Hariprasad HajičSte schopný si rozkliknúť na stránke aj niečo iné ako poslednú aktualitu?
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 17:26 Reaguje na pavel peregrinTohle nikdo netvrdí. Přehrada je užitečná, ale sama o sobě jen oddálí problém. Potřebujete vodu v období kdy prší zadržet v krajině, abyste jí měl pro období, kdy není dost srážek. Potřebujete doplňovat hladinu spodní vody. To přehrada nezajistí. Dokonce ani lokálně. Naopak, stlačením podloží se může tok podzemní vody přerušit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.10.2024 17:47 Reaguje na Petr Hariprasad HajičPane, bez přehrady byste viděl ten fičák. Spíše bych ho ale vidět nechtěl.A přesně v tom oddálení problému tkví význam přehrady. V rozložení vody v čase. A to se bavíme pouze o funkci protipovodňové. A jenom vám ještě řeknu jednu věc- pokud chcete zadržovat vodu v krajině, je třeba zaklepat hlavami pomazanými na ministerstvu a sdělit jim, že orba a hluboké kypření na polích přispívají k infiltraci vody, a nikoliv jimi vzývané bezorebné či regenerativní hospodaření. To jsou stovkami let prověřené pravdy, víte, a mě osobně uráží, že nějaký kindermanagement této instituce by mě chtěl přesvědčovat o opaku. Na to mám praxe v provozu dost a dost.
Odpovědět
Peter Sládek
13.10.2024 20:05 Reaguje na Jarka O.A nezabudnite porovnať s "kapacitou zdravého lesa" - rastúceho napríklad na sklone 35°, na plytkej lesnej pôde s obsahom skeletu...
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 17:21 Reaguje na Jarka O.Vaše malá zkouška je velmi zajímavá. Co se tane, když ty lahve obátíte dnem vzhůru? Z té, co je rozmočená zemina vyteče jen pár kapek. To je ten rozdíl. Vodu je potřeba zadržovat plošně a nechat jí vsakovat. Přehrada je jen bonus, když už všechno selže, ale nezadrží vodu na dlouho. Je projektovaná na určitou kapacitu a pak ztrácí účinnost. Naši předkové budovali malé retenční nádrže a rybníky i v lesích a kopcích tam, kde to bylo možné a užitečné. Čím dřív a výš vodu zachytíte, tím líp.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.10.2024 18:44 Reaguje na Petr Hariprasad HajičMícháte v tomto případě hrušky s jablky či nechcete rozumět? Prázdná flaška představuje přehradu pro řešení kritické povodňové situace a tam je to naprosto jasné. Tuto kritickou situaci vám žádná sebevovodržnější půda v ten okamžik neřeší.
Odpovědět
Peter Sládek
14.10.2024 19:36 Reaguje na pavel peregrinJe prostě zvyklý obracet flašky dnem vzhůru.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.10.2024 22:30 Reaguje na Peter Sládek1* :) tak hlavně, že neobrací přehrady dnem vzhůru ani o nich nerozhoduje. Flašky může. Díky Vám a p. Peregrinovi za příspěvky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 21:56 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNějakou retenční nádrž můžete budovat pouze na údolnici a to ještě s ohledem na svahové podmínky.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.10.2024 22:23 Reaguje na Petr Hariprasad HajičAno, pár kapek. Co do nádob nalejete, to (zhruba) vylejete. Můžete také do obou nádob lít 1l vody a pak dalšího půl l vody, a uvidíte rozdíly v 2 záplavách na vašem stole.
Článek a vaše představy jsou o chování vody v půdě. Ale o tom přehrada vůbec není ani se s tímto chováním nebije, neruší ho, nezhoršuje ho. Přehrada chrání sídla u řek proti ničivé síle vody valící se korytem řeky. Samozřejmě že při plošném dešti jakákoliv půda nasákne vodou, zvýší se hladina podzemní vody, voda pronikne do sklepů, domů a dělá škody i v domech daleko od řek. Přehrada snižuje tyto škody tím, že nechává prostor koryta pod sebou volný pro odtok té povrchové vody z okolí, ale hlavně chrání před devastací přívalem vody budovy podél řek. Na horním toku Opavy mezi lesy se budou stavět Heřminovy. Aby zadržovaly vodu co nejdelší dobu při delších deštích i při déletrvajícím suchu, byla by vhodná velká varianta, a můžete to okecávat jak chcete.
