Matěj Pomahač: Pokrokoví farmáři & klimatická změna: zpátky k půdě

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Matěj Pomahač

Zásadní problémy zemědělství – jak dostat do oboru lidi, jak vyřešit drhnoucí odbyt a jak udržet úrodnou krajinu - se však řeší málokdy.

Stranou akcí navštěvovaných politiky a byznysmeny existují společenství paličatých farmářů, kteří kombinují nové směry s tradičními postupy. Od politiků čekají, že si budou vědomi toho, že je třeba ekonomiku hospodaření na zemědělské půdě sladit s jejími ekologickými limity a lidskými možnostmi. Nikoli naopak! Úkolem je tedy dostat zelenou z červených čísel do černých!

Pár poznámek z takového polního dne v Hovorčovicích - o klimatické změně v zemědělství tu nikdo nepochybuje, o schopnosti dnešní politiky ji řešit, však ano.

p. Rožnovský, zemědělský klimatolog:

- s rostoucí teplotou roste výpar, srážky chodí nerovnoměrně v čase i prostoru a střídají se vpády horkého i mrazivého vzduchu, a to zejména v citlivých vegetačních obdobích – extrémy se staly normou, průměry již neplatí!

- teploty rostou v zimě a chybí sníh pro nasycení půdy vláhou, na jaře i v létě, kdy zvyšuje každý stupeň navíc výparu a tvoří deficit 30 mm srážek.

- rok 2024 i letošek jsou 2 stupně nad průměrem = klimatický cíl daný pařížskou dohodou jsme už dávno překonali

p. Jacko, agronom:

- do zemědělství přišlo příliš podnikatelů, kteří vše vnímají jako byznys, chybí jim cit pro krajinu a půdu, kterou pak extrémně ždímají.

- od roku 1975, kdy tu hospodaříme, mizí zeleň z krajiny - za Prahou hlavně kvůli rozšiřování silnic, na které pak navazují sklady či "paneláky na ležato".

p. Bačina, farmář:

- města produkují obrovské množství lidského odpadu a čistírenských kalů, které lze kompostovat a pak jimi hnojit. Nákladnost takového zpracování je však 10x vyšší než průmyslově produkovaná hnojiva... a k tomu strašná legislativa.

- každý si umí koupit ledek z Lovochemie z ruského plynu a 1 traktorista tak pohnojí 250 hektarů za den. Když rozmetáme kompost, tak zvládne 5 lidí za den 50 hektarů. To, co děláme, nedává ekonomický smysl, ale věříme, že to pomůže půdě.

Hodně se mluvilo o agrolesnictví, větrné erozi, byznysu s uhlíkovými kredity či nové dotaci na hnojení fosforem, která pomáhá spíš dodavatelům fosfátů než samotné půdě.

Jedno je jisté: pokrokoví farmáři hledají cestu k udržitelnějšímu hospodaření, a pokud má někdo šanci obnovit tvář země, jsou to právě oni.