Matěj Pomahač: Vládní poslanec Bureš navrhuje likvidaci národních parků aneb ODS už není konzervativní politická strana
11.4.2025
A pár aktuálních snímků z tajících sněhů podél krkonošské Mumlavy – i tyto oblíbené divy přírody totiž Burešův návrh ve svých důsledcích ohrožuje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
V roce 1810 anglický básník William Wordsworth definoval myšlenku národního parku jako „druh národního majetku, na který má právo a v němž má majetkovou účast každý, kdo má oči na to, aby viděl, a srdce na to, aby se radoval“. Myšlenku si postupně osvojovali představitelé politických stran a první národní park v údolí reky Yellowstone navrhl republikánský prezident Abraham Lincoln.
Dodnes se představitelé politické pravice kasají výroky v duchu „ochrana životního prostředí je konzervativní politická hodnota“.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
No a nyní poslanec Jan Bureš z vládní ODS/SPOLU za plného vědomí navrhuje faktickou likvidaci národních parků, která by je otevřela chaotickému developmentu – návrh je psán mimořádně nekompetentně a svědčí o neznalosti odborné problematiky ochrany přírody.
S kolegy si říkáme, že je psán záměrně takto extrémně, aby druhým sněmovním čtením prošly do očí méně bijící nekalosti.
A taky si potvrzujeme, že ODS už dávno není doopravdy konzervativní stranou, ale spolkem prodeveloperských lobbyistů stojících na straně velkého byznysu, ne společnosti ani jejího přírodního základu.
Velmi přehledně to v Deníku Referendum shrnul Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
A pár dnešních snímků z tajících sněhů podél krkonošské Mumlavy – i tyto oblíbené divy přírody totiž Burešův návrh ve svých důsledcích ohrožuje.
Petici Divočina na beton můžete podepsat zde.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Co se sršní asijskou? Nebojujte s ní, prostě ji jen nahlaste
Vítězem motýlí půlhodinky se stal okáč luční. Lidé se mohou do počítání motýlů zapojit i letos
Revitalizace Žebětínského rybníka v Brně přispěje k druhové biodiverzitě
Další články autora |
Matěj Pomahač: Aprílová zima vs ovocné stromy
Matěj Pomahač: Krajinou ekologické katastrofy 
Matěj Pomahač: Zelená dohoda vs bezpečnost je falešné dilema aneb kdo je tu vlastně ruský agent? Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
DM
Dalibor Motl
11.4.2025 11:23Pozměňovací návrhy poslance Bureše nejsou dobře připravené, často pro přírodu vyloženě škodlivé ale naplńují patrný trend podporovaný značnou částí české veřejnosti. Hodně lidí má po devastaci Šumavy i Českého Švýcarska kůrovcem a v případě Českého Švýcarska následně nezvládnutým ohněm pocit, že ochrana přírody v NP neplní to co by si od ní představovali. V jejich očích selhává. A nepomáhají tomu ani oslávné tirády o tom "Jak rychle a krásně se nám to spáleniště zelená". K pestrým a přirozeným lesům se v NP totiž nemuselo dojít přes katastrofický rozpad a následnou dlouhé desítky až nižší stovky let trvající sukcesi. Namísto toho jsme v bývalých hospodářských lesích, které se po vyhlášení nebo přezonování parků ocitly v NP, mohli citlivým hospodařením s klesající intenzitou dosáhnout žádoucí změny věkové a druhové skladby a teprve po desítkách let takové péče je nechat jejich přirozenému vývoji. V managementu některých NP zvítězil přístup radikálních fundamentalistů, podle kterých bylo třeba přestat zasahovat okamžitě, kůrovce nechat v lesích namnožit. Změna druhové skladby, pokud probíhala, se po dekády děla pomalu a neefektivně. V obou případech prostě park naprosto nezvládl péči o bývalé hospodářské lesy na svém území. A "výsledky" se dostavily jak ve stavu těch území tak v pocitech veřejnosti (silný odpor proti vyhlašování dalších NP, snahy omezit vládu nad NP nebo alespoň zabránit dalším katastrofickým událostem v nich...).
Odpovědět
Sl
Slovan
11.4.2025 13:47 Reaguje na Dalibor MotlPodle značné časti české společnosti naopak NP plní přesně to, co by NP měli dělat - poskytují prostor přírodním procesům na větších plochách. Vy mluvíte o devastaci a já se ptám jaké? Na Šumavě jsou v těch vámi zmiňovaných místech opět několikametrové mladé stromy v kombinaci se spoustou mrtvého dřeva - jak tohle přírodě škodí? Není to spíše o lidském egu a touze to měnit podle svého než o přírodě jako takové? Přirozeně se tam ta druhová skladba lesa částečně změnila a vidíme úplně jiný les než všude okolo. Není náhodou pestrost prostředí jedním z důležitých bodů vysoké diverzity?
Oheň v ČŠ byl zase způsoben lidským faktorem. V této oblasti mnohem víc lidí nadává na velké vykácené plochy lesa mimo NP než na požár v ČŠ.
Ve společnosti se najde vždy určitá část populace, které se něco nelíbí. Jedněm NP, druhým myslivci, třetím pak třeba policie…
To, že je tenhle návrh škodlivý je pak ale zcela jednoznačné a pevně věřím, že nemůže projít.
Odpovědět
Oheň v ČŠ byl zase způsoben lidským faktorem. V této oblasti mnohem víc lidí nadává na velké vykácené plochy lesa mimo NP než na požár v ČŠ.
Ve společnosti se najde vždy určitá část populace, které se něco nelíbí. Jedněm NP, druhým myslivci, třetím pak třeba policie…
To, že je tenhle návrh škodlivý je pak ale zcela jednoznačné a pevně věřím, že nemůže projít.