Odpovědět
Článek a vaše představy jsou o chování vody v půdě. Ale o tom přehrada vůbec není ani se s tímto chováním nebije, neruší ho, nezhoršuje ho. Přehrada chrání sídla u řek proti ničivé síle vody valící se korytem řeky. Samozřejmě že při plošném dešti jakákoliv půda nasákne vodou, zvýší se hladina podzemní vody, voda pronikne do sklepů, domů a dělá škody i v domech daleko od řek. Přehrada snižuje tyto škody tím, že nechává prostor koryta pod sebou volný pro odtok té povrchové vody z okolí, ale hlavně chrání před devastací přívalem vody budovy podél řek. Na horním toku Opavy mezi lesy se budou stavět Heřminovy. Aby zadržovaly vodu co nejdelší dobu při delších deštích i při déletrvajícím suchu, byla by vhodná velká varianta, a můžete to okecávat jak chcete.
Peter Sládek
15.10.2024 00:11 Reaguje na Jarka O.Povodie nahradilo veľkú variantu malou tak, že značne skresalo energetické využitie, aby zachovalo retenčný objem na zachytenie veľkých vôd. Bude z nej nádrž prioritne na protipovodňovú ochranu. S nadlepšovaním prietokov to už ale bude asi slabšie...
Odpovědět
JO
Peter Sládek
15.10.2024 10:20 Reaguje na Jarka O.Podľa mňa hlavne poučenie, či sa oplatí ustupovať. Podáš prst a odtrhnú ti aj tak celú ruku.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.10.2024 21:23 Reaguje na Peter SládekPoučení? Nevím,jestli bude, ale diktují nesmysly, které jsou ve světě dávno překonané. Ty záplavy jsou dražší než velká přehrada.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 20:06 Reaguje na Petr Hariprasad HajičI ten nejzdravější les má svoji zádržnou kapacitu limitovanou mocností půdní vrstvy. Do matečné horniny vám toho asi moc nevsákne. No a tady jsme na horách a přidávají se k tomu i svahové poměry. Atd.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 05:47 Reaguje na Peter SládekBohužel, po této povodni jsem jich viděl po lesích už dost a nebyly všechny zrovna malých rozměrů. Zajímalo by mě jak se v budoucnosti projeví ta likvidace kosodřeviny v hřebenových částech. Zatím to v tom vyřezaném budou jestě chvíli držet kořeny.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.10.2024 10:06 Reaguje na Jarek SchindlerI o tom tu byla před léty diskuse a zamyšlení,
proč s ní ti Sudeťáci zpevňovali okraje luk.
Je zajímavé, jak zde titíž lidé, co horují za
dělení polí mezemi a zelení horují za to, aby
ze svažitých horských luk zmizely keře, které
ty svahy zpevňují. Do rovin se to snaží vnutit
a v horách ty keře kleče likvidují a svážejí je dokonce helikoptérami.
Odpovědět
proč s ní ti Sudeťáci zpevňovali okraje luk.
Je zajímavé, jak zde titíž lidé, co horují za
dělení polí mezemi a zelení horují za to, aby
ze svažitých horských luk zmizely keře, které
ty svahy zpevňují. Do rovin se to snaží vnutit
a v horách ty keře kleče likvidují a svážejí je dokonce helikoptérami.
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 17:29 Reaguje na Břetislav MachačekNějací zelení mají helikoptéry na svážení kleče? Co to plkáte?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 21:58 Reaguje na Petr Hariprasad HajičČlověře neblábolte nesmysly. Nevíte o čem je řeč tak alespoň nekecejte blbosti.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
15.10.2024 16:13 Reaguje na Petr Hariprasad HajičKRNAP si vážně najímal vrtulník na "šetrné svážení kleče" https://vimeo.com/546958868
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.10.2024 22:32 Reaguje na Jarek SchindlerNení to tak, že kosodřevina po ořezání zase obrazí? Když ji nevytrháte s kořeny, jen ořežete...
Odpovědět
Peter Sládek
14.10.2024 23:54 Reaguje na Jarka O.Pňová výmladnosť u kosodreviny je minimálna, takmer žiadna. Zdanlivé husté výmladky sú polykormónmi zo zakorenených vetví.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.10.2024 19:57 Reaguje na Jarka O.Máte pravdu. Kořenová výmladnost u pinus mugo je silná. Je to ale potřeba dát do kontextu velice krátké vegetační doby. Takže pokud se za deset let plocha znovu projde bude tam té zmlazené kleče minimum. Osobně chápu, že toho alpínského bezlesí nemáme moc a kleč to začala moc zarůstat. CHKO to ale zatím vyřezává s citem a ta půdoochraná vlastnost kleče není tím výřezem zatím ohrožena.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.10.2024 21:16 Reaguje na Jarek SchindlerMě zajímalo, jaké jsou tu na to vyřezávání názory, protože ono se dělá i v rakouských Alpách. Viděla jsem ořezávání vyšší kleče na svahu asi v 2000m.n.m. na tak půl metru až metr délky větve. Podle nich šlo o ochranu jednak přerostlých klečí, které by se mohly pod tíhou sněhu vyvrátit i s kořeny, a tím taky o ochranu svahu před následnou erozí, lavinami nebo bahnotokem a zatarasení turistických cest torzy klečí. Ale možná v každém území nebo terénu jsou jiné důvody a tam teda keře nevytrhávali, jen zkracovali větve.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.10.2024 22:06 Reaguje na Jarka O.Tam mohlo jít o nějaké zmlazení. U nás je to likvidace. Zatím je to pár ploch. Pod klečí toho moc neroste a bude záležet co tam poroste po té kleči. Pokud to rychle zaroste borůvčím tak si s tou biodiverzitou ochranáři asi moc nepomohou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
13.10.2024 14:49Pokud vám za jediný den spadne 296mm/m2, (Lipová Lázně), v horském údolí, tak vám žádná plošná opatření v krajině nepomohou.
