Doba vodního blahobytu skončila, musíme se připravit na sucho, říká ministr Brabec
Z loňského sucha se naše krajina pořádně nevzpamatovala. Letošní krátká a na sníh chudá zima nestačila k doplnění zásob podzemní vody. Nedávné deště byly sice vydatné, ale vypršely se regionálně. Polabí, Poohří a jih Moravy jsou stále suché. Vodohospodáři hlásí, že některé vodní toky jsou na 20 % běžného průtoku. 36 % a sledovaných vrtů a 48 % pramenů je také pod normálem
Příčin je celá řada. Celkové roční srážky jsou v Česku stále zhruba stejné, kvůli klimatické změně se ale proměnilo jejich rozložení jak v čase, tak prostoru. Dlouhá období bez srážek střídá období silných dešťů. V lidmi intenzivně využívané krajině voda ale dlouho nevydrží. Už od Rakouska-Uherska jsme se snažili krajinu upravit tak, aby z ní voda rychle odtekla. Odvodňovaly se mokřady, napřimovaly toky, z krajiny zmizely remízky. Svůj díl viny nese i samotné zemědělství.
„Vypočetli jsme, že zdravá zemědělská půda v Česku má schopnost podržet až 8,4 miliardy kubíků vody. Reálná retenční schopnost je však téměř poloviční, 5 miliard kubíků vody,“ říká Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM. Pro představu, rozdíl vydá za 2,5 vltavské kaskády. Omezená retence zemědělské půdy souvisí s tím, jak na půdě hospodaříme. Půda je používáním těžké techniky utužená, špatné osevní postupy vedou k erozi půdy, používání agrochemikálií vede ke ztrátě organické hmoty z půdy.
A jak odborníci upozorňují, sucho a povodně jsou jen dvě strany téže mince. Co podporuje sucho, to podporuje i povodně. Od roku 1997 Česko devět krát čelilo povodním a čtyřikrát suchu.
Ministr životního prostředí Richard Brabec varuje, že dopady sucha mohou být velmi nepříjemné. Může přijít nedostatek pitné vody, sucho se podepíše na nižší úrodě, ale dotkne se i energetiky a průmyslu, kde se voda často využívá pro chlazení a jiné procesy. Důsledkem sucha je i snížená kvalita povrchových vod, méně vody v tocích ohrožuje vodní a na vodu vázané ekosystémy.
„Je to komplexní problém, který je potřeba řešit vějířem opatření,“ říká ministr životního prostředí. Připravuje se nebo v nedávné době byla schválena řada strategických a legislativních dokumentů. V tzv. malé novele vodního zákona se má například srovnat cena za využívání podzemní a povrchové vody. Cena podzemní vody se už čtrnáct let nezměnila, zatímco cena povrchové vody roste každý rok. A zatímco ta vzácnější a cennější podpovrchová stojí 2 Kč za kubík, povrchová voda se místy dostala až na 7 Kč za kubík. „Podzemní vodu bychom si ale měli šetřit jako rezervu,“ říká Brabec. Realita je ale podle ministra taková, že kvůli výhodné ceně se přednostně čerpá ta podzemní.
V novele se navrhuje, aby se od roku 2018 každoročně zdražila podzemní voda o jednu korunu a aby v roce 2020 byla její cena 6 Kč za kubík. Pro domácnosti, které využívají jak veřejný vodovod, tak vlastní studnu, by mělo jít ročně o zdražení o cca 80 Kč.
Vodní zákon čeká i tzv. velká novela, která by do legislativy zavést, kdo bude mít v době sucha na starosti řízení krizové situace. Podle ministra Brabce je trochu nešťastný současný stav, kdy voda spadá pod pět ministerstev. V souvislosti s novelou by se měla připravit opatření pro jednotlivé fáze ohrožení suchem.
„Měl by také vzniknout Plán pro zvládání sucha, jakýsi manuál, co dělat, když nastane sucho,“ říká Brabec. Aby se předem vědělo, co má dělat stát, co kraj a co mají dělat obce. Smyslem je, aby se v případě hrozící krizové situace včas dařilo zavádět omezení spotřeby vody. Ministerstvo životního prostředí také do budoucna vypracuje typový plán pro krizi v podobě dlouhodobého sucha.
Ministr si hodně slibuje od dotací a dotačních programů. Z Operačního programu Životní prostředí mohou obce čerpat prostředky na výstavbu a modernizaci čistíren odpadních vod, zvyšování kvality zdrojů pitné vody nebo na výstavbu rozvodných sítí pitné vody. Prostředky jsou i na budování retenčních nádrží, vsakovací zařízení, zpřírodňování vodních toků. Za prostředky z unie je možné budovat či obnovovat vodní nádrže, mokřady či tůně. Za poslední dva roky se na tyto akce vydalo skoro půl miliardy korun. Na období 2014-2020 je připraveno 4,3 miliardy korun.
Ze státního rozpočtu, přesněji ze Státního fondu životního prostředí, je do konce roku vyčleněno 500 milionů na financování zlepšení stavu povrchových.
50 milionů korun je Státní fond životního prostředí připraven vydat na environmentálně citlivou obnovu a údržbu vodních ploch a toků, dalších 50 milionů korun je možné čerpat na udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích.
Pro obce zejména v suchých regionech se chystá program na průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody, s předpokládanou sumou 300 milionů korun.
„A připravujeme také obdobu Zelené úsporám, ale pro nakládání s dešťovou vodou,“ říká Richard Brabec. Program se v současné době nastavuje, jeho parametry by ministerstvo chtělo zveřejnit během letních prázdnin. „Nepůjde dotace na sudy pod okap, ale podzemní retenční nádrže, které umožní dešťovou vodu uchovat po delší dobu, aniž by se zkazila,“ upřesňuje ministr. Program se také nebude jmenovat Modrá úsporám, protože tento název si již registrovala soukromá společnost.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Milan Milan
10.6.2016 13:15Karel Padevet
13.6.2016 12:38 Reaguje na Milan Milanvypadá to tak. Že by se měla voda udržet v krajině je známo dávno a mluví se o tom intenzivně posledních 10let... a najednou teď se ministři probudili...