DM
Dalibor Motl
11.4.2025 15:35 Reaguje na SlovanNově vzniklý "les" na Šumavě je málo prostorově a věkově rozrůzněný a druhově relativně chudý. Stromové patro nemá patřičnou různorodou strukturu. Druhové a věkové složení se zkrátka velmi liší od předpokládaného přirozeného lesa. Na rozsáhlých plochách postrádá staré stromy typické pro přirozené lesy a nezbytné pro některé druhy organismů. (více třeba zde: https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2019/08/sumavske_lesy_pod_lupou_2016.pdf). Přirozená obnova těchto lesů je stále velmi vychýlená ve prospěch smrku. Zejména jedle a javory se prosazují velmi obtížně. V ČŠ jsou na spáleništi převážně břízy a obnova lesa do podoby klimaxových společenstev bude trvat nižší stovky let. Nikdo z nás tady diskutujících se jí nedožije. A to nemluvím o poškození pískovcových skal (zánik voštin, kyzů a dalších unikátních forem mikro-reliéfu), které měl NP chránit. Jejich obnova taky potrvá mnoho desetiletí.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
11.4.2025 15:45 Reaguje na Dalibor Motl"V ČŠ jsou na spáleništi převážně břízy a obnova lesa do podoby klimaxových společenstev bude trvat nižší stovky let. Nikdo z nás tady diskutujících se jí nedožije."
V tom máte samozřejmě pravdu. Otázkou je, zda by to měl být problém. Je nutno si zkrátka a dobře uvědomit, že příroda funguje ve zcela jiných časových horizontech než člověk a pokud na to nejsme ochotni přistoupit ... a zda ano, to je čistě na každém z nás, kolik lidí, tolik názorů ... tak nemá smsl to nazývat ochranou přírody ale spíše zahradničením, kdy ideálem není lokalita, ve které probíhají přirozené přírodní procesy bez zásahu člověka, ale spíš něco ve stylu anglického parku.
A další omyl je stavět tyto věci ... a i některé další, jako třeba ryze hospodářský les ... proti sobě. Mohou existovat úplně v klidu vedle sebe. Pokud tedy vydržíme se do všeho nezkoušet montovat:-).
Jinak je samozřejmé, že valná část území bude kulturní obhospodařovaná krajina a těch bezzásahových území bude vždy jen zlomek. Ale i ten má svůj význam a není důvod i jemu neponechat určitý prostor.
Odpovědět
V tom máte samozřejmě pravdu. Otázkou je, zda by to měl být problém. Je nutno si zkrátka a dobře uvědomit, že příroda funguje ve zcela jiných časových horizontech než člověk a pokud na to nejsme ochotni přistoupit ... a zda ano, to je čistě na každém z nás, kolik lidí, tolik názorů ... tak nemá smsl to nazývat ochranou přírody ale spíše zahradničením, kdy ideálem není lokalita, ve které probíhají přirozené přírodní procesy bez zásahu člověka, ale spíš něco ve stylu anglického parku.
A další omyl je stavět tyto věci ... a i některé další, jako třeba ryze hospodářský les ... proti sobě. Mohou existovat úplně v klidu vedle sebe. Pokud tedy vydržíme se do všeho nezkoušet montovat:-).
Jinak je samozřejmé, že valná část území bude kulturní obhospodařovaná krajina a těch bezzásahových území bude vždy jen zlomek. Ale i ten má svůj význam a není důvod i jemu neponechat určitý prostor.
Sl
Slovan
11.4.2025 16:24 Reaguje na Dalibor MotlDanou publikaci doporučuji pročíst, což jste zřejmě sám neudělal.
Ten nový les je místo od místa jiný. Že tam převažuje smrk je v dané oblasti naprosto normální, protože tam, kde to vzniklo, je smrk, jak si říká, doma. Pokud by se to vykácelo, odvezlo a vysadilo, jaká by byla věková struktura? Nebyla by náhodou ještě mnohem víc jednotná?
Tvrdíte, že to není dost rychlé a vy se toho nedožijete. A to je přesně to, co říká vlastně vše o vašem pohledu. Chcete to rychle a chcete to tak, jak si vy představujete. Vše ostatní je špatně.
“Zdá se, že pohled na mrtvý les, který mnohým z nás rve srdce, býval na Šumavě obrazem velmi běžným. Ale kdoví, jestli vůbec dokážeme milovat Šumavu s její skutečnou, pravou a pravdivou tváří…”
Tolik citace z vašeho odkazu.
Odpovědět
Ten nový les je místo od místa jiný. Že tam převažuje smrk je v dané oblasti naprosto normální, protože tam, kde to vzniklo, je smrk, jak si říká, doma. Pokud by se to vykácelo, odvezlo a vysadilo, jaká by byla věková struktura? Nebyla by náhodou ještě mnohem víc jednotná?
Tvrdíte, že to není dost rychlé a vy se toho nedožijete. A to je přesně to, co říká vlastně vše o vašem pohledu. Chcete to rychle a chcete to tak, jak si vy představujete. Vše ostatní je špatně.
“Zdá se, že pohled na mrtvý les, který mnohým z nás rve srdce, býval na Šumavě obrazem velmi běžným. Ale kdoví, jestli vůbec dokážeme milovat Šumavu s její skutečnou, pravou a pravdivou tváří…”
Tolik citace z vašeho odkazu.
Ra
Radek
11.4.2025 17:00 Reaguje na SlovanAle kdoví, jestli vůbec dokážeme milovat Šumavu s její skutečnou, pravou a pravdivou tváří…”
Také si dovolím citovat , Já šumavu bez turistů na stoprocent , je to dost podstatný problém a nezmiňovaný ,z jasných důvodů .
Odpovědět
Také si dovolím citovat , Já šumavu bez turistů na stoprocent , je to dost podstatný problém a nezmiňovaný ,z jasných důvodů .
BM
Břetislav Machaček
11.4.2025 17:02 Reaguje na SlovanKůrovec sežral za deset let Šumavu a rozdíl věku
náletových smrků je pod deset let. To znamená, že
je to téměř stejnověká monokultura a hrajeme si
na přirozený prales ? K různověkému smíšenému
lesu šlo dojít i těžbou, když by se ponechaly
ostrůvky smrkových velikánů a okolí se osadilo
třeba pouze rozhozem osiva jinými dřevinami.