Dobrou otázkou je, co by pomohlo.
O tom by se měla vést diskuze.
Odpovědět
Dobrou otázkou je, co by pomohlo.
O tom by se měla vést diskuze.
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:50 Reaguje na Miroslav VinklerNám spadlo za 10 hodin 242mm srážek a měli jsme vodu na posledním schodě. Plošná opatření fungují. Ale chce to celostní přístup. Při všem. Musíte myslet celostně při projektování pole, při výsadbě lesa a i při budování cesty. A stačí někdy docela málo. Máte to v mém příspěvku níže.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 20:16 Reaguje na Petr Hariprasad HajičKde je to nám? Na a to že u vás jste měli vodu na posledním schodě ještě neznamená že při takových deštích funguje nějaká adaptace. Je to naprostý nesmysl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.10.2024 20:30 Reaguje na Miroslav VinklerPovodeň v roce 1997 jsem zažil v Lipové, nynější ve Vápenné. Vysledky obou povodní jsem viděl v obou obcích a tak mohu říci jedno. Ty škody, ta místa kudy šla voda ( v Lipové i Vápenné tehdy i letos)jsou velmi podobné. Takže by možná nebylo od věci začít přemalovávat mapy. Než opravovat tak raději předělat infrastruktůru protože to opravené budeme za pár let opravovat znovu a ta voda bude zase dělat škody hlavně tam kde je dělala v minulosti.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.10.2024 15:45Napsal jsem o řešení, které se osvědčilo i v místě, kde není možné stavět nějaká větší díla. Celostní přístup je jediné rozumné řešení. https://blog.idnes.cz/hajic/suche-poldery-by-nestacily.Bg24100105
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2024 18:27 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo ba. Selský rozum říká, že je potřebné všechno, i přehrady i ostatní. Hlavně konat. Módní název celostní. No dobře.
Odpovědět
BV
Bohuslav Vintr
14.10.2024 10:43 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNapsal jste řešení pro rovinaté území, kde se voda může doširoka rozlít na velké ploše a kde je možno vybudovat nádrž s rozměry stovek metrů.
To je ovšem v u nás postižené oblasti neproveditelné.
Odpovědět
To je ovšem v u nás postižené oblasti neproveditelné.
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 17:43 Reaguje na Bohuslav VintrAno, musíte vodu zadržet co nejdéle ve svahu. Je to variace na podobné téma trochu jinak. My tu taky nemáme úplnou rovinu. Dělali jsme podrobnou nivelaci, zakreslovali vrstevnice. Pak byo možné najít optimální řešení. Tam, kde to bylo možné zadržet, kde ne, vodu svést do dočasného koryta. To, že máte někde větší svah neznamená, že se voda v něm nedá zadržet. Nikdy to není rovná plocha, naopak je to 3D plocha s prohlubněmi a změnami sklonu. Musíte těch nerovností maximálně využít a pochopit, kudy voda poteče. Jeden příklad z Česka. Švarcenberské kanály na Šumavě. Jsou v horách a zdálo se nemožné v tak členitém terénu něco takového budovat. Stejně tak potřebujeme sice něco trochu jiného, ale nemožné to není.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.10.2024 19:40Popište pane Malík, jak se při povodních osvědčil váš projekt Zdoňov
a prosím popravdě i s názory místních.
Děkuji.
Odpovědět
a prosím popravdě i s názory místních.
Děkuji.
JO
Jarka O.
13.10.2024 19:45 Reaguje na Břetislav MachačekAno, také by mě to zajímalo. P. Machačku, předběhl jste mě.
Odpovědět
Ota Blažek
13.10.2024 21:51Tento článek si čtenář téměř jistě spojí s aktuálními spory ohledně přehrady Nové Heřminovy. S odkazem na níže přiložený link (doporučuji využít nabízené video) tvrdím, že všechna moudra tohoto článku byla a jsou v projektu této přehrady zahrnuty. Tedy také suché poldry, meandry, remízky atd.,atd. Nechť tedy autor článku nenavozuje dojem, že u nás řádí nějaká naprosto nepoučená "betonová lobby".
viz: https://prehradanoveherminovy.cz/o-prehrade/protipovodnova-ochrana/
Odpovědět
viz: https://prehradanoveherminovy.cz/o-prehrade/protipovodnova-ochrana/
EB
Peter Sládek
14.10.2024 07:40 Reaguje na Ota BlažekNenazval by som to sporom. Keď budem sypať piesok do ložiska lokomotívy, bude to spor medzi mnou a tisíckou cestujúcich?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 06:14Vážení, měl bych dotaz. Myslí si , tedy kromě pana Malíka ještě někdo, že na protržení suchého poldru v polském Stronie Śląskie mohla mít výrazný vliv intenzivní mýtní těžba dřeva v polských lesích?.
Odpovědět
Peter Sládek
14.10.2024 06:45 Reaguje na Jarek Schindler...ktorá upchala štrkom spodnú výpusť poldra. Zvlášť keď z jedným z argumentov proti Novým H. bolo, že zablokujú transport štrkov... Čomu projektanti nakoniec vyhovoveli tak, že ho budú z usadzovacej prednádrže ťažiť a vracať do toku pod priehradou. Proti čomu začali ekologisti řvat že málo...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2024 08:36 Reaguje na Peter SládekTak ona přirozená doprava štěrku řekám chybí (z hlediska biodiverzity). Ale i technické řešení (převoz pod přehradu) je řešení.
Odpovědět
Peter Sládek
14.10.2024 08:49 Reaguje na Slavomil VinklerTomu ja rozumiem. Narážam na ten dvojaký meter, keď pri poldri to prerušenie zrazu nevadí. Naopak ešte z toho transportu obvinia lesákov...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.10.2024 09:49V prvém odstavci článku je výčet negativ vytvořených lidmi a já se ptám, co pane Malík navrhujete? Přestat pole obdělávat stroji, ale voly? Tak těch je dost, ale nechce se jim pracovat. Stahovat dříví z lesů koňmi místo strojů? Tak šup k opratím a zkuste si to. Neasfaltovat cesty a jezdit blátem? Tak šup do divočiny a nebo chcete chodit a jezdit po hatích(roštech)? Prosím nefantazírujte a držte se při zemi. Ty vaše dotované piditůně, nezpevněné břehy potoků a jiné kraviny nejsou ani na ty "přívalové" deště na Zdoňově
o kterých jste psal před pár měsíci.
Zkuste si představit 400 litrů na metr jakékoliv půdy včetně rašeliny
a pochopíte, že pouze obrovské přehrady mohou zmírnit prudký odtok
při lijáku. Píši PRUDKÝ a účelem velkých přehrad a budiž i poldrů je
odtok brzdit a zklidnit dravost proudu. Beru i možnost rozlivů, ale
pouze tam, kde neškodí lidem a jsem proti zaneseným tokům kvůli suchu,
kterému se lze bránit zadržením těch přívalových vod v přehradách ze
kterých lze dotovat řeky a krajinu v období bez dešťů. Povodně páchají
škody za miliardy a je se jim třeba bránit jak se dá, ale nikoliv podle
vašich rad. Každý poldr, či přehrada musí být vyprojektován tak, aby
byl bezpečný a musí být i z téhož důvodu udržován. Naši předci se
bránili u průtočných rybníků(přehrady, poldry) na přítocích brlením
(mříže zachycující plovoucí naplaveniny) a sedimentačními nádržemi
proti ucpání přelivů z rybníků a i ty osazovali tím brlením proti
úniku velkých ryb. Spodní odtok se v případě povodní uzavíral a
voda odtékala vrchem. U poldru to lze provádět konstrukcí odtokové
věže opatřené po celé výšce mřížemi proti ucpání odtoku, který
tak není možné ucpat a zahltit. U nás takovou věž na poldru máme
a splnila ona i on svůj úkol na jedničku. Schází pouze ta hvězdička,
protože i on letos přetekl přelivem, ale škody byly minimální podle
těch, když tu nebyl a nebo byl poloviční. Ono to je počítání a taky
o zkušenostech z předchozích dob. Odra byla u nás blokována stromy
pokácenými bobry a stromy, které bránili ekologové průběžně kácet
a zmlazovat porost břehů. Ti století velikáni padli a vytvořili
hráze pro vymílání meandrů z protějšího břehu a tím zanesení koryta
tak, že se jeho průtočný profil snížil a řeka se vylila z břehů a
místy i z hrází. Tři dny tomu ty stromy museli tahat jeřábem z
řeky opřené o pilíře hraničního mostu. Schází tu prevence a taky
předchozí praxe, kdy se stromy kolem řek obnovovaly pravidelně bez
toho ponechání nestabilních stařešinů , které lehce vyvrátí voda
i vítr. Víte, já se kdysi považoval za ekologa a pro mnohé lidi
jsem jim stále, ale hluboce se stydím za ty, kteří tomu nerozumí
a navíc se přisáli na dotační cecík podporující všelijaké nesmysly.