Bylo možné těžbu rozložit například do 60 let
a vznikl by les se stoletými smrkovými
velikány + s věkově odstupňovanými jinými
dřevinami a i těmi náletovými smrky. V NP ČŠ
šlo pomoci lesu třeba rozhozem žaludů, bukvic, osiva jedlí, habrů atd. a nespoléhat se, že se
tam dostanou za desítky a stovky let přirozeně.
Březový monokulturní porost není atraktivní
pro ptáky šířící osiva a plody jiných dřevin a
taková sojka nemá důvod odnést ukrýt žalud
kilometry daleko do březového lesa ve kterém
nemá potravu. Totéž neudělá veverka, které
navíc shořely stromy s dutinami a stromy na
kterých by si vystavěla hnízda. Semena bříz
nejsou mimo tetřívka a ptačí drobotiny nijak
pro zbytek zvířat atraktivní a v takovém
lese se jim nebude líbit. No a tak do něho
ani nepřinesou ukrýt a nebo v trusu osiva
jiných dřevin. Bezásah znamená bezpracnost
a v ní se shlédli dnešní líní ochranáři,
kteří přírodu POZORUJÍ a nemíní ji pomoci.
Zdůvodňují to MATKOU PŘÍRODOU, která si bez
lidské práce poradí sama. Ano, ale strašně
pomalu a ne vždy ke spokojenosti lidí.
Na Šumavě současné mladé smrkové monokultury
zase za 50 let sežere komplet kůrovec a v
NP ČŠ možná silně hořlavé břízy za pár let
spolkne zase požár i s těmi vtroušenými jinými
dřevinami. Bez práce nejsou koláče a ani NP!
Odpovědět
náletových smrků je pod deset let. To znamená, že
je to téměř stejnověká monokultura a hrajeme si
na přirozený prales ? K různověkému smíšenému
lesu šlo dojít i těžbou, když by se ponechaly
ostrůvky smrkových velikánů a okolí se osadilo
třeba pouze rozhozem osiva jinými dřevinami.
Bylo možné těžbu rozložit například do 60 let
a vznikl by les se stoletými smrkovými
velikány + s věkově odstupňovanými jinými
dřevinami a i těmi náletovými smrky. V NP ČŠ
šlo pomoci lesu třeba rozhozem žaludů, bukvic, osiva jedlí, habrů atd. a nespoléhat se, že se
tam dostanou za desítky a stovky let přirozeně.
Březový monokulturní porost není atraktivní
pro ptáky šířící osiva a plody jiných dřevin a
taková sojka nemá důvod odnést ukrýt žalud
kilometry daleko do březového lesa ve kterém
nemá potravu. Totéž neudělá veverka, které
navíc shořely stromy s dutinami a stromy na
kterých by si vystavěla hnízda. Semena bříz
nejsou mimo tetřívka a ptačí drobotiny nijak
pro zbytek zvířat atraktivní a v takovém
lese se jim nebude líbit. No a tak do něho
ani nepřinesou ukrýt a nebo v trusu osiva
jiných dřevin. Bezásah znamená bezpracnost
a v ní se shlédli dnešní líní ochranáři,
kteří přírodu POZORUJÍ a nemíní ji pomoci.
Zdůvodňují to MATKOU PŘÍRODOU, která si bez
lidské práce poradí sama. Ano, ale strašně
pomalu a ne vždy ke spokojenosti lidí.
Na Šumavě současné mladé smrkové monokultury
zase za 50 let sežere komplet kůrovec a v
NP ČŠ možná silně hořlavé břízy za pár let
spolkne zase požár i s těmi vtroušenými jinými
dřevinami. Bez práce nejsou koláče a ani NP!
DM
Dalibor Motl
13.4.2025 16:31 Reaguje na SlovanOdkaz dobře znám a pročetl jsem ho pečlivě. Vidím data. Často dost zásadně nesouhlasím s jejich interpretací.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.4.2025 18:11 Reaguje na SlovanTo co propagujete je ze dvou důvodů nesmysl.
Z důvodu historického nemůže vzniknout přirozený les neboť člověk vyhubil tvůrce přirozeného lesa -obecně megafaunu, nicméně ji nahradil svou činností. Bez bez megafauny či bez té náhradní lidské činnosti nemůže být původní přirozený les, ale cosi jinak umělého i když bezzásahového.
Z důvodů plošných nelze mít představu, že plošné přírodní děje, které mohou být rozsahem desetitisíců km2, udělají na 100km2 NP samy od sebev ysokou biodiverzitu každá ploška jinak. Kůrovec smetl skoro celé česko, požár smatkl půlku čš ač hasiči dělali co mohli. No a proto většina lidí pochopila, že bezzásahovost je smrt našich NP. A tuto nespokojenost vycítili developeři a lobisté a chtějí se na NP vrhnout ze své strany.
Ale znovu: Prvotní!!! chyba je na straně fundamentální ochrany přírody, jak píše Motl.
Odpovědět
Z důvodu historického nemůže vzniknout přirozený les neboť člověk vyhubil tvůrce přirozeného lesa -obecně megafaunu, nicméně ji nahradil svou činností. Bez bez megafauny či bez té náhradní lidské činnosti nemůže být původní přirozený les, ale cosi jinak umělého i když bezzásahového.
Z důvodů plošných nelze mít představu, že plošné přírodní děje, které mohou být rozsahem desetitisíců km2, udělají na 100km2 NP samy od sebev ysokou biodiverzitu každá ploška jinak. Kůrovec smetl skoro celé česko, požár smatkl půlku čš ač hasiči dělali co mohli. No a proto většina lidí pochopila, že bezzásahovost je smrt našich NP. A tuto nespokojenost vycítili developeři a lobisté a chtějí se na NP vrhnout ze své strany.
Ale znovu: Prvotní!!! chyba je na straně fundamentální ochrany přírody, jak píše Motl.
ms
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2025 07:34 Reaguje napátý řádek odspodu : "ale spolkem prodeveloperských lobbyistů stojících na straně velkého byznysu,"
Odpovědět
ms
13.4.2025 19:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
ale to je v tom článku, ale v pozměňovacím návrhu jsem nic nenašla, co by se tomu aspoň přibližovalo
Odpovědět
Sl
Slovan
11.4.2025 20:33 Reaguje na Slavomil VinklerPřírodní děje dokáží probíhat úplně v pohodě i v menších oblastech a nepotřebujete desítky tisíc km2, byť samozřejmě platí, že čím větší oblast, tím lepší.
S megafaunou je to tak - své prostředí dokáží ovlivňovat, ale jen dosti omezeně. Krásně je to vidět v Africe. Sloni žijí v savanách, pralesích i pouštích nebo mokřadech. Stejně tak buvoli (v Asii gauři apod.). Mnohem zásadnější jsou srážky a vlhkost. Tam kde jsou monzuny budou lesy i se slony, kde je naopak sucho a nedostatek srážek, tam vzniknout travnaté stepi i bez nich. Jistě, zubři nebo koně mají v našem prostředí svůj vliv, ale “trochu” menší než si myslíte. Ani jeden z nich by nezměnil šumavské bezzásahové oblasti v něco jiného. Ani oba společně - ne v divoké a ploty neomezené populaci.
Odpovědět
S megafaunou je to tak - své prostředí dokáží ovlivňovat, ale jen dosti omezeně. Krásně je to vidět v Africe. Sloni žijí v savanách, pralesích i pouštích nebo mokřadech. Stejně tak buvoli (v Asii gauři apod.). Mnohem zásadnější jsou srážky a vlhkost. Tam kde jsou monzuny budou lesy i se slony, kde je naopak sucho a nedostatek srážek, tam vzniknout travnaté stepi i bez nich. Jistě, zubři nebo koně mají v našem prostředí svůj vliv, ale “trochu” menší než si myslíte. Ani jeden z nich by nezměnil šumavské bezzásahové oblasti v něco jiného. Ani oba společně - ne v divoké a ploty neomezené populaci.
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2025 07:33 Reaguje na SlovanPrndáte a jen obecně abyste popudil. Přírodní děj je i v mikrosvětě.
Ale víte dobře, že mluvím o požáru nebo kůrovci. A ti nejsou v malých oblastech. No s tou megafaunou máte částečně pravdu. Ale nejde přece o vytvoření zcela jiného biotopu, ale o rozbití jednotného lesa na mikrohabitaty a to víte taky. Bezzásahovou oblast Šumavy zasáhl malinký brouček a to celou a plošně. Ale pokud by tam byl pestrý, pastvou členěný les, škody by nebyly tak plošně rozsáhlé, zvláště pokud by pomohlo i člověk.
Odpovědět
Ale víte dobře, že mluvím o požáru nebo kůrovci. A ti nejsou v malých oblastech. No s tou megafaunou máte částečně pravdu. Ale nejde přece o vytvoření zcela jiného biotopu, ale o rozbití jednotného lesa na mikrohabitaty a to víte taky. Bezzásahovou oblast Šumavy zasáhl malinký brouček a to celou a plošně. Ale pokud by tam byl pestrý, pastvou členěný les, škody by nebyly tak plošně rozsáhlé, zvláště pokud by pomohlo i člověk.
Sl
Slovan
13.4.2025 09:03 Reaguje na Slavomil VinklerA vy prndáte jinak? Neřekl bych…
Šumava je naprosto dostatečně rozlehlá - nejedná se pouze o NP, jedná se i o CHKO, VÚ Boletice, Novohradské hory či území za hranicemi - všechno oblasti, které na NP navazují.
Zmlazující se les v NP Šumava vykazuje vysokou prostorovou variabilitu, která by s lidským zásahem nevznikla. Logicky, když popadané stromy vytváří tu taková a tam onaká mikrostanoviště.
Můžete mi vysvětlit, jak by pastva ve vrcholových partiích Šumavy dokázala zastavit kůrovce? Stále tomu nerozumím. Chtěl byste zkrátka vytvořit opět něco umělého, nic víc. Vypusťte na Šumavě ta velká zvířata - ale volně, bez plotů. Jestli pak dokáží změnit nějak zásadně dané oblasti se uvidí. Já si to nemyslím, ale jsem velkým fanouškem rewildingu.
Odpovědět
Šumava je naprosto dostatečně rozlehlá - nejedná se pouze o NP, jedná se i o CHKO, VÚ Boletice, Novohradské hory či území za hranicemi - všechno oblasti, které na NP navazují.
Zmlazující se les v NP Šumava vykazuje vysokou prostorovou variabilitu, která by s lidským zásahem nevznikla. Logicky, když popadané stromy vytváří tu taková a tam onaká mikrostanoviště.
Můžete mi vysvětlit, jak by pastva ve vrcholových partiích Šumavy dokázala zastavit kůrovce? Stále tomu nerozumím. Chtěl byste zkrátka vytvořit opět něco umělého, nic víc. Vypusťte na Šumavě ta velká zvířata - ale volně, bez plotů. Jestli pak dokáží změnit nějak zásadně dané oblasti se uvidí. Já si to nemyslím, ale jsem velkým fanouškem rewildingu.
SV
Slavomil Vinkler
13.4.2025 19:10 Reaguje na SlovanŘídký , pestrý, různověký a prosvětlený les udržovaný pastvou, jak divokou tak domácí a nebo i lidmi(nikoli komerční těžba) je podstatně odolnější proti kůrovci. Nezáleží na tom, zda za ohradou nebo volně.
Vaše metoda je sice taky zdrojem variability, ale jen krátkodobé, dokud to nezaroste.
Odpovědět
Vaše metoda je sice taky zdrojem variability, ale jen krátkodobé, dokud to nezaroste.
SV
Slavomil Vinkler
13.4.2025 19:24 Reaguje na Slavomil VinklerJinak Rewilding je v širším slova smyslu nesmysl. Neb návrat lidí do časů lovec/sbětrač je návrat i do toho počtu 10 tisíc evropanů. Co je třeba , je vhodné znovu zavést zejména do chráněných území megafaunu tam, kde to jde a tam, kde to nejde ji nahradit lidskou činností. Například historickými metodami péče o louky, lesy, stepi... kterými se zachovaly do dnešních časů.