Proto jsem začal s kritikou těch nesmyslů a ještě jednou vás žádám
o popis, jak odolal váš projekt Zdoňov a jiná místa, kde jste radil,
jak "revitalizovat" potoky a řeky. Pochvalte se prosím po povodni
a nikoliv jako před pár měsíci po tom zahradnickém deštíčku. Děkuji.
Odpovědět
o kterých jste psal před pár měsíci.
Zkuste si představit 400 litrů na metr jakékoliv půdy včetně rašeliny
a pochopíte, že pouze obrovské přehrady mohou zmírnit prudký odtok
při lijáku. Píši PRUDKÝ a účelem velkých přehrad a budiž i poldrů je
odtok brzdit a zklidnit dravost proudu. Beru i možnost rozlivů, ale
pouze tam, kde neškodí lidem a jsem proti zaneseným tokům kvůli suchu,
kterému se lze bránit zadržením těch přívalových vod v přehradách ze
kterých lze dotovat řeky a krajinu v období bez dešťů. Povodně páchají
škody za miliardy a je se jim třeba bránit jak se dá, ale nikoliv podle
vašich rad. Každý poldr, či přehrada musí být vyprojektován tak, aby
byl bezpečný a musí být i z téhož důvodu udržován. Naši předci se
bránili u průtočných rybníků(přehrady, poldry) na přítocích brlením
(mříže zachycující plovoucí naplaveniny) a sedimentačními nádržemi
proti ucpání přelivů z rybníků a i ty osazovali tím brlením proti
úniku velkých ryb. Spodní odtok se v případě povodní uzavíral a
voda odtékala vrchem. U poldru to lze provádět konstrukcí odtokové
věže opatřené po celé výšce mřížemi proti ucpání odtoku, který
tak není možné ucpat a zahltit. U nás takovou věž na poldru máme
a splnila ona i on svůj úkol na jedničku. Schází pouze ta hvězdička,
protože i on letos přetekl přelivem, ale škody byly minimální podle
těch, když tu nebyl a nebo byl poloviční. Ono to je počítání a taky
o zkušenostech z předchozích dob. Odra byla u nás blokována stromy
pokácenými bobry a stromy, které bránili ekologové průběžně kácet
a zmlazovat porost břehů. Ti století velikáni padli a vytvořili
hráze pro vymílání meandrů z protějšího břehu a tím zanesení koryta
tak, že se jeho průtočný profil snížil a řeka se vylila z břehů a
místy i z hrází. Tři dny tomu ty stromy museli tahat jeřábem z
řeky opřené o pilíře hraničního mostu. Schází tu prevence a taky
předchozí praxe, kdy se stromy kolem řek obnovovaly pravidelně bez
toho ponechání nestabilních stařešinů , které lehce vyvrátí voda
i vítr. Víte, já se kdysi považoval za ekologa a pro mnohé lidi
jsem jim stále, ale hluboce se stydím za ty, kteří tomu nerozumí
a navíc se přisáli na dotační cecík podporující všelijaké nesmysly.
Proto jsem začal s kritikou těch nesmyslů a ještě jednou vás žádám
o popis, jak odolal váš projekt Zdoňov a jiná místa, kde jste radil,
jak "revitalizovat" potoky a řeky. Pochvalte se prosím po povodni
a nikoliv jako před pár měsíci po tom zahradnickém deštíčku. Děkuji.
VM
Vladimir Mertan
14.10.2024 15:00 Reaguje na Břetislav MachačekOpäť skvelé zhrnutie p. Machaček, len sa bojím že sa snažite zbytočne. Málokto si napríklad uvedomuje aké sú často prestarnuté brehové porasty. V minulosti by si ľudia brali postupne drevo na kúrenie alebo hlavovali vŕby, dnes to drevo nikto nepotrebuje a ak ho náhodou vezme, tak skončí s likvidačnou pokutou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.10.2024 11:19 Reaguje na Vladimir MertanOno mnohdy by stačilo tyto stromy lidem nabídnout ZDARMA
a stát by ještě ušetřil. Když ale vrbu, či topol pokácí
povodí a nabídne vám kulatinu už ze svého úložiště, tak
to dřevo s díky za tu cenu odmítnu. Ta kalkulace ceny
totiž zahrnuje mzdové náklady zaměstnanců, náklady na
techniku, dopravu, skladné a nějaký ten zisk, ale totéž
se počítá i za kvalitní dříví od jiných dodavatelů a to
mnohdy i méně. Samotěžba tu fungovala staletí, ale dnes
se jí kladou pod nohy nesmyslné klacky a tak o ni klesá
zájem. Já těžíval v lese souše v době moudrých revírníků,
kteří je potřebovali z lesa hlavně uklidit a za socíku
mi za to ještě platili(úklid lesa 50-100 Kčs za fůru).