Odpovědět
Sl
Slovan
14.4.2025 14:14 Reaguje na Slavomil VinklerSamozřejmě že je rozdíl, zda ta zvířata oplotíte anebo je necháte volně běhat. V jednom případě jim volnost výběru nedáváte, v druhém ano.
Rewilding opravdu není žádný návrat lidí do dob sběračů :-D Rewilding znamená návrat dříve vyhynulých zvířat do (stále) vhodných oblastí (z 99% případů se jedná o přírodní rezervace). Problém pro vás je, že pokud ta zvířata neoplotíte, pak nemusíte získat to, co by se vám tak líbilo, protože ta zvěř v reálné přírodě tak extrémní vliv zkrátka nemá. V dané oblasti byste tímto vytvořil vlastně něco nepřirozeného, lidmi vytvořeného a zničil to, co se podařilo zachovat - tedy přirozené horské smrčiny. Protože ano, ve vrcholových partiích Šumavy to JSOU původní lesy. Nesrovnávejte tuhle oblast s loukami nebo stepami…
Jak říkám - navraťme zubry nebo divoké koně na Šumavu. Ale nechme je běhat volně, bez plotů.
Odpovědět
Rewilding opravdu není žádný návrat lidí do dob sběračů :-D Rewilding znamená návrat dříve vyhynulých zvířat do (stále) vhodných oblastí (z 99% případů se jedná o přírodní rezervace). Problém pro vás je, že pokud ta zvířata neoplotíte, pak nemusíte získat to, co by se vám tak líbilo, protože ta zvěř v reálné přírodě tak extrémní vliv zkrátka nemá. V dané oblasti byste tímto vytvořil vlastně něco nepřirozeného, lidmi vytvořeného a zničil to, co se podařilo zachovat - tedy přirozené horské smrčiny. Protože ano, ve vrcholových partiích Šumavy to JSOU původní lesy. Nesrovnávejte tuhle oblast s loukami nebo stepami…
Jak říkám - navraťme zubry nebo divoké koně na Šumavu. Ale nechme je běhat volně, bez plotů.
DM
Dalibor Motl
13.4.2025 20:04 Reaguje na SlovanKůrovec (Ips typographus, IPs duplicatus) napadá silné stromy. V různověkém lese byť s převahou smrku se nepřemnožuje tak snadno. V nižších polohách, ve smíšeném lese tvořeném smrkem, bukem a jedlí se nepřemnožuje tak snadno. Prostě pokud jsou větší vzdálenosti mezi vhodnými stromy je gradace pozvolná nebo se dokonce zastavuje. Jsou k tomu spousty studií a i logicky to dává smysl. V převážně stejnověkých lesích (případ Šumavy po větrných smrštích) se z počátečních ohnisek bez asanace šíří exponenciální rychlostí a od jistého bodu gradace neexistuje nic co by ho zastavilo. Po kulminaci (zničení všech vhodných stromů) populace "kolabuje" do "základního stavu". Současná Šumava má po poslední gradaci na velkých plochách opět převážně stejnověký a smrkový les. Ano teď je mladý. 80 let se nebude dít nic speciálního. Nadějí pro bezzásahové plochy bude snad prolámání přehoustlých tyčovin (pochopitelně bez výchovy) mokrým sněhem. To by mohlo po 30-40 letech začít pomístně měnit věkovou strukturu. Bohužel šance na přiblížení druhové struktury lesa přirozenému stavu byla většinou promeškána a další budou pomalu přicházet po dekádách přetrvávání nepřirozeného stavu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.4.2025 21:51 Reaguje na Dalibor MotlNo, prolámání přehoustlých tyčovin dělal mamut. A to ne najednou, ale průběžně.
Toho nemáme, tak by to měl udělat člověk. Třeba lakatošem, nebo tankem.
Odpovědět
Toho nemáme, tak by to měl udělat člověk. Třeba lakatošem, nebo tankem.
Karel Zvářal
14.4.2025 06:29 Reaguje na Slavomil VinklerKromě biotických činitelů máme též abiotické, tj vítr, sníh a sucho. Vítr dokáže v lese způsobit pořádný polom, ale i "decentní pás". I pro pohyb zvěře (nejen kvůli kůrovci) je lepší to vytěžit (aspoň na palivové). Sníh též oláme spoustu větví, ale i stromů, no a sucho ve srážkovém stínu způsobí úhyn většiny porostu. Pohyb strojů vytváří disturbance, které spousta živočichů vítá. I ten hnusný asfalt využívají k přesunu, žel, často na něm hynou. Na lesních cestách či svážnicích je to mnohem bezpečnější, navíc jsou tam kaluže jakožto napajedla, kaliště či tůně. Člověk tak vytváří mozaiky biotopů a stanovišť, které fauna ráda využívá. Jen *bili v tom hledají příležitost k pokutování. Ale nad BVPéčky a listonohy jásají...
Odpovědět
Sl
Slovan
14.4.2025 16:06 Reaguje na Dalibor MotlAle však já se s vámi nehádám o tom, že smíšený les je mnohem méně náchylný k rozpadu. Já se bavím o tom, že na Šumavě existují dva druhy smrčin - přirozené horské, které jsou prakticky původní a člověkem jsou dosud málo ovlivněné a smrčiny lidmi vysázené, tedy kulturní. Dokud tenhle fakt nepřijmete, pak se logicky nikdy neshodneme.
“Národní park Šumava není jednolitý celek. Přirozená vegetace na Šumavě byla zhruba následující: v nadmořských výškách nad 1100 metrů již 8 000 let roste převážně smrk. S klesající nadmořskou výškou se lesy postupně měnily v jedlobučiny a bučiny.
Vegetaci Šumavy začal člověk podstatněji měnit až zhruba od 18. stol., především v nižších polohách, a to kácením buků, které se používaly ve sklářství. Tak postupně přeměnil původní bučiny na tehdy ekonomicky výnosné smrčiny. Do nejvyšších poloh se člověk prakticky nedostal, a proto zde zůstaly původní horské smrčiny. Menší enklávy smíšených přirozených lesů ale zůstaly i v nižších polohách (např. Boubínský prales).
Na Šumavě tedy můžeme rozlišit v podstatě dva hlavní typy smrčin: (1) horské smrčiny ve vyšších polohách společně s azonálními smrčinami v okolí rašelinišť, celoevropsky cenné pro své relativně původní druhové složení stromů, ale i dalších organismů, vyžadující pro své přežití striktní bezzásahovost (dnešní přírodní zóna a část zóny přírodě blízké); (2) člověkem přeměněné, ekologicky nepříliš hodnotné kulturní smrčiny v nižších polohách. Do značné míry je nacházíme v „zóně soustředěné péče“. Tyto smrčiny budou postupem času přeměněny na lesy s přirozenějším druhovým složením, tedy s převahou buku, případně jedle. Pak získají zpět svůj ekologický význam, a budou cennou součástí národního parku.”
https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5002-dvanact-mytu-o-sumave/
Odpovědět
“Národní park Šumava není jednolitý celek. Přirozená vegetace na Šumavě byla zhruba následující: v nadmořských výškách nad 1100 metrů již 8 000 let roste převážně smrk. S klesající nadmořskou výškou se lesy postupně měnily v jedlobučiny a bučiny.
Vegetaci Šumavy začal člověk podstatněji měnit až zhruba od 18. stol., především v nižších polohách, a to kácením buků, které se používaly ve sklářství. Tak postupně přeměnil původní bučiny na tehdy ekonomicky výnosné smrčiny. Do nejvyšších poloh se člověk prakticky nedostal, a proto zde zůstaly původní horské smrčiny. Menší enklávy smíšených přirozených lesů ale zůstaly i v nižších polohách (např. Boubínský prales).
Na Šumavě tedy můžeme rozlišit v podstatě dva hlavní typy smrčin: (1) horské smrčiny ve vyšších polohách společně s azonálními smrčinami v okolí rašelinišť, celoevropsky cenné pro své relativně původní druhové složení stromů, ale i dalších organismů, vyžadující pro své přežití striktní bezzásahovost (dnešní přírodní zóna a část zóny přírodě blízké); (2) člověkem přeměněné, ekologicky nepříliš hodnotné kulturní smrčiny v nižších polohách. Do značné míry je nacházíme v „zóně soustředěné péče“. Tyto smrčiny budou postupem času přeměněny na lesy s přirozenějším druhovým složením, tedy s převahou buku, případně jedle. Pak získají zpět svůj ekologický význam, a budou cennou součástí národního parku.”
https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5002-dvanact-mytu-o-sumave/
DM
Dalibor Motl
14.4.2025 16:21 Reaguje na SlovanNo a právě ty člověkem přeměněné smrčiny se bez náležité péče "nedávno" katastroficky (a z mého pohledu zbytečně) rozpadly. Důsledkem je opět nepříliš různověký a na velkých plochách málo smíšený les. Při náležité péči bychom mohli dosáhnout přirozenějšího druhového složení a podpořit věkovou diferenciaci typickou pro přirozené lesy. Stroj času nemáme a "věci se už staly". Takže? Teď nemá a mít nebude nikdo významnější peníze na přeměny druhové skladby na obrovských plochách. Zákon nikoho teď netlačí dosahovat nějakých výsledků a pokroku v přirozenosti Šumavských lesů. Z mého pohledu škoda a z Vašeho benefit už nastaly. Čili teď je jedno co my si myslíme. Já navrhuji se poučit (už pro to co se teď chystá na Křivoklátsku). Ovšem politické reakce ve smyslu změn ve správě NP se dají čekat. Některé politické strany poháněné veřejným odporem k minulému managementu to prostě budou hrát jinak.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
13.4.2025 16:34 Reaguje na SlovanPřírodní děje probíhají i na střeše tovární haly. V lese nebo v rybníku jich i využívám k racionalizaci hospodaření. Bez přírodních dějů nepřežijeme. Diskusi tady nevedeme o jejich existenci ale o míře zasahování.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.4.2025 18:35 Reaguje na Dalibor MotlPěkné!, tesat do kamene tzv. Slovanovu moudrost(-: "Přírodní procesy probíhají i bez zásahu člověka". Že probíhají i v udržované krajině se stává předmětem kritiky, resp "filosofování", že "příroda to umí lépe", neb "ví co dělá". Jsou spousty příkladů, kde disturbance způsobené člověkem zvyšují diverzitu na udržovaných územích. Např. sečené louky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.4.2025 19:15 Reaguje na Karel ZvářalTak, je třeba rozlišit přírodní, což jsou všechny procesy, a přirozené, tj. ty, které udržují disturbancemi přírodu v daném sukcesním stádiu dlouhodobě "neměnné".
Jako ta červená královna co musí usilovně běžet, aby zůstala na místě.
Odpovědět
Jako ta červená královna co musí usilovně běžet, aby zůstala na místě.
RČ
Radek Čuda
11.4.2025 11:44Čistě technická ... v článku je jasně řečeno, že to je Burešův návrh.
Současně se z toho vyvozují nějaké obecnější závěry vůči ODS bez toho, aby si autor dal aspoň trochu práce s tím zjistit jaký je postoj k tomu návrhu jak ODS, tak ostatních poslanců za tuto stranu. A toto samozřejmě v článku uvedl.
Že se budu zastávat ODS jsem fakt netušil, ale tohle je fakt fušeřina jak vyšitá ... nebo že by spíš vědomá křivárna?
Odpovědět
Současně se z toho vyvozují nějaké obecnější závěry vůči ODS bez toho, aby si autor dal aspoň trochu práce s tím zjistit jaký je postoj k tomu návrhu jak ODS, tak ostatních poslanců za tuto stranu. A toto samozřejmě v článku uvedl.
Že se budu zastávat ODS jsem fakt netušil, ale tohle je fakt fušeřina jak vyšitá ... nebo že by spíš vědomá křivárna?