Dnes pokácíte souše, zaplatíte jejich dopravu a cena
je pomalu jako za naštípané dříví i s dovozem. Tak kdo
by oficiálně těžil dřevo u řek? Většinou to je nějaký
druh černoty a nebo zavřené oči rozumného správce toku,
který šetří náklady státu. Mí předci měli pole a louku
na soutoku Odry a Olše. Topilo se naplaveným dřívím o
které byla rvačka v každé vesnici kolem řek a těžili ty
přestárlé stromy a vrbovou tyčovinu. Mezi těmi stromy
na břehu se pásl dobytek, jak tam bylo čisto od klestí
a voda neměla co zvednout, odnést a někde tím ucpat tok.
Stát za to nic nechtěl a byl rád, že za něho okolí řek
uklízejí lidé sami a zadarmo. Dnes za to chtějí majlant
a nebo to ani ochranáři nedovolí, protože se zhlédli
v pravěku. Víte být mladší, mít ho možnost vytěžit JEN
za náklady mé práce a za dopravu, tak ho těžím, ale
platit za dříví mizerné kvality s vysokou pracností je
nesmysl. Koupím si raději odkory z pily, udělám na
cirkulárce šmik, šmik a vše bez rizikového kácení u
řeky, oklesťování , řezání na místě, bez nakládky a
donášky z nedostupných míst a bez štípání sukovitého
dřeva topolů a vrb. To opravdu nestojí za to, když to
dříví musím ještě draze zaplatit. Ať se s ním stát
vypořádá sám, když na to má.
Odpovědět
a stát by ještě ušetřil. Když ale vrbu, či topol pokácí
povodí a nabídne vám kulatinu už ze svého úložiště, tak
to dřevo s díky za tu cenu odmítnu. Ta kalkulace ceny
totiž zahrnuje mzdové náklady zaměstnanců, náklady na
techniku, dopravu, skladné a nějaký ten zisk, ale totéž
se počítá i za kvalitní dříví od jiných dodavatelů a to
mnohdy i méně. Samotěžba tu fungovala staletí, ale dnes
se jí kladou pod nohy nesmyslné klacky a tak o ni klesá
zájem. Já těžíval v lese souše v době moudrých revírníků,
kteří je potřebovali z lesa hlavně uklidit a za socíku
mi za to ještě platili(úklid lesa 50-100 Kčs za fůru).
Dnes pokácíte souše, zaplatíte jejich dopravu a cena
je pomalu jako za naštípané dříví i s dovozem. Tak kdo
by oficiálně těžil dřevo u řek? Většinou to je nějaký
druh černoty a nebo zavřené oči rozumného správce toku,
který šetří náklady státu. Mí předci měli pole a louku
na soutoku Odry a Olše. Topilo se naplaveným dřívím o
které byla rvačka v každé vesnici kolem řek a těžili ty
přestárlé stromy a vrbovou tyčovinu. Mezi těmi stromy
na břehu se pásl dobytek, jak tam bylo čisto od klestí
a voda neměla co zvednout, odnést a někde tím ucpat tok.
Stát za to nic nechtěl a byl rád, že za něho okolí řek
uklízejí lidé sami a zadarmo. Dnes za to chtějí majlant
a nebo to ani ochranáři nedovolí, protože se zhlédli
v pravěku. Víte být mladší, mít ho možnost vytěžit JEN
za náklady mé práce a za dopravu, tak ho těžím, ale
platit za dříví mizerné kvality s vysokou pracností je
nesmysl. Koupím si raději odkory z pily, udělám na
cirkulárce šmik, šmik a vše bez rizikového kácení u
řeky, oklesťování , řezání na místě, bez nakládky a
donášky z nedostupných míst a bez štípání sukovitého
dřeva topolů a vrb. To opravdu nestojí za to, když to
dříví musím ještě draze zaplatit. Ať se s ním stát
vypořádá sám, když na to má.