HH
Honza Honza
11.4.2025 18:58P. Pomahač nepochopil, co je konzervatiívní strana, přírodovědci nepochopili, jaký je základ NP.
Liberální konzervativní strana musí usilovat o co největší svobodu, co nejmenší stát, co nejméně zákazů, příkazů. NP je zcela nepřirozený subjekt, něco jako Boubínský prales bez býložravců. Místo toho aby NP směřoval ke skutečné fungující přírdě, je vázán nesmyslným, v našich podmínkách nepřirozeným zákonem bezzásahovosti. Aby NP skutečně mohl fungovat, musí fungovat přirozeně = s péčí člověka, bez péče člověka jako malý subjekt v celé přírodě nemůže uspět.
Nepotřebujeme experimenty- pokus aby to nebyl pokus, potřebujeme funkční přírodu, péči o vodu, zachytávat vodu všemi způsoby, měnit les na přirozený smíšený les, s odrůdami, které budou zvládat sucho, péči o diverzitu, aby nám nehynuly rostliny, hmyz. Přírodovědci naopak mají hrozně úkolů před sebou. Budou je muset plnit i přes své ideologické nesmyslné nepřirozené a nepřírodní překážky. NP se bude muset stále více podobat hospodářskému lesu a hosp. les NP. Nelze stále (opět nepřirozeně) čerpat na to peníze z rozpočtu. Náš rozpočet už na to nebude mít, společnost bude mít jiné priority než experiment, Boubínský prales bez býložravců, NP ideologicky bez péče člověka, ve skutečnosti se stále většími úkoly.
Odpovědět
Liberální konzervativní strana musí usilovat o co největší svobodu, co nejmenší stát, co nejméně zákazů, příkazů. NP je zcela nepřirozený subjekt, něco jako Boubínský prales bez býložravců. Místo toho aby NP směřoval ke skutečné fungující přírdě, je vázán nesmyslným, v našich podmínkách nepřirozeným zákonem bezzásahovosti. Aby NP skutečně mohl fungovat, musí fungovat přirozeně = s péčí člověka, bez péče člověka jako malý subjekt v celé přírodě nemůže uspět.
Nepotřebujeme experimenty- pokus aby to nebyl pokus, potřebujeme funkční přírodu, péči o vodu, zachytávat vodu všemi způsoby, měnit les na přirozený smíšený les, s odrůdami, které budou zvládat sucho, péči o diverzitu, aby nám nehynuly rostliny, hmyz. Přírodovědci naopak mají hrozně úkolů před sebou. Budou je muset plnit i přes své ideologické nesmyslné nepřirozené a nepřírodní překážky. NP se bude muset stále více podobat hospodářskému lesu a hosp. les NP. Nelze stále (opět nepřirozeně) čerpat na to peníze z rozpočtu. Náš rozpočet už na to nebude mít, společnost bude mít jiné priority než experiment, Boubínský prales bez býložravců, NP ideologicky bez péče člověka, ve skutečnosti se stále většími úkoly.
ms
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2025 07:37 Reaguje naNo a proto ji nemá plošně sežrat brouk a tím uvolnit morální cestu od národního k lunaparku.
Odpovědět
ms
11.4.2025 19:11
můžete mi vysvětlit, co je špatně na tom, že se chce, aby les plnil mimoprodukční funkce?
V čem jde ten návrh proti přírodě? že po požáru v NPČŠ chce, aby území Správa zajistila bezpečné?
Teď jsem dívala do návrhu a nechápu tu hysterii.
Souhlasím s panem Motlem, že to, co se událo v národních parcích s lesy být nemuselo, mohlo se jít postupně bez těchto rozvratů.
Odpovědět
V čem jde ten návrh proti přírodě? že po požáru v NPČŠ chce, aby území Správa zajistila bezpečné?
Teď jsem dívala do návrhu a nechápu tu hysterii.
Souhlasím s panem Motlem, že to, co se událo v národních parcích s lesy být nemuselo, mohlo se jít postupně bez těchto rozvratů.
ms
11.4.2025 19:12 Reaguje na
tam se vlastně nekomerční využití lesa posiluje, na šumavě správy kácí odvážejí dřevo do Německa, ale dosazovat to ne, to je fuj
Odpovědět
Karel Zvářal
11.4.2025 21:05Souhlas s pány Motlem, Machačkem a Honzou. Něco podobného měkčím od počátku, co pražská kavárna rozhodla, že nepůvodní monokultura se škrtem pera promění v NP. Abychom honem honem splnili procentuální zastoupení chráněných území, přičemž západní návštěvy padají na zádel, když si mohou obejmout majestátní velikány (doma takové ani náhodou). Takže ten hon na národní parky je třeba správně pojmenovat, věci správně pojmenovat a dívat se na problém komplexně, nejen pohledem úzké skupiny zainteresovaných hlídačů sukcese.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.4.2025 21:08 Reaguje na Karel ZvářalJinými slovy - dobře udržovaná ChKO je v mnoha směrech lepší (i co do diverzity), než vzývaná bezzásahovost.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2025 07:39 Reaguje na Karel ZvářalA nejlepší je dobře opečovávaný Národní Park.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.4.2025 08:50 Reaguje na Slavomil VinklerNa pojem "národní park" začínám být alergický, spíše bych řekl "zelených divočina/bezzásah". Na té Š. to byla klasika - kritizovaná monokultura, a přes noc NP... Tam měla proběhnout 2-3 dekády přípravná fáze s odtěžováním kotlíků a podsadbou listnáčů, samozřejmě likvidace kůrovce.
ChKO se spoustou maloplošek je podle mýho ideální stav, tj dva v jednom: jak ekologie, tak i ekonomika. I toho t.alpského tam maj, což je jasný signál/důkaz dobré péče o les.
Odpovědět
ChKO se spoustou maloplošek je podle mýho ideální stav, tj dva v jednom: jak ekologie, tak i ekonomika. I toho t.alpského tam maj, což je jasný signál/důkaz dobré péče o les.