JS
Jarek Schindler
17.10.2024 19:23 Reaguje na Břetislav MachačekNikdo rozumný vám nemůže jen tak nabídnout ke kácení ty " nebezpečné stromy".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.10.2024 18:47 Reaguje na Jarek SchindlerKaždý člověk je svéprávný tvor a lze mu dát smlouvu na VLASTNÍ NEBEZPEČÍ ke kácení stejně, jako třeba lezete na skálu na vlastní nebezpečí
a nebo třeba sjíždíte divokou řeku. Idiotům stejně nelze nic zakázat tak, aby to alespoň nezkusili.
Ve svém lese nikomu nikdo nic nezakazuje a lidé
bez praxe těží věšáky a jiné rizikové stromy, tak
proč jim to neumožnit i na státním pozemku? Tady
to podepiš a pak si nestěžuj, že tě strom zabil
a nebo zmrzačil.
Odpovědět
a nebo třeba sjíždíte divokou řeku. Idiotům stejně nelze nic zakázat tak, aby to alespoň nezkusili.
Ve svém lese nikomu nikdo nic nezakazuje a lidé
bez praxe těží věšáky a jiné rizikové stromy, tak
proč jim to neumožnit i na státním pozemku? Tady
to podepiš a pak si nestěžuj, že tě strom zabil
a nebo zmrzačil.
pp
PH
Petr Hariprasad Hajič
14.10.2024 18:03 Reaguje na Břetislav MachačekSamozřejmě, že je potřeba toho hodně změnit. Co se týče polí, je potřeba zákon na maximální rozlohu pole. Tam, kde je to možné, a je o to zájem navracet půdu malým hospdářstvím do 10ha. Už jenom tohle by pomohlo. Jinak jsou potřeba meze, remízky, větrolamy. Technika, která jezdí na pole je moc těžká. Takže jsou potřeba menší stroje na menší rozlohy a preferovat takové plodiny, které mají menší nároky na vjezd. Řepku je potřeba během jednoho vegetačního cyklu ošetřovat asi 6x. Například. Cesty v lesích by měly být projektované tak, aby se nemohly proměnit v koryta. To znamená více po vrstevnicích a nekácet plošně tam, kde může dojít k rozlivu. Lesy a pole mají obrovskou schopnost saturace vodou, pokud jim to umožníme. Žádná přehrada se s tím nemůže rovnat. Jinak s vámi v mnohém souhlasím. Tohle jsou otázky na projektanty a hydrology. Je potřeba to udělat chytře, namodelovat si to a neudělat někde další chyby. Angličani říkají botteneck, tady je je to doslova tak. Ta přehrada, by mohla při nevhodném uspořádání udělat jen právě tohle. A pak to musí pustit dál, když přeteče.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.10.2024 18:48 Reaguje na Petr Hariprasad HajičPane, vaše úvahy o zemědělství jsou nereálné a naivní. Můžete mi sdělit, co řeší pole o rozloze 10 ha? Abyste měl představu- takových polí máme dost a i mnohem menší, třeba 1,5 ha a i taková obděláváme. A představte si, pokud neprší, tak i na takovém malém poli je sucho. Co mi k tomu řeknete?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.10.2024 10:47 Reaguje na Petr Hariprasad HajičJe to marné, je to marné, když nechápete, že povodně byly
i v divočině bez lidí, protože jak jinak by vznikly rokle,
kaňony a naopak roviny kolem řek. Prostě VŠE půda NIKDY
nestačila zasakovat a vodu předala potoku a řece, která to
vyřešila po svém. Člověk k řece přidal přehradu a umožnil
povodňovou vlnu pozdržet a zmírnit, což sama řeka NEUMÍ!
Odpovědět
i v divočině bez lidí, protože jak jinak by vznikly rokle,
kaňony a naopak roviny kolem řek. Prostě VŠE půda NIKDY
nestačila zasakovat a vodu předala potoku a řece, která to
vyřešila po svém. Člověk k řece přidal přehradu a umožnil
povodňovou vlnu pozdržet a zmírnit, což sama řeka NEUMÍ!