BM
Břetislav Machaček
12.4.2025 10:44 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím. On i NP by si měl na sebe vydělat a
to nikoliv pouze z návštěvníků, ale taky z těžby
dřeva problémových dřevin s obnovou odolnějšími.
Odtěžením alespoň části smrkových souší v NP ČŠ
mohl NP vydělat na zalesnění jinými dřevinami a
zamezit tak riziku zničujícího požáru, který
velmi poškodil HLAVNÍ PŘEDMĚT VZNIKU NP ČŠ.
Hlavním předmětem totiž nebyly nepůvodní lesy,
ale pískovcové skály a těm požár značně uškodil.
Náletové břízy jsou silně hořlavé a nemusí být
tak suché, jako kůrovcové smrky. Bříza hoří i
čerstvá a olistěná a to může být mazec, až se
situace zopakuje. Mezi těmi nálety je plno
nedohořelého zuhelnatělého smrkového dřeva a
to je schopno zase vzplanout od těch bříz.
Základem ochrany by měly být nyní pro hasiče přístupné cesty, místní požární nádrže a nebo
průseky ve velkých lesních celcích. Bezzásah
si koleduje o další malér, ale chápu, že nelze
starého psa učit novým kouskům. Ti co to už
zpackali to nepřiznají a raději budou tvrdit
stále to samé, že příroda si poradí sama. V tom
případě ale mají i hasiči pouze přihlížet požáru
a bránit mu pouze v šíření mimo NP. V přírodě
totiž žádní hasiči nikdy nebyli a požár buď sám
po spálení dřevní hmoty dohořel a nebo ho uhasil
nějaký liják. V polských NP běžně odtěžují i ty
kůrovce, běžně tam po svém hospodaří zemědělci
a ty parky jsou jako zdravá zahrádka na rozdíl
od našeho spáleniště v ČŠ a nebo mladé smrkové
monokultury prodírající se mezi soušemi smrků
na Šumavě s perspektivou max. 40 let, než je
zase sežere kůrovec. Mi to už je celkem fuk a
je věcí budoucích generací, zda chtějí domácí
krásné NP a nebo za tou krásou jezdit jinam a
tu vidět cyklický zmar a následnou obnovu.
Tak to totiž v obou NP bude. Nyní obnova a po
čase zase celoplošný zmar.
Odpovědět
to nikoliv pouze z návštěvníků, ale taky z těžby
dřeva problémových dřevin s obnovou odolnějšími.
Odtěžením alespoň části smrkových souší v NP ČŠ
mohl NP vydělat na zalesnění jinými dřevinami a
zamezit tak riziku zničujícího požáru, který
velmi poškodil HLAVNÍ PŘEDMĚT VZNIKU NP ČŠ.
Hlavním předmětem totiž nebyly nepůvodní lesy,
ale pískovcové skály a těm požár značně uškodil.
Náletové břízy jsou silně hořlavé a nemusí být
tak suché, jako kůrovcové smrky. Bříza hoří i
čerstvá a olistěná a to může být mazec, až se
situace zopakuje. Mezi těmi nálety je plno
nedohořelého zuhelnatělého smrkového dřeva a
to je schopno zase vzplanout od těch bříz.
Základem ochrany by měly být nyní pro hasiče přístupné cesty, místní požární nádrže a nebo
průseky ve velkých lesních celcích. Bezzásah
si koleduje o další malér, ale chápu, že nelze
starého psa učit novým kouskům. Ti co to už
zpackali to nepřiznají a raději budou tvrdit
stále to samé, že příroda si poradí sama. V tom
případě ale mají i hasiči pouze přihlížet požáru
a bránit mu pouze v šíření mimo NP. V přírodě
totiž žádní hasiči nikdy nebyli a požár buď sám
po spálení dřevní hmoty dohořel a nebo ho uhasil
nějaký liják. V polských NP běžně odtěžují i ty
kůrovce, běžně tam po svém hospodaří zemědělci
a ty parky jsou jako zdravá zahrádka na rozdíl
od našeho spáleniště v ČŠ a nebo mladé smrkové
monokultury prodírající se mezi soušemi smrků
na Šumavě s perspektivou max. 40 let, než je
zase sežere kůrovec. Mi to už je celkem fuk a
je věcí budoucích generací, zda chtějí domácí
krásné NP a nebo za tou krásou jezdit jinam a
tu vidět cyklický zmar a následnou obnovu.
Tak to totiž v obou NP bude. Nyní obnova a po
čase zase celoplošný zmar.
Karel Zvářal
12.4.2025 12:11 Reaguje na Břetislav MachačekBudoucím generacím je to šumák, polovinu túry absolvují s pohledem zabořeným do mobilu. To když nezařídí pamětníci, kteří znají stav před a po, nikdo jim nenakuká výhody bezzásahu, ale viděli tu zkázu na vlastní oči, tak od dnešních absolventů lze očekávat jen přitvrzení v tom nicnedělání.
Odpovědět
HH
Honza Honza
12.4.2025 06:39Je úplně jedno, jestli lesník vykácí starý dubový les z důvodu přechodu na odolnější buk, vznikne požár, kůrovec. Kdyby touto metodou postupovaly i státní lesy, zůstal by stát odlesněný.
Právě záruka neodlesněné nebo jinak nezničené krajiny (a záruka existence i NP) je parlamentní systém, který tyto ekcsesy nedovolí.
Odpovědět
Právě záruka neodlesněné nebo jinak nezničené krajiny (a záruka existence i NP) je parlamentní systém, který tyto ekcsesy nedovolí.
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2025 07:40 Reaguje na Honza HonzaNo bohužel státní lesy tak postupují. Běžte se podívat na Kinského lesy, ty stojí - proč asi?
Odpovědět
ms
12.4.2025 19:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
to odlesnění speciálně na Šumavě, to je klimatický problém a nikoliv CO2, na ploše řádově v desetitisících hektarech, které zpracovávali sluneční energii do výparu a tím chladili okolní krajinu a teď teploty za sluného dne v suchém lese jsou kolem 60 stupňů. To co byla velká klimatizační jednotka, je dnes velký ohřívač.
Odpovědět