SV
Slavomil Vinkler
15.10.2024 21:04 Reaguje na Břetislav Machaček No s vámi souhlasím. (Ovšem jen když neplivete na zubry.)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.10.2024 11:24 Reaguje na Slavomil VinklerJá neplivu na zubry tam, kde je opravdu někdo
chová nezištně a jako divoké zvíře bez ohrad. Mi
se zubři líbí v Bělověži a nebo nově volně třeba
v Karpatech a na Kavkaze. U nás je jejich volný chov nereálný a dotované chovy v ohradách se
mi nelíbí. Nemám rád ani ZOO a třeba ani obory, protože je to jako zavřít někam člověka a řídit jeho život. Tyto "rezervace" jsou pouhé obory
a leckde jen několika hektarové pastviny mající
k volné krajině sakra daleko. Pokud tu není možnost k jejich zcela volnému životu, tak je to
vše pouze jen trochu větší ZOO s jejich ŘÍZENÝM
chovem. Je navíc zajímavé, že chráněné zvíře lze
moci snadno kdekoliv chovat, ale třeba zajíce
nikoliv. Kamarád chtěl polodivoce chovat zajíce
na svých pastvinách, které chtěl pro tento účel
oplotit a nedostal na to povolení. Ptal se pak
jaký rozdíl je mezi povolením k chovu zubrů a
k chovu zajíců a odpověď nedostal mimo té, že
zajíc je VOLNĚ žijící zvěř a zubr je chráněné
zvíře a jeho chov je považován za záchranu
chráněného zvířete. Přitom zajíc je místy na
vyhynutí a kamarád jim chtěl dát možnost u něho
žít bez predátorů, aby se namnožili i pro okolí.
Bohužel už nežije a umíral zklamán, že nemohl
uskutečnit svůj sen o zaječí "rezervaci"(oboře).
Odpovědět
chová nezištně a jako divoké zvíře bez ohrad. Mi
se zubři líbí v Bělověži a nebo nově volně třeba
v Karpatech a na Kavkaze. U nás je jejich volný chov nereálný a dotované chovy v ohradách se
mi nelíbí. Nemám rád ani ZOO a třeba ani obory, protože je to jako zavřít někam člověka a řídit jeho život. Tyto "rezervace" jsou pouhé obory
a leckde jen několika hektarové pastviny mající
k volné krajině sakra daleko. Pokud tu není možnost k jejich zcela volnému životu, tak je to
vše pouze jen trochu větší ZOO s jejich ŘÍZENÝM
chovem. Je navíc zajímavé, že chráněné zvíře lze
moci snadno kdekoliv chovat, ale třeba zajíce
nikoliv. Kamarád chtěl polodivoce chovat zajíce
na svých pastvinách, které chtěl pro tento účel
oplotit a nedostal na to povolení. Ptal se pak
jaký rozdíl je mezi povolením k chovu zubrů a
k chovu zajíců a odpověď nedostal mimo té, že
zajíc je VOLNĚ žijící zvěř a zubr je chráněné
zvíře a jeho chov je považován za záchranu
chráněného zvířete. Přitom zajíc je místy na
vyhynutí a kamarád jim chtěl dát možnost u něho
žít bez predátorů, aby se namnožili i pro okolí.
Bohužel už nežije a umíral zklamán, že nemohl
uskutečnit svůj sen o zaječí "rezervaci"(oboře).
pp
pavel peregrin
15.10.2024 18:38Chybí mi odpověď na mou otázku, jak pole do 10 ha a ještě menší netrpí v případě absence srážek suchem. Dočkám se?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.10.2024 11:38 Reaguje na pavel peregrinNedočkáte se! Oni to nikde v příručkách nenašli a zdůvodnit to
z vlastní hlavy neumí. Odpůrcům meliorací bych rád v praxi ukázal
sycení půdy na mé zahradě přes drenáží 110 let starou. Za mokra
půdu odvodňují a za sucha ji vodou z potoka sytím. Leckde by to
ještě šlo a u nás v okolí to bývalo na polích vzniklých po vysušení velkých rybníků se to kdysi provozovalo. Ta pole jsou protkána drenážemi ústícími do melioračních strouh s můstky sloužícími jako hradítka. Ty se prostě zavřela a voda ve strouhách stoupla tak, že drenážemi putovala po celé ploše polí.
Dnes je už vše nefunkční a nájemci polí se už pouze spoléhají na
počasí. Bývaly to pozemky hraběte Larische(uhlobaron z Karviné)
a ještě za socíku se to státní statky snažily udržovat. Nyní je
to zoufalost a bude to ještě časem horší.
Odpovědět
z vlastní hlavy neumí. Odpůrcům meliorací bych rád v praxi ukázal
sycení půdy na mé zahradě přes drenáží 110 let starou. Za mokra
půdu odvodňují a za sucha ji vodou z potoka sytím. Leckde by to
ještě šlo a u nás v okolí to bývalo na polích vzniklých po vysušení velkých rybníků se to kdysi provozovalo. Ta pole jsou protkána drenážemi ústícími do melioračních strouh s můstky sloužícími jako hradítka. Ty se prostě zavřela a voda ve strouhách stoupla tak, že drenážemi putovala po celé ploše polí.
Dnes je už vše nefunkční a nájemci polí se už pouze spoléhají na
počasí. Bývaly to pozemky hraběte Larische(uhlobaron z Karviné)
a ještě za socíku se to státní statky snažily udržovat. Nyní je
to zoufalost a bude to ještě časem horší.
